Jiří Kajínek

český propuštěný vězeň

Jiří Kajínek (* 11. ledna 1961 Prachovice) je český recidivista a televizní celebrita.[1] V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu odnětí svobody. Z vězení se mu podařilo několikrát uprchnout. Jeho případ se stal všeobecně známým, byl podle něho natočen film Kajínek a probíhala veřejná diskuse, zda byl odsouzen právem. Dne 23. května 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil milost, což vedlo k jeho propuštění na svobodu.[2]

Jiří Kajínek
Kajinek bystrc.png
Narození 11. ledna 1961 (60 let)
Prachovice
Znám jako odsouzený nájemný vrah, omilostněný vězeň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Trestná činnost do roku 1993Editovat

Kajínek měl první problémy se zákonem pro majetkovou trestnou činnost už jako nezletilý v roce 1974. Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil pěstmi dva policisty a třetího shodil ze schodů. V únoru roku 1990 byl propuštěn, nikoli na amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, ale na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. V témže roce však byl znovu odsouzen, tentokrát na 11 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu.

Doživotní trest za dvojnásobnou vražduEditovat

Dne 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další podle v médiích opakovaného slovního spojení „méně závažné trestné činy“,[3] ve skutečnosti např. podle usnesení NS z 19. září 2001 nedovolené ozbrojování extrémně velkým množstvím zbraní – samopalů, pistolí i s tlumiči, brokovnice a velkého množství nábojů i prázdných zásobníků.[4]

Trestného činu vraždy (dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu) se dle rozsudku dopustil tím, že v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory dne 30. května 1993 kolem 20.00 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu (27) a jeho osobního strážce Juliána Pokoše (30), kteří cestovali v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš (25), který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svědkem. Pražský podnikatel Antonín Vlasák byl Štefanem Jandou vydírán pro nevyrovnané finanční dluhy a proto si Jiřího Kajínka údajně za částku 100 000 Kč najal k zastrašení Jandy. Kajínek objednávku „nad rámec dohody“ překročil a to v době, kdy si měl odpykávat jedenáctiletý trest za předchozí trestnou činnost. Vinu na vraždách Jiří Kajínek nikdy nepřiznal a opakovaně se snažil o obnovu procesu.[3]

Trestní spis obsahuje více než 10 000 stran a projednávání případu trvalo 46 dnů. Proces byl několikrát odročen a trval téměř šest let. Před soudem vypovídalo 56 svědků a asi 10 soudních znalců. Rozsudek krajského soudu s odůvodněním obsahuje 130 stran. O podmínečné propuštění z vězení mohl dle rozsudku Jiří Kajínek zažádat v roce 2022.[5]

Snaha o revizi odsouzení na doživotíEditovat

Útěky z vězeníEditovat

Dne 18. ledna 1993 ředitel věznice na doporučení vězeňské komise přerušil výkon trestu na dobu 21.23. ledna 1993. Kajínek se ale do vězení už nevrátil a o 4 měsíce později měl spáchat vraždy, kvůli kterým byl později odsouzen na doživotí.

Druhý pokus o útěk se stal v červenci 1994, když byl Kajínek umístěn ve vazební věznici v Českých Budějovicích. Byl dopaden ještě týž den tak, že mu náhodný kolemjdoucí podkopl nohy, a tím umožnil policii, aby ho dopadla.

Dne 11. září 1996 se Jiří Kajínek pokusil uprchnout z vězení ve Valdicích, kam byl po svém jednodenním útěku z českobudějovické věznice převezen. Po dvacetiminutovém pátrání byl objeven na střeše jednopatrového přístavku a poté dopraven zpět do cely.

Po svém konečném odsouzení byl převezen do Věznice Mírov. Také odtud se mu podařilo 29. října 2000 kolem 18.15 hodin opět uprchnout. V médiích se často opakuje informace, že je zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z této věznice uprchnout,[3] ale není to pravda, v roce 1976 z Mírova utekl Jiří Staněk s dalšími dvěma muži.[21] S Kajínkem měl utéct i Martin Vlasák, dvojnásobný vrah a Kajínkův kamarád, který však (zřejmě kvůli momentálnímu zkratu) zůstal v cele. Dne 8. prosince 2000 byl Jiří Kajínek zadržen Útvarem rychlého nasazení v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, člena gangu Orlických vrahů, který si rovněž odpykává doživotní trest.

