Otevřít hlavní menu

Jan Plesl

československý člen československého Národního shromáždění, politik a starosta

Jan Plesl (21. prosince 1898 Vlčnov21. srpna 1953 Mírov) byl český a československý politik Československé strany lidové a poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR. Po roce 1949 byl pronásledován a vězněn komunistickým režimem. Zemřel ve vězení.

Jan Plesl

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1949
Stranická příslušnost
Členství agrární strana
ČSL

Narození 21. prosince 1898
Vlčnov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. srpna 1953
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Filoména Indrová
Děti Marie, Anna, Ludmila
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pocházel z katolické rolnické rodiny. Absolvoval obecnou školu v rodném Vlčnově, pak české vyšší gymnázium Uherské Hradiště. Maturitu nesložil kvůli propuknutí první světové války, kdy otec musel nastoupit na frontu. Později i sám Jan Plesl sloužil v armádě a bojoval na italské frontě. Za první republiky byl členem agrární strany a jejím zástupcem na lokální úrovni. V rodné obci byl v letech 1931-1938 starostou a angažoval se v Sokolu. V období německé okupace příležitostně pomáhal odbojovým organizacím, např. Obraně národa. V září 1941 ho zatklo gestapo, propuštěn byl ale po třech dnech.[1]

Po válce vstoupil v září 1945 do Československé strany lidové (agrární strana nebyla v osvobozené ČSR povolena).[1] V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za ČSL ve volebním kraji Zlín. Během únorového převratu v roce 1948 patřil v rámci lidové strany k frakci loajální vůči KSČ, která v ČSL převzala moc. V parlamentu zasedal jen do ledna 1949, kdy rezignoval. Místo něj nastoupil Antonín Fridrich.[2][3]

Třebaže bezprostředně po únorovém převratu jako jediný z lidoveckých poslanců zlínského kraje zcela vyhovoval nastupující komunistické moci a třebaže zůstal členem „obrozené“ (prokomunistické) ČSL, udržoval kontakty s ilegální skupinou „vyakčněných“ poslanců ČSL, kterou zakládal a která připravovala vznik alternativní lidovecké strany (bez účasti kolaborantů s KSČ) po předpokládaném pádu komunistického režimu. Záhy však byla jejich činnost odhalena Státní bezpečností a v lednu 1949 byly desítky osob, včetně jeho samotného, zatčeny (Jan Plesl zatčen 6. ledna 1949) a obviněny z velezrady a špionáže.[1]

Byl vyloučen ze strany, zbaven poslaneckého mandátu a v listopadu 1949 odsouzen na doživotí v těžkém žaláři. Zemřel v roce 1953 na následky krutého věznění v Mírovské věznici jako jeden ze tří lidoveckých poslanců z roku 1946, kteří byli zabiti komunistickým režimem. Jeho pohřeb v rodném Vlčnově se stal spontánní protirežimní manifestací. V roce 1966 byl plně rehabilitován.[4][1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Vlčnovjanky [online]. dcery.cz [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-09. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1285. (česky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat