2022

3. tisíciletí

◄   20. stol. • 21. století
◄◄   ◄   2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026   ►   ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen

Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončí v sobotu 31. prosince. V České republice bude mít 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 8 jich připadá na mimovíkendové dny. Letní čas začal v neděli 27. března ve 02:00 (CET) a skončí v neděli 30. října ve 03:00 (CEST). Dle židovského kalendáře nastane přelom roků 5782 a 5783, dle islámského kalendáře 1443 a 1444.

Události

Česko

• 13. ledna – Vláda Petra Fialy získala důvěru většiny poslanců v Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
• 3. února – Český premiér Petr Fiala spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim podepsali dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.
• 8. února – Ester Ledecká obhájila zlatou medaili v paralelním obřím slalomu snowboardistek na Zimních olympijských hrách v Pekingu.
• 10. února – Martina Sáblíková získala bronzovou medaili na olympijských hrách v rychlobruslařském závodě na 5000 metrů.
• 7. března – Ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhlo slavnostní předávání státních vyznamenání z let 2020 a 2021, které se nekonalo kvůli covidové situaci a onemocnění prezidenta.
• 10. dubna – Byly vyhlášeny ceny Magnesia Litera, knihou roku se stala biografie Gott: Československý příběh Pavla Klusáka.
• 10. května – Česká republika byla Valným shromážděním OSN zvolena do Rady pro lidská práva, čímž nahradila Rusko, kterému bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu.
• 11. května – Prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.

Nově zvolená maďarská prezidentka Katalin Nováková

Svět

• 1. ledna
  • Francie se ujala Předsednictví EU.
  • Evropskými hlavními městy kultury v roce 2022 jsou litevský Kaunas, lucemburský Esch-sur-Alzette a srbský Novi Sad.
• 5. ledna – Prezident Kazachstánu Tokajev vyhlásil v zemi výjimečný stav z důvodu protestů proti zvýšení cen plynu a požádal Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti o pomoc při potlačení protestů.
• 15. ledna – Vlna tsunami po explozi vulkánu Hunga Tonga – Hunga Haʻapai zasáhla Nuku'alofa, hlavní město Království Tonga. Menší škody tsunami způsobila také v Japonsku, Spojených státech amerických a Chile.
• 18. ledna – Evropský parlament zvolil novou předsedkyní Robertu Metsolaovou.
• 4.–20. února – XXIV. zimní olympijské hry v čínském Pekingu.
• 21. února – Rusko uznalo svrchovanost Doněcké a Luhanské lidové republiky, dvou separatistických regionů na východní Ukrajině, a na tato území vzápětí vstoupila ruská armáda.
• 24. února – Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, načež vzápětí Ukrajina vyhlásila válečný stav.
• 1. března – Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor zablokoval vysílání rozhlasové stanici Echo Moskvy, televizi Dožď a pohrozil zablokováním ruské Wikipedie kvůli způsobu pokrytí války na Ukrajině.
• 16. března – Český premiér Petr Fiala, polský premiér Mateusz Morawiecki, polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński a slovinský premiér Janez Janša navštívili částečně obležený Kyjev.
• 21. března – Let China Eastern Airlines 5735 se 138 osobami na palubě havaroval na při letu z Kchun-mingu do Kantonu, všichni cestující i posádka na palubě zemřeli.
• 3. dubna – V parlamentních volbách v Maďarsku zvítězila strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, který dosáhl čtvrtého vítězství v parlamentních volbách s ústavní většinou v řadě.
• 14. dubna – Vlajková loď ruské černomořské floty křižník Moskva se potopila po výbuchu v Černém moři. Ukrajina tvrdí, že loď zasáhla protilodními střelami Neptun.
• 24. dubna – Emmanuel Macron zvítězil ve druhém kole francouzských prezidentských voleb.
• 10. května – Maďarskou prezidentkou byla jmenována Katalin Nováková, první žena v historii země.
• 10.–14. května – Proběhla soutěž Eurovision Song Contest 2022 v italském Turíně, vítězem se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní „Stefanija“.

Očekávané události

• 13.–29. května – 86. Mistrovství světa v ledním hokeji v Helsinkách a Tampere
• 1. července – Česká republika se ujme Předsednictví EU.
• 23. a 24. září – Volby do zastupitelstev obcí v Česku a první kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky
• 30. září a 1. října – Druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky
• říjen – Do planetky Didymos narazí americká sonda DART a ověří tak, zda jsme schopni odklánět planetky, které by hrozily nárazem do Země.
• 25. října – Z území Evropy, severní Afriky a západní Asie bude pozorovatelné částečné zatmění Slunce.
• 8. listopadu – Parlamentní volby v USA
• 14. listopadu - Oslava 20. výročí založení hlavní stránky České Wikipedie
• 21. listopadu – 18. prosince – V Kataru se bude konat 22. Mistrovství světa ve fotbale.

Neznámé datum

• Úlomky z komety 73P/Schwassmann-Wachmann budou pozorovatelné jako meteorický roj.

Úmrtí

Související seznam s více osobnostmi a informace naleznete v seznamu Úmrtí v roce 2022.

Česko

Dušan Klein († 9. ledna)

František Lobkowicz († 17. února)

Josef Abrhám († 18. května)

• 2. ledna – Viktor Vrabec, herec (* 18. května 1941)
• 3. ledna – Zdeněk Štajnc, grafik a výtvarník (* 3. prosince 1948)
• 8. ledna – Stanislav Rudolf, spisovatel, scenárista, redaktor a pedagog (* 16. února 1932)
• 9. ledna – Dušan Klein, režisér a scenárista (* 27. června 1939)
• 13. ledna
  • Josef Rusek, zoolog a ekolog (* 18. července 1938)
  • Vítězslav Bouchner, herec a dabér (* 30. listopadu 1947)
• 20. ledna – Jiří Plachý, herec a dabér (* 23. září 1946)
• 22. ledna – Eduard Marek, skaut a politický vězeň (* 17. března 1917)
• 23. ledna – Radan Dolejš, scenárista, hudebník, historik a dramaturg (* 9. dubna 1964)
• 26. ledna – Roman Ráž, spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista (* 28. května 1935)
• 31. ledna – Radko Pytlík, literární historik, spisovatel, editor (* 8. října 1928)
• 3. února – Ludmila Vaňková, prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou (* 9. května 1927)
• 5. února – Ivan Kučírek, cyklista (* 25. listopadu 1946)
• 7. února – Jakub Gurecký, juniorský motocyklový závodník (* 8. října 2005)
• 17. února – František Lobkowicz, šlechtic a první biskup ostravsko-opavské diecéze (* 5. ledna 1948)
• 20. února – Jan Pavlásek, zvěrolékař a skaut (* 27. října 1923)
• 10. března
  • Alena Šrámková, architektka (* 20. června 1929)
  • Eva Zaoralová, filmová publicistka a kritička, vysokoškolská učitelka (* 28. listopadu 1932)
• 12. března – Jaroslav Wykrent, hudební skladatel, textař a hudebník (* 10. září 1943)
• 31. března – Jan Knaisl, pedagog a publicista (* 14. prosince 1947)
• 3. dubna – Zdeněk Janík, český básník (* 7. října 1923)
• 7. dubna – Josef Alois Náhlovský, herec, komik a bavič (* 15. prosince 1949)
• 15. dubna – Vlasta Pospíšilová, scenáristka, animátorka a režisérka (* 18. února 1935)
• 2. května – Radim Uzel, český sexuolog a pedagog (* 27. března 1940)
• 3. května – Meda Mládková, historička umění, sběratelka a mecenáška (* 8. září 1919)
• 11. května – Vlastislav Toman, novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů (* 17. července 1929)
• 16. května – Josef Abrhám, český herec (* 14. prosince 1939)

Svět

Sidney Poitier († 6. ledna)

Meat Loaf († 20. ledna)

Monica Vittiová († 2. února)

William Hurt († 13. března)

Madeleine Albrightová († 23. března)

