Výstaviště Praha

výstavní prostory v Praze

Výstaviště Praha, označované též jako holešovické výstaviště, je výstavní areálPraze 7Bubenči, v blízkosti zástavby Holešovic.

Výstaviště Praha
Výstaviště Praha, Průmyslový palác
Výstaviště Praha, Průmyslový palác
Účel stavby

Výstavy, kulturní a společenské akce, zábava

Základní informace
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
UliceVýstaviště
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40601/1-1567 (PkMISSezObrWD)
Webwww.navystavisti.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a využitíEditovat

 
Jedno z log společnosti z nové vizuální identity z roku 2020. Autoři celé vizuální identity: Tereza Hejmová, Štěpán Malovec, Martin Odehnal

Dominantní stavbou areálu je Průmyslový palác, dále se zde mj. nalézají Lapidárium Národního muzea, Moderní galerie Akademie výtvarných umění, Křižíkovy pavilony, Křižíkova světelná fontána, Maroldovo Panoráma bitvy u Lipan, Malá sportovní hala, plavecký bazén, či akvárium Mořský svět. Severní část areálu je tvořena rozsáhlým parkem s moderním bistrem, dětskou lanovou stezkou, fitnes a workout hřištěm, obrovským pískovištěm, velkým parkourovým hřištěm, hřištěm pro kolečkové sporty (tzv. skate plazza) nebo třeba dětským cykloparkem.

Areál slouží k pořádání různých událostí, výstav, koncertů a dalších kulturních a společenských akcí. K roku 2008 mělo výstaviště rozlohu 36 hektarů.[1] Dlouhodobým nájemcem byla do konce roku 2014 společnost Incheba Praha (nájemní smlouva původně měla platit do roku 2016[2]). Od 1. ledna 2015 je areál ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a. s., dříve Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je hlavní město Praha. Výstaviště Praha a.s. v současné době provádí kompletní rekonstrukci a přeměnu areálu po estetické, programové i ekonomické stránce. Cílem je opravit Výstaviště na moderní multifunkční areál s bohatou nabídkou volnočasových aktivit.

PolohaEditovat

Výstaviště se nachází nedaleko stanice nádraží Holešovice na lince metra C. Areál vznikl ve východní části Královské obory, jejíž zbytek, park Stromovka, s Výstavištěm tedy na západní straně sousedí. V sousedství výstaviště se ve Stromovce nachází Planetárium Praha. Na východní straně na výstaviště navazuje Tipsport arena, domovská hala klubu HC Sparta Praha.

Historie a výstavyEditovat

Jubilejní zemská výstava 1891Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Jubilejní zemská výstava v Praze 1891.

Výstaviště vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal secesní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vchodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město Poděbrady. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna, konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.

Vzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce – celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou však už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.

Národopisná výstava českoslovanská 1895Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895.

Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Shromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Výstava proběhla ve dnech 16. 5. – 31. 10. 1895 a předcházely jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil „českoslovanský“ národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce, jako např. závody, dětské hry nebo III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem „Ressel“ vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

Výstava architektury a inženýrství 1898Editovat

 
Horská dráha Cyklon, která se nacházela v areálu výstaviště mezi roky 19742018

Plný název výstavy v roce 1898 zněl „Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České“. Uskutečnila se ve dnech 15. června až 17. října 1898 a ze tří výstav 90. let 19. století byla relativně nejméně úspěšná – zavítalo na ni „jen“ něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla v secesním stylu, postavená podle projektu Jana Kouly, která měla být výsměchem vídeňské secesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. KinoČeský kinematograf promítalo první české filmy Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného.[3]

Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory 1908Editovat

 
Pochod Bai Kai Lai (obálka 1908)

Výstava se pořádala ve dnech 14. 5. – 18. 10. 1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK), podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami od Jana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna.

Kuriózní byla Navrátilova restaurace U slona, stavba ve tvaru velkého slona s hostinskou místností v trupu, nesoucí reklamu Prvního pražského měšťanského pivovaru.[4][5] Propagace pivovaru zahrnovala také čepování reklamního piva „Bai-kai-lai“ a novou stejnojmennou píseň v pochodovém rytmu s melodií Karla Pospíšila na text Jiřího Chocholouše, jejíž známost přetrvala dodnes[6][7][8] a byla za rok 1908 vybrána do ankety Hit století. Po skončení výstavy byla restaurace přestěhována do Sedlce, kde dále sloužila v blízkosti železniční tratě.[9]

V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.

Výstavu celkově navštívilo asi dva a půl milionu lidí.[10]

Pražské vzorkové veletrhyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Pražský vzorkový veletrh.
 
Letecký pohled na výstaviště (PVV 1939)

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do roku 1941 a dále v letech 1946 až 1951. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužily především k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.

Hospodářské výstavyEditovat

Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

MotosalonyEditovat

I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. až 25. dubna 1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin & Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément-Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v roce 1947, pak byla tradice přerušena na třiačtyřicet let – až do roku 1991.

Autopošta na VýstavištiEditovat

V roce 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení – autopošty. V sobotu 16. října 1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.

Letecké výstavyEditovat

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T. G. Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedly 40 letadel, motory a příslušenství. V roce 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava, tradici ale poté přerušila hospodářská krize a po druhé světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928Editovat

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29. června až 8. července 1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

Slovanská zemědělská výstavaEditovat

Výstava proběhla ve dnech 2. května až 10. července 1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělství a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě architekt. Jiří Kroha, který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z roku 1891.