Pochybnosti o viněEditovat

Především Kajínkův poslední útěk vyvolal v médiích celou řadu spekulací a fám. Začala vznikat jakási legenda o českém „Robinu Hoodovi“. V médiích se začala zdůrazňovat především jeho vysoká inteligence a naopak se zpochybňovala jeho kriminální činnost. U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu. Soudy ale dosud všechny návrhy na obnovu řízení zamítly, i přes předložení údajných nových důkazů o Kajínkově nevině.

Existují však také zdroje, které považují za skutečné vrahy nikoliv Jiřího Kajínka, nýbrž tehdejší policisty Jaroslava Kronďáka a Jana Mikeše.[22][23]

Ve prospěch Jiřího Kajínka podal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec stížnost pro porušení zákona, kterou Nejvyšší soud zamítl. Místopředseda vlády Miloše Zemana a pozdější předseda ústavního soudu Pavel Rychetský v roce 2001 vyjádřil soukromý úsudek: „Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo od policie.” A upozornil na nestandardní postup policie: „To byl evidentně případ, kdy někteří policisté spolupracovali s podsvětím.“[24]

V červenci roku 2010 média uvedla zprávu, že se objevily nové skutečnosti v případu vraždy podnikatele Jandy, kterou měl Kajínek spáchat v roce 1993. Úřady nevyloučily revizi rozsudku.[25] Dne 28. března 2011 byla jeho žádost opět zamítnuta.[26]

Prezidentská milostEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Milost pro Jiřího Kajínka.

V dubnu 2017 prezident Miloš Zeman na setkání s občany v Čáslavi pronesl, že vážně uvažuje o milosti pro Jiřího Kajínka, přestože na začátku svého funkčního období označil milosti za přežitek[3] a v únoru roku 2016 prezident na setkání s občany prohlásil, že Jiřímu Kajínkovi milost nedá.[27][28][29] Dne 10. května 2017 se s Kajínkem sešla ve věznici Rýnovice manželka prezidenta Ivana Zemanová.[30] Den poté 11. května 2017 prezident Miloš Zeman oznámil v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov, že v druhé polovině května podepíše milost pro Jiřího Kajínka.[31] Součástí milosti se stala sedmiletá podmínka, během níž se nesmí dopustit žádného trestného činu. V opačném případě by se vrátil do vězení.[32] Dne 23. května 2017 Miloš Zeman milost podepsal a Jiří Kajínek byl ještě téhož dne propuštěn na svobodu. Před bránou věznice v Rýnovicích jej čekali novináři a vítaly desítky fanoušků, kteří chtěli propuštěného vězně vidět naživo. V následné diskuzi s novináři Kajínek všem svým přívržencům poděkoval.[33] V souvislosti s mediálním zájmem se stal svého druhu celebritou.[34] Po omilostnění žije s přítelkyní v Brně-Bystrci.[35]

Jiří Kajínek v populární kultuřeEditovat

Na podzim roku 2000 vytvořil student Marek Blahuš počítačovou hru Hlídej si svého Kajínka, kterou si stáhly desítky tisíc lidí.[36]

O Jiřím Kajínkovi vznikl film Kajínek, který měl premiéru 5. srpna 2010. Jde o režijní debut Petra Jákla a hlavní roli ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko.[37]

V roce 2014 mu nakladatelství Fragment vydalo memoáry s názvem Můj život bez mříží.[38] Kniha byla vydána také jako e-kniha a audiokniha.[39]

Dle spekulací si za práva k zfilmování svého příběhu a pravděpodobně podíl z tržeb (film vydělal 80 milionů korun) a za prodej knihy, jejíž náklad se zcela vyprodal, vydělal kolem dvou milionů korun.[40] Další tři miliony korun mohl dle některých odhadů inkasovat v době po omilostnění a propuštění za seriál Já, Kajínek a za spolupráci s TV.

Literární alter ego Jiřího Kajínka nazvané Jiří Pájínek se také stručně objevilo v satirické knize plzeňského spisovatele Radovana Lovčího s názvem Tuto se může stát jenom v Plzni, anebo v New Yorku (vyšla v roce 2020). V té autor mimo jiné ironizuje plzeňské politické a veřejné poměry i vliv místních kmotrů. Pájínek, představený jako oběť místní justice i nekvalitního policejního vyšetřování, však v knize sehraje pouze drobnou a vedlejší roli.[41]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Besedy s Kajínkem? Pro lidi je sympatickým rošťákem, vítají ho jako celebritu, říká Svobodová. Aktuálně.cz [online]. Dvtv, 2018-03-12 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. 
  2. Kajínek se po 23 letech dočkal milosti. Před věznicí rozdával autogramy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-23 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  3. a b c d ZAHRADNICKÁ, Eva. Zeman zvažuje milost pro Kajínka. Mám slzy v očích, reagoval odsouzenec. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-06 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  4. Rozsudek, kterým poslal soudce Polák Jiřího Kajínka na doživotí [online]. 2010-09-12 [cit. 2020-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-26. 
  5. POKORNÝ, Jakub. GLOSA: Pustit Kajínka? Milost, která má vlastně docela smysl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-07 [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  6. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 1998, sp. zn. 4 T 25/95
  7. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 2. 1999, sp. zn. 11 To 79/98
  8. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 9. 2001, sp. zn. 5 Tz 37/2001, [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
  9. Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 10. 2001, sp. zn. IV. ÚS 597/01 Dostupné online.
  10. Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 6. 2002, sp. zn. IV. ÚS 662/01 Dostupné online.
  11. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 1 Nt 351/2004
  12. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. 11 To 151/2004
  13. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. 1 Nt 351/2004-984
  14. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 11 To 44/2006-1110
  15. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 4 Tz 113/2006, [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
  16. Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. IV. ÚS 612/06 Dostupné online.
  17. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 5 T 9/2010
  18. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 7. 2011, sp. zn. 11 To 28/2011
  19. Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 2841/11 Dostupné online.
  20. Kajínek u Ústavního soudu neuspěl, nový proces nebude | Domov. Lidovky.cz [online]. 2011-12-15 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  21. Jiří Kajínek: Příběh vraždy, útěk z Mírova, doživotí i milost a cesta na svobodu. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  22. Vraždili policisté? Kdo mu pomohl utéct z nejstřeženějšího vězení? Nejasnosti v kauze Kajínek. Aktuálně.cz. 2017-05-13. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. (česky) 
  23. Jiří Kajínek: Policista řekl pravdu až teď. Deník.cz. 2010-07-31. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. (česky) 
  24. Interview BBC s Pavlem Rychetským. BBC [online]. 2001-07-13 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  25. Kajínkův případ znovu otevřen, z odposlechů má vyplývat, že nevraždil. Novinky.cz [online]. 2010-07-29 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  26. Nový proces s Kajínkem soud opět zamítl. Novinky.cz [online]. 2011-03-28 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  27. Nikomu jsem ruce a nohy nelámal, popírá Kajínek Zemanova slova. www.novinky.cz [online]. 2016-02-17. Dostupné online. 
  28. On-line: Prezident v Blovicích prozradil, že udělil svou vůbec první milost. Plzeňský deník [online]. 2016-02-09. Dostupné online. 
  29. Prezident Zeman udělil první milost, dostal ji nemocný pachatel. iDNES.cz [online]. 2016-02-09. Dostupné online. 
  30. První dáma se sešla s nájemným vrahem. Zemanová si podala ruku s Kajínkem - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-12]. (česky) 
  31. Kajínek dostane milost, Zeman ji podepíše po návratu z Číny. iROZHLAS [online]. [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. (česky) 
  32. Prezident potvrdil, že po návratu z Číny udělí milost Jiřímu Kajínkovi. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-11 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. 
  33. ŽIVĚ: Kajínek se dočkal Zemanovy milosti, na svobodu vyjde po 23 letech. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-23 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  34. Sobotka: Z vraha se stává celebrita. Volební kampaň Zemana, říká Kalousek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-23 [cit. 2017-05-23]. Dostupné online. 
  35. Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji [online]. Brněnský deník [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. 
  36. Hlídej si svého Kajínka!. BW Plné hry.cz [online]. 2000-11-14 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  37. ČTK. Film o Kajínkovi přijde do kin začátkem srpna. ČeskéNoviny.cz [online]. 2010-02-25 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  38. Jiří Kajínek – Můj život bez mříží Archivováno 16. 11. 2017 na Wayback Machine, fragment.cz, 25. 7. 2017
  39. Jiří Kajínek – Můj život bez mříží (audiokniha) Archivováno 16. 11. 2017 na Wayback Machine, fragment.cz, 25. 7. 2017
  40. Z vězně milionář. Jiří Kajínek vydělával peníze i za mřížemi, metro.cz, 23. 5. 2017
  41. DATABAZEKNIH.CZ. Tuto se může stát jenom v Plzni, anebo v New Yorku - Radovan Lovčí | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat