Tmavomodrý svět (film)

český film režiséra Jana Svěráka

Tmavomodrý svět je český film natočený režisérem Janem Svěrákem v roce 2001. Název je inspirován barvou leteckých uniforem a též stejnojmennou písní Jaroslava Ježka, jejíž název je odvozen od Ježkovy vady zraku. Snímek vznikl na motivy autobiografických knih válečného letce Františka Fajtla.[2][3] Než se film začal natáčet, sepsal postupně jeho scenárista Zdeněk Svěrák celkem jedenáct verzí scénářů.[4] Získal čtyři České lvy – za nejlepší režii, kameru, hudbu a střih a při stejné příležitosti i cenu za divácky nejúspěšnější český film.[5]

Tmavomodrý svět
Původní názevDark Blue World a Tmavomodrý svět
Země původuČeskoČesko Česko
ItálieItálie Itálie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo
DánskoDánsko Dánsko
Jazykčeština
Délka112 min
Žánrválečný/Drama
NámětAntonín Liška
Zdeněk Svěrák
ScénářZdeněk Svěrák
RežieJan Svěrák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOndřej Vetchý
Kryštof Hádek
Tara Fitzgeraldová
Charles Dance
Oldřich Kaiser
ProdukceJan Svěrák
Eric Abraham
HudbaOndřej Soukup
Jaroslav Ježek
KameraVladimír Smutný
StřihAlois Fišárek
Výroba a distribuce
Premiéra17. května 2001
2. května 2002 (Německo)
Produkční společnostBiograf Jan Svěrák
DistribuceCinemArt
Rozpočet230 000 000 Kč
TržbyČR: 90 milionů Kč
USA: 258 000 $
Celosvětově: 2 300 000 $[1]
Tmavomodrý svět na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj filmu editovat

Film vypráví o československých letcích za druhé světové války ve Spojeném království. Začátek filmu zavádí diváka do roku 1950, kdy je někdejší pilot František Sláma (Ondřej Vetchý) vězněn na Mírově a bojuje se zápalem plic. Na marodce se setká s německým lékařem MUDr. Blaschkem (Hans-Jörg Assmann), který ho ošetřuje, a Vildou Houfem (Miroslav Táborský), jimž vypráví svůj příběh válečného pilota bojujícího za svoji vlast ve Spojeném království.

Děj vyprávění začíná okupací v roce 1939 po Mnichovské dohodě. Hlavním hrdinou je důstojník československého letectva František Sláma, jenž musí spolu se svou posádkou předat olomoucké letiště německé armádě při okupaci Československa v roce 1939. S mladým nadějným letcem Karlem Vojtíškem (Kryštof Hádek) následně utíká do Spojeného království, kde se s dalšími Čechy a Slováky připravují na boj proti nacistům. Přátelství obou mužů však rozdělí osobní spor, vzniklý ze vztahu k půvabné Angličance Susan (Tara Fitzgeraldová), nad jejímž domem byl sestřelen mladší z pilotů při souboji s Němci. Ač je jejich přátelství zasaženo náklonností k Susan, která se po seznámení zamiluje do Františka, zachrání Karel Vojtíšek svého druha Františka Slámu, jemuž se při návratu z Francie přes kanál La Manche zadře motor (poškozený buď střepinou flaku nebo v nějakém předchozím leteckém souboji). Sláma vyskočí na padáku, spadne do moře a začne nafukovat záchranný člun (dinghy), který ale praskne. Bez člunu by v ledové vodě brzy ztratil vědomí a utonul. Vojtíšek, ve snaze pomoci svému druhovi shozením vlastní dinghy, zachytí při nízké ostré zatáčce (téměř „nožový“ let) koncem křídla o vlny a zřítí se. Prudkým nárazem zřejmě omdlí, zůstane v letounu a zahyne. Člun zůstane na vodě, což Slámovi umožní přežít.

Příběh je zarámován prostředím vězení, kam je bývalý válečný pilot a hrdina – avšak nyní označený za „zrádce lidu“ – uvržen komunisty po návratu ze Spojeného království. Film poukazuje na zacházení s válečnými hrdiny ze západní fronty druhé světové války. Válečný veterán a filantrop Jan Horal byl jedním z těch, kteří radili tvůrcům filmu ohledně vykořisťování českých pilotů, kteří bojovali o Británii.[6]

Piloti létají na stíhačkách Supermarine Spitfire proti německým Messerschmitt Bf 109, sestřelují střední bombardér Heinkel He 111, též na okamžik doprovází Boeing B-17 Flying Fortress a chrání poškozený North American B-25 Mitchell.

Obsazení editovat

Ondřej Vetchý František Sláma
Kryštof Hádek Karel Vojtíšek
Tara Fitzgeraldová Susan
Charles Dance plk. Bentley
Oldřich Kaiser Jan Machatý
David Novotný Bedřich Mrtvý
Linda Rybová Hanička
Jaromír Dulava Kaňka
Lukáš Kantor Tamtam
Radim Fiala Jura Sysel
Juraj Bernáth Gregora
Miroslav Táborský Vilda Houf
Hans-Jörg Assmann dr. Blaschke
Thure Riefenstein Oberleutnant Hesse
Viktor Preiss major Skokan
Anna Masseyová učitelka angličtiny
John Warnaby instruktor RAF
Jiří Lábus Haniččin otec
Daniela Kolářová Haniččina matka
Filip Renč Tejnský

Ohlas editovat

Věra Mišková v Právu hodnotila výše realizaci scénáře než scénář samotný, jiní odborníci konstatovali, že profesionálně výborně zvládnutý film nemusí vyvolat intenzivnější zážitek anebo zasáhnout srdce diváků.[7]

Na vyhlášení českých filmových výročních cen získal Tmavomodrý svět čtyři České lvy, za nejlepší režii (Jan Svěrák), kameru (Vladimír Smutný), střih (Alois Fišárek), hudbu (Ondřej Soukup) a dále cenu pro divácky nejúspěšnější český film.[5] Ocenili ho také kritici a časopis Cinema.[8] Česká filmová akademie ho nominovala jako svého zástupce do kategorie nejlepší cizojazyčný film pro vyhlašování Oscarů, ale do užšího výběru se nedostal.[9]

Vojenský letecký historik Jiří Rajlich k filmu obdiv nevyjádřil, řekl o něm, že „je to instantní polévka…, po níž vám v horším případě bude těžko od žaludku“.[10]

Recenzenti britských periodik film většinou hodnotili příznivěji než téměř současně do kin uvedený tematicky podobný Pearl Harbor s tím, že přes některá klišé dějové linie i v zachycení bitvy o Británii a prostředí Royal Air Force, se českým tvůrcům podařilo ducha historické události lépe vystihnout.[11] Vzhledem k omezené distribuci a tomu, že byl uveden v originále s titulky,[zdroj?] však Tmavomodrý svět ve Spojeném království nedosáhl zdaleka takového diváckého úspěchu a tržeb.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. http://www.borovan.cz/1171/jan-sverak-dokoncil-slouceni-produkcnich-firem
  2. http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589
  3. ČTK. Generála Fajtla budou na poslední cestě provázet i letadla. Letectví.cz [online]. 2006-10-12 [cit. 2012-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. Nosil by Cimrman roušku? Jako jeden z prvních, říká Zdeněk Svěrák. Po pauze se vrací na jeviště [online]. Praha: Česká televize, 2020-06-01 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  5. a b Otesánek pokořil i Tmavomodrý svět. iDNES.cz [online]. 2002-03-02. Dostupné online. 
  6. The last of the few?. The Independent [online]. 2002-05-12 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. Tmavomodrý svět : Z recenzí [online]. Praha: Česká televize. Dostupné online. 
  8. Tmavomodrý svět [online]. Česká televize, [před 2015]. Dostupné online. 
  9. Tmavomodrý svět na Oscary nejede. iDNES.cz [online]. 2002-02-12. Dostupné online. 
  10. Rajlich: Tmavomodrý svět je instantní polévka. iDNES [online]. 2002-03-08. Dostupné online. 
  11. MACKENZIE, S. P. The Battle of Britain on Screen: 'The Few' in British Film and Television Drama. Edinburgh: Edinburgh University Press Ltd, 2007. ISBN 978-0-7486-2389-1. Kapitola The Fighter Boys: A Perfect Hero (1991), s. 134–136. (anglicky) 

Externí odkazy editovat