Bruselský pavilonEditovat

Na dnešní Výstaviště byl přenesen pavilon Československa pro světovou výstavu v Bruselu (bez restaurace umístěné na Letnou), dnes z něj zbyly jen základy. V roce 1958 jej navrhli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný jako ocelovou stavbu s hliníkovým pláštěm. Získal na výstavě zlatou medaili a proto byl uchován a přemístěn na Výstaviště, do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Bruselský pavilon sloužil různým výstavám až do roku 1991, kdy vyhořel. Tato stavba již nebyla nikdy obnovena.

Všeobecná československá výstavaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Všeobecná československá výstava.

Mezi 15. květnem až 28. říjnem 1991 se na Výstavišti Praha konala Všeobecná československá výstava, navazující na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891. V souvislosti s ní došlo ke zvětšení zastřešených ploch výstaviště a vznikly nebo byly zrekonstruovány některé objekty jako je Divadlo Spirála nebo Křižíkova fontána. Událost, která měla vyzdvihnout tradici českého průmyslu, navštívilo zhruba 2,6 milionu lidí.[11]

Rekonstrukce 2018–současnostEditovat

Od roku 2018 prochází celý areál výstaviště velkou rekonstrukcí. Byly revitalizovány venkovní plochy ve spodní části areálu, což zahrnovalo obnovu travnatých ploch a přes 2 km cest, výstavbu gastronomického pavilonu, hřišť a herních prvků – boulderové stěny, dětského lanového hřiště, pískoviště, posilovací zóně nebo největší parkourové hřiště v zemi. Areál byl také propojen s přilehlým parkem Stromovka. V roce 2019 zde bylo investováno 130 milionů korun, v první čtyřech měsících roku 2020 celkem 11 milionů.[12]

Od roku 2020 má Výstaviště Praha novou moderní vizuální identitu od tria designérů Tereza Hejmová, Štěpán Malovec, Martin Odehnal, kteří vyhráli soutěž pořádanou pro Výstaviště společností Czechdesign.[13]

V současné době probíhá rekonstrukce bývalé restaurace Bohemia, rekonstrukce Křižíkových pavilonů nebo divadla Spirála, pokračují úpravy venkovních ploch.[12]

PožáryEditovat

  • 25. října 1991 na výstavišti zcela shořel Bruselský pavilon, jeho příčinou zde patrně byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče.
  • 12. listopadu 2005 také v areálu výstaviště shořelo dřevěné kruhové Divadlo Globe, šlo o repliku starého alžbětinského divadla Globe, postavenou roku 1999, oheň ji zcela zničil.
  • 16. října 2008 zachvátil levé křídlo hlavního Průmyslového paláce velký požár, který jeho levé křídlo úplně zničil.[14] Podle následných šetření oheň vznikl na základě nesprávné manipulace s elektrickým vařičem během jedné ze zdejších výstav.

Návrh na přejmenováníEditovat

Pavel Sehnal, předseda Občanské demokratické aliance (ODA) a majitel skupiny SPGroup (která vlastní mimo jiné výstaviště v Letňanech, pojišťovnu Slavia a akvapark v Čestlicích) v srpnu 2018 navrhl, aby byl areál přejmenován na Park Miloše Formana po režisérovi, který zemřel v dubnu 2018. Součástí návrhu jsou i záměry na změnu zaměření areálu, který by se měl stát kulturním a relaxačním místem a vznikly by zde například pavilony pro letní filmový a divadelní festival, tedy Pavilon Miloše Formana nebo letní scéna pro filmový a divadelní festival. Potomci Miloše Formana, dvojčata Petr a Matěj, podle Sehnala tuto myšlenku podporovali. Část území by podle něj měla i nadále sloužit pro zábavní atrakce.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Výstaviště Praha Holešovice [online]. Newbalkan.com [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. beta.parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2013-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 
  3. Zdeněk Lukeš: Pražské Výstaviště v letech 1895-1908. Rozhlas Plus. 3. 11. 2008. Dostupné online. 
  4. Vytrženo z metropole - Restaurace U slona (pořad České televize, dostupný on-line)
  5. JUNGMANN, Jan. Holešovice-Bubny – V objetí Vltavy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2014. 214 s. ISBN 978-80-87828-11-3. S. 127. (česky) 
  6. databázový záznam Městské knihovny v Praze
  7. Provedení skupinou Patrola Šlapeto
  8. Nabídka partitury s historií vzniku písně
  9. Historie Suchdola, Sedlec čp. 1. www.historiesuchdola.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. 
  10. REDAKCE. Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory v Praze. Venkov. 18. 10. 1908. 
  11. ČSOB neuspěla v miliardovém sporu o dluh po všeobecné výstavě. E15.cz [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  12. a b Výstaviště prošlo rekonstrukcí. Nabízí veřejné griloviště i největší parkourové hřiště v ČR. Pražská Drbna [online]. [cit. 2020-05-16]. Dostupné online. (česky) 
  13. Na Výstavišti! Výstaviště Praha prochází změnou a představuje silnou a nápaditou vizuální identitu od designérského tria. Czechdesign [online]. [cit. 20.7.2020]. Dostupné online. 
  14. http://zpravy.idnes.cz/pozar-prumysloveho-palace-na-vystavisti-f10-/domaci.aspx?klic=64069
  15. Přejmenujte Výstaviště Praha na Park Miloše Formana, vyzval šéf ODA, Lidovky.cz, 30. 8. 2018

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat