1979

Demografický vývoj v Česku
	1979
Střední stav obyvatel	10 296 489
Narození	173 084
Zemřelí	127 949
Přirozený přírůstek	44 163
Přírůstek stěhováním	2 494
Celkový přírůstek	46 657
	Tento box: zobrazit • diskuse

1979
	Doprava;
	1979 v loďstvech; 1979 v dopravě; 1979 v letectví;
	Kultura;
	1979 ve filmu; 1979 v hudbě; 1979 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1978 \| 1980 →

2. tisíciletí

◄ 19. st. • 20. století • 21. st.
◄◄ ◄ 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 ► ►►

Obsah

1 Události
2 Vědy a umění
- 2.1 Knihy
3 Nobelova cena
4 Narození
- 4.1 Česko
- 4.2 Svět
5 Úmrtí
- 5.1 Česko
- 5.2 Svět
6 Hlava státu
7 Reference
8 Externí odkazy
- 8.1 Digitální archivy k roku 1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím. OSN tento rok vyhlásila jako Mezinárodní rok dítěte.

UdálostiEditovat

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1979

ČeskoslovenskoEditovat

1.–29. ledna – V průběhu jednoho dne došlo k prudkému ochlazení na mnoha místech téměř o 30 °C (z 15 °C na – 15 °C). Důsledkem byla velmi závažná energetická krize. Systém vytápění se zhroutil, radikálně se zpomalila těžba, nakládka a vykládka uhlí, které zamrzalo, stejně jako labská vodní cesta. Docházelo k výpadkům elektrické energie, selhávaly stroje. S platností od 8. 1. byly na školách vyhlášeny uhelné prázdniny. V reakci na závažnost situace byla přijata i další úsporná opatření – bylo omezeno vysílání televize, veřejné osvětlení, počátek pracovní doby byl stanoven až od rozednění. Kritická situace plynoucí z mrazivého počasí přetrvala téměř po celý měsíc leden, až po 20. lednu došlo k mírnému oteplení. Uhelné prázdniny na školách byly ukončeny až 29. ledna.^[1]
3. ledna – V Praze na Kavčích horách byl uveden do provozu nový objekt zpravodajství Československé televize.^[2]
1. dubna – V Československu byl zaveden každoroční letní čas, který byl až do roku 1996 zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září.
9.–11. dubna – V Praze se uskutečnil IX. sjezd jednotných zemědělských družstev, který pozitivně zhodnotil pokrok dosažený v zemědělství v posledním desetiletí, který dokládaly vyšší výnosy a rostoucí životní úroveň zemědělců. Státem podporované investice do zemědělství umožnily modernizaci rostlinné i živočišné výroby a výrazně zpomalily odliv pracovních sil z tohoto hospodářského sektoru.^[3] Jako host se sjezdu zúčastnil tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov.
29. května – Více než 100 příslušníků Státní bezpečnosti zahájilo domovní prohlídky u členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a asi 16 nebo 18 jich zatkli.
16. července – V Liberci byla dokončena výstavba Obchodního domu Ještěd vybudovaného ze sdružených prostředků deseti severočeských obchodních organizací. Stavba se skládala ze 3 navzájem propojených nákupních pavilonů o celkové prodejní ploše 8 600 m². Objekt vznikl podle návrhů libereckých architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. V roce 2010 byl objekt zbourán, aby ustoupil novému většímu nákupnímu centru.
15. srpna – Byly zvýšeny státní maloobchodní ceny benzinů a nafty na dvojnásobek – např. Speciál ze 4 Kč na 8 Kč za litr.
11. září – U brněnského výstaviště byl otevřen hotel Voroněž pojmenovaný po družebním městě v Sovětském svazu. S kapacitou téměř 1 300 lůžek ve dvou hotelových budovách se stal největším hotelem celého Československa. Využití získal zejména v době pořádání velkých brněnských veletrhů.^[4]
20. září – V Praze zemřel bývalý československý prezident Ludvík Svoboda. 26. září se konal státní pohřeb za účasti nejvyšších představitelů strany i vlády a tisíců československých občanů. Pohřební průvod poté prošel celým středem města od Pražského hradu až ke krematoriu ve Strašnicích, kde se uskutečnil samotný pietní akt.
23. října – Proběhl poslední velký politický proces v Československu.^[5] Členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Petr Uhl, Václav Havel, Otta Bednářová a Jiří Dienstbier byli před Městským soudem v Praze odsouzeni k trestu odnětí svobody v rozsahu 2–5 let. Dana Němcová byla odsouzena podmíněně na 2 roky. Proti procesu protestovali zahraniční osobnosti jako Margaret Thatcherová a Edward Kennedy.^[6]
říjen – Počet obyvatel Košic dosáhl 200 000. Již na počátku 70. let předstihly Košice svou populací Plzeň a staly se tak 5. největším a zároveň nejrychleji rostoucím velkoměstem ČSSR.^[7]
1. prosince – Na prvním programu Československé televize měl premiéru seriál Plechová kavalérie, který podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. Seriál pojednává o problémech členů kombajnové brigády, která při žních vypomáhá na různých místech republiky. Hlavní roli mladého vedoucího brigády ztvárnil Jan Hartl.
20. prosince – Před odvolacím řízením nad rozsudkem nad členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných u Nejvyššího soudu bylo několik desítek lidí Státní bezpečností vyvezeno za Prahu, aby se nemohli soudu účastnit.

SvětEditovat

1. ledna
- Poprvé odstartoval závod Rallye Paris-Dakar.
- Ve Švýcarsku vznikl nový kanton Jura.
2. ledna – íránští studenti vypálili dům bývalé královny Tádž ol-Molouk, matky íránského císaře Muhammada Rezá Pahlaví
16. ledna – Íránská islámská revoluce: Íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví opustil zemi.
7. ledna – Vietnamská armáda a kabodžští povstalci oznámili konec vlády Rudých Khmerů a byla ukončena vietnamská invaze do Kambodže.
28. ledna – Na státní návštěvu USA přijel doposud nejvyšší představitel Čínské lidové republiky Teng Siao-pching.
1. února – Íránský ájatolláh Rúholláh Chomejní se po 15 letech exilu vrátil do vlasti jako vůdce a nejvyšší náboženský představitel země.
15. února – Pří výbuchu plynu v bance PKO ve Varšavě zahynulo 49 lidí.
17. února – Začala čínsko-vietnamská válka, ve které během měsíce padly desítky tisíc lidí.
4. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptor hominis, která měla připravit církev na třetí tisíciletí a kritizovala ateistické vlády.
26. března – Egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin ve Washingtonu podepsali mírovou smlouvu o vzájemném uznání obou zemí, ukončení válečného stavu a stažení izraelské armády ze Sinajského poloostrova.
28. března – V elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii došlo k havárii jaderného reaktoru, největší před havárií v Černobylu.
1. dubna – Poslední britské jednotky opustily Maltu.
2. dubna
- Menachem Begin jako první izraelský premiér přijel na státní návštěvu do Egypta.
- Ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) došlo při výrobě biologických zbraní k úniku anthraxu a zemřelo 66 lidí.
11. dubna – Ugandský prezident Idi Amin po osmi letech vlády uprchl do Libye.
15. dubna – Při zemětřesení o síle 7 stupňů s epicentrem u černohorského města Bar zahynulo v Jugoslávii a v Albánii 136 lidí a více než 100 000 jich přišlo o střechu nad hlavou.
22. dubna – Při palestinském útoku v izraelské Nahariji zahynulo 6 lidí.
1. května
- Marshallovy ostrovy byly prohlášeny autonomní republikou
- Grónsko získalo autonomii v rámci Dánska, ustanovilo vlastní vládu a parlament.
3. května – V parlamentních volbách Spojeného království zvítězila Konzervativní strana s 43,9 % hlasů a Margaret Thatcherová se na 11 let stala britskou premiérkou.
25. května – Při havárii po startu dopravního letadla McDonnell Douglas DC-10 z Chicaga do Los Angeles zahynulo všech 271 osob na palubě.
2. června – Papež Jan Pavel II. přijel na devítidenní návštěvu rodného Polska a stal se prvním papežem, který navštívil komunistickou zemi.
3. června – V italských parlamentních volbách zvítězila Křesťanskodemokratická strana se ziskem 38,3 % hlasů.
7.–10. června – Proběhly první přímé volby do Evropského parlamentu.
18. června – Jimmy Carter a Leonid Iljič Brežněv ve Vídni podepsali smlouvu SALT II. o vývoji některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.
1. července – Firma Sony začala v Japonsku prodávat hudební přehrávač walkman.
11. července – Po šesti letech provozu byla ukončena činnost americké orbitální stanice Skylab.
12. července – Kiribati vyhlásilo nezávislost na Spojeném království.
16. července – Irácký prezident Ahmad Hasan al-Bakr rezignoval na svou funkci a na jeho místo nastoupil Saddám Husajn.
17. července – Sandinistická revoluce: Nikaragujský prezident Anastasio Somoza Debayle uprchl ze země do USA.
15. října – Revoluční vládnoucí junta svrhla salvadorského prezidenta Carlose Humberta Romera a začala 14 let trvající Salvadorská občanská válka.
4. listopadu – Íránská islámská revoluce: Studentští demonstranti obsadili americkou ambasádu v Teheránu a zajalo 66 rukojmích.
20. listopadu – Povstalci na 14 dní obsadili Velkou mešitu v Mekkce a požadovali svražení vládnoucí dynastie Saúdů. Zahynulo přitom okolo 250 lidí.
13. listopadu – Zástupci několika zemí podepsali v Ženevě Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států.
16. listopadu – V Bukurešti byl zahájen provoz metra v délce 8 km.
24. prosince – Sovětská armáda vstoupila na území Afghánistánu a začala více než 9 let dlouhá válka.
27. prosince – Sovětské speciální jednotky obsadily vládní budovy v Afghánistánu a zabily prezidenta Hafizulláha Amína.
firma Relational Software, Inc. (dnešní Oracle Corporation) uvedla relační databázový systém Oracle
Začal prodej prvního tabulkového procesoru VisiCalc.

Probíhající událostiEditovat

Vědy a uměníEditovat

30. dubna – v Československu vznikl československý fandom
11. června – dopadl na Zemi Skylab, americký projekt orbitální kosmické stanice
18. září – v Rakouském Linci byl zahájen první ročník festivalu Ars Electronica
byl vyvinut kompaktní disk firmami Sony a Philips
seismolog Hiroo Kanamori, navrhl momentovou škálu, která vyjadřuje seismický moment ve formě, která se blíží tradičnímu měření síly zemětřesení
Káhirské Staré město bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
konala se první Světová klimatická konference
v Československu vznikl samizdatový časopis Vokno
v Československu vyšel úplný Ekumenický překlad Bible
Pacifická astronomická společnost poprvé udělila ocenění Amateur Achievement Award