• 2. ledna – Richard Leakey, keňský politik a paleontolog (* 19. prosince 1944)
• 3. ledna – Viktor Sanějev, sovětský trojskokan gruzínské národnosti (* 3. října 1945)
• 4. ledna – Rolf-Dieter Amend, německý vodní slalomář a trenér rychlostních kanoistů (* (21. března 1949)
• 5. ledna
  • Olga Szabóová-Orbánová, rumunská sportovní šermířka (* 9. října 1938)
  • Enrico Berti, italský filozof (* 3. listopadu 1935)
• 6. ledna – Sidney Poitier, americký herec, producent, režisér a aktivista (* 20. února 1927)
• 8. ledna – Michael Lang, americký koncertní promotér (* 12. prosince 1944)
• 9. ledna
  • Bob Saget, americký herec a moderátor (* 17. května 1956)
  • Tošiki Kaifu, japonský politik (* 2. ledna 1931)
• 10. ledna – Aura Herzogová, izraelská aktivistka a bývalá první dáma (* 24. prosince 1924)
• 11. ledna – David Sassoli, italský politik a novinář, předseda Evropského parlamentu (* 30. května 1956)
• 12. ledna – Ronnie Spectorová, americká zpěvačka (* 10. srpna 1943)
• 14. ledna – Alice von Hildebrand, americká filozofka (* 11. března 1923)
• 16. ledna – Ibrahim Boubacar Keïta, bývalý malijský prezident (* 29. ledna 1945)
• 18. ledna – Francisco Gento, španělský fotbalista (* 21. října 1933)
• 19. ledna
  • Hans-Jürgen Dörner, východoněmecký fotbalista (* 25. ledna 1951)
  • Gaspard Ulliel, francouzský herec (* 25. listopadu 1984)
• 20. ledna – Meat Loaf, americký zpěvák a herec (* 27. září 1947)
• 21. ledna – Clark Gillies, kanadský hokejista (* 7. dubna 1954)
• 25. ledna – Wim Jansen, nizozemský fotbalista (* 28. října 1946)
• 28. ledna – Paolo Gioli, italský režisér a fotograf (* 12. října 1942)
• 29. ledna – Kohei Jošijuki, japonský fotograf (* 1946)
• 2. února
  • László Szigeti, slovenský politik (* 3. srpna 1957)
  • Monica Vittiová, italská herečka (* 3. listopadu 1931)
• 6. února – Ronnie Hellström, švédský fotbalový brankář (* 21. února 1945)
• 7. února – Ivan Hudec, slovenský politik, spisovatela dramatik (* 10. července 1947)
• 8. února – Luc Montagnier, francouzský virolog, nositel Nobelovy ceny (* 18. srpna 1932)
• 9. února – Ian McDonald, britský hudebník (* 25. června 1946)
• 10. února
  • Eduard Kukan, bývalý slovenský ministr zahraničí, diplomat a poslanec (* 26. prosince 1939)
  • Nikolaj Manošin, ruský fotbalista (* 6. března 1938)
• 12. února
  • Zinaida Kirijenková, ruská herečka (* 9. července 1933)
  • Ivan Reitman, slovensko-kanadský režisér a producent (* 27. října 1946)
• 14. února – Julio Morales, uruguayský fotbalista (* 16. února 1945)
• 19. února – Gary Brooker, britský zpěvák a klávesista (* 29. května 1945)
• 22. února – Mark Lanegan, americký rockový hudebník, zpěvák a autor písní (* 25. listopadu 1964)
• 24. února – Vitalij Skakun, ukrajinský mariňák a válečný hrdina (* 19. srpna 1996)
• 1. března – Jevhen Malyšev, ukrajinský biatlonista, obránce Charkova (* 10. března 2002)
• 9. března – Inge Deutschkronová, německo-izraelská novinářka (* 23. srpna 1922)
• 10. března – Jürgen Grabowski, německý fotbalista (* 7. července 1944)
• 11. března – Rupiah Banda, zambijský politik a exprezident (* 13. února 1937)
• 13. března
  • Vic Elford, britský automobilový závodník (* 10. června 1935)
  • William Hurt, americký herec (* 10. března 1950)
  • Brent Renaud, americký novinář, spisovatel, dokumentarista a fotožurnalista (* 2. října 1971)
• 14. března – Ľubomír Roman, slovenský herec, podnikatel a politik (* 12. dubna 1944)
• 23. března – Madeleine Albrightová, bývalá americká ministryně zahraničí (* 15. května 1937)
• 25. března – Taylor Hawkins, americký hudebník (* 17. únor 1972)
• 13. dubna – Michel Bouquet, francouzský herec (* 6. listopadu 1925)
• 21. dubna – Mwai Kibaki, bývalý prezident Keni (* 15. listopadu 1931)
• 10. května – Leonid Kravčuk, bývalý prezident Ukrajiny (* 10. ledna 1934)
• 13. května – Chalífa bin Saíd Ál Nahján, prezident a nejvyšší velitel ozbrojených sil Spojených arabských emirátů (* 7. září 1948)

Výročí

Výročí událostí

• 1. ledna – vznikla tzv. Velká Praha, když k Praze byly připojeny např. Smíchov, Nusle, Košíře, Karlín, Liboc, Vokovice, Dejvice, Břevnov, Královské Vinohrady, Žižkov, … (100 let)
• 20. února – V New Yorku bylo otevřeno Metropolitní muzeum umění (150 let)
• 28. února – Egypt vyhlásil nezávislost (100 let)
• 1. března – Byl vyhlášen první národní park na světě – Yellowstonský národní park (150 let)
• 3. května – Byla založena Česká Wikipedie (20 let)
• 8. září – založen fotbalový klub FC Baník Ostrava, původní název zněl SK Slezská Ostrava (100 let)
• 14. listopadu - Byla založena hlavní stránka České Wikipedie (20 let)
• 22. listopadu – byla otevřena hrobka faraona Tutanchamona v Egyptě (100 let)
• 6. prosince – Irská republika získala mezinárodní uznání (100 let)
• 30. prosince – vznikl Sovětský svaz (100 let)

Výročí narození

• 6. ledna – Heinrich Schliemann, německý archeolog (200 let)
• 23. ledna – Jože Plečnik, slovinský architekt (150 let)
• 15. ledna – Molière, francouzský dramatik (400 let)
• 7. února – Jan Skácel, básník (100 let)
• 12. února – Jan Jindřich, moravský markrabě (700 let)
• 12. března – Jack Kerouac, americký spisovatel (100 let)
• 17. března – František Peterka, herec (100 let)
• 14. dubna – Stella Zázvorková, herečka (100 let)
• 9. června – Petr I. Veliký, ruský car (250 let)
• 20. června – Josef Kemr, herec (100 let)
• 12. července – Emil Hácha, politik a právník (150 let)
• 16. července – Roald Amundsen, norský polárník (150 let)
• 20. července – Gregor Mendel, přírodovědec (200 let)
• 12. srpna – Miloš Jakeš, politik (100 let)
• 22. srpna – Miloš Kopecký, herec (100 let)
• 19. září
  • Emil Zátopek, atlet, olympionik (100 let)
  • Dana Zátopková, atletka, olympionička (100 let)
• 6. listopadu – František Bílek, grafik, sochař, architekt (150 let)
• 4. prosince – Gérard Philipe, francouzský herec (100 let)
• 27. prosince – Louis Pasteur, francouzský biolog (200 let)
• Fridrich I. Barbarossa, římský císař (900 let)

Výročí úmrtí

• 1. dubna – Karel I., rakouský císař (100 let)
• 2. června – Josef Václav Myslbek, sochař (100 let)
• 2. srpna – Alexander Graham Bell, skotsko-americký vynálezce (100 let)

Hlavy států

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2022.

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

• Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (od 2019)
• Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
• Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
• Česko – prezident Miloš Zeman (od 2013)
• Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
• Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
• Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
• Indie – prezident Rám Náth Kóvind (od 2017)
• Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
• Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
• Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
• Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
• Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
• Maďarsko – prezident János Áder (od 2012)
• Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
• Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
• Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
• Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
• Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
• Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
• Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
• Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
• Spojené státy americké – prezident Joe Biden (od 2021)
• Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
• Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
• Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2022 na Wikimedia Commons