Průmyslový palác
Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí, dominanta areálu Výstaviště Praha v Bubenči. Byla postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích.[1] Někdy je palác označován za secesní, jindy je toto stylové vymezení označované za chybné a styl je označován jako historismus.
| Průmyslový palác na Výstavišti | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Secese, někdy historismus |
| Architekt | Bedřich Münzberger |
| Výstavba | 1891 |
| Přestavba | 1952–54 |
| Materiál | Zdivo |
| Poloha | |
| Adresa | Výstaviště č.p. 416 Praha 7, Bubeneč 170 00 Praha 7, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′24,22″ s. š., 14°25′47,42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 40601/1-1567 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Výstaviště Praha) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Vznik a podobaEditovat
Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.[1]
Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.[1] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[2] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.[1]
Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.[1]
Po roce 1948Editovat
Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[2] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován), přistavěly se nové klenby[1] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.
Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[3][4] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul.
Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.[1]
Požár 2008Editovat
.jpg)
Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé křídlo budovy.[5] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,[6] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[7] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.[1] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[8]
RekonstrukceEditovat
Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[9] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[10] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[11] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[12]
V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,[1] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.[13] Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala více než 13 let po požáru 1. února 2022.[14]
Vichřice HerwartEditovat
Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[15] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.
ZajímavostEditovat
Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b c d e f g h i Průmyslovému paláci v Praze je 130 let. Opravy vyhořelého křídla se stále nedočkal. ČT24.cz [online]. 2021-03-15 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b LUDVÍK, BEDŘICH, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49.
- ↑ Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online.
- ↑ Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online.
- ↑ NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDNES.cz [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči. Novinky.cz [online]. 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online.
- ↑ U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online.
- ↑ Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online.
- ↑ Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Začíná rekonstrukce Průmyslového paláce. Dominanta Výstaviště Praha Holešovice se dočká opravy po třinácti letech. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-01 [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2017-09-30. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- MOUTVIC, Miroslav. Pražské vzorkové veletrhy 1920-1951. Praha: Scriptorium, 2000. 179 s. ISBN 80-86197-17-4.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Průmyslový palác na Wikimedia Commons 
Zpráva Požár zničil pýchu pražského Výstaviště ve Wikizprávách
