Otevřít hlavní menu
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Karel Ludikovský (27. října 1923, Brno3. června 1979, Lažánky)[1] byl český archeolog.

Karel Ludikovský
Narození 27. října 1923
Brno
Úmrtí 3. června 1979 (ve věku 55 let)
Lažánky
Příčina úmrtí utonutí
Alma mater Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Karel Ludikovský se vyučil fotografem. V letech 1949-1953 studoval pravěkou a klasickou archeologii na Filosofické fakultě university Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita). V roce 1954 prom. hist. (Diplomová práce „Keltové na Moravě do počátku n.l.“ u profesora Emanuela Šimka)

V letech 1954-1979 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd Brno. V roce 1965 získal titul CSc, v témže roce začal pracovat jako vedoucí speciální laboratoře Archeologického ústavu. V Archeologickém ústavu ČSAV setrval až do tragického konce života (utonul při koupání).

DíloEditovat

Specializoval se na laténské období Moravy, provedl řadu jak systematických, tak záchranných terénních výzkumů (sídliště v Komořanech, Velkých Hostěrádkách, Bořitově, Mistříně, pohřebiště v Blučině a Lovčičkách, oppidum na Hostýně a množství dalších drobných záchranných akcí na lokalitách z téměř všech období pravěku). Vedle standardní archeologické problematiky se věnoval otázkám rentgenové fotografie v archeologii, technologii hrnčířské produkce, šperkařství, pravěkému stavitelství, v posledních letech života pak zejména archeologii černé metalurgie (římské železářské pece v Sudicích, experimentální tavby železné rudy), geofyzikálním metodám v archeologické prospekci a experimentální archeologii.

Byl výrazně technologicky profilovanou osobností, orientovanou směrem k vyvíjení nových a aplikaci již ověřených moderních technických metod archeologického výzkumu. K odkazu Karla Ludikovského se moravští badatelé stále vracejí, památky jím shromážděné se staly pevnou součástí základního pramenného fondu moravské prehistorie.

Výběr z publikacíEditovat

  • Dílny na moravských keltských sídlištích, Archeologické studijní materiály 1, 1964, 126-134
  • Akeramický horizont bohatých hrobů žen na Moravě, Památky archeologické 55, 1964, 321-349
  • Bohatý hrob z keltského pohřebiště v Blučině, o. Brno-venkov, Památky archeologické 61, 1970, 519-535
  • Blížkovice - Bojanovice - Střelice, Fontes archeologiae moravicae 18, Brno 1983
  • Hostýn - katalog nálezů z moravských muzeí, Fontes archeologiae moravicae 17, Brno 1984

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Encyklopedie města Brna: PhDr. Karel Ludikovský, CSc.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 34-35
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 349-350