Průmyslový palác
Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí stojící v areálu Výstaviště Praha Holešovice v Bubenči a pochází z roku 1891.
| Průmyslový palác na Výstavišti | |
 | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | Secese, někdy historismus |
| Architekt | Bedřich Münzberger |
| Výstavba | 1891 |
| Přestavba | 1952–54 |
| Materiál | Zdivo |
| Poloha | |
| Adresa |
Výstaviště č.p. 416 Praha 7, Bubeneč 170 00 Praha 7, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′24,22″ s. š., 14°25′47,42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 40601/1-1567 (Pk•MIS•Sez•Obr) (součást památky Výstaviště Praha) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce s nejvyšším bodem 51 m nad terénem. Vyhlídka na vrcholu věže s hodinami byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[1] Někdy je palác označován za secesní, jindy je toto stylové vymezení označované za chybné a styl je označován jako historismus. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany. Původně průčelí paláce zdobil majestátní portál se sochami českých velikánů. Na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován. V bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.
K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[1] Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[2][3] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul. (Pakul byl postaven v roce 1981, ale za kulturní památku byl prohlášen už v roce 1958, kdy ještě nestál.)
Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.
Požár 2008Editovat
.jpg)
16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár. Levé křídlo budovy shořelo.[4] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent.[5] Jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[6] Pražští hasiči odhadli škodu na 500 milionů až 1 miliardu korun. 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár může zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[7]
Po požáru nemohla pražská radnice najít stavební plány na výstavbu paláce z roku 1890.[zdroj?] Neznámý majitel je však později vrátil.
RekonstrukceEditovat
Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[8] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[9] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[10] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[11]
V létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení. S výstavbou by se mělo začít v roce 2020.[12]
Vichřice HerwartEditovat
Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[13] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b LUDVÍK, BEDŘICH, 1953-. Praha, město věží. Vyd. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49.
- ↑ Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online.
- ↑ abr. Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce [online]. iDnes.cz, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve [online]. Aktualne.cz, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online.
- ↑ NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDnes [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči [online]. Novinky.cz, 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online.
- ↑ U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online.
- ↑ Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online.
- ↑ Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery [online]. Seznam zprávy, 2017-09-30. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- MOUTVIC, Miroslav. Pražské vzorkové veletrhy 1920-1951. Praha: Scriptorium, 2000. 179 s. ISBN 80-86197-17-4.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Průmyslový palác na Wikimedia Commons 
Zpráva Požár zničil pýchu pražského Výstaviště ve Wikizprávách
