Průmyslový palác

výstavní palác na pražském výstavišti

Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí stojící v areálu Výstaviště Praha Holešovice v Bubenči a pochází z roku 1891.

Průmyslový palác
na Výstavišti
Prazske-vystaviste-holesovice.jpg
Základní informace
Sloh Secese, někdy historismus
Architekt Bedřich Münzberger
Výstavba 1891
Přestavba 195254
Materiál Zdivo
Poloha
Adresa Výstaviště č.p. 416
Praha 7, Bubeneč
170 00  Praha 7, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40601/1-1567 (PkMISSezObr) (součást památky Výstaviště Praha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce s nejvyšším bodem 51 m nad terénem. Vyhlídka na vrcholu věže s hodinami byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[1] Někdy je palác označován za secesní, jindy je toto stylové vymezení označované za chybné a styl je označován jako historismus. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany. Původně průčelí paláce zdobil majestátní portál se sochami českých velikánů. Na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován. V bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.

K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[1] Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[2][3] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul. (Pakul byl postaven v roce 1981, ale za kulturní památku byl prohlášen už v roce 1958, kdy ještě nestál.)

Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.

Požár 2008Editovat

 
Požár Průmyslového paláce v říjnu 2008
 
Trosky levého křídla budovy po požáru

16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár. Levé křídlo budovy shořelo.[4] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent.[5] Jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[6] Pražští hasiči odhadli škodu na 500 milionů až 1 miliardu korun. 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár může zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[7]

Po požáru nemohla pražská radnice najít stavební plány na výstavbu paláce z roku 1890.[zdroj?] Neznámý majitel je však později vrátil.

RekonstrukceEditovat

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[8] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[9] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[10] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[11]

V létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení. S výstavbou by se mělo začít v roce 2020.[12]

Vichřice HerwartEditovat

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[13] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b LUDVÍK, BEDŘICH, 1953-. Praha, město věží. Vyd. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49. 
  2. Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  3. Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online. 
  4. abr. Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce [online]. iDnes.cz, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  5. Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve [online]. Aktualne.cz, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  6. NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDnes [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  7. Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči [online]. Novinky.cz, 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  8. Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online. 
  9. U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online. 
  10. Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online. 
  11. Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online. 
  12. ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  13. Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery [online]. Seznam zprávy, 2017-09-30. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat