Miloš Zeman

prezident České republiky

Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu dne 8. března 2013.

Ing. Miloš Zeman

Miloš Zeman v roce 2013

3. prezident České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
8. března 2013
Předseda vlády Petr Nečas
Jiří Rusnok
Bohuslav Sobotka
Předchůdce Václav Klaus

3. předseda vlády České republiky
Ve funkci:
17. července 1998 – 15. července 2002
Prezident Václav Havel
Jmenován Václavem Havlem
Předchůdce Josef Tošovský
Nástupce Vladimír Špidla

2. předseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. června 1996 – 19. června 1998
Předchůdce Milan Uhde
Nástupce Václav Klaus

11. předseda ČSSD
Ve funkci:
28. února 1993 – 7. dubna 2001
Předchůdce Jiří Horák
Nástupce Vladimír Špidla

1. předseda SPO
(od listopadu 2010 také čestný předseda SPO)
Ve funkci:
6. března 2010 – 29. května 2010
Předchůdce subjekt vznikl
Nástupce Vratislav Mynář

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 20. června 2002

Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992

Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
30. ledna 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1968–1970)
OF (1990–1991)
OH (1991–1992)
ČSSD (1992–2007)
SPO (od 2009)

Narození 28. září 1944 (72 let)
Kolín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť Blanka Zemanová (1971–78)
Ivana Zemanová (od 1993)
Děti David Zeman
Kateřina Zemanová
Alma mater VŠE v Praze
Profese politik a ekonom
Podpis
Webová stránka oficiální stránky
Ocenění Řád Bílého lva I. třídy Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy Záslužný řád Spolkové republiky Německo Řád bílého dvojkříže (Slovensko) Řád Al Husejna bin Aliho (Jordánsko) Řád bílé orlice (Polsko) Řád za mimořádné zásluhy (Slovinsko) Řád „8. září” (Makedonie)
Commons Kategorie Miloš Zeman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.

Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.[1]

přímé volbě v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky a zároveň historicky prvním českým prezidentem zvoleným přímou volbou. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Podle průzkumu agentury CVVM z ledna 2016 byl nejdůvěryhodnějším českým politikem.[2]

V březnu 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i pro volební období 2018–2023.[3]

Obsah

Osobní život

Dětství a mládí

Narodil se 28. září 1944 v Kolíně. Jeho matka, Marie Zemanová (1917–1997),[4] byla učitelka, otec byl poštovní úředník. Rodiče se v jeho dvou letech rozvedli, dále vyrůstal jen s matkou a babičkou.[5] Otec, se kterým se nestýkal, zemřel, když mu bylo třináct let.[6]

Studium a povolání

V roce 1963 dostudoval střední ekonomickou školu v Kolíně. Přitom hrozilo, že mu bude odepřena možnost složit maturitu, a to kvůli referátu, ve kterém oslavoval knihu Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem, která byla komunistickým režimem zakázána.[7] Nakonec byl připuštěn k maturitě, ale nebylo mu vystaveno doporučení ke studiu na vysoké škole.[7] Zeman z tohoto postupu později obvinil svou učitelku českého jazyka, ta vinu odmítla. Po maturitě pracoval v účtárně závodu Tatra Kolín. Jeho spolupracovníci později vzpomínali, že ho toto zaměstnání nebavilo a k ostatním byl přezíravý.[8] Díky praxi v závodu Tatra po dvou letech získal doporučení k dalšímu studiu. Navíc kvůli srdeční vadě získal tzv. modrou knížku a nemusel absolvovat základní vojenskou službu. V roce 1965 začal dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, kde studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Následně zde také rok vyučoval. Během studia bydlel na koleji Jarov. Také spoluzaložil diskusní Studentský futurologický klub a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého. Svou diplomovou práci napsal u profesora Věňka Šilhána. Jeho tehdejší známí ho považovali za nadaného studenta, a také namyšleného samotáře.[6]

Rodinný život

Z prvního manželství (1971–1978) s Blankou Zemanovou, která byla jeho středoškolskou spolužákyní, má syna Davida Zemana (* 1971), který pracuje jako lékař v oborech klinické biochemie a neurologie. Podruhé uzavřel sňatek v červenci 1993 se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou (* 29. dubna 1965). Do manželství se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina Zemanová. Se svou druhou ženou se Zeman seznámil v roce 1990, kdy jí nabídl práci asistentky. Ta kvůli tomuto zaměstnání nakonec nedostudovala romanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzityBrně. Po mateřské dovolené pracovala v několika firmách včetně Mold Vin CZ, kterou vede Zemanův známý Zdeněk Zbytek. Také pracovala na ředitelství pražského Výstaviště či na ministerstvu kultury ČR. Později, až do dubna 2012, byla zaměstnána jako kulturní referentka ve Správě Pražského hradu.[9]

Od roku 2002 až do svého zvolení prezidentem České republiky v lednu 2013 trávil Zeman svůj čas převážně ve svém bytě v historické tvrzi v Novém Veselí (okres Žďár nad Sázavou), jejímž je spolumajitelem. Mezi jeho zájmy patří pěší a lyžařská turistika, četba nejrůznější literatury (mj. science fiction) a hra v šachy.[10] Je fanouškem švédské hudební skupiny ABBA.[11]

Zdravotní stav a životospráva

Zeman je náruživým kuřákem.[12] Během své kampaně při volbě prezidenta sám přiznal,[13] že denně vypije šest sklenic vína a tři „panáky“ tvrdého alkoholu.[14][15][16] Podle bývalého ministra zdravotnictví a vedoucího Zemanova lékařského konzilia Martina Holcáta toto množství není extrémní,[17] nicméně doporučil Zemanovi i kvůli zjištěné cukrovce omezení konzumace alkoholu.[17][18]

Zeman trpí cukrovkou a  s ní spojeným onemocněním nervů nohou.[19], kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod.

V květnu 2013 vzbudil Miloš Zeman značnou pozornost veřejnosti během otevírání komory s korunovačními klenoty v Svatovítské katedrále, kde byl jedním z klíčníků. Zeman se pohyboval nekoordinovaně, přidržoval se stěn a působil dojmem opilého člověka. Podezření na opilost později potvrdila účastnice ceremoniálu Miroslava Němcová, která stála během události přímo vedle Zemana. Podle Němcové byl Zeman viditelně opilý a bylo to také cítit z jeho dechu.[20] Ve stejný den před touto událostí se prezident Zeman účastnil recepce na Ruském velvyslanectví, kde byl novináři zachycen při popíjení alkoholu. Další účastník ceremonie Milan Štěch naopak prohlásil, že ze Zemana alkohol cítit nebyl, a obvinil Němcovou, že se chce zviditelnit. Zemanovu opilost popřel také jeho předchůdce Václav Klaus, který se recepce na ruském velvyslanectví rovněž zúčastnil. Byl prý v Zemanově přítomnosti celou dobu a Zeman vypil snad jen jednu sklenku vína. Samotný Zeman vysvětloval své vrávorání virózou.[21][22]

V noci na 30. října 2013 utrpěl úraz kolene.[23] Dle slov jeho ošetřujícího lékaře, a toho času úřednického ministra zdravotnictví Martina Holcáta, Zeman v noci zakopl o shrnutý koberec a upadl na koleno. Holcát dále řekl, že léčba potrvá až šest týdnů, během kterých bude Zeman chodit maximálně o berlích.[24] Kancelář prezidenta proto v daném termínu zrušila všechna plánovaná vystoupení.

Během tiskové konference 31. srpna 2015 oznámil, že mu lékaři diagnostikovali 40% ztrátu sluchu, přičemž nespecifikoval, co tento handicap způsobilo. Během tiskové konference několikrát přeslechl položenou otázku.[25][26]

Po Zemanově návštěvě Číny v květnu 2017 se objevily další pochybnosti o jeho zdravotním stavu.[27] Na společné focení hlav států na summitu k Hedvábné stezce se dostavil se zpožděním téměř dvou minut, ostatní na něj mezitím čekali. Českého prezidenta na místo dopravil golfový vozík. Jiří Ovčáček v následném prohlášení zdůraznil, že jednalo o únavu z náročného programu. Zároveň vyloučil zhoršení zdravotního stavu.[28] "Můj zdravotní stav je s malými výkyvy totožný minimálně celou dobu výkonu prezidentské funkce," prohlásil Zeman o tři týdny později při návštěvě Vietnamu. "V mém případě je jediný důvod to, že špatně chodím, což je sice nemilé, ale už jsem jednou říkal, že politika se nedělá nohama, ale mozkem," dodal.[29] Podle kardiochirurga z pražského IKEMu Jana Pirka by Zeman neměl znovu kandidovat a raději si odpočinout. "Kdyby dělal jakékoliv jiné zaměstnání, tak by byl v invalidním důchodu, nebyl by schopen jej vykonávat," řekl Pirk.[30]

Majetkové poměry

Jaroslav Kmenta ve svém díle citoval policejní odposlechy Františka Mrázka, kterého zde označoval jako kmotra českého podsvětí, ve své knize uvedl mj. ke korupčnímu potenciálu Miloše Zemana i následující: „‚Nejhorší na tom je to, že Mlhovi [Miloš Zeman] peníze nic neříkají, zatímco Prófa [Václav Klaus] je má rád. Mlha tak akorát chleba se sádlem a tři okurky. Mlha potřebuje body, aby ho lidi měli rádi,‘ postěžoval si v březnu 2000 Mrázek svému příteli [Igoru] Šafránkovi. (...) Mrázek byl nešťastný, že se mu nedaří prosadit u bankéřů a politiků obrovský byznys za více než dvě miliardy korun - ovládnutí největší české stavební firmy, IPS, Inženýrské a průmyslové stavby.[31]

V červnu 2013 Miloš Zeman založil Prezidentský fond (Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana), na který bude každý měsíc až do března 2018 vkládat třetinu svého platu, tedy 60 tisíc korun. Fond má za úkol umoření státního dluhu.[32] V květnu 2016 na přímý dotaz, kolik má zhruba finančních prostředků na svém osobním účtu, uvedl, že: „Přibližně 10 mil. Kč a jsou to celoživotní úspory od začátku dospělosti, kdy jsem si začal ukládat na vkladní knížku, až do současné doby, kde se mně tam kumulujou prostředky z platu prezidenta, přičemž podotýkám, že třetinu tohoto platu dávám na Fond ohrožených dětí.[33] K roku 2016 se v tomto fondu nashromáždily finanční prostředky různých přispěvatelů ve výši přes 3 mil. Kč.[34]

Politická činnost do roku 2013

Před rokem 1989

Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vojsk Varšavské smlouvy vyloučen. V letech 1971 až 1984 pracoval v tělovýchovném podniku Sportpropag v oddělení komplexního modelování. Také se účastnil přednášek Vědeckotechnické společnosti. Poté byl až do roku 1989 zaměstnán v podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů.[6]

Od 31. ledna 1984 vedla Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky (součást Státní bezpečnosti) Miloše Zemana jako prověřovanou osobu.[35] Není jasné, co bylo důvodem sledování. Svazek byl skartován na začátku prosince roku 1989.[36]

V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu,[37] ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim.[38] Jeho účinek umocnily provokativní kresby ilustrátora Pavla Matušky. Za tento článek byl propuštěn z tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.[39] Článek vznikal od roku 1984 původně pro časopis Vesmír, jehož redaktor ho odmítl publikovat. Po srpnu 1989 byl článek v Rudém právu zkritizován a Zeman byl nařknut, že manipuloval se statistickými daty. Reagoval žalobou, kterou za něj podal Pavel Rychetský. Celý spor byl dořešen až po Sametové revoluci tištěnou omluvou šéfredaktora Zdeňka Hořeního.[40]

„…s probíhající přestavbou dostává u nás skutečně prognostika poprvé normální podmínky pro svou existenci. Mizí nadšené chvalozpěvy na světlou budoucnost, která nám bude darována díky moudrému a neomylnému vedení. Začíná střízlivý rozbor budoucích příležitostí a rizik, při kterém často s hrůzou zjišťujeme, že nejvýraznější rizika mohou vzniknout jako důsledek nekvalifikovaných (ať již uskutečněných nebo projektovaných) rozhodnutí tohoto vedení.“
– Miloš Zeman, Prognostika a přestavba, srpen 1989

Po otištění článku byl Janem Martinkem, vedoucím redaktorem Hospodářského zápisníku Československé televize, pozván do uvedeného pořadu jako host. I přesto, že v něm Zeman otevřeně kritizoval tehdejší režim, byl záznam nakonec odvysílán. Zeman v rozhovoru mj. uvedl:[41]

„Asi vás nepotěším. Za posledních čtyřicet let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté místo. V některých oblastech je to ještě horší. Například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes zhruba na úrovni Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy. (…) Já sám si tento vývoj vysvětluji tím, že jsme ekonomická rozhodnutí přijímali nepromyšleně, že tato nepromyšlenost vyplývala především z toho, že neexistovala zdravá soutěž alternativních rozhodnutí a že i rozhodnutí, která měla velice varovné důsledky, byla přijímána, aniž by existovala jakákoliv společenská kontrola jejich efektivity. (…) Nikde není řečeno, že bez změny řízení, bez skutečné přestavby by u nás ve velice dohledné budoucnosti nedošlo k prázdným obchodům, inflaci, stávkám, manifestacím, to všechno jsou samozřejmě věci, které nikdo nechce slyšet, ale prognostik je tady právě od toho, aby varoval.“

Sametová revoluce

„Myslím si, že největším nebezpečím, které nám po revoluci hrozí, je docela obyčejný populismus. Ať už nacionální, ekonomický nebo ekologický. Když člověk vyleze na náměstí a začne hulákat: „My národ iks jsme bohem vyvoleni“, nebo „Jsme hrdí na to, protože jsme“, prognostik musí mít odvahu mu říct, že národ vede k budoucí zkáze. Že teď mu lidé tleskají, ale o to víc ho budou za pět, deset, patnáct let nenávidět. Nejde ovšem ani tak o toho člověka, který je většinou stejně nepoučitelný. Prognostik by měl mít odvahu říkat to lidem. Říct jim, když to vyjádřím trochu razantně, třeba i to, že vás jako poslance, nezajímají jejich názory. I když je strašné říkat tohle svým aktuálním nebo potenciálním voličům. Ale žádný poslanec by neměl podléhat haló efektům, davům na náměstí, křiku.“
Miloš Zeman pro Mladý svět, 1990, s. 5[42]

17. listopadu 1989 a v následujících dnech se zúčastnil pražských demonstrací, ale jeho přímou účast na demonstraci na Národní třídě 17. listopadu někteří vyvrací.[43] Jako prognostik předpověděl pád komunistického režimu v termínu jaro 1990.[40] Sám se domnívá, že svým článkem s názvem Prognostika a přestavba, který v zásadě sepsal již v roce 1984, ale publikoval jej až v roce 1989 v Technickém magazínu, aktivně přispěl k Sametové revoluci.[40] Během událostí z konce roku 1989 se zapojil do činnosti Občanského fóra, kam ho přivedl novinář Svobodného slova Petr Kučera.[6] Na svém psacím stroji na Vysočině dokonce sepsal první politický program Občanského fóra.[44] Jeho krátký projev na Letenské pláni 25. listopadu 1989, kde srovnával životní úroveň v Československu např. s africkými státy, měl u účastníků obrovský ohlas.

Poslanec Federálního shromáždění

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za OF, do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 3 – Praha 3Praha 10). Mandát obhájil za OF ve volbách roku 1990. Po rozkladu Občanského fóra přešel v roce 1991 do Občanského hnutí, od ledna 1992 pak byl členem poslaneckého klubu Klub Sociálně demokratické orientace.[45][46][47] Působil ve funkci předsedy rozpočtového výboru parlamentu. Současně v letech 19901993 pracoval jako vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV, do kterého nastoupil v lednu roku 1990.

Jako poslanec Federálního shromáždění vyslovil nesouhlas s vysídlením Němců z Československa, které označil za porušení demokracie a přirovnal ho ke stalinským nuceným migracím.[48][49]

„Teď přicházejí dvě další vrstvy - ekonomická a sociální. Vznikne u nás střední stav, majetková diferenciace a při tradičním českém rovnostářství se tady opět objeví zesílená závist a sociální konflikty. A pak je tady další vrstva. To je ten Stalin v nás. Větší nebo menší kus komunisty v nás. Když nedokážeme změnit sami sebe, revoluce nebude úspěšná. Pozoruji sám na sobě i na svém okolí, jak nás často a nejen v parlamentu, třeba i v novinách dráždí, když na nějakou otázku nejsou relativně jednotné názory. Člověk si říká, vždyť je to proboha jasný, jak může ten idiot tvrdit opak? Jenže za prvé to je jasné jen vám, za druhé bůhví, jestli vaše jasnost je skutečnou jasností. My všichni podvědomě toužíme po monolitní jednotě. Sice natřené jinou barvou, ale stále monolitní. A podstata není v barvě. Stále se ještě bohužel chováme komunisticky.“
Miloš Zeman pro Mladý svět, 1990, s. 6[50]


K roku 1990 se profesně uvádí jako vědecký pracovník Prognostický ústav ČSAV, bytem Praha.[51]

Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu, nyní jako poslanec za Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) (volební obvod Jihočeský kraj), do které vstoupil v roce 1992. Podle vzpomínek Vladimíra Špidly byl iniciátorem zapojení Miloše Zemana do ČSSD a na kandidátku této strany ve volbách roku 1992 jihočeský politik Václav Svoboda. Kandidátce ČSSD totiž tehdy v jižních Čechách prý chyběla výrazná osobnost a Svoboda navrhl oslovit tehdy politicky nezařazeného Miloše Zemana. Emisaři ČSSD náhodou dorazili za Zemanem jen o několik hodin dříve, než se u něj se stejnou nabídkou objevili i vyslanci dalšího politického subjektu, Liberálně sociální unie, takže Zeman dal přednost ČSSD a odstartoval svou kariéru v této formaci.[52] Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[53] Ve FS se profiloval jako zastánce udržení společného státu a navrhl vznik česko-slovenské unie. I když byl návrh původně schválen, nebyl pak dále rozvinut. HZDS myšlenku unie podpořilo, ale pro nesouhlas jejího koaličního partnera na federální úrovni ODS, od této podpory později ustoupilo.[54]

Předseda ČSSD

„V každém člověku je vedle touhy po svobodě také touha po řádu... A nám samozřejmě hrozí riziko, že se opět semkneme do davu. Ten dav bude stát na druhé straně barikády, než stával, ale bude to tentýž dav. Proto bychom se měli vyhnout všem davovým psychózám, všem populistickým náladám. Tato společnost, které bylo několikrát v historii puštěno žilou tím, že nejlepší část její inteligence emigrovala, stojí před poměrně silným rizikem, že jakmile bude zbavena jednoho krotitele, začne si sama hledat jiného. Kohokoli nabízejícího sílu, právo, pořádek a samozřejmě nádavkem prosperitu – a jen tak mimochodem i spravedlnost. Ovšem spravedlnost v tom jedině správném výkladu.“
Miloš Zeman pro Mladý svět, 1990, s. 7[55]

V roce 1992 se Zeman stal předsedou městské stranické organizace ČSSD v Praze a o rok později i předsedou celé strany. Ve funkci předsedy ČSSD působil až do roku 2001. Této politické straně s dlouholetou tradicí, která však krátce po sametové revoluci byla jen jedním z mnoha politických subjektů, dopomohl Zeman během několika let nejprve k pozici nejsilnější opoziční strany a nakonec i k vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Předseda Poslanecké sněmovny

Poslancem se znovu stal až po volbách do české Poslanecké sněmovny v roce 1996. Během předvolební kampaně projížděl republikou v autobuse Zemák, což byl nápad jeho přítele Miroslava Šloufa. ČSSD pod Zemanovým vedením dosáhla ve volbách historického úspěchu. Při volbách do České národní rady v roce 1992 strana získala pouhých 6,53 %, o čtyři roky později jí zisk 26,44 % vynesl druhé místo a ČSSD tak za vítěznou ODS zaostala o pouhá tři procenta. To znemožnilo tehdejšímu předsedovi občanských demokratů Václavu Klausovi sestavit většinovou vládu. Za toleranci menšinové vlády získal křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, které zaujímal až do předčasných voleb v roce 1998.

