Otevřít hlavní menu

Zeměpisné souřadnice

zeměpisná šířka a zeměpisná délka
Zeměpisná šířka (φ) a délka (λ)

Zeměpisné souřadnice (koordináty) se používají k určení polohy na povrchu Země. Nejčastěji se používají tři údaje: zeměpisná šířka a zeměpisná délka udávané ve stupních a nadmořská výška v metrech nad mořem.

Obsah

Jednotlivé souřadniceEditovat

Zeměpisná šířka udává, na jaké rovnoběžce se dané místo nachází a tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od rovníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (rovník) a 90° (zemské póly) a rozlišuje se severní a jižní podle severní a jižní polokoule.

Zeměpisná délka udává, na jakém poledníku se místo nachází, tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od základního poledníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (nultý poledník procházející Greenwichem) a 180° (protilehlý poledník, kterým prochází datová hranice). Rozlišuje se východní a západní podle východní a západní polokoule.

Nadmořská výška udává svislou vzdálenost od střední hladiny moře. Ta je teoreticky stanovena jako nulová výška nad zemským povrchem. Udává se v metrech nad mořem (m. n. m.) nebo metrech pod hladinou moře, případně, např. v letectví, ve stopách.

Jednoznačné určení polohyEditovat

Pro jednoznačné určení polohy na povrchu Země není nadmořská výška nutná, například pro nalezení místa v mapě nebo na glóbusu postačí zeměpisná šířka a délka. Třetí souřadnici nahradí údaj o tom, že se místo nachází na zemském povrchu. Nadmořskou výšku však ze zbývajících dvou souřadnic nelze zjistit přímo (vypočítat), ale lze ji odečíst z map, které jsou výsledkem mapování terénu dané oblasti.

Zeměpisné souřadnice jsou v podstatě sférické souřadnice s počátkem ve středu Země. Zeměpisná šířka a délka určují polohový vektor, směr od počátku souřadnic, ve kterém se dané místo nachází (na zemském povrchu). Třetí sférickou souřadnicí by byla vzdálenost daného místa od počátku souřadnic, tedy poloměr Země v daném místě neboli vzdálenost od středu Země. Z praktických důvodů je však místo toho měřena od mezinárodně určené „nulové“ výšky na povrchu Země.

Zjišťování souřadnicEditovat

Souřadnice lze zjistit odečtením z mapy (či podle jiného referenčního bodu) nebo je změřit v daném místě v terénu. Měření se dnes nejčastěji provádí zařízením pro příjem a zpracování signálu z družicového polohového systému, zejména od roku 2000, kdy byl americký vojenský sytém GPS uvolněn pro civilní využití. Předtím se používala astronavigace, tedy zjišťování polohy nebeských těles pomocí sextantu a výpočet souřadnic za pomocí astronomických tabulek a hodinek určující přesny (greenwichský) čas.

Alternativní zeměpisné souřadniceEditovat

Kromě běžných zeměpisných souřadnic se pro určení zeměpisné polohy na povrchu Země používají i jiné systémy. Příkladem je Mercatorův systém souřadnic (UTM), který dělí zemský povrch soustavou pravidelných mřížek. Z tohoto systému je odvozený Vojenský mřížkový referenční systém (MGRS) užívaný v Severoatlantické alianci (NATO).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat