3. červenec

<<	červenec					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31
2025

3. červenec je 184. den roku podle gregoriánského kalendáře (185. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 181 dní. Svátek má Radomír.

Události

Česko

1318 – Mikuláš II. Opavský získal Opavské knížectví jako léno, čímž se Opavsko oddělilo od Moravy.
1844 – Ve strojních přádelnách vlny na Liberecku vypukly bouře, jejichž součástí bylo rozbíjení strojů.
1866 – Prusko-rakouská válka: Bitva u Hradce Králové – rozhodující vítězství Pruska
1874 – Zahájeny volby do českého zemského sněmu, ve kterých poprvé soupeřili staročeši a mladočeši.
1898 – Premiéra prvního českého hraného filmu Dostaveníčko ve mlýnici, (známo také jako Švábovo zmařené dostaveníčko). Film natočil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký. Film trvá jednu minutu.
1913 – Zahájen provoz parní dopravy na Vítkovické závodní dráze (viz Tramvajová doprava v Ostravě).
1938 – V Praze byl zahájen X. všesokolský slet, přijímaný jako demonstrace na podporu obrany republiky. Průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím nacismem.
1940 – Ve Zlíně začal 1. filmový festival Filmové žně
1942 – Zastupující říšský protektor Kurt Daluege ruší výjimečný stav po atentátu na Heydricha
1945 – Československá vláda schválila vysídlení Němců z Československa.^[1]
1962 – Soud posílá Vladimíra Škutinu do vězení za větu, že prezident Novotný je vůl. Toto později vylíčil v knize Prezidentův vězeň.
1989 – Nezávislá občanská hnutí požádala vlády Varšavské smlouvy o přehodnocení jejich účasti na invazi do Československa v srpnu 1968.
1992 – První dvě kola volby prezidenta nebyla úspěšná, což se stalo poprvé v historii Československa; jediným kandidátem byl Václav Havel.
2003 – Do seznamu světového dědictví UNESCO bylo zapsána židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.

Svět

0362 př. n. l. – Řecká města Sparta a Théby se střetly v bitvě u Mantineie, která měla rozhodnout kdo se stane hegemonem Řecka,
0324 – V bitvě u Adrianopole zvítězil Konstantin I. Veliký nad vojsky spolu-císaře Licinia, který byl po té donucen uprchnout do Byzantia
0987 – Hugo Kapet (Hugh Veliký) je korunován králem Franků jako první Kapet, kterážto dynastie povládne Francii až do Francouzské revoluce v r.1792
1608 – Francouzský geograf a diplomat Samuel de Champlain založil kanadské město Québec.
1632 – John Milton získal Magisterský titul na Christ's College v Cambridge
1720 – Švédsko a Dánsko podepsaly mírovou dohodu
1767 – Britský námořní důstojník Philip Carteret objevil Pitcairnův ostrov v Tichém oceánu
1774 – James Cook navštívil ostrov Vatoa.
1778 – Pruský král Fridrich II. Veliký vyhlásil válku Habsburské monarchii, vypukla válka o bavorské dědictví.
1861 – Do San Franciska dorazil první Pony Express, který dovezl přes celou zemi dopisy až z New Yorku
1863 – Americká občanská válka: skončila třídenní bitva u Gettysburgu, ve které byly síly Konfederace poraženy armádou Unie. Střetnutí zvrátilo průběh války ve prospěch severních států.
1890
- Idaho bylo přijato jako 43. stát USA.
- Král Leopold II. daroval Kongo,což byl jeho soukromý majetek, Belgii^[2]
1897 – Nejstarší obří kolo v Evropě ve vídeňském zábavním parku Prátru zahajuje zkušební provoz
1898 – Španělsko-americká válka: Americké námořnictvo rozdrtilo španělskou karibskou flotu v bitvě u Santiaga de Cuba.
1939 – Ernst Heinkel předvádí Hitlerovi experimentální raketové letadlo He 176.
1944 – Druhá světová válka: Rudá armáda osvobodila Minsk.
1954 – Český emigrant Jaroslav Drobný vyhrál finále Wimbledonu nad Kenem Rosewallem ve 4 setech: 13-11,4-6, 6-2, 9-7
1977 – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro lékařské vyšetření.
1985 – Premiéra americké komedie Návrat do budoucnosti.
1988
- Loď amerického námořnictva USS Vincennes sestřelila nad Perským zálivem civilní Airbus A300 společnosti Iran Air, na jehož palubě zahynulo všech 290 lidí.
- V Istanbulu byl otevřen most sultána Mehmeda Dobyvatele přes Bospor.
2016 – Nejméně 250 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku Islámského státu v iráckém hlavním městě Bagdádu. Šlo o nejsmrtonosnější útok od americké invaze v roce 2003.

Narození

Viz též Kategorie:Narození 3. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

Leoš Janáček (* 1854)

Franz Kafka (* 1883)

1550 – Jacobus Gallus, hudební skladatel († 18. července 1591)
1834 – Antonín Pavel Wagner, sochař († 27. ledna 1895)
1854
- Josef Mašek, československý politik († 5. května 1929)
- Leoš Janáček, hudební skladatel († 12. srpna 1928)
1860 – Vilém Heš, operní zpěvák († 4. ledna 1908)
1879 – Marie Hoppe-Teinitzerová, textilní a průmyslová výtvarnice († 18. listopadu 1960)
1881 – František Vahala, architekt a výtvarník († 24. března 1942)
1883 – Franz Kafka, pražský německý spisovatel († 3. června 1924)
1887 – Arnold Jirásek, chirurg († 28. července 1960)
1893 – František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje († 17. února 1984)
1897 – Heliodor Píka, generál československé armády († 21. června 1949)
1898 – Věra Jičínská, malířka († 27. března 1961)
1905 – Johann Wolfgang Brügel, československý právník a historik německé národnosti († 15. listopadu 1986)
1914 – Augustin Přeučil, agent gestapa († 14. dubna 1947)
1921 – Jan Janků, politický vězeň komunistického režimu († )
1923 – Milan Munclinger, flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista († 30. března 1986)
1924 – Miloslav Krbec, jazykovědec († 12. února 2003)
1927 – Zdeňka Honsová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka († 16. května 1994)
1931 – Josef Chuchro, violoncellista a pedagog († 26. srpna 2009)
1932 – Josef Musil, volejbalista († 19. srpna 2009)
1933 – František Štorek, akademický sochař († 19. června 1999)
1937 – Tom Stoppard, britský dramatik a scenárista
1940 – Pavel Pafko, břišní a hrudní chirurg
1941
- Miroslav Kejmar, trumpetista
- Jana Klusáková, moderátorka, publicistka a překladatelka
- Oldřich Vlach, herec
1942 – Jan Kostrhun, spisovatel, scenárista a politik († 2. května 2022)
1944
- Václav Nájemník, politik
- Jaroslav Kaňkovský, herec († 3. června 2014)
1947 – Jana Švandová, herečka
1950 – Jan Zajíc, student († 25. února 1969)
1954 – Vladimír Hirsch, hudební skladatel
1955 - Zdeněk Nováček, varhaník, profesor
1958 – Jiří Sulženko, operní pěvec – basista
1960 – Remigius Machura, koulař
1979 – Jan Prušinovský, režisér a scenarista

Svět

Tom Cruise (* 1962)

Gedeon Burkhard (* 1969)

Julian Assange (* 1971)

Sebastian Vettel (* 1987)

1423 – Ludvík XI., francouzský král († 30. srpna 1483)
1576 – Anna Pruská, kurfiřtka braniborská, vévodkyně pruská († 30. srpna 1625)
1676 – Leopold I. Anhaltsko-Desavský, askánský německý princ a vládce knížectví Anhalt-Dessau († 7. dubna 1747)
1709 – Vilemína Pruská, pruská princezna († 14. října 1758)
1715
- Nicola Calandro, italský hudební skladatel († ?)
- Filip Gotthard Schaffgotsch, slezský kněz, vratislavský biskup († 5. ledna 1795)
1716 – Michael Antonín z Althannu, rakousko-moravský šlechtic († 1. května 1774)
1728 – Robert Adam, britský architekt († 3. března 1792)
1738 – John Singleton Copley, anglický malíř († 9. září 1815)
1746 – Žofie Magdalena Dánská, švédská královna († 21. srpna 1813)
1760 – Johann von Prochaska, rakouský generál († 24. dubna 1823)
1778 – Carl Ludwig Engel německo-finský architekt a malíř († 14. května 1840)
1789 – Friedrich Overbeck, německý malíř († 12. listopadu 1869)
1802 – Ignacy Domeyko, polsko-chilský geolog, mineralog, cestovatel a etnograf († 23. listopadu 1889)
1823 – Ahmed Vefik Paša, osmanský státník, diplomat a velkovezír († 2. dubna 1891)
1870 – Richard Bedford Bennett, premiér Kanady († 26. června 1947)
1879 – Alfred Korzybski, americký filozof († 1. března 1950)
1886 – Raymond A. Spruance, admirál loďstva Spojených států amerických († 13. prosince 1969)
1893 – Mississippi John Hurt, americký bluesový kytarista, zpěvák a farmář († 2. listopadu 1966)
1896
- Igo Sym, rakousko-polský herec († 7. března 1941)
- Isaac Puente, baskický lékař a anarchokomunista († 1. září 1936)
1899
- Peter Thomas McKeefry, kardinál († 18. listopadu 1973)
- Ernst Fischer, rakouský marxistický spisovatel, literární vědec a politik († 31. července 1972)
1909 – Stavros Niarchos, řecký rejdař a miliardář († 16. dubna 1996)
1917 – Walter H. Haas, americký amatérský astronom († 6. dubna 2015)
1921 – Susan Petersová, americká divadelní, filmová a televizní herečka († 23. října 1952)
1926 – Johnny Coles, americký trumpetista († 21. prosince 1997)
1927 – Ken Russell, anglický filmový režisér († 27. listopadu 2011)
1928 – Georges-Jean Arnaud, francouzský spisovatel
1930
- Tommy Tedesco, americký kytarista († 10. listopadu 1997)
- Pete Fountain, americký klarinetista
1935
- Harrison Schmitt, americký astronaut
- Sergej Nikitič Chruščov, rusko-americký historik, syn sovětského vůdce Nikity Chruščova († 18. června 2020)
1940 – Jerzy Buzek, polský politik, předseda Evropského parlamentu
1941
- Wilfried F. Schoeller, německý spisovatel a literární kritik († 6. ledna 2020)
- Liamine Zéroual, čtvrtý prezident nezávislého Alžírska
1942
- Lonnie Smith, americký jazzový varhaník († 28. září 2021)
- Frank Boldt, německý historik a slavista, překladatel, pedagog († 3. října 2006)
1943
- Ray Lynch, americký skladatel
- Norman Thagard, americký lékař a astronaut
1945 – Saharon Šelach, izraelský matematik
1946
- Jean-Luc Marion, francouzský filosof
- Leszek Miller, premiér Polska
- Bolo Yeung, čínský kulturista a herec
1947
- Dave Barry, americký humorista
- Rob Rensenbrink, nizozemský fotbalista († 24. ledna 2020)
- Top Topham, britský kytarista a malíř († 23. ledna 2023)
1951
- Frans Lanting, nizozemský fotograf divoké přírody
- Jean-Claude Duvalier, prezident Republiky Haiti († 4. října 2014)
1952
- Laura Branigan, americká herečka a zpěvačka († 26. srpna 2004)
- Andy Fraser, britský hudebník († 16. března 2015)
1953 – Iren Stehli, švýcarsko-česká dokumentární fotografka
1954 – Claudia Märtlová, německá historička
1957
- Peter Breiner, slovenský klavírista, skladatel, dirigent
- Poly Styrene, anglická punk rocková zpěvačka a skladatelka († 25. dubna 2011)
1959 – David Shore, kanadský režisér a scenárista
1960
- Perrine Pelen, francouzská lyžařka
- Vince Clarke, britský hudebník
1962
- Tom Cruise, americký herec
- Hunter Tylo, americká herečka
1963 – Tracey Eminová, anglická umělkyně
1964 – Yeardley Smithová, americká herečka a dabérka
1965 – Connie Nielsen, dánská herečka
1968 – Norbi Kovács, česko-slovenský kytarista
1969
- Gedeon Burkhard, německý herec
- Kevin Hearn, kanadský hudebník
1970 – Teemu Selänne, finský lední hokejista
1971 – Julian Assange, zakladatel WikiLeaks
1973
- Ólafur Stefánsson, islandský házenkář
- Patrick Wilson, americký herec a zpěvák
1978 – Kim Kirchen, lucemburský cyklista
1980 – Tomáš Oravec, slovenský fotbalista
1983 – Dorota Masłowska, polská spisovatelka a novinářka
1984 – Churandy Martina, atlet Nizozemských Antil
1986 – Duane Vermeulen, jihoafrický ragbista
1987 – Sebastian Vettel, automobilový závodník, mistr světa F1
1988 – Anssi Koivuranta, finský lyžař specializující se na severskou kombinaci
1991 – Anastasija Pavljučenkovová, ruská tenistka
1999 – Asja Gollo, italská sportovní lezkyně