Průmyslový palác

výstavní palác na pražském výstavišti

Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí, dominanta areálu Výstaviště Praha Holešovice v Bubenči. Byla postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích.[1] Někdy je palác označován za secesní, jindy je toto stylové vymezení označované za chybné a styl je označován jako historismus.

Průmyslový palác
na Výstavišti
Prazske-vystaviste-holesovice.jpg
Základní informace
SlohSecese, někdy historismus
ArchitektBedřich Münzberger
Výstavba1891
Přestavba195254
MateriálZdivo
Poloha
AdresaVýstaviště č.p. 416
Praha 7, Bubeneč
170 00  Praha 7, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky40601/1-1567 (PkMISSezObr) (součást památky Výstaviště Praha)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vznik a podobaEditovat

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.[1]

Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.[1] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.[2] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.[1]

Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.[1]

Po roce 1948Editovat

Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.[2] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován), přistavěly se nové klenby[1] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků.

Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.[3][4] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul.

Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.[1]

Požár 2008Editovat

 
Požár Průmyslového paláce v říjnu 2008
 
Trosky levého křídla budovy po požáru

Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé křídlo budovy.[5] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,[6] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.[7] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.[1] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.[8]

RekonstrukceEditovat

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.[9] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.[10] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.[11] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.[12]

V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,[1] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.[13]

Vichřice HerwartEditovat

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.[14] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

ZajímavostEditovat

Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i Průmyslovému paláci v Praze je 130 let. Opravy vyhořelého křídla se stále nedočkal. ČT24.cz [online]. 2021-03-15 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  2. a b LUDVÍK, BEDŘICH, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize 349 s. s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 49. 
  3. Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. Pamětní kniha Dohlížecího výboru Jednoty Miličín z let 1976-1979 [online]. Muzeum Českě Sibiře [cit. 2009-01-02]. Kapitola XV. sjezd KSČ, 12. - 16. dubna 1976. Dostupné online. 
  5. Na pražském Výstavišti vypukl požár, shořelo křídlo Průmyslového paláce [online]. iDNES.cz, 2008-10-16 [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  6. Kateřina Eliášová, Markéta Chaloupská. Požár na Výstavišti mohl vyvolat výbuch kyslíkové lahve [online]. Aktuálně.cz, 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  7. NĚMCOVÁ, Barbora; TŘEČEK, Čeněk. Palác mohla zapálit tlaková láhev, ale i horkovzdušný balon. iDNES.cz [online]. 2008-10-17, rev. 2008-10-17 [cit. 2008-10-17]. Dostupné online. 
  8. Průmyslový palác shořel kvůli zapnutému vařiči. Novinky.cz [online]. 2009-02-13 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  9. Praha Průmyslový palác opraví sama [online]. Lidovky, 2009-03-17. Dostupné online. 
  10. U Průmyslového paláce vyroste provizorní hala za stovky milionů [online]. iDNES, 2016-11-01. Dostupné online. 
  11. Průmyslový palác zná svého zhotovitele [online]. Praha TV, 2017-04-05. Dostupné online. 
  12. Sobotka slíbil, že vláda vyčlení peníze na Veletržní palác [online]. Pražský deník, 2017-09-08. Dostupné online. 
  13. ČTK. Praha získala povolení na opravu Průmyslového paláce. Práce by měly začít příští rok. Aktuálně.cz [online]. 2019-08-14 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  14. Vítr trhal střechu na Výstavišti, jako by byla z papíru. Záběry z průmyslové kamery [online]. Seznam zprávy, 2017-09-30. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat