Otevřít hlavní menu

Věznice Mírov

věznice v okrese Šumperk

Věznice Mírov je věznice umístěná na bývalém středověkém hradě v obci Mírov (okres Šumperk). Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky.

Věznice Mírov
Hrad Mírov s kostelem sv. Máří Magdalény - Mírov.JPG
Základní informace
Pojmenováno po Hrad Mírov
Poloha
Adresa Mírov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrad Mírov od západu

Jeho asi nejslavnějším vězněm byl Jiří Kajínek, jednak pro nejasnosti ve svém procesu, jednak (a zejména) kvůli tomu, že v roce 2000 z Mírova uprchl a byl dopaden až po několika týdnech. Kajínek byl zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z věznice uprchnout. Spolu s ním měl utéci i další doživotně odsouzený vrah Martin Vlasák, ten se však zalekl střelby a vrátil se do cely.

Za protektorátu Čechy a Morava sloužila věznice jako „Ozdravovna pro plicně choré vězně slovanských národností“, zvláště Čechy a Poláky. Byli zde vězněni někteří odbojáři. Za komunistického režimu byla mírovská věznice považována za jedno z nejkrutějších vězení pro politické vězně, se kterými zde bylo zacházeno hůře než s nejtěžšími zločinci. Běžné bylo odepírání kontaktu s rodinou, odepírání léčby a léků a kruté mučení, které bylo příčinou úmrtí řady vězňů.

Ve věznici je zřízena truhlářská dílna.

Seznam politických vězňů, kteří zemřeli na MírověEditovat

Úmrtí za 2. světové války (podle seznamu vězňů české národnosti)[1]

  • 1938–1940 – 5
  • 1941 – 4
  • 1942 – 10
  • 1943 – 33
  • 1944 – 75
  • 1945 – 20

Vězni komunismuEditovat

Seznam doživotně odsouzených v současnostiEditovat

Věznice Mírov v uměníEditovat

Ve filmu Tmavomodrý svět byla věznice Mírov místem, kde si odpykávali své tresty letci z RAF po návratu do vlasti. Hlavní hrdina zde vzpomíná na válečná léta.

Na hradě byl v letech 1969–1974 vězněn i Vladimír Škutina, přední publicista období pražského jara. Škutina svůj pobyt mezi těžkými kriminálníky a psychopatickými bachaři zachytil ve své knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů.

Věznice se objevila i ve filmu Kajínek, mapujícím Kajínkův příběh.

Dalším dílem byl film Tichá bolest scenáristy Jiřího Křižana.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HÁJKOVÁ, Libuše. Mírov. Praha: Edvard FAstr, Praha XVI-2073, 1947. 

Externí odkazyEditovat