Dne 14. září 1997 (60. výročí úmrtí T. G. Masaryka) obdržel v Rudolfinu "Čestnou medaili T. G. Masaryka" Masarykova demokratického hnutí, spolu s Petrem Pithartem a Václavem Klausem.

Předseda vlády České republiky

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Miloše Zemana.

22. července 1998 se po vítězných volbách stal českým premiérem, kterým byl pak po celé volební období až do 12. července 2002. Jeho jednobarevná menšinová vláda byla tolerována ze strany ODS na základě tzv. opoziční smlouvy. Zároveň ve volebním období 1998–2002 zasedal jako poslanec v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

 
Miloš Zeman a Vladimir Putin (2002)

Již v průběhu funkčního období oznámil Zeman, že v roce 2001 nebude obhajovat pozici předsedy ČSSD, a toto místo přenechal Vladimíru Špidlovi, který po dalších vítězných volbách ČSSD převzal po něm i funkci premiéra. Zeman se poté stáhl do politického ústraní a tvrdil, že politiku nadobro opouští, ačkoliv média i část politické scény předpovídaly jeho budoucí návrat.

V roce 2001 Zemanova vláda rozhodla o zahájení privatizace majoritního státního podílu ve společnosti Unipetrol. Parametry privatizace představovaly nejvyšší cena a strategický zájem.[56] I když mezirezortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, která nabídla 444 miliónů eur (tehdy asi 14,5 miliardy ), vláda v prosinci 2001 rozhodla o prodeji společnosti Agrofert, za 361 miliónů eur (tehdy asi 11,7 miliardy Kč). Agrofert však nezaplatil a požádal o ukončení privatizační smlouvy, v listopadu 2002 tak Špidlova vláda rozhodla o vyhlášení nové soutěže.[57] Agrofert následně uzavřel kontrakt s PKN Orlen, podle kterého měl Andrej Babiš společnosti dopomoci k získání Unipetrolu výměnou za výhodně koupené podíly v jeho dceřiných chemičkách a rafinériích.[58][59] PKN Orlen Unipetrol za 14,7 miliard získal, nicméně ze smlouvy s Babišem jednostranně odstoupil a odmítl zaplatit smluvní pokutu.[60][61] Babiš následně podal čtyři trestní oznámení, z nichž soud vyhověl pouze jednomu.[62][63] Zeman při představování volebního programu SPOZ 15. listopadu 2011[64] na tiskové konferenci k tomuto poznamenal: „Pokud jde o pana Babiše, byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody s ním při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše. Nehledě na jistá další podezření, která se, doufám, časem prošetří.“[65][66][67]

Návraty do politiky

Brzy se Zeman o návrat do politiky skutečně pokusil, když na základě svého vítězství ve vnitrostranickém referendu v roce 2003 kandidoval na funkci prezidenta České republiky. Při volbě prezidenta dne 24. ledna 2003 však neuspěl, byl vyřazen již v prvním kole. V tajné volbě prohrál v souboji s bývalým předsedou ODS Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Překvapivě nízký počet hlasů dokazoval, že ho nevolili ani někteří zástupci ČSSD.[68]

Po tomto fiasku se stáhl a politické dění již pouze příležitostně glosoval. Přesto nadále ovlivňoval politickou scénu zejména prostřednictvím svých stále četných příznivců v ČSSD, např. Zdeňka Škromacha. Ostře kritizoval působení jak Vladimíra Špidly (ačkoliv jej původně doporučil jako svého následovníka), tak jeho nástupce Stanislava Grosse, kterého považoval za hlavního viníka svého neúspěchu při prezidentské kandidatuře.

Smír uzavřel až s dalším předsedou ČSSD, Jiřím Paroubkem, a to přesto, že právě Paroubek v minulosti dlouhodobě patřil mezi Zemanovy ostré názorové oponenty. Vztahy mezi ním a Paroubkem však výrazně ochladly po volbách v roce 2006, kdy se Zeman s Paroubkem zásadně rozešli v názorech na nejvhodnější strategii povolebního vyjednávání, zkomplikovaného patovou situací v Poslanecké sněmovně.

 
Rozloučení s Václavem Havlem ve Vladislavském sále 21. prosince 2011

Spory Miloše Zemana s Jiřím Paroubkem se vyhrotily v únoru 2007, kdy Paroubek Zemana obvinil, že v roce 1997 uzavřel nevýhodnou mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem. Předmětem smlouvy bylo zastupování ČSSD ve sporu s Ministerstvem financí o vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale později tvrdil, že mu ČSSD neuhradila odměnu sjednanou ve smlouvě. Úroky z údajně nezaplacené odměny mezitím narostly natolik, že svou výší začaly ohrožovat existenci ČSSD jako takové, neboť pravomocné uznání nároku soudem by nejspíše vedlo ke konkursu a následnému pravděpodobnému zániku ČSSD. Konflikt mezi Jiřím Paroubkem a Milošem Zemanem vyvrcholil poté, co na Miloše Zemana podal v souvislosti s touto kauzou trestní oznámení Jaroslav Novák, známý pod přezdívkou Večerníček. Miloš Zeman to označil za skrytou aktivitu Jiřího Paroubka a 21. března 2007 vystoupil z ČSSD.

Dalším náznakem návratu Miloše Zemana do politiky bylo otevření pražské kanceláře jeho příznivci.[69] Jeden z iniciátorů – Miroslav Šlouf – otevřeně řekl, že cílem této akce je, aby byl Miloš Zeman zvolen prezidentem České republiky. Jiní představitelé ČSSD to však nepovažovali za reálné.[70] Následně vedle sdružení vznikla také Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, za kterou ohlásil kandidaturu v parlamentních volbách jako lídr v Ústeckém kraji a jejíž významným sponzorem je český zástupce ruské ropné společnosti Lukoil.[71] Po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010, ve kterých ZEMANOVCI nepřesáhli 5 %, které jsou nutné pro vstup do poslanecké sněmovny, oznámil svou rezignaci na post předsedy strany. Do budoucna přislíbil straně svou podporu v dalších kampaních jako například ve volbách do zastupitelstev obcí 2010.[72] Dne 13. listopadu 2010 byl zvolen čestným předsedou SPO.

 
Miloš Zeman v prezidentské předvolební kampani (leden 2013)

Prezidentské volby 2013

Podrobnější informace naleznete v článku Volba prezidenta České republiky 2013.

V roce 2012 oznámil, že bude kandidovat, s podporou Strany Práv Občanů, v prezidentské volbě konané v roce 2013.[73] Koncem června 2012 nasbíral potřebných 50 000 podpisů občanů podporujících jeho kandidaturu.[74]

V 1. kole prezidentských voleb, které se konaly v termínech 11. a 12. ledna 2013 se Miloš Zeman umístil na prvním místě s počtem 24,21 % hlasů. Do druhého kola postoupil společně s Karlem Schwarzenbergem. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna 2013, získal 54,8 % hlasů a stal se novým zvoleným prezidentem České republiky. Zvítězil ve všech krajích kromě hlavního města Prahy.[75]

Podle zmínek v českém tisku respektive jeho onlinových vydáních[76] byl zvolený prezident Zeman v zahraničních médiích po volbě označován za politika neomaleného stylu s populistickým akcentem. Taková byla dne 26. ledna 2013 vyjádření francouzského deníku Le Monde,[77] podobně také německých novin Die Welt a rakouského deníku Kurier, kde byl Zeman označen za "levicového populistu",[78][79] stejně jako ve vysílání BBC.[80] Britský server The Telegraph uvedl, že Zemanovu prezidentskou kampaň financovala ruská společnost Lukoil.[81]

Nejvyšší správní soud obdržel po prezidentské volbě velký počet návrhů na jejich neplatnost. Ve své zprávě konstatoval, že Miloš Zeman a jeho volební tým jednali protizákonně tím, že se dopustili několika nepravdivých tvrzení a lží na adresu svého protikandidáta Karla Schwarzenberga.[82] Zeman obvinil Schwarzenberga, že vyhnal učitelku ze svého zámku v Čimelicích, což dotyčná sama popřela.[83] "Když jste restituoval zámek v Čimelicích, bylo tam učiliště pro zdravotně postižené děti. Tomuto učilišti jste nasadil takové nájemné, že se muselo vystěhovat. Zadruhé, Táňa Bílá, učitelka na učilišti, přišla o služební byt a musela k příbuzným. Je toto ochrana slabých a chudých?"[84] Dále podle Zemana předseda sudetoněmeckého Landsmannschaftu Bernd Posselt veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v listu Süddeutsche Zeitung "s nadějí, že se obnoví či rozšíří spolupráce s tímto krajanským sdružením". Od tohoto výroku se distancovaly Britské listy, na kterých údajně Zeman tuto informaci získal, i Posselt sám.[85] A na oficiálních stránkách Zemanovy kampaně byl uveden výrok, opřený údajně o článek Adama B. Bartoše, že ministr zahraničí "Cíleně zamlčel, že i jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty a že dokonce v rodovém sídle, kde pobývá jeho manželka Therese, dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi."[86] Zeman se za výroky omluvil. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, "že v průběhu volební kampaně došlo k nezákonnostem schopným ovlivnit volební výsledek, avšak nikoliv tak intenzivním způsobem, který by mohl konečný výsledek změnit."[87]

Prezident České republiky

 
Miloš Zeman s chotí v den prezidentské inaugurace (8. března 2013)

V 10 hodin a 17 minut v pátek 8. března 2013 složil Miloš Zeman prezidentský slib a stal se tak třetím prezidentem České republiky. Z tohoto titulu mu přísluší řádové insignie dvou nejvyšších státních vyznamenání, Řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.[88]

Svým podporovatelům 9. března 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i v dalším volebním období.[3]

Hlava státu

Domácí politická scéna

Úřad hlavy státu chce Zeman podle svého inauguračního projevu využít pro roli prostředníka vyjednávání. "Nabízím prezidentský úřad jako neutrální pole pro dialog všech parlamentních stran, ale i dalších významných společenských organizací, ať už jsou to odbory, zaměstnavatelské svazy a další instituce. Jako prezident, který není přímo ani nepřímo spojen s žádnou parlamentní stranou, nabízím, budou-li si to zúčastněné strany přát, roli prostředníka a roli moderátora, ale v žádném případě nikoli roli soudce, protože tato role prezidentu republiky evidentně nepřísluší."[89]

25. června 2013, několik dní poté, co podala demisi vláda Petra Nečase, pověřil prezident Zeman sestavením nové vlády Jiřího Rusnoka. Nevyslyšel tak požadavek vládní koalice, která krátce před jmenováním přišla s tím, že v dolní komoře drží potřebnou většinu 101 hlasů a na premiérský post prosazuje Miroslavu Němcovou.[90][91] Jmenování nové vlády následně kritizovali místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok, kteří požadovali, aby Evropská unie „rychle prověřila“, zda vznik vlády v ČR neodporuje unijním hodnotám. Prezident Zeman na to reagoval s tím, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou a dodal, že Ústava ČR jasně říká, že „prezident republiky jmenuje předsedu vlády, aniž by stanovila podmínku, že tuto vládu musí předem schválit sněmovna“.[92]

 
Miloš Zeman s Miroslavou Němcovou při vzpomínkové akci k výročí Pražského povstání (5. května 2013)

Před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna opustili poslanci Tomáš Úlehla, Jan Florián a Karolína Peake sněmovnu. Vládě důvěra vyslovena nebyla, absencí výše zmíněných poslanců však koalice přišla o většinu 101 hlasů, a tak de facto zanikla.[93] Rusnok předal Zemanovi demisi vlády dne 13. srpna, prezident pak jeho vládu pověřil pokračováním ve výkonu funkce v demisi až do složení vlády nové.[94] 28. srpna 2013 prezident Zeman podepsal rozpuštění sněmovny a vyhlásil termín předčasných voleb na 25. a 26. října 2013. V těchto volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická před hnutím ANO 2011. Do Poslanecké sněmovny zasedli také poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, hnutí TOP 09, Občanské demokratické strany, hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia OkamuryKřesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové.

Po předčasných volbách si na den 26. října 2013 do zámku Lány pozval vedení ČSSD (Haška, Tejce, Škromacha), přitom řádně zvolený a úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka pozván nebyl.[95] Hašek i další účastníci několikrát v médiích popřeli, že by se schůzka konala,[96] ale nakonec pod mediálním tlakem schůzku potvrdili, což vedlo k jejich rezignacím na vrcholné stranické funkce.[97] Zeman poté prohlásil, že považuje za komické utajovat jakoukoliv schůzku a současně odmítl názor, že by šlo o pokus o převrat ve vedení ČSSD.[98]

V pátek 27. února 2015 uctil památku obětí střelby v Uherském Brodě.[99]

Na výročí sametové revoluce dne 17. listopadu 2015 vystoupil s projevem na demonstraci pořádané hnutím Blok proti islámu se svým projevem, ve kterém mimo jiné zdůraznil, že " Když se ptám, co způsobuje migraci, pak vím, že velká většina těchto ilegálních migrantů jsou mladí, dobře živení, muži. A já se ptám, proč tito muži nebojují za svobodu své země proti Islámskému státu. A pokud přicházejí ze zemí, kde se nebojuje, ptám se, proč nepracují pro svoji vlast a pro její zvelebení, aby jejich země překonala dosavadní zaostalost".[100] Za svůj výstup byl kritizován premiérem Sobotkou, ministrem pro lidská práva Dienstbierem a lidoveckými europoslanci, podle nichž podporuje fašizující hnutí.[101][102] Předmětem kritiky se stala zejména skutečnost, že prezident stál na pódiu vedle Martina Konvičky, jenž byl druhý den obviněn z šíření nenávisti. Později prezident uvedl, že v době konání mítinku Martina Konvičku a jeho názory neznal a vyloučil, že by v budoucnu přijal jakékoli pozvánky na mítinky Bloku proti islámu.[103][104] Nicméně v rozhovoru z června 2015 prezident vyjadřoval podporu Martinu Konvičkovi a jeho názorům, tudíž Martina Konvičku a jeho názory znal před 17. listopadem 2015.[105][106][107]

Senát 3. března 2016 těsnou většinou přijal usnesení, v němž nabádal prezidenta, že by měl být ve svých vyjádřeních zdrženlivý, neměl by ohrožovat a poškozovat vážnost jiných ústavních orgánů a rozdělovat společnost. Důvodem byly Zemanovy výroky proti sankcím Evropské unie vůči Rusku za jeho anexi Krymu, nejmenování některých kandidátů na profesory, účast na demonstraci extremistického Bloku proti islámu nebo výroky na adresu premiéra včetně příměru s kalašnikovem.[108]

Dne 4. května 2017 nechal Miloš Zeman na Pražském hradě připravit sál na akt podání demise předsedy vlády do rukou prezidenta. Předseda vlády Bohuslav Sobotka však přišel o probíhající vládní krizi diskutovat, nikoli podat demisi. Prezident tento fakt ignoroval, pronesl připravenou řeč a během proslovu Bohuslava Sobotky odešel ze sálu.[109]

Dne 9. května 2017 předseda Senátu Milan Štěch prohlásil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše, je Senát připravený podat na prezidenta ústavní žalobu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na to uvedl, že "Vyhrožování prezidentu republiky je v demokratické společnosti nepřijatelné a neakceptovatelné."[110]

Zahraniční politika

 
Miloš Zeman na návštěvě Senátu Polska (květen 2013)

Ve funkci dne 3. dubna 2013 ratifikoval dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik záchranného fondu (tzv. Eurovalu) na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny.[111] Současně na Pražském hradě nechal vztyčit vlajku Evropské unie. Oběma aktům v minulosti bránil předchozí prezident Václav Klaus. Vlajka EU tím nad sídlem prezidenta zavlála poprvé od vstupu Česka do Unie v roce 2004.[112]

V říjnu 2014 vykonal státní návštěvu Čínské lidové republiky.[113] Během této návštěvy se spolu s majitelem společnosti PPF Petrem Kellnerem setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.[114] Poskytl rozhovor čínské státní televizi, při kterém mimo jiné propagoval postavu českého krtečka.[115] V rozhovoru řekl, že není možné zasahovat do vnitřních záležitostí jakéhokoliv státu.[116] "Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit," řekl Zeman.[117] "Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost."[118] Setkal se také s představiteli čínské občanské společnosti, s nimiž otevřel otázku lidských práv v zemi.[119] Do České republiky se vrátil soukromým letadlem pronajatým finanční skupinou PPF, za což sklidil od politiků kritiku. Jako důvod uvedl, že se snažil stihnout oslavy 28. října, konkrétně dekorování nových generálů. Přiletěl tak do ČR o dvě hodiny dříve, vládní letadlo totiž muselo kvůli tankování přistát v mongolském Ulánbátaru.

 
Zeman a americký prezident Barack Obama v New Yorku 29. září 2015
 
Zeman vítá na Pražském hradě izraelského prezidenta Re'uvena Rivlina (říjen 2015)

Dne 27. ledna 2015 vystoupil na mezinárodním fóru „Let My People Live!“ konaném na Pražském hradě s projevem, ve kterém přirovnal Islámský stát k nacistickému Německu a vyzval k ozbrojené mezinárodní akci proti němu. Za to sklidil kritiku od ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který eventuální vojenské tažení označil za „křížovou výpravu“. Zeman naopak Zaorálkova slova označil za politiku appeasementu a rozhodl se mu při nejbližší příležitosti věnovat symbolický Chamberlainův deštník.[120]

Během státní návštěvy Jordánska 11. února vyjádřil český zájem o účast na rozvoji jordánské jaderné energetiky.[121][122] O den později při státní návštěvě Spojených arabských emirátů otevřel nové sídlo českého velvyslanectvíAbú Zabí.[123]

Dne 1. března téhož roku prezident odletěl na pracovní návštěvu Spojených států, kde jako historicky první evropský státník vystoupil na konferenci lobistické skupiny Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC). Při této příležitosti přednesl projev, v němž se vyslovil pro rozhodnou mezinárodní akci proti islámskému terorismu s mandátem Rady bezpečnosti OSN.[124] Publikum jeho projev několikrát přerušilo potleskem ve stoje.[125] Na konferenci se také setkal s premiérem Izraele Benjaminem Netanjahuem[126] a zástupci Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických.[127]

Na Den vítězství 9. května navštívil Moskvu kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.[128] Za to byl kritizován pravicovou opozicí. Zeman prohlásil: „Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 tisícům vojáků ... jako výrazu vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy, pokud bychom byli poslušní kolaboranti árijského původu.[129] Vladimir Putin Zemanovi slíbil pomoc při vymáhání několikamiliardových pohledávek českých firem v Rusku.[130]

11. května se v Praze setkal s vietnamským prezidentem Trương Tấn Sangem. O den později přijal na Pražském hradě prezidenta autonomního Iráckého Kurdistánu Masúda Bárzáního, kterému poděkoval za kurdský boj proti Islámskému státu.[131]

Dne 3. září 2015 se Zeman zúčastnil vojenské přehlídky v Pekingu u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Tichomoří.[132]

V únoru 2016 v diskusi s občany v Kornaticích na Rokycansku přiznal výši výkupného, které stát vyplatil za dvě české dívky unesené v Balúčistánu, což kritizoval mimo jiné expert na terorismus a vyjednávání s únosci prof. Adam Dolník jako „strašně nebezpečné“, neboť tím „stát vytváří očekávání únosců, kolik tak mohou dostat peněz za občana toho daného státu, pokud ten člověk bude unesen“.[133]

Na Velikonoční pondělí 28. března 2016 na pozvání Miloše Zemana přiletěl na státní návštěvu České republiky čínský prezident Si Ťin-pching.[134] Při této třídenní návštěvě[135] bylo podepsáno 30 obchodních dohod za téměř 300 miliard Kč, částka zahrnuje velmi rozdílné transakce, z nichž některé jsou teprve v zárodečné fázi.[136] Čínský prezident vyjádřil spokojenost slovy „Cítím se tu jako doma“, pochvalně se také vyjádřil o české historii a krajině.[137]

13. října přijel Miloš Zeman spolu s Václavem Klausem a jejich doprovodem se zpožděním na státní pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče a na samotný obřad už nebyli vpuštěni, ale účastnili se až pozdějších částí pohřbu. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček označil za důvod zpoždění špatné počasí a chybu letových dispečerů.[138] Tyto důvody byly vyvráceny a 22. října se Ovčáček za svá slova adresovaná letovým dispečerům omluvil.[139][140][141]

Dne 18. října 2016 byl Miloš Zeman jedním ze signatářů „Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů“ o územní celistvosti Čínské lidové republiky v souvislosti s návštěvou dalajlámy v Česku.[142] Toto prohlášení bylo kritizováno mnohými politiky, novináři i veřejností. Některé vysoké školy a univerzity na protest proti prohlášení vyvěsily tibetské vlajky.[143]

V prosinci 2016 kancelář prezidenta informovala o pozvání od dezignovaného amerického prezidenta Donalda Trumpa, nemuselo se však jednat o oficiální pozvánku. Později nový velvyslanec v USA Hynek Kmoníček informoval o odložení schůzky. Miloš Zeman prohlásil, že od prezidenta Trumpa dostal dopis s omluvou za posunutí termínu schůzky.[144] Dne 16. června 2017 přijala Miloše Zemana i s manželkou a dcerou britská královna Alžběta II.[145]

Jmenování

Kroky Miloše Zemana při jmenování členů Ústavního soudu a České národní banky byly odbornou veřejností hodnoceny kladně.[146] Jmenování první instituce Zeman konzultoval s jejím tehdejším předsedou Pavlem Rychetským, u výběru druhé přihlédl k radám Jiřího Rusnoka. "Jeho nominace členů bankovní rady ČNB nesou punc dílny Jiřího Rusnoka, ale odborně ani politicky nejsou zpochybnitelné," komentoval výběr kandidátů vedoucí analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.[147] Jako ústavního soudce Zeman navrhl i Vojtěcha Šimíčka, kterého při schvalování v Senátu ocenil i pro jeho kritická vyjádření: "Kromě toho bych chtěl ocenit jeho (Šimíčkovu) odvahu, kdy v době, když jsem již byl zvolen prezidentem, kritizoval některé aspekty mé volební kampaně."[148] Senát neschválil prezidentovy návrhy jmenovat ústavními soudci Jana Sváčka, Jiřího Nykodýma a Miroslava Výborného.[149] Poslední dva se jako dosavadní ústavní soudci podíleli na zamítnutí návrhu ČSSD na zrušení zákona o církevních restitucích, což bylo často zmiňováno jako důvod jejich nízké podpory v Senátu.[150]

Již v březnu 2013 započal spor mezi Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o post velvyslance na Slovensku. Zeman prohlásil, že by na tomto postu rád viděl bývalou první dámu Livii Klausovou,[151] která ho podporovala během jeho prezidentské kampaně.[152] V dubnu 2013 Zeman řekl, že případně obejde ministerstvo zahraničí a prosadí Klausovou přímo při jednání s premiérem.[153] To však nakonec neučinil. Jmenování Klausové velvyslankyní schválila až Rusnokova vláda 31. července 2013 v tajném hlasování, a to i přesto, že sám Rusnok tvrdil, že jeho vláda bez důvěry tento krok neuskuteční.[154]

V květnu 2013 prohlásil, že odmítá jmenovat literárního historika a kritika Martina C. Putnu profesorem, i přesto, že byl navržen Karlovou univerzitou a splnil podmínky profesury. Zeman své rozhodnutí odmítl zdůvodnit, údajně z důvodu možného ponížení Putny.[155] Média následně spekulovala, že důvodem mohla být častá kritika Putny na osobu Zemana,[156][157][158] to však sám Zeman odmítl.[159] Putna nakonec profesorem jmenován byl, jmenovací titul ale nepřevzal od Zemana, nýbrž od ministra školství Petra Fialy.[160] Fiala a Zeman se pak dohodli na tom, že ministerstvo připraví novelu vysokoškolského zákona, podle které bude profesory jmenovat ministr školství. Novela vysokoškolského zákona schválená Poslaneckou sněmovnou v lednu 2016 nicméně jmenování profesorů prezidentem zachovala.[161]

V lednu 2014 Miloš Zeman oznámil své kandidáty na post ombudsmana, který se po rezignaci Pavla Varvařovského nedlouho předtím uvolnil. Zeman navrhl Stanislava Křečka a Pavla Zářeckého. Druhý jmenovaný později nominaci z rodinných důvodů odmítl. Senát hlasy 37 svých členů potom Poslanecké sněmovně navrhl jako svoji kandidátku Annu Šabatovou.[162] V prvním kole volby 13. února 2014 získala více hlasů Šabatová, nicméně se jí nepodařilo přesvědčit většinu hlasujících nutnou ke zvolení.[163] O den později se konalo druhé kolo, ve kterém již Šabatová získala 85 hlasů od 168 přítomných poslanců a byla zvolena veřejnou ochránkyní práv.[164] Stanislav Křeček se následně stal jejím zástupcem.

Dne 5. května 2015 odmítl podepsat jmenování tří nových profesorů, dosavadních docentů Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Jako odůvodnění uvedl tiskový mluvčí prezidenta Ovčáček v případě Fajta zprávu, podle které Národní galerie, jíž je Fajt ředitelem, údajně navrhovala, aby víc než milion korun z několikamilionového sponzorského daru Komerční banky sloužil jako příspěvek k tabulkovému platu. V případě docenta Eichlera bylo jako důvod uvedeno působení v propagandistickém aparátu Československé lidové armády a v případě Ošťádala předlistopadové kontakty na StB. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima označil tento krok za znevážení akademické obce univerzity a nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Česká konference rektorů vysokých škol předeslala, že se ceremoniálu předávání dekretů nezúčastní, hned následující den ho však ministr školství Marcel Chládek zrušil.[165]

Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická, společně se třemi kandidáty na profesory, které Zeman odmítl jmenovat, podaly na prezidenta správní žalobu, neboť podle jejich názoru zákon o vysokých školách nepřipouští možnost nepodepsat jmenovací dekret. Navrhly Městskému soudu v Praze, aby Miloši Zemanovi jmenování profesorů uložil.[166][167] Jan Eichler žalobu stáhl. Soud v listopadu 2016 návrhu nevyhověl, Fajt a Ošťádal se ale hodlají dovolat k Nejvyššímu správnímu soudu.[168]

Vetování zákonů

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam prezidentských vet Miloše Zemana.

Ohledně prezidentského veta se Zeman vyjádřil, že by parlamentu návrhy zákonů vracel pouze tehdy, kdyby se jednalo o „legislativní zmetky“. První veto během 7. volebního období Poslanecké sněmovny uplatnil na navrhovaný zákon o státní službě. V srpnu 2014, kdy vláda návrh připravila, Zeman tento zákon zkritizoval a politické náměstky, se kterými tento zákon počítá, označil za "budižkničemy". V září ve Sněmovně předeslal, že pokud vláda politické náměstky ze zákona neodstraní, zákon nechá vetovat, a jestli Sněmovna jeho veto přehlasuje, podá stížnost na Ústavní soud. V říjnu Zeman zákon skutečně vetoval, brzy poté Sněmovna jeho veto přehlasovala. 7. listopadu podal prezident Zeman k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě.[169] Soud však 30. června 2015 zrušil jen jedno jeho ustanovení, jinak návrh zamítl a zákon ponechal v platnosti.[170] Zeman rovněž vetoval například zákon o střetu zájmů (tehdy mediálně nazývaný "lex Babiš") a zákon o ochraně přírody a krajiny.

Milosti a amnestie

Ve svém poinauguračním prohlášení, předneseném na Hradčanském náměstí vedle sochy T. G. Masaryka, stran prezidentské milosti prohlásil: "(...) i v Ústavě ČR existují zbytečné monarchistické prvky, jako je například právo prezidenta ČR udělovat amnestii nebo milosti. Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám a přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce.“[171] Svoji pravomoc provádět řízení o žádostech o milost a zamítat žádosti převedl v listopadu 2013 na ministerstvo spravedlnosti, sobě ponechal výjimku posouzení "žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu."[172] De facto tak prezident bude určovat případ od případu, kdy rozhodne sám a kdy bude rozhodovat ministerstvo.[173]

Zeman během svého prezidentství udělil oproti svým předchůdcům milostí méně. První milost dostal v únoru 2016 muž odsouzený na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost, kterého podmíněně propustili do nemocničního ošetřování. Druhému omilostněnému prominul v květnu téhož roku zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. U třetího zastavil září 2016 trestní stíhání. Na žádost papeže Františka nechal v listopadu 2016 propustit z vězení mladou ženu starající se o dítě. Žena odsouzená ze zpronevěry nesplňovala prezidentovu podmínku zdravotního stavu. Téhož měsíce Zeman omilostnil i ženu trestanou za podvod, zpronevěru a trestnou činnost. V prosinci se dočkal milosti muž trpící onkologických onemocněním, přestože se o něm mluvčí Ovčáček vyjádřil jako o "značném recidivistovi". Sedmá milost se týkala muže odsouzeného za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování, který měl rakovinu.[174]

23. května 2017 udělil milost doživotně odsouzenému dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi, přičemž tento záměr ohlásil již během své dubnové návštěvy Čáslavi. Při své návštěvě Blovic na Plzeňsku v únoru 2016 Miloš Zeman ještě milost pro Kajínka vylučoval. "Pan Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím."[175] Udělení milosti Zeman vysvětloval tím, že v případu existuje řada nejasností a že Kajínek vykonal už 23 let trestu.[176] Podle průzkumu agentury Median s amnestií zcela nebo spíše souhlasilo 54 % dotázaných.[177] Jako pohnutku prezidenta uvedlo 39 % dotazovaných snahu o zvýšení popularity, 34 % víru prezidenta v jeho nevinu, 29 % dotazovaných si potom myslelo, že tím chce prezident odlákat pozornost od svého působení v rámci tehdy probíhající vládní krize.[178]

Státní vyznamenání

Zeman by chtěl rozšířit počet udělovaných státních vyznamenání, protože věří, "že mnoho lidí, kteří svojí celoživotní prací přispěli k rozvoji ČR, si takové ocenění zaslouží."[179]

Dne 21. října 2016 přinesla média informaci, že prezident republiky odmítl udělit Řád T. G. Masaryka Jiřímu Bradymu. Důvodem pro odmítnutí vyznamenání měla být schůzka ministra kultury ČR Daniela Hermana, Bradyho příbuzného, s dalajlámou. V důsledku toho někteří čeští politici odmítli svou účast na slavnostním ceremoniálu předávání státních vyznamenání 28. října 2016.

Po ceremoniálu Zeman obvinil amerického velvyslance Andrewa Schapira, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" neúčastnil.[180] Shapirovu účast nicméně potvrdily televizní záběry i německý velvyslanec, který vedle něho seděl.[181] Zeman se za výrok omluvil.[182]

Návštěvy krajů

Miloš Zeman během svého mandátu koná každý rok pravidelné třídenní návštěvy všech krajů (kromě Prahy), při kterých beseduje s občany. Jako závazek si vytkl navštívit všechny obce nad 5 000 obyvatel.[183] Některá místa tak navštívil jako vůbec první prezident.[184][185] Veškeré náklady na tyto cesty nesou kraje, někteří hejtmani proto navrhovali, aby se finančně podílela i Kancelář prezidenta republiky.[186]

Projevy a názory

Rozhovory

V prosinci 2013 uvedl, že nenaváže na tradici prezidentských novoročních projevů, místo toho bude mít 26. prosince vánoční poselství ze zámku v Lánech. Chce tak navázat na zvyk z první republiky, kdy podobné projevy z období Vánoc měl Tomáš Garrigue Masaryk.[187]

Zeman se pravidelně vyjadřuje k aktuálnímu politickému dění. Od 23. června 2013 vysílal Český rozhlas jednou za čtvrt roku pořad Hovory z Lán, ve kterém s prezidentem hovořili Jan Pokorný a Petr Nováček. V listopadu 2014 v pořadu použil Miloš Zeman několik hrubých vulgarismů na adresu vlády a ruské punkové skupiny Pussy Riot (kauza Hovory z Lán). Za svůj projev sklidil ostrou kritiku od ostatních politiků a komentátorů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdržela několik stovek stížností na vysílaní Českého rozhlasu.[188] Pořad se už od té doby nevysílal, rozhovory s prezidentem začala od 4. ledna připravovat stanice Frekvence 1 pod názvem Prezidentský pressklub.[189] V březnu 2017 začal pravidelný čtvrteční diskuzní pořad s hlavou státu na televizní stanici TV Barrandov. Třiceti pěti minutový pořad nese název TÝDEN s prezidentem.[190]

4. ledna 2015 poprvé vystoupil v pořadu Prezidentský Pressklub na rádiu Frekvence 1. Při tomto vystoupení požadoval prezident Zeman odchod ŘeckaEvropské měnové unie, do níž podle jeho informací vstoupilo pomocí zfalšování požadovaných statistických ukazatelů. Ve stejném rozhovoru také ostře zkritizoval pochodňové průvody zorganizované jako připomínka narození ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery, kterého přirovnal k říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi.[191]

Dne 8. února 2015 se Zeman v online rozhovoru pro Blesk TV vyjádřil ke kauze rodiny Michalákových. V rozhovoru přirovnal norskou sociální službu Barnevernet, jež děti odebrala, k nacistickému programu Lebensborn.

Dne 2. srpna 2015 se Zeman v online rozhovoru pro Blesk TV vyjádřil k uprchlické krizi, kdy vzkázal uprchlíkům na českém území, že je do Česka nikdo nezval. Uprchlíci podle něj musí respektovat pravidla této země. Zároveň je vyzval: „Pokud se vám to nelíbí, běžte pryč”. V této souvislosti označil podnikatele Zdeňka Bakalu za "velmi neúspěšného podnikatele" a "lidskou hyenu", jelikož jeho firma RPG Byty jedná s ministerstvem vnitra, aby běžence umístilo v bytech po hornících v Havířově za 200 milionů korun ročně.[192]

V prosinci 2015 Zeman ve svém vánočním poselství přivítal hospodářský růst České republiky a ocenil za něj i vládu. Zároveň s odkazem na exprezidenta Václava Havla prohlásil, že podle něj skončila tzv. „blbá nálada”. Zeman také v projevu odvysílaném ze zámku v Lánech znovu varoval před migrační vlnou. Uvedl, že „tahle země je naše a tahle země není a ani nemůže být pro všechny.“[193]

V lednu 2016 v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že migrační vlnu organizuje Muslimské bratrstvo, svůj názor opřel o informace od marockého ministra zahraničí Selahedína Mezuára, s nímž nedávno hovořil.[194] Zároveň kritizoval Sobotkovu vládu za to, že ČR nevyčerpá 35 miliard z evropských dotací, mluvil o laxnosti a neschopnosti.[195] V online rozhovoru pro Blesk TV kritizoval norskou sociální službu Barnevernet, která „v podstatě unáší děti a její činnost je gangsterismus nejhrubšího zrna“. Reagoval tak na kauzu, kdy byla české matce v Norsku odebrána dcera.[196] V pořadu Partie televize Prima mimo jiné uvedl, že má připravený návrh mezinárodní smlouvy, podle níž by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům.[197]

Na přelomu března a dubna 2017 vzbudilo i mezinárodní pozornost jeho prohlášení pro Frekvenci 1, že mu zhruba před rokem hackeři z Alabamy na počítač v Lánech nainstalovali dětskou pornografii. Zprvu chtěla prezidentská kancelář nechat záležitost prošetřit Národním bezpečnostním úřadem, později od toho ustoupila.[198] Seznam Zprávy uvedly, že se k pornografii prezident pravděpodobně dostal omylem sám, bez zásahu hackerů.[199]

Domácí politika

Miloš Zeman sám sebe označuje za „levicového politika“[200] a „tolerantního ateistu“.[201][202] V oblasti ekonomie se považuje za keynesiánce.[203] Vyslovil se proti církevním restitucím.[203]

V oblasti vnitřní politiky podporuje přímou demokracii v podobě většího uplatnění referend, zavedení určité podoby sociálního státu, podporuje zvláštní státní sociální podporu pro děti a důchodce, nebo progresivní daň z příjmů. Chce se také zasadit o zavedení povinného prokázání nabytí majetku včetně případné konfiskace nelegálně získaného majetku.[203] Vyslovil se pro změnu volebního zákona, která by u parlamentních voleb umožnila vybírat kandidáty z několika kandidátek zároveň, tzv. panašování.[204] Podporuje zavedení institutu referenda dle švýcarského modelu a odvolatelnost poslanců lidovým hlasováním.[205] Uvítal by transformaci Senátu z přímo volené komory na orgán tvořený reprezentacemi krajských zastupitelstev.[206]

K otázce přijetí eura je otevřený, chce ho přijmout, co nejdříve to bude možné,[207] ale reálnou šanci na zavedení eura v Česku vidí až po roce 2017.[208]

Podporuje již zavedené zvýšení základní sazby DPH, ale je zároveň pro to, aby byla opět snížena tzv. "snížená sazba" na základní potraviny a léky. Také je proti zavedení školného na veřejných vysokých školách, ale podpořil by zavedení pokut pro neúspěšné studenty.[209] Odmítavý postoj zaujímá i ohledně legalizace měkkých i tvrdých drog na jiné než lékařské účely, naopak podporuje zrovnoprávnění homosexuálních párů s možností adopce dětí.[210]

Jako prezident podporuje dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.[211]

Vztahy s Ruskem

 
Setkání Zemana s Vladimirem Putinem u příležitosti Dne vítězství

Poté co v srpnu 2014 Evropská unie zpřísnila protiruské sankce a sankce odsouhlasila i vláda premiéra Sobotky, Zeman prohlásil, že ČR by neměla přerušovat dobré obchodní vztahy s Ruskem.[212] V březnu 2015 Zeman komentoval protesty proti průjezdu amerického konvoje přes ČR: „Zatímco v posledních měsících bojuji proti antiruským bláznům, tak k tomu v poslední době přibyl boj proti antiamerickým bláznům”.[213]

Během září 2014 navštívil konferenci Dialog civilizací na Rhodu, kterou pořádal ruský oligarcha Vladimir Jakunin. Zeman ve svém projevu opět kritizoval sankce uvalené na Rusko, které podle něj "brání dialogu civilizací".[214] Během projevu označil islámský stát za "rakovinu", zatímco o válce na Ukrajině se vyjádřil jako o "chřipce".[215]

Zeman v květnu 2015 potvrdil účast na slavnostní vojenské přehlídce v ruském hlavním městě Moskvě k 70. výročí konce druhé světové války. Za to byl kritizován pravicovou opozicí, KDU-ČSL jej vyzvala, aby si své rozhodnutí ještě rozmyslel. Poslankyně Miroslava Němcová navrhla, aby vláda cestu neproplatila, ta však nakonec proplacení nákladů na cestu schválí. Sám Zeman, který je jediným prezidentem ze zemí Evropské unie, který účast přislíbil, prohlásil v březnovém Prezidentském Pressklubu na rádiu Frekvence 1, že jeho cesta do Ruska bude „výrazem vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy“. Do Ruska pojede proto, aby vyjádřil úctu 150 tisícům sovětských vojáků, kteří padli na československém území během osvobozování od nacistické okupace. Předeslal, že si nepodá ruku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, který se měl oslav také zúčastnit, ale svou účast odvolal.[216] Zároveň ostře odsoudil výroky amerického velvyslance v České republice Andrewa Schapira, který jeho plánovanou účast na oslavě v Moskvě označil za „prekérní“ vzhledem k bojkotu události většinou evropských státníků, a vyjádřil se, že „po tomto prohlášení má Schapiro dveře na Hrad zavřené“.[217] Toto vyjádření zaznamenala a komentovala i četná zahraniční média.[218][219][220][221][222] Zatímco USA se postavily za Schapira, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ocenil Zemanovu vlastní důstojnost a hrdost.[223] Zeman se nakonec rozhodl, že místo vojenské přehlídky se v Moskvě sejde k rozhovorům se slovenským premiérem Robertem Ficem, jednali mimo jiné o propojení řek Váh a Morava.[224] Zeman posléze spolu s Ficem a ostatními státníky položil 9. května věnec k památníku Neznámého vojína u moskevského Kremlu k uctění sovětských vojáků padlých v druhé světové válce.[225]

Americký list Washington Post označil Zemana za jeho proruské postoje jako „faktického mluvčího Kremlu“[226] Vlivný senátor John McCain vyjádřil znepokojení ze Zemanova postoje k Rusku.[227] Dle diplomata Petra Koláře se Zeman „stal v podstatě velmi užitečným nástrojem ruské propagandy“.[228]

Počátkem června 2015 Zeman kritizoval revizionistický dokument ruské televize Rossija 1 o sovětské invazi do Československa v roce 1968, invazi označil za zločin a řekl, že "ruská televize lže a žádný jiný komentář, než že je to novinářská lež, se k tomu říci nedá."[229]

Vztahy s Čínou

Je pro otevřenější spolupráci s Čínou. V říjnu 2014 zde byl na státní návštěvě a prohlásil, že „respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu“, za což si vysloužil kritiku od pravicových politiků.

Dne 3. září 2015 se Zeman zúčastnil vojenské přehlídky v Pekingu u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Tichomoří.[230]

Vztahy s USA

Zeman odmítl jako nesmyslné přirovnávat průjezd amerického konvoje vracejícího se z vojenského cvičení NATO v Pobaltí k okupaci a prohlásil: „Zatímco v posledních měsících bojuji proti antiruským bláznům, tak k tomu v poslední době přibyl boj proti antiamerickým bláznům”.[213]

Evropská unie

Je zastáncem Evropské unie, ale je eurofederalistou, vystupuje tedy proti extrémnímu centralismu v EU. Souhlasil se vstupem Chorvatska do EU a v EU si dle vlastních slov dokáže v budoucnu představit i Srbsko a Rusko. Odmítavě jako o nové členské zemi EU naopak hovořil o Turecku.[208][231] Kritizoval také uznání Kosova samostatným státem, přičemž jej označil „za teroristickou diktaturu financovanou narkomafiemi“.[232] Společnou fiskální politiku považuje za potřebnou.[207]

V rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti uvedl, že „uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě”. Současného kosovského vicepremiéra Hashima Thaçiho, který v 90. letech stál v čele Kosovské osvobozenské armády a která na černém trhu údajně prodávala orgány svých zajatců, nazval válečným zločincem, Kosovo označil za „velmi podivný stát se silným vlivem narkomafií”, a dodal, že on osobně nezávislost Kosova nikdy neuznal.[233]

Zeman se postavil na stranu Polska ve sporu Polska s Evropskou unií. Při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou v březnu 2016 Zeman prohlásil: „Polská vláda vzniklá ze svobodných voleb má plné právo uskutečňovat opatření, která jí dává mandát z těchto voleb. Neměla by být vystavena moralizující kritice Evropské unie, jež by se naopak měla konečně soustředit na svůj základní úkol a to je ochrana vnějších hranic.[234]

Islám a Blízký východ

Zeman způsobil diplomatický incident se Saúdskou Arábií, když při oslavě izraelského dne nezávislosti v květnu 2014 prohlásil, že za násilnými akty jako byl útok v bruselském židovském muzeu stojí "islámská ideologie". Saúdská Arábie si předvolala českého velvyslance v Rijádu a předložila soupis všeho, co kdy Zeman na téma islám v minulosti řekl.[235]

Zeman podporuje Izrael a v březnu 2015 na konferenci AIPAC prohlásil, že prvorepublikové Československo bylo "jediným ostrovem demokracie v srdci Evropy" a Izrael je na Blízkém východě v podobném postavení, proto mezi Českem a Izraelem musí existovat solidarita.[236]

Během státní návštěvy Jordánska vyznamenal dne 11. února 2015 krále Abdalláha II. Řádem Bílého lva za jeho roli v boji proti Islámskému státu.[237] Na oplátku obdržel jordánské nejvyšší vyznamenání.[238]

Negativně se vyjadřuje o islámu, který označil za anticivilizaci financovanou z prodeje ropy a drog. Odmítá rozlišovat mezi umírněnými a radikálními muslimy[239][240] a nesouhlasí se stavbou mešit na území České republiky.[241] Je také proti tomu, aby byla Palestina suverénním státem. V případě budoucího rozšiřování NATO je pro přijetí Izraele spíše než pro přijeti Ukrajiny nebo Gruzie.[240]

V červnu 2015 Zeman řekl, že pokud evropské státy přijmou vlnu uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, tak tím usnadní expanzi Islámského státu do Evropy.[242]

Krize na Ukrajině

V souvislosti s ukrajinskou krizí, která vypukla naplno v únoru 2014 a kde se spornou stala ruská anexe Krymu, prohlásil Zeman o krymském referendu, že je v rozporu s ukrajinskou ústavou, nicméně je projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací.[243] Krym je podle prezidenta již ztracen, ovšem vyzval Evropskou unii a NATO k razantní preventivní akci, která by Rusko zastrašila před dalšími vojenskými výpady na Ukrajinu, pokud by se Rusko pokusilo anektovat další východní část země, případně i do Moldavska. Zároveň se však vyslovil proti uvalování blokád, sankcí a embarg.[244][245] Dne 3. září 2014 v rozhovoru pro Frekvenci 1 uvedl, že „zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda“ a že „bere vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou“. Dne 5. září pak během summitu NATO prohlásil, že „není pochyb“, že Ukrajina čelí ruské agresi, a že „nepochybuje o tom, že tato agrese má několik podob, mimo jiné například dodávky zbraní a dodávky dobrovolníků, kteří nejsou dobrovolníci“, ovšem situaci nepovažuje za přímou invazi.[246][247] 9. října Zeman prohlásil před novináři v Lipsku, kde se účastnil oslav 25. výročí pádu komunismu, že válka na východní Ukrajině je srovnatelná s občanskou válkou ve Španělsku ve 30. letech. Zeman řekl: „Ve Španělsku byla také občanská válka a přitom z jedné strany intervenovali Rusové a Francouzi, z druhé strany intervenovali Němci a Italové. ... Bojoval tam Španěl proti Španělovi, samozřejmě za zahraniční pomoci svých spojenců.[248]

16. listopadu 2014 poskytl prezident Zeman rozhovor Prvnímu kanálu ruské státní televize. V němž mimo jiné označil konflikt na východní Ukrajině za občanskou válku a ekonomickou pomoc Ukrajině označil za nesmyslnou, dokud nebude dosaženo mírové dohody.[249] 20. listopadu předvolalo ukrajinské ministerstvo zahraničí českého velvyslance Ivana Počucha a sdělilo mu, že prezidentovy výroky považuje za nepřijatelné, jelikož neodpovídají duchu tradičně přátelských česko–ukrajinských vztahů.[250]

Dne 3. ledna 2015 poskytl rozhovor deníku Právo, v němž ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka označil za „premiéra války“, který odmítá mírové řešení ukrajinského konfliktu.[251][252][253]

Zeman označil za masové vrahy Poláků a Židů vůdce Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Romana Šuchevyče a Stepana Banderu, kteří jsou pro mnoho Ukrajinců národní hrdinové a kterým byl na Ukrajině v dubnu 2015 přiznán "status bojovníků za nezávislost Ukrajiny",[254] a prohlásil „Nemohu bohužel blahopřát Ukrajině k takovým národním hrdinům.[255]

Životní prostředí

K hrozbě globálního oteplování zaujímá podobně odmítavý postoj jako jeho předchůdce Václav Klaus, když ji označil za „hysterii vyvolanou ekologickými lobbisty“. V roce 2010 pro agenturu Mediafax dále uvedl: „Globální oteplování je v lidské historii po tisící prvé. Globální oteplování je v historii planety po miliónté prvé. Stejně tak je zde po tisící prvé a miliónté prvé globální ochlazování. Pokládám teorii globálního oteplování za tvrzení, které je založeno na lidské pýše, tedy tvrzení, že lidstvo svojí emisí skleníkových plynů může způsobit dramatické kolísání teplot na Zemi“.[256]

Zeman též souhlasí s prolomením těžebních limitů hnědouhelných dolů v severních Čechách a s tím spojeným bouráním obcí.[257] Zastává názor, že Šumava je hospodářský les jako každý jiný, je odpůrcem solárních a větrných elektráren a práva nevládních (občanských) organizací na účast ve správních řízeních s vlivem na životní prostředí považuje za „přemrštěná“. Podporuje naopak jadernou energetiku a dostavbu elektrárny Temelín.[258]

Inkluzivní vzdělávaní

Při své návštěvě Pardubického kraje dne 14. ledna 2015 řekl: „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapované, měly být umisťované do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba… Z hlediska duševní pohody je daleko lepší, když budou existovat praktické třídy. Vůbec se mi inkluze nelíbí a jsem proti ní", načež jej za tento výrok zkritizovala Národní rada osob se zdravotním postižením i ombudsmanka Anna Šabatová. Prezidentův výrok zkritizoval také Petr Hrubý, ředitel Jedličkova ústavu, který poukázal na to, že je k dětem třeba přistupovat individuálně.[259]

Koncesionářské poplatky

V březnu na závěr návštěvy Plzeňského kraje vyslovil pro zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi, která se podle něj stala „špatnou komerční televizí”. Ta se ohradila a Zemanův výrok označila za „bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby”. Když poté o několik dní později neodvysílala Česká televize tiskový brífink mluvčího Pražského hradu Jiřího Ovčáčka, přestože se Česká televize hájila tím, že Hrad pro brífink neohlásil žádná zásadní sdělení, a televize proto dala přednost aktuálním tématům, prezidentská kancelář „považuje tento přístup za dětinskou pomstu České televize za názory prezidenta republiky” a v dubnu podala stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, ta však byla zamítnuta.[260]

Kritika

Hodnocení veřejností

Podle pravidelných ročních průzkumů společnosti CVVM si občané nejvíce cení prezidentova kontaktu s nimi a zájmu o jejich problémy.[261][262][263][264] V lednu 2014 tento aspekt hodnotilo velmi nebo spíše dobře 52 % dotazovaných, po lednu 2016 o tom bylo přesvědčeno již 70 % z nich. Na začátku roku 2017 kladných hodnocení mírně ubylo na 66 %. Oproti svým předchůdcům si tedy výrazně polepšil. Václava Klause v tomto směru na konci jeho prvního funkčního období hodnotilo kladně 36 % dotázaných, Václava Havla ve stejné situaci dokonce pouhých 25 %.

Podobně si Miloš Zeman vedl i v názoru na plnění funkcí svěřených mu Ústavou. Z počátečních 52 % vystoupal v lednu 2016 na 68 %, v lednu 2017 ho dotazovaní hodnotili velmi nebo spíše dobře v 63 %. V této otázce si vede hůře než Václav Klaus, jehož úřad v lednu 2007 hodnotilo kladně celých 80 % respondentů, a podobně jako Václav Havel, se kterým bylo v lednu 1998 spokojeno 66 % oslovených.

Prezidentovo ovlivňování vnitropolitického života hodnotilo v lednu 2014 velmi nebo spíše dobře 41 % respondentů. Stejně jako v předchozích otázkách zaznamenal v lednu 2016 nárůst na 59 % kladných ohlasů a rok později mírný pokles na 52 %. Oba předchozí prezidenti se vedli podobně, kdy na konci prvního funkčního období jejich se hodnocení v této otázce pohybovalo kolem 55 %.

 
Demonstrace během státního svátku 17. listopadu s karikaturou Zemana

V lednu 2014 se na jeho reprezentaci České republiky v zahraničí dívalo velmi nebo spíše negativně 63 % dotázaných. Ještě v lednu následujícího roku tento aspekt připadal u prezidenta negativní 67 %. Ovšem v lednu 2016 většina respondentů uvedla kladný výsledek, nespokojeno bylo 48 % dotazovaných. Spokojenost v tomto směru dosáhla v lednu 2017 47 %. Jeho předchůdci si stran zahraniční reprezentace vedli lépe. Václav Havel přesvědčil v roce 1997 81 % odpovídajících, Václava Klause k roku 2007 oceňovalo 84 %.

Autoritu Miloše Zemana u občanů pociťovalo na začátku roku 2014 31 % dotázaných, po roce se Zeman mírně propadl na 27 %. Během ledna 2016 si polepšil na 51 %, po roce mírně klesl na 45 %. Stejný trend sledoval pocit respondentů z toho, jak Miloš Zeman dbá o vážnost a důstojnost úřadu. Během ledna 2014 bylo velmi nebo spíše nespokojeno 65 %, po lednu 2015 dokonce 74 %. Lépe si Zeman vedl v roce 2016 s 48 %, na počátku následujícího roku přesvědčil 39 %. Vážnost a důstojnost prezidentského úřadu Václava Klause během prvního období dosahovala téměř 90 %, Václav Havel v roce 1997 dbal dobře o svůj úřad z pohledu 64 % dotazovaných.

Pozitivně hodnotili Miloše Zemana podle svých slov voliči sociálních demokratů a komunistů a lidé v důchodovém věku a starší 60 let. Kritičtější pohled panoval u voličů ODS, TOP 09, Strany zelených a lidovců. Kladné reakce převládají u obyvatel Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, naopak spíše negativní je názor obyvatel Prahy a lidí s vyšším vzděláním.

TNS Aisa zpracovala pro Českou televizi průzkumy hodnocení Miloše Zemana v prosinci 2014 a v dubnu 2017.[265][266] Ve všech sledovaných věcech si v nich polepšil. Miloše Zemana jako prezidenta všech občanů vnímalo v roce 2014 41 % dotázaných, o tři roky později to představovalo většinu 52 %. Vhodně reprezentoval úřad pro 27 % v roce 2014 (představu splnil u 26 %), k roku 2017 zcela nebo spíše souhlasilo 47 % (představu splnil u 45 %). Prezidentův závazek sjednocovat cítilo splněný v prvním průzkumu 27 % dotázaných, ve druhém již 43 %. Dobrý obraz České republiky v zahraničí představoval nejprve u 23 %, napodruhé u 42 %. Zemanovy zásahy do legislativního procesu našly v prosinci 2014 úplný nebo částečný souhlas u 40 % respondentů, roku 2017 vzrostlo toto číslo na 58 %. Se Zemanovými postoji k Rusku během prvního dotazování souhlasilo 28 %, u druhého odpovědělo zcela nebo částečně kladně 41 %.

V únoru 2016 podle průzkumu agentury SANEP hodnotilo Zemana kladně 70,2 % dotázaných obyvatel ČR.[267]

Spolupracovníci

Politické působení Miloše Zemana je spojováno s několika aférami.[268][269][270][271] Kritizován byl i za výběr nejbližších spolupracovníků, zejména šéfa svých poradců Miroslava Šloufa, politického představitele předlistopadového SSM i KSČ. Před volbami v roce 1996 jednal tajně s podnikatelem Janem Vízkem (podrobněji Aféra Bamberg), v roce 1999 zase vyšlo najevo vydírání správce Štiřínského zámku Václava Hrubého Zemanovým poradcem Jaroslavem Novotným. Ten po Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů na bývalého ministra zahraničí Zielence. Ve stejné době bylo zjištěno, že na zámku Štiřín bylo funkční odposlechové zařízení.[272] V květnu 2000 bylo odhaleno, že v týmu Zemanových poradců vznikl materiál nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat ministryni školství a Zemanovu stranickou kolegyni Petru Buzkovou. Za jeho působení byla v roce 1998 uzavřena Opoziční smlouva s ODS, za jejíhož trvání došlo podle dokumentárního filmu Vládneme, nerušit (natočeného dle stejnojmenné knihy Erika Taberyho) k poklesu politické kultury, zvýšení míry korupce, k výhrůžkám a pokusu o vraždu novinářky Sabiny Slonkové.

Velké emoce po celé jeho působení vzbuzují komentáře Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka,[273][274][275] on sám sebe označuje za "politicky nekorektního".[276] Velmi negativně se vyjadřuje o kriticích prezidenta Zemana, kde vedle Bohuslava Sobotky, Miroslava Kalouska a TOP09 má dominovat především tzv. "pražská kavárna".[277] Její "praktiky" přirovnává k druhé republice, působení fašistů i k 50. letům.[278] Ovčáčkovi je vytýkáno, že není úplně zřejmé, v jaké chvíli vyjadřuje názory Miloše Zemana a kdy ty své.[279] "Moje úloha je trojjediná. Nejenom že prezentuji stanoviska pana prezidenta, bráním jeho stanoviska a bráním i osobu pana prezidenta. Vím, že se to nelíbí, ale budu to dělat dál," uvedl Ovčáček.[280] Nejasnosti panovaly kolem twitterového účtu @PREZIDENTmluvci, který mnozí lidé považovali za oficiální kanál Hradu. Kancelář prezidenta republiky nicméně uvedla, že se jedná o "soukromý profil Jiřího Ovčáčka" a "Jiří Ovčáček nedostává za vedení účtu žádnou odměnu".[281]

 
Vzkaz výtvarníka Davida Černého prezidentu Miloši Zemanovi před předčasnými parlamentními volbami na podzim roku 2013

Přestože prohlásil, že si na Hrad po prezidentské volbě přivede pouze tajemníka a šoféra, objevila se mezi jeho spolupracovníky jména z jeho minulosti.[282] Zeman zaměstnal jako vedoucího analytického odboru Radka Augustina, bývalého místopředsedu Strany práv občanů, jako ředitele sekretariátu zvolil Jaroslava Hlinovského, který během kampaně působil jako Zemanův tajemník, za šéfku tiskového odboru si vybral Hanu Burianovou, která byla mluvčí SPO i Zemanovy prezidentské kampaně a jako poradce pro energetiku Martina Nejedlého, místopředsedu SPO.[283] U Nejedlého je kritizováno jeho nejasné postavení na Hradě,[284] jeho minulost,[285] kritizovány jsou i jeho možné vazby na Rusko.[286][287] Kritice čelí i kancléř Vratislav Mynář, který nezískal bezpečnostní prověrku,[288][289] kterou v roce 2013 podmínil Miloš Zeman jeho působení na Hradě.[290] "Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non," prohlásil Zeman.[291] "Nastupují dvě možnosti – buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane, a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového."[292] V listopadu 2016 byla zveřejněna informace, že si kancléř nechává vzdávat poctu Hradní stráží a vydává zmatečné a nelogické příkazy.[293]

Vyjadřování

Miloš Zeman se během svého politického působení dopustil hned několika lživých výroků, po kterých mu byla pravomocným rozhodnutím soudu uložena omluva a pokuta.[270]

Milanu Hruškovi Miloš Zeman zaplatil 20 000 Kč za výrok z roku 1993, že Hruška měl „s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy“.[270]

V únoru 1998 Městský soud v Praze rozhodl, že se Zeman musí omluvit někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi, o kterém v roce 1997 prohlásil, že ho po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Za ignorování rozsudku dostal Zeman pokutu 20 000 Kč, za výrok se omluvil až v roce 2000, tedy po třech letech.[270]

V roce 2000 se omlouval i Miroslavu Mackovi za výroky z pořadu TV Nova 7 čili sedm dní z dubna 1998, kde označil Mackovu privatizaci Knižního velkoobchodu v roce 1992 za „jednoznačné tunelování“.[270]

V roce 1999 obvinil bývalého ministra zahraničí Josefa Zielenience z uzavírání smluv na osobní prezentaci (během Zeleniecova funkčního období), v důsledku pak z uplácení novinářů. Později přiznal, že vycházel z nepodložených informací od tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana. Kavan se Zeleniecovi omluvil, Zeman se k omluvě přidal.[270]

V roce 2007 byl pravomocně odsouzen k omluvě a pokutě 50 000 Kč za lživé nařčení novináře Ivana Breziny z roku 1999, podle kterého měl Brezina psát za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín.[294]

Soud naopak nevyhověl žalobě bývalého ředitele BIS Stanislava Devátého, podle které se měl Zeman omluvit a spolu s ČSSD zaplatit odškodné milión korun za prohlášení, že BIS a Ministerstvo vnitra vytvořily operativní skupinu sledující různé politiky.[270]

Často je Zemanovi vytýkáno, že do politiky vnesl nebývalou míru hrubosti a arogance. On sám řekl, že je arogantní jen vůči hlupákům.[295] Známé jsou zejména jeho četné urážky novinářů a politických protivníků. V roce 1997 například druhou Klausovu vládu označil za „vládu zlodějů a tunelářů“,[296][297] jindy zase na adresu novinářů řekl: „Za celý svůj život jsem se nesetkal s blbějším a závistivějším stvořením, než je český novinář.“[298] V některých případech se potom má jednat o bonmoty,[299][300][301] které novináři nechápou.[302]

Občas ve svém projevu používá vulgarismy. Například v roce 2004 v rozhovoru pro Lidové noviny řekl: „A když se zeptáte Čecha, jak se má, tak i kdyby minutu před tím vyhrál milion v loterii, tak vám odpoví, že to stojí za hovno.“[40] Kvůli svému slovníku si dle serveru Novinky.cz vysloužil přízvisko „vulgární premiér“.[303]

V rámci předvolební kampaně pro prezidentské volby v roce 2013 požádal, stejně jako další kandidát Jiří Dienstbier, o podporu vedení KSČM.[304] KSČM nakonec podpořila oba kandidáty.[305]

Během předvolební debaty v televizi Prima Zeman pronesl: „Knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat, nemuseli tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si svého práva, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali“. To pobouřilo množství lidí, kteří tento výrok vnímali jako zlehčování aktu znásilnění.[306][307]

Při říjnové návštěvě kutnohorské tabákové firmy Phillip Morris během projevu řekl: „Chtěl bych vás upozornit, že já jsem začal kouřit až ve 27 letech, když se můj organismus plně vyvinul a tabák vůči němu nebyl nebezpečný. Dovolte mi, abych vašim dětem doporučil obdobný postup. Aby počkaly do 27 let a potom kouřily zcela bez rizika.“[308] Česká pneumologická a ftizeologická společnost v reakci vydala stanovisko, ve kterém označila bagatelizování a ironizování problému za „nezodpovědný vzkaz pro příští generace“. „Tvrzení, že kouření po 27 letech věku neškodí, vyvrací stovky vědeckých prací, které ukazují, že kouření zkracuje život v každém věku a poškozuje zdraví především v době časné dospělosti, kdy se začíná fixovat experimentování s cigaretami u mladistvých a dospívajících a kdy zlozvyk přerůstá v těžkou závislost.“[309]

V listopadu 2013 se Zeman vyjádřil směrem k Bohuslavu Sobotkovi: „Pouze ho upozorním, že pokud bych ho jmenoval premiérem, tak bude muset počkat, protože to je poněkud důstojnější záležitost, kterou nemohu řešit z invalidního vozíku“. Tímto výrokem však urazil Radu zdravotně postižených, která to vnímala jako znevážení invalidních osob.[310]

Především za svoji podporu projektu vodního kanálu Dunaj–Odra–Labe získal za rok 2013 anticenu Ropák roku.[311] V roce 2014 získal za svůj výrok „Jako prezident udělám vše pro to, aby zločiny ekologických nebo zelených fanatiků dále nepokračovaly“ antiocenění Zelená perla roku.[312]

V listopadu 2014 v pořadu Hovory z Lán řekl: „Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zkurvila služební zákon…“'. Sprostá slova zazněla také při Zemanově „překladu“ názvu a údajných textů ruské punkové kapely Pussy Riot, s poukazem na to, že se nebude zastávat „kurev“. „Takže s prominutím v textech této skupiny je kunda sem, kunda tam. Opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej,“ komentoval působení skupiny Zeman. Pussy Riot označil jako „pornografickou skupinku“ vinnou výtržnictvímpravoslavném chrámu a odmítl řazení členek kapely mezi politické vězně.[313][314][315] Z kategorie politických vězňů vyjmul také Michaila Chodorkovského, kterého označil za spravedlivě odsouzeného tuneláře.[316] Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že „se chtěl přiblížit světu svých odpůrců, kteří doposud blahosklonně přihlíželi jadrným výrazům z úst jiných politiků, a otevřel klíčové téma, zda je přípustné takovéto výrazivo v politice využívat“. Během své návštěvy Velké Británie se Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová k jeho výrokům vyjádřily. Prohlásily, že Zeman je jedním z evropských levicových vůdců, který nerozumí tomu co se v Rusku děje a stejně tak nerozumí punku, pročež by se k jejich produkci neměl vyjadřovat, a na závěr označily jednání prezidenta za projev patriarchálního hloupého chlapa.[317][318]

Zemanova vulgarita měla ohlas i v zahraničním tisku.[319][320][321][322] V Krnově byli dva kritici Zemana zadrženi policií, nejprve byli zahaleni kuklami a poté odmítli prokázat totožnost občanskými průkazy.[323]

 
Červené karty pro prezidenta Zemana na Národní třídě, symbolizující nesouhlas s jeho jednáním (17. listopadu 2014)

Na výročí sametové revoluce dne 17. listopadu 2014 se na Národní třídě sešlo několik tisíc lidí na demonstraci proti osobě prezidenta. Účastníci akce Chci si s vámi promluvit, pane prezidente ukázali svůj nesouhlas zdvižením červených karet. Protestující Zemanovi vyčítali vstřícný postoj k Rusku a Číně i jeho vulgární verbální projevy.[324]

 
Miloš Zeman během 25. výročí sametové revoluce na Albertově, kde byl vypískán (17. listopadu 2014)

Část demonstrantů se následně přesunula na Albertov, kde se za účasti prezidenta Zemana a jeho zahraničních kolegů konalo slavnostní odhalení pamětní desky k 25. výročí události 17. listopadu 1989. Zde Zemana při jeho projevu vypískali a házeli na něj vajíčka, chlebíčky a rajčata, přičemž zasáhli skořápkou německého prezidenta Joachima Gaucka. Mluvčí prezidenta událost popsal tak, že byl Gauck zasažen vajíčkem do spánku a že byl otřesen. Podle německé ambasády Gaucka zasáhla jen skořápka a prakticky si toho nevšiml.[325] Při projevech ostatních prezidentů lidé ztichli a tleskali.[326] Házení vajíček na Albertově odsoudili čeští politici i část veřejnosti.[327][328] Prezident Miloš Zeman pak protest na Albertově označil za mezinárodní ostudu a pokračování předvolební kampaně z prezidentské volby.[329]

V reakci na prezidentovo chování během jeho funkčního období vznikla koncem roku 2014 satirická počítačová hra s názvem PussyWalk, která prezidenta představila jako hlavního hrdinu. Tato hra si získala popularitu i mimo Česko.[330]

Při návštěvě Jihomoravského kraje v lednu 2016 vzbudil pozdvižení, když na dotaz jedné z účastnic diskuse, jaké jsou možnosti zbavit se premiéra Sobotky, odpověděl: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta - a to jsou svobodné volby. […] A pak existuje nedemokratická cesta. A ta se jmenuje kalašnikov.[331] Podle mnoha komentátorů a politiků napříč politickým spektrem šlo o „hloupý a nevkusný“ nebo „trapný a nepatřičný“ bonmot či žert, který ostře odsoudili. Mluvčí Ovčáček výrok hájil jako nadsázku.[332][333][334][335] Miroslava Němcová (ODS) navrhla Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, jímž by výroky ostře odmítla a žádala po prezidentovi omluvu, nebylo však v hlasování schváleno.[336] Zdeněk Šarapatka podal na prezidenta trestní oznámení.[337] Podle prezidenta ti politici, kteří na jeho bonmot „hystericky reagovali“, ze sebe udělali šašky.[338] Při prezidentově únorové návštěvě Libereckého kraje mu nefunkční exemplář této zbraně věnoval jako soukromý dar hejtman Martin Půta (STAN).[339]

Úvod Show Jana Krause z 26. 10. 2016 (vysíláno 27. 10. 2016) s kritikou Miloše Zemana některými českými osobnostmi.

V úterý 25. října 2016 na začátku natáčení Show Jana Krause, kterou vysílá televizní stanice Prima, vystoupily některé české osobnosti s kritikou Miloše Zemana, zejména v souvislosti s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu (Kauza Brady), který byl rovněž hostem toho dílu.[340]

Velkou pozornost vyvolal rozhovor Miloše Zemana s Vladimirem Putinem, uskutečněný během prezidentovy návštěvy Pekingu v květnu 2017.[341][342][343][344] „Tady jsou ještě další novináři? Novinářů je příliš, měli by se likvidovat,“ pronesl Zeman během procházení kolem hloučku novinářů.[345] Ruský prezident odvětil, že „likvidovat je není třeba, ale omezit jejich počet je možné.“[346] Mluvčí Jiří Ovčáček výrok označil za bonmot, přičemž poznamenal, že „Novináři zásadně nikdy bonmoty nechápou. Očekávám teď trapně pohoršené komentáře a rozhořčené reakce politiků, kteří se k médiím rádi lísají.“[347] Řada politiků výrok kritizovala.[348][349]

Kauza Ferdinand Peroutka

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Hitler je gentleman.

V projevu na konferenci Let my people live v lednu 2015 označil Zeman novináře Ferdinanda Peroutku za autora článku s titulkem "Hitler je gentleman" a výroku "Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky", který byl směřován na zahraničně-politické zaměření tzv. druhé Československé republiky po Mnichovské dohodě.[350] Zeman za tuto část projevu sklidil velkou kritiku z řad historiků v čele s redaktorem Lidových novin Petrem Zídkem a zástupců Sdružení Ferdinanda Peroutky. Hrad se bránil tím, že Zeman dokument s jistotou četl a že ho zaměstnanci tiskového odboru dohledají v archivech.[351] Výrok „Nemůžeme-li zpívat…“ byl zanedlouho nalezen v textu Jana Stránského.[350] V dubnu 2015 Peroutkova vnučka Terezie Kaslová podala za výroky prezidenta na adresu jejího dědečka žalobu na český stát. Naproti tomu podle prezidenta Zemana jeho mluvčí objevil při prohledávání písemností Ferdinanda Peroutky jiná vyjádření, než prezident citoval na mezinárodním fóru, a ke konci dubna začal postupně zveřejňovat některé Peroutkovy články z období druhé republiky a počátku Protektorátu Čechy a Morava.[352] Byly uveřejněny články „Češi, Němci a židé“, „Povinnost je jasná“, „Dynamický život“, „Nový poměr k Německu“, „Ani - Ani“, „Naše ústava“, „Čím je nám Národní souručenství?“ a „Ano, vyšetřit!“[353][354][355][356][357][358][359][360]

Dne 3. května se Zeman v online rozhovoru pro Blesk TV ke kauze vyjádřil. Řekl, že pokud mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nenajde do konce června článek "Hitler je gentleman", vypíše Zeman z vlastního odměnu pro toho, kdo ho najde. V rozhovoru také uvedl, že oslavný článek na Třetí říši za války napsal i spisovatel Jaroslav Seifert.[361]

Ke konci června 2015 Zeman přiznal, že Ovčáček s hledáním neuspěl, a slíbil odměnu 100 tisíc korun případnému nálezci.[362] Zároveň se omluvil za nenalezení článku, na jeho existenci přesto nadále trvá.[363]

Obvodní soud pro Prahu 1 počátkem března 2016 nepravomocně rozhodl, že kancelář prezidenta se musí Terezii Kaslové omluvit osobním dopisem.[364] Prezident Miloš Zeman se k rozsudku vyjádřil v diskuzním pořadu televize Prima Partie 6. března, kde zopakoval přesvědčení o existenci dotčeného článku a přidal příměr: "Boha také nikdo neviděl, což neznamená, že neexistuje". Nepovažoval se za natolik senilního, aby ztrácel paměť.[365]

Senát Městského soudu v Praze pod vedením soudce Tomáše Novosada v rámci odvolání v září 2016 částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání k Nejvyššímu soudu, které nemá odkladný účinek, následně podaly obě strany. Kancelář přezidenta republiky měla omluvu poslat dopisem do 23. září 2016 a vyvěsit ji po dobu 30 dnů na svých webových stránkách. To se však nestalo, a tak Kaslová v říjnu začala omluvu vymáhat exekučně. Dne 24. října exekutor pověřený Obvodním soudem pro Prahu 1 rozhodl, že Kancelář prezidenta republiky musí zaplatit do tří dnů pokutu ve výši 100 tisíc korun. Kancléř Vratislav Mynář však uvedl, že dokud ale nerozhodne Nejvyšší soud o podaném dovolání, nechce se prezidentská kancelář omlouvat ani platit pokutu.[366]

Mezinárodní kritika

Mezinárodní organizace Human Rights Watch kritizovala Miloše Zemana za „šíření nevědomosti a paniky“, poté co na tiskové konferenci 31. srpna 2015 přirovnal probíhající uprchlickou krizi k vlně tsunami. Upozornila také na to, že prezident ve své řeči přijal rétoriku nenávistných skupin.[367][368]

Podle Rady Evropy je Zeman islamofob.[369]

V říjnu 2015 šéf socialistické frakceEvropském parlamentu Gianni Pittella ostře zkritizoval „ostudná a blouznivá prohlášení“ českého prezidenta Miloše Zemana týkající se evropské migrační krize otištěné v deníku Financial Times.[370] Prezident Miloš Zeman totiž v rozhovoru pro Financial Times navrhl, aby ekonomičtí migranti byli deportováni na „neobydlené řecké ostrovy“ nebo „prázdná místa“ v severní Africe.[371]

Dílo

  • ZEMAN, Miloš. Futurologický sborník. D. 1. Praha : Futurologická společnost, 1968. 185 s.  
  • ZEMAN, Miloš. Komplexní prognostické modelování. Praha : Institut pro výchovu vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu ČSR,, 1975. 104 s.  
  • ZEMAN, Miloš. Úvod do systémové prognostiky. Praha : Institut pro výchovu vedoucích pracovníků MP ČSR, 1985. 87 s.  
  • ZEMAN, Miloš; ŠEBELÍK, Jan. Simulační model zemědělského podniku. Praha : SZN, 1988. 143 s.  
  • ZEMAN, Miloš. Analytické a simulační hry na počítačovém modelu. Praha : SZN, 1989. 88 s. ISBN 80-85000-48-2.  
  • ZEMAN, Miloš. Naše posttotalitní krize a její možná východiska. Praha : Alternativy, 1991. 82 s.  
  • ZEMAN, Miloš; BAUER, Jan. Zpověď bývalého prognostika. Praha : Dekon, 1995. 211 s. ISBN 80-85814-23-4.  
  • ZEMAN, Miloš. Varovná prognostika: kniha, která v roce 1991 nevyšla. Praha : Horizont, 1998. 199 s. ISBN 80-7012-095-9.  
  • ZEMAN, Miloš. Kdo je Miloš Zeman: [exkluzivní výpověď / otázky kladl Josef Brož]. Praha : Rybka, 1998. 143 s. ISBN 80-86182-08-8.  
  • ZEMAN, Miloš; JÜNGLING, Petr; ŽANTOVSKÝ, Petr. Tak pravil Miloš Zeman aneb Prognostikovo pozdní odpoledne. Praha : Votobia, 2001. 139 s. ISBN 80-7220-104-2.  
  • ZEMAN, Miloš. Jak jsem se mýlil v politice. Praha : Ottovo nakadatelství, 2005. 344 s. ISBN 80-7360-260-1.  
  • ZEMAN, Miloš. Vzestup a pád české sociální demokracie. Praha : Andrej Štʹastný, 2006. 279 s. ISBN 80-86739-22-8.  
  • ZEMAN, Miloš; DZURINDA, Mikuláš. Rozhovory bez hraníc. Bratislava : Inštitút pre moderné Slovensko, 2010. 281 s. ISBN 978-80-89359-18-9.  
  • ZEMAN, Miloš; ŽANTOVSKÝ, Petr. Miloš Zeman: zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským. Řitka : Čas, 2012. 221 s. ISBN 978-80-87470-85-5.  
  • ZEMAN, Miloš; OVČÁČEK, Jiří; PANENKA, Radim. Tato země je naše: dvacet pět rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem. Velké Přílepy : Olympia, 2016. 300 s. ISBN 978-80-7376-442-5.  
  • ZEMAN, Miloš. Moje Vysočina pohledem Miloše Zemana. Praha : Atypo, 2016. 128 s. ISBN 978-80-87759-02-8.  

Odraz v kultuře

  • V roce 2007 o něm režisér Robert Sedláček natočil pro Českou televizi Brno dokument Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny.
  • V roce 2013 o něm tehdejší student FAMU Robin Kvapil natočil v rámci cyklu Expremiéři dokumentární portrét Miloš Zeman – Kronos český.
  • Především jako reakci na kauzu Brady vytvořil plzeňský sochař Vítězslav Netrval karikatury Miloše Zemana, prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka a ministra Adreje Babiše. Výstava politických karikatur v plzeňské Visio Art Gallery, zahájená v dubnu 2017, vyvolala silnou kritiku příznivců Miloše Zemana, z nichž někteří vyhrožovali autorovi karikatur smrtí.[372][373]

Odkazy

Reference

  1. "Starý jezevec" Miloš Zeman rezignoval na post šéfa strany, Eurozpravy.cz, 29.5.2010
  2. Zeman v žebříčku popularity předstihl Babiše, věří mu víc než polovina lidí [online]. Aktualne.cz, 2016-02-04. Dostupné online.  
  3. a b Prohlášení jako výstřel z děla. Rozhodl jsem se, že budu znovu kandidovat na prezidenta [online]. lidovky.cz, 2017-03-09, [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  4. Zeman versus Schwarzenberg: Kdo se lépe stará o hrob svých předků?, tn.nova.cz, 21. 1. 2013
  5. Miloš Zeman – Novinky.cz
  6. a b c d Marcela Jurková: Profil mladého Zemana: Inteligentní samotář, který se vždy rád poslouchal, zpravy.ihned.cz, 24. 1. 2013
  7. a b JURKOVÁ, Marcela. Profil mladého Zemana: Inteligentní samotář, který se vždy rád poslouchal. ihned.cz [online]. 2013-01-24 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online.  
  8. Vojtěch Blažek, Miloš Zeman: Sabotér přesčasů ve strojírenské účtárně, In: Profil mladého Zemana, zpravy.ihned.cz, 24. 1. 2013
  9. ČTK. Výběr informací o manželce a rodině Miloše Zemana. ceskenoviny.cz [online]. . Dostupné online.  
  10. MLYNÁŘ, Vladimír. Normální člověk chápe, kdy žertuji. respekt.cz [online]. . Dostupné online.  
  11. AUST, Ondřej. Možná tě zklamu, líbí se mi ABBA, vzkázal Miloš Zeman exšéfovi Óčka Balvínovi v pořadu Pětky [online]. mediar.cz, 2012-10-18, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  12. PRUŠKA, Jan. Zeman: 'Každá krize posiluje organismus. Například můj kouření' [online]. denik.cz, 2016-03-31, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  13. http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-volba-prezidenta/189475/jak-moc-velkeho-alkoholika-budeme-mit-na-hrade-kandidati-priznali-sve-davky.html
  14. Pokud Zeman nepřestane pít, může i oslepnout, tvrdí Nešpor – Zprávy z domova – www.lidovky.cz
  15. SME.sk – Zeman sa stáva českým Jeľcinom, víno aj tvrdé pije denne
  16. Prezident Zeman skoncoval s tvrdým alkoholem – Novinky.cz
  17. a b BARTOŠOVÁ AIMONA; HAVLOVÁ, Laura; JANSOVÁ, Lenka. Šest skleniček vína a tři panáky denně není žádné extrémní pití, říká ministr zdravotnictví. www.rozhlas.cz [online]. 2013-08-02 [cit. 2014-11-23]. Dostupné online.  
  18. Zeman může denně jen třetinku piva. Slíbil, že bude držet dietu – iDNES.cz
  19. Zemanovi se zlepšila cukrovka, dál ho trápí nervy v nohou – iDNES.cz
  20. Zeman u klenotů opilý byl, šlo to cítit, řekla Němcová – Novinky.cz
  21. Zeman u klenotů opilý byl, šlo to cítit, řekla Němcová, novinky.cz, 6. listopadu 2014
  22. Exšéf Senátu Štěch utírá Miroslavu Němcovou: Ze Zemana u klenotů nebyl cítit alkohol. Jen se zviditelňujete.
  23. ČTK: Zeman si poranil koleno. V noci patrně narazil do zdi, říká šéf konzilia, lidovky.cz, 30. 10. 2013
  24. Holcát o Zemanovi: Nemá rozbitý obličej, nezkolaboval, neměl mrtvici, lidovky.cz, 6. 11. 2013
  25. Zeman ztratil čtyřicet procent sluchu, zjistili lékaři. idnes.cz [online]. 2015-08-31 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online.  
  26. Lékaři diagnostikovali Zemanovi 40procentní ztrátu sluchu. novinky.cz [online]. 2015-08-31 [cit. 2015-08-31]. Dostupné online.  
  27. Zeman odráží pochyby o svém zdraví. Politika se nedělá nohama, ale mozkem, říká [online]. lidovky.cz, 2017-06-08, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  28. Unavený prezident: státníci čekali na Zemana. Po dvou minutách přijel vozíkem [online]. lidovky.cz, 2017-05-17, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  29. Můj zdravotní stav je stále totožný, tvrdí Zeman. Trump se mu prý omluvil [online]. idnes.cz, 2017-06-08, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  30. Kardiochirurg Pirk doporučil Zemanovi nekandidovat. Měl by vrátit diplom, vzkázal Ovčáček [online]. lidovky.cz, 2017-06-08, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  31. KMENTA, Jaroslav. Kmotr Mrázek II - Krakatice. Prolog : JKM - Jaroslav Kmenta, 2008. 270 s. ISBN 978-80-903603-2-7.  
  32. Novinky.cz: Zeman představil nadační fond na umoření státního dluhu, posílá tam část platu, novinky.cz, 19. 6. 2013
  33. Prezidentský Pressklub květen 2016. Frekvence1 [online]. 2016-05-30 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.  
  34. Stav účtu ke dni 4. 12. 2016 [online]. Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana, 2016-12-04, [cit. 2016-12-07]. Dostupné online.  
  35. Vyhledávání v archivních pomůckách, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování
  36. BÁRTOVÁ, Eliška. StB si posvítila na Havla, Ploce, Gotta i Kunderu. Aktuálně.cz [online]. 2009-07-20 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online.  
  37. Byl mužem revoluce. 20 let poté Zemana nikam nepozvali – Aktuálně.cz
  38. Miloš Zeman: Prognostika a přestavba. Technický magazín 8/1989
  39. ČT 24. "Jistý prognostik" si dovolil kritizovat komunistické hospodářství. ceskatelevize.cz/ct24 [online]. . Dostupné online.  
  40. a b c d Miloš Zeman: Komunismus byl nebezpečnější než fašismus, Lidové noviny, 8. 11. 2004
  41. Česká televize: "Jistý prognostik" si dovolil kritizovat komunistické hospodářství, ceskatelevize.cz, 3. 8. 2009
  42. JOHN, BENIAK. Prognostik má být nepopulární [online]. Mladý svět, 1990, [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.  
  43. Zeman na Národní třídě v roce 1989 nebyl, tvrdí člen vyšetřovací komise Hulík – Domov – Lidovky.cz
  44. Miloš Zeman, Jak jsem se mýlil v politice, 2005 (kniha)
  45. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  46. Miloš Zeman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  47. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  48. FS ČSFR 1990–1992, SL a SN, 7. schůze, část 31/45 (25. 10. 1990)
  49. FS ČSFR 1990–1992, SL a SN, 19. schůze, část 18/129 (5. 12. 1991)
  50. JOHN, BENIAK. Prognostik má být nepopulární [online]. Mladý svět, 1990, [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.  
  51. Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  52. Semrád, Václav: Transformace české sociální demokracie [online]. is.muni.cz, [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (česky) 
  53. Miloš Zeman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  54. Na druhý pokus M. Zeman se obává uveřejnit jména svých spolupracovníků v projektu čs.unie [online]. sds.cz, [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  55. JOHN, BENIAK. Prognostik má být nepopulární [online]. Mladý svět, 1990, [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.  
  56. HAVLÍČEK, David. Proč vůbec kauza Unipetrol? [online]. ihned.cz, 2005-10-18, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  57. ČTK: Rok poté, co se našel vlastník Unipetrolu, začíná nový tendr
  58. Babišův Agrofert prohrál spor o 20 miliard s polským PKN Orlen [online]. lidovky.cz, 2016-09-21, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  59. Babiš vyhrál, za Unipetrol vysoudil dvě miliardy [online]. ihned.cz, 2009-07-01, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  60. Babišův Agrofert prohrál spor o 20 miliard s polským PKN Orlen [online]. idnes.cz, 2015-04-12, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  61. Babišův Agrofert prohrál spor o 20 miliard s polským PKN Orlen [online]. lidovky.cz, 2016-09-21, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  62. Babišův Agrofert prohrál spor o 20 miliard s polským PKN Orlen [online]. idnes.cz, 2015-04-12, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  63. Babišův Agrofert prohrál spor o 20 miliard s polským PKN Orlen [online]. lidovky.cz, 2016-09-21, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  64. BROŽOVÁ, Karolina. Zemanovci představili svůj volební program, chtějí dvě sazby DPH: 10 a 25 procent [online]. kurzy.cz, 2011-11-15, [cit. 2017-06-06]. Dostupné online.  
  65. Pan Babiš je nevěrohodný, tvrdil Miloš Zeman ještě v roce 2011 [online]. ceskatelevize.cz, 2017-05-07, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  66. Vicepremiér Babiš na televizní debatu nepřišel [online]. ceskenoviny.cz, 2017-05-07, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  67. BRODCOVÁ, Daniela. Babiš odřekl účast v debatě u Moravce. V prohlášení přiznává schůzky s novinářem MF Dnes [online]. irozhlas.cz, 2017-05-07, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  68. Česká televize: Co přijde se Zemanem? Na pozoru se musí mít ČSSD i Nečasova vláda, ceskatelevize.cz, 29. 1. 2013
  69. KOPECKÝ, Josef. Zemanovci otevřeli kancelář, chtějí svého guru na Hradě [online]. iDnes.cz, 2008-09-24, [cit. 2008-09-28]. Dostupné online.  
  70. Zeman chce být prezidentem
  71. Zemanovu stranu sponzoruje jednatel z ruského Lukoilu [online]. Česká televize, 2010-1-18, [cit. 2010-02-21]. Dostupné online.  
  72. Šéf SPOZ Zeman se rozhodl odejít ze strany, která má jeho jméno. České noviny [online]. 2010-05-29 17:33 CET, rev. 2010-05-29 17:45 CET [cit. 2010-05-29]. Dostupné online.  
  73. Miloš Zeman: Sežeňte podpisy a pokusím se znovu o Hrad na. Aktuálně.cz
  74. Zeman potvrdil kandidaturu na prezidenta, má přes padesát tisíc podpisů. Deník.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-09-27]. Dostupné online.  
  75. Výsledek volby 2013, volby.cz, 26. 1. 2013
  76. idnes: Slováci: Zeman je gospodin prezident. I díky Schwarzenbergově pasivitě 26.1.2013
  77. Le Monde Milos Zeman élu président de la République tchèque
  78. Die Welt Linkspopulist Zeman wird tschechischer Präsident
  79. Kurier Zeman gewinnt Präsidenten-Wahl
  80. BBC News Czech election: Milos Zeman wins presidential poll
  81. Vladimir Putin's invisible empire. The Telegraph, [cit. 2015-03-02].
  82. Nejvyšší správní soud rozhodl valnou většinu volebních stížností [online]. nssoud.cz, 2013-02-18, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  83. SYROVÁTKA, Tomáš. Je to lež, brání Schwarzenberga žena, kterou podle Zemana vyhnal z bytu [online]. idnes.cz, 2013-01-23, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  84. SYROVÁTKA, Tomáš. Je to lež, brání Schwarzenberga žena, kterou podle Zemana vyhnal z bytu [online]. idnes.cz, 2013-01-23, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  85. DOHNAL, Martin. Zeman citoval europoslance Posselta. Ten tvrdí, že lže [online]. denik.cz, 2013-01-25, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  86. Zeman opírá útok na Schwarzenberga o článek antisemitského publicisty [online]. lidovky.cz, 2013-01-21, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  87. Nejvyšší správní soud rozhodl valnou většinu volebních stížností [online]. nssoud.cz, 2013-02-18, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  88. Zákon č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, Přílohy č. 1 a 2 , [cit. 2016-11-18]. Dostupné online.
  89. DOKUMENT: Inaugurační projev Miloše Zemana [online]. idnes.cz, 2013-03-08, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  90. Česká televize: Vládu sestaví ekonom Rusnok, rozhodl Zeman, ceskatelevize.cz, 25. 6. 2013
  91. Rusnok skládá vládu. Zemanovce neoslovil, Kmoníček odmítl, Pecina kývl. [1], LN online, 25. června 2013, aktualizováno 18:16 hod.
  92. Česká televize: Europoslanci se pustili do Zemana. Přečtěte si ústavu, vzkázal jim, ceskatelevize.cz, 16. 7. 2013
  93. Česká televize: Rusnok je bez důvěry a pravice bez stojedničky, ceskatelevize.cz, 7. 8. 2013
  94. Česká televize: Rusnok předal demisi Zemanovi, ten se chce sejít s předsedy stran, ceskatelevize.cz, 13. 8. 2013
  95. Tajná schůzka špiček ČSSD se Zemanem, Sobotka pozván nebyl, novinky.cz, 27. 10. 2013
  96. Sobotka pod tlakem. Tajná schůzka v Lánech a třikrát výzva k rezignaci, lidovky.cz, 27. 10. 2013
  97. Hašek, Tejc i Škromach odstoupili z vedení ČSSD, ceskatelevize.cz, 8. 11. 2013
  98. Zeman: Je komické, že se schůzka v Lánech tajila, ceskatelevize.cz, 5. 11. 2013
  99. Zeman se poklonil a tiše zapálil svíčku. Tady máme mlčet, řekl v Brodě. Idnes.cz [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  100. [2]
  101. Dienstbier: Zeman pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci Česka, překročil všechny meze
  102. Zeman to schytal i z Bruselu: Podporujete fašizující hnutí
  103. Konvičku neznám, na Albertově jsem ho viděl poprvé, tvrdí Zeman [online]. 2015-11-25, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  104. Prezident Konvičkovy výroky neznal, tvrdí Zemanův mluvčí [online]. 2015-01-3, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  105. Miloš Zeman pro PL: Já také nechci islám v Česku, pane Konvičko. Agresor je ten, kdo napadne nějakou zemi dříve než USA. Američané by mohli vyhynout jak brontosauři [online]. 2015-06-28, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  106. Zeman tvrdí, že Konvičku neznal. Jenže znal... [online]. 2015-11-26, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  107. Czech President Zeman: I did not know Konvička, nor did I know his controversial statements [online]. 2015-11-26, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online.  
  108. KUL. Senát pokáral Zemana, má být zdrženlivý v tom, co říká. ČT24 [online]. Rev. 2016-03-07 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.  
  109. TELEVIZE, Česká. Zeman nechal vyzdobit sál na demisi. Následovala slovní přestřelka se Sobotkou. ČT24. . Dostupné online [cit. 2017-05-05]. (česky) 
  110. "Štěch: Zeman má na odvolání Babiše týden". Týden. 9. května 2017.
  111. ČTK: Prezident Zeman podepsal dodatek umožňující vznik eurovalu, ceskenoviny.cz, 3. 4. 2013
  112. ČTK: Nad Hradem zavlála vlajka EU, vztyčili ji Zeman a Barroso, ceskenoviny.cz, 3. 4. 2013
  113. Zeman na čínském veletrhu mluvil o Krtečkovi. Letěl s ním i Nečas. idnes.cz [online]. 2014-10-24 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  114. Zeman vzal Kellnera k čínskému prezidentovi, zpátky pak letěl s PPF. idnes.cz [online]. 2014-10-24 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  115. Můžu vám ukázat Krtečka? Co řekl český prezident v Číně. aktuálně.cz [online]. 2014-10-31 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  116. Nepřijel jsem vás učit lidská práva, řekl Zeman v čínské televizi [online]. idnes.cz, 2014-10-30, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  117. Nepřijel jsem vás učit lidská práva, řekl Zeman v čínské televizi [online]. idnes.cz, 2014-10-30, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  118. Nepřijel jsem vás učit lidská práva, řekl Zeman v čínské televizi [online]. idnes.cz, 2014-10-30, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  119. Zeman prý v Číně o lidských právech mluvil. Havla má za utopistu. ČT24 [online]. 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.  
  120. Ministři si se Zemanem vyjasňovali jeho výroky, Zaorálek dostal od prezidenta deštník
  121. Zeman podpořil Jordánsko v boji proti Islámskému státu. Novinky.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.  
  122. Zeman podpořil Jordánsko v boji s islamisty a nabídl pomoc. Aktuálně.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.  
  123. Zeman v Abú Zabí slavnostně otevřel novou budovu české ambasády. Lidovky.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.  
  124. Jsem Žid, prohlásil Zeman ve Washingtonu. Odměnil ho potlesk. Lidovky.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  125. Zeman v USA: Všichni jsme Židi, s terorismem musíme bojovat. Aktuálně.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  126. "Izraelská" agenda Zemana v USA - konference i schůzka s premiérem. ČT24 [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  127. Pracovní návštěva prezidenta republiky v USA. Prezidentská kancelář [online]. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  128. Zeman hovořil s Putinem o ekonomice i Ukrajině. Novinky.cz [online]. 2015-05-09 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.  
  129. "Zeman: V Moskvě uctím vojáky, díky kterým nemusíme říkat "heil Hitler"". Hospodářské noviny. 29. března 2015.
  130. "Prezident Zeman jednal s Vladimirem Putinem o českých pohledávkách v Rusku". Český rozhlas. 9. května 2015.
  131. Jste hrdina, vítal Zeman hlavu Kurdistánu. Novinky.cz [online]. 2015-05-12 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.  
  132. Nejvyšší představitel Západu‘ Zeman poctí Peking účastí na vojenské přehlídce. Lidovky.cz, 25. srpna 2015.
  133. Strašně nebezpečné, říká expert k Zemanovým slovům o výkupném za Češky, rozhovor pro Český rozhlas Plus, 10. února 2016
  134. Prezidenti v Lánech odložili kravaty a zasadili pamětní strom. Návštěvu provází protesty Zdroj: http://www.lidovky.cz/cinsky-prezident-je-v-praze-jeho-navstevu-doprovazeji-akce-aktivistu-1kw-/zpravy-domov.aspx?c=A160328_135139_ln_domov_ELE. Lidovky. 25. srpna 2015.
  135. ČTK, iDNES.cz. Zeman přijal čínského prezidenta v Lánech. Policie zadržela aktivisty [online]. iDNES.cz, 2016-03-28, [cit. 2016-03-30]. Dostupné online.  
  136. ČTK, kop, lvv. Hrad sčítá čínské stamiliardy, mnohé obchody jsou ale jen v počáteční fázi [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-30, [cit. 2016-03-30]. Dostupné online.  
  137. Čínský prezident od Krnáčové převzal symbolický klíč od pražských bran [online]. Novinky.cz, 2016-03-29, [cit. 2016-03-30]. Dostupné online.  
  138. Prezident Zeman přijel pozdě na pohřeb slovenského ex-prezidenta Kováče. Sputnik Česká republika [online]. Sputnik, 2016-10-13 [cit. 2016-10-24]. Dostupné online.  
  139. Zeman a Klaus přijeli pozdě na pohřeb slovenského exprezidenta. Nepustili je do sálu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-10-13 [cit. 2016-10-24]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  140. Letoví dispečeři za zpoždění nemohou, objasnil Ťok Zemanovi. Ovčáček se omluvil. ČT24 [online]. Česká televize, 2016-10-22 [cit. 2016-10-24]. Dostupné online.  
  141. 6 lží z Hradu. Počasí, dispečeři, protivítr, ranvej atd.. Echo24 [online]. Echo Media, 2016-10-24 [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.  
  142. Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky - Pražský hrad [online]. Hrad.cz, 2016-10-18, [cit. 2016-10-21]. Dostupné online.  
  143. WIRNITZER, Jan; KRUTIL, Robin. S dalajlámou se sešlo 50 zákonodárců, univerzity vyvěsily vlajky Tibetu. iDnes.cz [online]. MAFRA, 2016-10-19 [cit. 2016-11-01]. Dostupné online.  
  144. ČTK. Trump se mi za odložení schůzky v Bílém domě omluvil, tvrdí Zeman. Setkání by se mohlo uskutečnit v září. Hospodářské noviny. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (česky) 
  145. POLÁK, Michal. Zeman s královnou mluvil o budoucnosti Čechů ve Velké Británii po brexitu. Na audienci dorazil i s dcerou. Hospodářské noviny. 2017-06-16. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (cs-CZ) 
  146. PERGLER, Tomáš. Dva Zemanovy tahy, za něž sklidil uznání. Výběr ústavních soudců a vedení ČNB oceňují i kritici [online]. aktualne.cz, 2017-03-10, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  147. PERGLER, Tomáš. Dva Zemanovy tahy, za něž sklidil uznání. Výběr ústavních soudců a vedení ČNB oceňují i kritici [online]. aktualne.cz, 2017-03-10, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  148. Stenozáznam z 1. dne 21. schůze Senátu PČR [online]. senat.cz, 2014-05-29, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  149. Senát schválil třináctý návrh prezidenta M. Zemana na jmenování ústavního soudce [online]. senat.cz, 2014-12-03, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  150. Nominace Výborného na Ústavní soud narazila ve výboru. Pyká za restituce? [online]. lidovky.cz, 2013-06-19, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  151. Jan Kálal: Zeman chce velvyslankyní na Slovensku Livii Klausovou, lidovky.cz, 28. 3. 2012
  152. ČTK: Livia Klausová podpořila Zemana. Nechce, aby první dáma mluvila jen německy, idnes.cz, 18. 1. 2013
  153. Jan Vaca: Zeman chce prosadit Klausovou přes Nečase. Padne vláda, hrozí TOP 09, idnes.cz, 23. 4. 2013
  154. Česká televize: LN: Klausová velvyslankyní. Jmenování posvětila Rusnokova vláda, Česká televize, 13. 8. 2013
  155. ČTK: Zeman: Putnu profesorem nejmenuji, důvody neřeknu, nechci ho ponižovat, lidovky.cz, 17. 5. 2013
  156. Česká televize: Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem, důvody nezveřejní, ceskatelevize.cz, 17. 5. 2013
  157. Lidovky.cz: Tři plus jeden důvod, proč Zeman nemá rád Putnu, Lidovky.cz, 17. 5. 2013
  158. Novinky.cz: Zeman odmítl svého kritika Putnu jmenovat profesorem, univerzita si stěžuje, novinky.cz, 17. 5. 2013
  159. iDNES: Zeman: Proč nemá být Putna profesor? Povím, až se obrátí na soud, iDNES, 17. 5. 2013
  160. Česká televize: Putna se dočkal profesorského diplomu, ceskatelevize.cz, 25. 6. 2013
  161. ČERMÁKOVÁ, Jana. Sněmovna schválila novelu vysokoškolského zákona. Profesory bude nadále jmenovat prezident [online]. irozhlas.cz, 2016-01-27, [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.  
  162. Senát navrhuje na nového ombudsmana Křečka a Šabatovou [online]. iDNES.cz, 2014-01-29, [cit. 2014-01-29]. Dostupné online.  
  163. Ani Šabatová, ani Křeček. O ombudsmanovi rozhodne v pátek druhé kolo [online]. iDNES.cz, 2014-02-13, [cit. 2014-02-13]. Dostupné online.  
  164. LANG, Václav. Šabatová složila slib a stala se ombudsmankou. Novinky.cz [online]. 2014-02-18 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.  
  165. Zeman znovu na válečné stezce s akademiky, odmítá jmenovat tři profesory
  166. ČTK; gal. Univerzity podaly žalobu na Zemana. Chtějí mu jmenování profesorů uložit rozsudkem. iHNed.cz [online]. 2015-11-20 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.  
  167. Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická v Praze podávají společně s doc. Jiřím Fajtem, doc. Ivanem Ošťádalem a doc. Janem Eichlerem žalobu na prezidenta republiky [online]. Univerzita Karlova v Praze, 2015-11-20, [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.  
  168. Fajt neuspěl ve sporu se Zemanem. Soud jeho žalobu kvůli jmenování profesorů zamítl [online]. irozhlas.cz, 2016-11-25, [cit. 2017-06-09]. [Kottová https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/fajt-neuspel-ve-sporu-se-zemanem-soud-jeho-zalobu-kvuli-jmenovani-profesoru-zamitl_201611251247_akottova2?print=1 Dostupné online].  
  169. Pl. ÚS 21/14 [online]. Brno: Ústavní soud České republiky, [cit. 2015-07-03]. Dostupné online.  
  170. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 21/14, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online.
  171. Zeman: Vzdávám se práva udělovat milosti a amnestie [online]. tyden.cz, 2013-03-08, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  172. BURIANOVÁ, Hana. Prezident republiky rozhodl o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti [online]. hrad.cz, 2013-11-29, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  173. ČTK: Zeman převedl milosti na ministerstvo s výjimkou vážně nemocných, ceskenoviny.cz, 30. 11. 2013
  174. Kajínkovi milost nedám, opakoval Zeman. Otočil až letos, když zpochybnil verdikt soudu [online]. irozhlas.cz, 2017-05-12, [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.  
  175. JEŽEK, Petr. Prezident Zeman udělil první milost, dostal ji nemocný pachatel [online]. idnes.cz, 2016-09-02, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  176. Kajínek seděl dlouho a v případu jsou nejasnosti, vysvětlil Zeman milost [online]. idnes.cz, 017-05-25, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  177. 54 procent Čechů souhlasí s milostí pro Kajínka. Zeman si zvyšuje popularitu, myslí si 39 procent [online]. ceskatelevize.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  178. 54 procent Čechů souhlasí s milostí pro Kajínka. Zeman si zvyšuje popularitu, myslí si 39 procent [online]. ceskatelevize.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  179. DOKUMENT: Inaugurační projev Miloše Zemana [online]. idnes.cz, 2013-03-08, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  180. Zeman se Schapirovi omlouvá, pokud byla zpráva protokolu chybná [online]. ceskenoviny.cz, 2016-11-11, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  181. Americký velvyslanec Schapiro, co provokoval Zemana, dostane nejspíše padáka [online]. e15.cz, 2016-11-10, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  182. Zeman se Schapirovi omlouvá, pokud byla zpráva protokolu chybná [online]. ceskenoviny.cz, 2016-11-11, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  183. Rozhovor prezidenta republiky pro Deník [online]. zemanmilos.cz, 2017-03-04, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  184. Prezident Miloš Zeman navštívil vsetínskou nemocnici a.s. [online]. http://nemocnice-vs.cz, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  185. Prezident Zeman hýřil v Dobrovici vtipem a dobru náladou [online]. cukrovaryttd.cz, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  186. Zemanovy návštěvy přišly kraje na 17 miliónů. Ať platí i Hrad, volají hejtmani [online]. novinky.cz, 2017-05-11, [cit. 2017-06-07]. Dostupné online.  
  187. Tradice novoročních projevů končí, Zeman bude řečnit na Štěpána – Novinky.cz
  188. Stížnosti na Zemanovy vulgarismy se množí, Hovory z Lán bude řešit vysílací rada. Novinky.cz [online]. 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  189. Pressklub: záznamy pořadů. Frekvence 1 [online]. 2015-01-04 [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.  
  190. WEBMASTER@BARRANDOV.TV, TV Barrandov, www.barrandov.tv, e-mail:. TÝDEN s prezidentem | Barrandov.tv. Barrandov.tv. . Dostupné online [cit. 2017-05-05]. (en-us) 
  191. ‘Something wrong with Ukraine, EU’: Czech leader condemns ‘Nazi torchlight parade’. Rt.com [online]. 2015-01-04 [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.  
  192. [3]
  193. S úsměvem jde všechno líp. Zeman ohlásil konec blbé nálady
  194. Za migrační vlnou stojí Muslimské bratrstvo, tvrdí Zeman
  195. Zeman se hned po Novém roce pustil do Sobotkovy vlády
  196. Barnevernet děti unesl, je to stát ve státě, míní Zeman. Odvolal by velvyslance
  197. Zeman navrhne mezinárodní smlouvu k ochraně českých dětí v Norsku
  198. ren. Zeman opět světový. Dětská pornografie v jeho počítači budí zájem zahraničí - Echo24.cz. Echo24. 2017-03-28. Dostupné online [cit. 2017-04-01]. (česky) 
  199. Detaily z vyšetřování: Zemanův počítač hackeři nenapadli, ke zneužitým dětem se dostal sám - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online].  [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  200. iDNES: Zeman na Hradě? Levicový, bez Šloufa a zklidňující politiky, idnes.cz, 15. 12. 2011
  201. Křesťan Dnes: Miloš Zeman: Jsem tolerantní ateista, krestandnes.cz, 13. 12. 2012
  202. Česká televize: Zeman se ujal úřadu, chce bojovat proti kmotrům a setkávat se s lidmi, ceskatelevize.cz, 8. 3. 2013
  203. a b c Rozhovor prezidenta republiky pro časopis Týden. Týden. 24. červen 2013. Dostupné online. ISSN 1210-9940.  
  204. Novinky.cz: Schwarzenberg chce revizi ústavy, Zeman změnu volebního zákona, novinky.cz, 13. 11. 2013
  205. Český rozhlas: Schwarzenberg a Zeman se v televizní debatě hádali o amnestii, referendech i dekretech, rozhlas.cz, 17. 1. 2013
  206. Týden.cz: Prezidentští kandidáti debatovali o amnestii i zrušení Senátu, tyden.cz, 17. 1. 2013
  207. a b Zeman mluvil také o žárovce na chatě. Metro. únor 2014, čís. 39, s. 7. Dostupné online. ISSN 1211-7811. (česky) 
  208. a b ČTK: Výběr názorů Miloše Zemana na často diskutovaná témata, ceskenoviny.cz, 26. 1. 2013
  209. Jan Kubita, Miloš Zeman: Velký dotazník Miloše Zemana. Zná nový prezident Ulož.to? A chce zachránit euro?, iHNed.cz, 28. 1. 2013
  210. Miloš Zeman: Názory Miloše Zemana, zemannahrad.cz, 2012
  211. Novinky.cz: Zeman chce vyvěsit na Hradě vlajku EU, výměnou za peníze z Bruselu, novinky.cz, 9. 1. 2013
  212. "Zeman: Neměli bychom rozbíjet dobré vztahy s Ruskem". E15.cz. 4. srpna 2014.
  213. a b Konvoj není okupace, vzkázal Zeman "antiamerickým bláznům". ČT 24 [online]. 2015-03-24 [cit. 2015-04-10]. Dostupné online.  
  214. PALATA, Luboš. Zeman bagatelizoval krizi na Ukrajině. Zrušme sankce, vyzval rusky [online]. idnes.cz, 2014-09-26, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  215. PALATA, Luboš. Zeman bagatelizoval krizi na Ukrajině. Zrušme sankce, vyzval rusky [online]. idnes.cz, 2014-09-26, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  216. http://www.zemanmilos.cz/cz/clanky/rozhovor-prezidenta-republiky-pro-prezidentsky-pressklub-radia-frekvence-1.htm
  217. Zeman: Americký velvyslanec má dveře na Hrad zavřené. ČT 24 [online]. 2015-04-05 [cit. 2015-04-05]. Dostupné online.  
  218. Czech president says his ‘doors are closed’ to US envoy over Moscow WWII visit comments. RT [online]. 2015-04-05 [cit. 2015-04-05]. Dostupné online.  
  219. US ambassador barred from Prague Castle by Czech president. BBC [online]. 2015-04-05 [cit. 2015-04-05]. Dostupné online.  
  220. Czech president reportedly bars US ambassador from official visits in rift over Russia. Fox News [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-06]. Dostupné online.  
  221. Czech president 'bans US ambassador from Prague Castle' over Russia visit. Guardian [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-06]. Dostupné online.  
  222. Czech president bans U.S ambassador from Prague Castle: media. Reuters [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-06]. Dostupné online.  
  223. Zeman má vlastní důstojnost a hrdost, pochválil prezidenta šéf ruské diplomacie
  224. Premiér Fico na oslavy do Moskvy pojede, píší na Slovensku
  225. Místo přehlídky Zeman jednal s Ficem o propojení Váhu a Moravy
  226. Zeman je fakticky mluvčím Kremlu, píše Washington Post – Novinky.cz
  227. Senátora McCaina znepokojuje Zemanův postoj k Rusku – Novinky.cz
  228. Diplomat Kolář: Migrace, poslední hit ruské propagandy - rozhlas.cz
  229. "Zeman: Ruská televize o roce 1968 lže, invaze byla zločin". Novinky. 3. června 2015.
  230. "Nejvyšší představitel Západu‘ Zeman poctí Peking účastí na vojenské přehlídce". Lidovky. 25. srpna 2015.
  231. Česká televize: Zeman: České euro do pěti let, EU bez Turecka, ale časem možná s Ruskem, ceskatelevize.cz, 21. 4. 2013
  232. iDNES: Zeman: Vládu s podílem KSČM jmenuji, přejí-li si to voliči, idnes.cz, 4. 11. 2012
  233. Zeman: Nezávislost Kosova jsem nikdy neuznal a Thaçi je válečný zločinec
  234. "Duda dostal Řád bílého lva. EU by Polsko neměla kritizovat, řekl Zeman". iDNES.cz. 15. března 2016.
  235. "Zeman naštval Saúdskou Arábii, Zaorálek se obává sankcí". Novinky. 13. června 2014.
  236. "Zeman židovské lobbisty oslnil hebrejštinou, tleskali mu vestoje". iDNES. 2. března 2015.
  237. Jordánský král dostal nejvyšší řád. Následuje Bushe, ale i Kaddáfího. ČT24 [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.  
  238. Jordánský král a Zeman si vyměnili nejvyšší vyznamenání. Aktuálně.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.  
  239. Miloš Zeman: Proč považuji islám za anticivilizaci
  240. a b iDNES: Nepřítelem je islám, „připomněl“ světu prezidentský kandidát Zeman, idnes.cz, 27. 6. 2011
  241. Jan Lipold – Názory Aktuálně
  242. "Uprchlíci otevírají Islámskému státu přístup do Evropy, prohlásil Zeman". iDNES.cz. 28. června 2015
  243. ČT24: Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman, ceskatelevize.cz, 17. 3. 2014
  244. ČT24: Zeman: Nechci vypadat jako válečný štváč, ale Rusko je třeba zastrašit, ceskatelevize.cz, 11. 4. 2014
  245. iDNES: EU i NATO by měly odstrašit Rusko před akcemi na Ukrajině, řekl Zeman, idnes.cz, 11. 4. 2014
  246. ČT24: I Zeman ve Walesu nakonec kritizoval ruskou agresi, ceskatelevize.cz, 5. 9. 2014
  247. iDNES: Žádná invaze, zbytečné sankce, tvrdil Zeman. Ve Walesu mluvil jinak, idnes.cz, 5. 9. 2014
  248. "Na Ukrajině je občanská válka jako v 30. letech ve Španělsku, řekl Zeman". iDNES.cz. 9. října 2014.
  249. Zemanovy výroky ohledně Ukrajiny jsou nepřijatelné, Kyjev si předvolal českého velvyslance. Český rozhlas [online]. 2014-11-17 [cit. 2014-11-20]. Dostupné online.  
  250. Zemanovy výroky ohledně Ukrajiny jsou nepřijatelné, Kyjev si předvolal českého velvyslance. Novinky.cz [online]. 2014-11-19 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  251. Zeman: Jaceňuk nechce mírové řešení, je premiérem války. Novinky.cz [online]. 2015-01-03 [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.  
  252. Czech News Agency: Zeman criticizes Ukrainian Prime Minister. Kyiv post [online]. 2015-01-04 [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  253. ‘Premier of war’: Czech president says Yatsenyuk not seeking peaceful solution for E. Ukraine. Rt.com [online]. 2015-01-03 [cit. 2015-01-05]. Dostupné online.  (anglicky) 
  254. "Ukrajina účtuje s minulostí, banderovcům ale přiznala zásluhy". Novinky. 10. dubna 2015.
  255. "Zeman: Ukrajině k hrdinům, jako je Bandera, blahopřát nemohu". Týden. 8. ledna 2015.
  256. iDNES: Fanatici, sepsul Klaus „oteplovače“. A dočkal se uznání od klimatologa, idnes.cz, 22. 8. 2012
  257. Novinky.cz: Jsem arogantní jen vůči hlupákům, řekl Zeman, novinky.cz, 18. 1. 2013
  258. Ekolist.cz: Volba prezidenta 2013: Šumava nebo Temelín, Miloš Zeman zůstává ve svých názorech konzistentní, ekolist.cz, 8. 1. 2013
  259. Šéf Jedličkova ústavu: Zeman se s handicapovanými dětmi mýlí. DVTV.cz [online]. 2015-01-15 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.  
  260. http://www.lidovky.cz/rada-pro-vysilani-zamitla-stiznost-hradu-nemeli-jsme-co-resit-vysvetlil-predseda-gij-/zpravy-domov.aspx?c=A150428_115005_ln_domov_hm
  261. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – leden 2014 [online]. cvvm.soc.cas.cz, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  262. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – leden 2015 [online]. cvvm.soc.cas.cz, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  263. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – leden 2016 [online]. cvvm.soc.cas.cz, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  264. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – leden 2017 [online]. cvvm.soc.cas.cz, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  265. TNS Aisa: Zeman na Hradě ztratil téměř třetinu voličů [online]. ceskatelevize.cz, 2014-12-07, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  266. Se Zemanem je spokojeno 57 procent lidí [online]. ceskatelevize.cz, 2017-04-23, [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.  
  267. "Zeman má rekordní podporu: Díky uprchlíkům mu fandí 70 % Čechů". Kurzy.cz. 15. února 2016.
  268. GOLIS, Ondřej. Kvůli Olovu nikoho nevyhodil, líčí exporadce další Zemanův faul [online]. lidovky.cz, 2013-01-25, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  269. SLONKOVÁ, Sabina. Aféra kolem Štiřína pokračuje [online]. idnes.cz, 2000-05-30, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  270. a b c d e f g Zeman se měl omlouvat už sedmkrát. Jako prezident se za lež omluvil poprvé [online]. lidovky.cz, 2016-11-11, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  271. Vyšetřovatelé v kauze Bamberg potvrdili dva roky jasnou věc [online]. lidovky.cz, 2000-01-20, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  272. Sabina Slonková, Stát chce prodat zámek Štiřín. Cena 100 milionů, 5.2.2009, Aktualne.cz
  273. KOLÁŘ, Petr. Ovčáček: Povím vám tajemství. Jsem historik amatér [online]. tyden.cz, 2015-05-10, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  274. Pražská kavárna je neštěstí české historie, myslí si prezidentův mluvčí [online]. idnes.cz, 2016-02-17, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  275. Drahoš vyzve Zemana v boji o Hrad. Ovčáček už začal s urážkami [online]. e15.cz, 2017-03-28, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  276. Ovčáček: Nikdy nelžu, bráním prezidenta a chodím s kůží na trh. Vždycky budu politicky nekorektní [online]. DVTV, 2016-11-02, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  277. ZELENKA, Jakub. Všichni, o které se Ovčáček otřel [online]. lidovky.cz, 2016-11-03, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  278. ZELENKA, Jakub. Všichni, o které se Ovčáček otřel [online]. lidovky.cz, 2016-11-03, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  279. KABÁTOVÁ, Šárka. Jako mluvčí má hovořit za prezidenta. Ovčáček si ale na sítích rád hraje na politika [online]. lidovky.cz, 2017-05-13, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  280. KABÁTOVÁ, Šárka. Jako mluvčí má hovořit za prezidenta. Ovčáček si ale na sítích rád hraje na politika [online]. lidovky.cz, 2017-05-13, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  281. MIKEL, Jakub. Čí je Ovčáčkův Twitter? [online]. houpaciosel.cz, 2016-11-04, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  282. Zemanovy sliby: Za dva roky jich prezident porušil už osm [online]. zpravy.aktualne.cz, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  283. Zemanovy sliby: Za dva roky jich prezident porušil už osm [online]. zpravy.aktualne.cz, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  284. BŘEŠŤAN, Robert. Zemanův klíčový poradce Martin Nejedlý na Hradě působí jen na základě ústní dohody [online]. hlidacipes.org, 2016-11-14, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  285. BŘEŠŤAN, Robert. Zemanův klíčový poradce Martin Nejedlý na Hradě působí jen na základě ústní dohody [online]. hlidacipes.org, 2016-11-14, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  286. BŘEŠŤAN, Robert. Zemanův klíčový poradce Martin Nejedlý na Hradě působí jen na základě ústní dohody [online]. hlidacipes.org, 2016-11-14, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  287. TOMÁNEK, Tomáš. V Zemanově kampani má rozhodující slovo byznysman Martin Nejedlý [online]. http://ceskapozice.cz,+2017-05-10, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  288. Zemanův kancléř Mynář nezískal prověrku. Zmapovali jsme jeho byznys i majetek [online]. hlidacipes.org, 2015-09-23, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  289. Mynář má poslancům vysvětlit prověrku „pro Vráťu". Nechápu to, tvrdí [online]. idnes.cz, 2016-08-19, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  290. Zeman o Mynářovi: Urychleně potřebuje prověrku, jinak končí [online]. ceskatelevize.cz, 2013-10-27, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  291. Zeman o Mynářovi: Urychleně potřebuje prověrku, jinak končí [online]. ceskatelevize.cz, 2013-10-27, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  292. Zeman o Mynářovi: Urychleně potřebuje prověrku, jinak končí [online]. ceskatelevize.cz, 2013-10-27, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  293. PRCHAL, Lukáš. Členové Hradní stráže si stěžují na zmatky i nesmyslné příkazy. Viní z nich kancléře Mynáře [online]. zpravy.aktualne.cz, 2016-11-23, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  294. Erik Tabery. Proč Zeman lže. Respekt [online]. 2013-01-19. Dostupné online.  
  295. Jsem arogantní jen vůči hlupákům, řekl Zeman, Novinky.cz, 18. 1. 2013
  296. MF DNES. Klaus přijme Zemana. Kdysi po sobě plivali jed, nyní se chválí. iDNES.cz [online]. 2013-02-05 [cit. 2014-09-23]. Dostupné online.  
  297. ŠÍDLO, Jindřich. Dva nejlepší nepřátelé. iDNES.cz [online]. 2003-01-24 [cit. 2014-09-23]. Dostupné online.  
  298. Česká televize: Kandidátský profil: Miloš Zeman píše na linkovaný papír napříč, ceskatelevize.cz, 11. 3. 2012
  299. Bonmoty Miloše Zemana, instinkt.tyden.cz, 9. 9. 2011
  300. Viliam Buchert: 15 nejšokantnějších bonmotů Miloše Zemana (a jeden vtip) reflex.cz, 5. 8. 2011
  301. Karel Hvížďala: Portrét nového prezidenta: Tři brady a tváře Miloše Z., aktualne.cz, 26. 1. 2013
  302. Špatný vtip, hodnotí politici Zemanova slova o likvidaci novinářů [online]. ceskenoviny.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  303. Vladimír Michna: Miloš Zeman, Novinky.cz, prosinec 2012
  304. Dienstbier a Zeman prosí KSČM o podporu. Pokud komunisté vyhrají volby, jejich vládu by jmenovali. iHNed [online]. 2012-11-30. Dostupné online.  
  305. Rudí šalamouni. KSČM ve volbě podporuje Zemana i Dienstbiera. ČT24 [online]. 2012-12-08 1:58 CET, rev. 2012-12-08 19:07 CET. Dostupné online.  
  306. ČTK: Feministky chtějí po Zemanovi omluvu. Za výrok o znásilňování coby evoluční výhodě, iHNed.cz, 22. 1. 2013
  307. Jana Smiggels Kavková: Otevřený dopis Miloši Zemanovi, czlobby.cz, 22. 1. 2013
  308. Ať děti počkají do 27 a kouří bez rizika, řekl Zeman v továrně na cigarety [online]. idnes.cz, 2013-10-16, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  309. Kouření zabíjí, vzkazují Zemanovi plicní lékaři [online]. idnes.cz, 2013-10-17, [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.  
  310. ČTK: Postižení chtějí od Zemana omluvu za výrok o invalidním vozíku, ceskenoviny.cz, 12. 11. 2013
  311. SOBOTKOVÁ, Bára. Ropákem roku je prezident Zeman, Zelenou perlu získal Babiš. Aktuálně.cz [online]. 2014-04-25 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.  
  312. ČTK; FEREBAUER, Václav. Ropákem roku se stal ministr Mládek kvůli limitům. Zaperlil Miloš Zeman. iDNES [online]. 2015-04-24 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.  
  313. POKORNÝ, Jan; ŠEVČÍKOVÁ, Šárka. Pussy Riot je jen pornografická skupinka, prohlásil Miloš Zeman v Hovorech z Lán. Český rozhlas Radiožurnál [online]. 2014-11-02 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  314. Lidovky.cz. O Číně, metálech a Kellnerovi. Přečtěte si celý ‚sprostý‘ rozhovor Zemana z Lán. Lidovky.cz [online]. 2014-11-03 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  315. Vulgární Zeman v rozhlase: Kunda sem, kunda tam, hovno, zkurvili... – Echo24.cz
  316. Propuštěné členky Pussy Riot chtějí změnit ruské věznice, značky se ale zřekly. Český rozhlas [online]. 2014-11-02 [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  317. Pussy Riot pro Guardian: Zeman se chová jako patriarchální blbeček. ČT24 [online].  [cit. 2014-11-14]. Dostupné online.  
  318. Russian activists Pussy Riot visit UK to talk politics, prison reform and punk. The Guardian [online].  [cit. 2014-11-14]. Dostupné online.  
  319. Tschechiens Präsident Milos Zeman nutzt unflätige Worte – DIE WELT
  320. Czech president shocks nations in expletive-filled interview – Telegraph
  321. Man jailed for having drugs – Herald.ie
  322. Czech leader sparks uproar with foul-mouthed interview – Zee News
  323. Policie v Krnově odvedla dva demonstranty proti Zemanovi. Novinky.cz [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  324. BBC:Czech president pelted with eggs on revolution anniversary. BBC [online]. 2014-11-17 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  325. http://www.lidovky.cz/vajicko-pro-zemana-zasahlo-nemeckeho-prezidenta-gaucka-do-hlavy-pwe-/zpravy-domov.aspx?c=A141117_155501_ln_domov_sho [online]. .  
  326. MfD: Zemana vypískali na Albertově, ochranka ho bránila před vajíčky. iDNES.cz [online]. 2014-11-17 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  327. Vajíčka už jsou moc, ozývají se i Zemanovi kritici. ČT24 [online]. 2014-11-18 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  328. Zeman ztratil mladou generaci, hodnotí protesty Kocáb. ČT24 [online]. 2014-11-18 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  329. Demonstrace na Albertově byla ostuda, míní Zeman. ČT24 [online]. 2014-11-19 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.  
  330. Hra kritizuje českého prezidenta, úspěch slaví i v zahraničí – iDNES.cz
  331. Město Tišnov. Návštěva prezidenta Miloše Zemana v Tišnově - 25.1.2016 [video online]. YouTube, 2016-01-26, [cit. 2016-01-26]. (čas 27:23). Dostupné online.  
  332. ZPĚVÁČKOVÁ, Barbora. Shoda napravo i nalevo. Zeman to s výrokem o Sobotkovi a kalašnikovu přehnal. Novinky.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  333. KOPECKÝ, Josef. Jak se zbavit Sobotky? Zeman zmínil kalašnikov. Děsí rodinu, vadí premiérovi. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-01-26]. Dostupné online.  
  334. http://nazory.aktualne.cz/komentare/zeman-zavtipkoval-o-tom-jak-se-zbavit-sobotky-pokus-o-humor/r~0dc62d1ac41b11e5aa720025900fea04/
  335. http://www.reflex.cz/clanek/komentare/68900/kalasnikov-demokracie-a-mozek-zemanova-usta-produkuji-jeden-potrat-za-druhym.html
  336. KOPECKÝ, Josef. Ať se Zeman omluví, navrhla Němcová. Jandák posílal poslance do Bohnic. iDNES.cz [online]. 2016-01-27 [cit. 2016-01-27]. Dostupné online.  
  337. ada; nig. Zemanův exporadce podal na prezidenta trestní oznámení kvůli výroku o kalašnikovu. Novinky.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-01-27]. Dostupné online.  
  338. [4] Šašci, reagoval Zeman na politiky, kteří ho kritizovali za kalašnikov]
  339. ČTK, dom. Zeman na cestě Libereckým krajem: Na uvítanou dostal od hejtmana Půty samopal. iHNed.cz [online]. 2016-02-24 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online.  
  340. KOTALÍK, Jakub; JIŘIČKA, Jan. Prima neodvysílala Krausovu show s Bradym, mluví o nedodání kopie. iDnes.cz [online]. MAFRA, 2016-10-26, rev. 2016-10-27 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online.  
  341. Špatný vtip, hodnotí politici Zemanova slova o likvidaci novinářů [online]. ceskenoviny.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  342. Czech Leader’s Call to ‘Liquidate’ Journalists Was a Joke, His Office Says [online]. nytimes.com, 2017-05-15, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  343. SHARKOV, Damien. Czech president and Putin share a joke about ‘liquidating’ journalists [online]. newsweek.com, 2017-05, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  344. Czech president says Putin ‘forbids’ Lavrov from smoking, jokes about ‘liquidating’ journalists [online]. rt.com, 2017-05-15, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  345. ŠVEC, Michael. Novináři by se měli likvidovat, je jich moc, řekl Zeman Putinovi. Ten by jen omezil jejich počet [online]. zpravy.aktualne.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  346. ŠVEC, Michael. Novináři by se měli likvidovat, je jich moc, řekl Zeman Putinovi. Ten by jen omezil jejich počet [online]. zpravy.aktualne.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  347. Špatný vtip, hodnotí politici Zemanova slova o likvidaci novinářů [online]. ceskenoviny.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  348. Špatný vtip, hodnotí politici Zemanova slova o likvidaci novinářů [online]. ceskenoviny.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.  
  349. 'Nevhodný vtip', 'mrazí mě z toho'. Politici odsoudili výrok o 'likvidaci novinářů' [online]. irozhlas.cz, 2017-05-14, [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.  
  350. a b HOSENSEIDLOVÁ, Petra; VYDROVÁ, Michaela. Prezident nebude vytvářet výrokovou bitvu se sdružením Ferdinanda Peroutky, vzkázal mluvčí [online]. Rozhlas.cz, 2015-02-02, [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.  
  351. Najděte ten článek, zaúkoloval Zeman své okolí. Jsme u roku 1938, říká Ovčáček
  352. Prezident osočil bezbranného, podám žalobu na stát, říká Peroutkova vnučka
  353. Ferdinand Peroutka: Češi, Němci a židé
  354. Ferdinand Peroutka: Povinnost je jasná
  355. Ferdinand Peroutka: Dynamický život
  356. Ferdinand Peroutka: Nový poměr k Německu
  357. Ferdinand Peroutka: Ani – ani
  358. Ferdinand Peroutka: Naše ústava
  359. Ferdinand Peroutka: Čím je nám Národní souručenství?
  360. Ferdinand Peroutka: Ano, vyšetřit!
  361. Zeman vypíše odměnu pro toho, kdo najde údajný Peroutkův článek
  362. BÁRTA, Jiří. Zeman dá 100 tisíc případnému nálezci Peroutkova článku, Ovčáček neuspěl. iDNES.cz [online]. 2015-06-24 [cit. 2015-06-25]. Dostupné online.  
  363. ČTK. Peroutkův článek Hrad nenašel. Zeman se omluvil. Aktuálně.cz [online]. 2015-06-26 [cit. 2015-06-26]. Dostupné online.  
  364. KUBIŠTOVÁ, Pavla. Peroutkova vnučka zvítězila nad státem. Omluvte se, nařídil Hradu soud. iDNES.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-03-02]. Dostupné online.  
  365. ČTK. "Nejsem senilní." Peroutka článek o Hitlerovi napsal, trvá na svém Zeman. Aktuálně.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.  
  366. mka. Mynář: Za výrok o Peroutkovi se zatím neomluvíme, pak by chtěli omluvu všichni. Česká televize [online]. 2016-10-26 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online.  
  367. Huffington Post: Šéf Human Rights Watch kritizuje prezidenta Miloše Zemana. Britské listy [online]. 2015-09-01 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online.  
  368. Czech President Miloš Zeman Says Refugees Are Like A 'Tsunami That Will Kill Him'. Huffington Post [online]. 2015-09-01 [cit. 2015-09-02]. Dostupné online.  
  369. http://echo24.cz/a/wH2NS/zeman-je-islamofob-pise-komise-rady-evropy
  370. Šéf eurosocialistů se opřel do Zemana kvůli jeho výrokům o deportaci migrantů. ČT24 [online]. 2016-10-05 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online.  
  371. Zeman chce deportovat ekonomické migranty na volné ostrovy. Není to naše politika, kontruje Zaorálek. ČT24 [online]. 2016-10-02 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.  
  372. Sochař si vzal na paškál Zemana s Ovčáčkem. Naštvali mě, komentuje drsné karikatury, novinky.cz, 28. března 2017
  373. Svini zbořenou jsem koupil já, přiznal Kalousek, echo24.cz, 10. dubna 2017

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1130.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 759.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 811.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 559–560.  

Související články

Externí odkazy