Karel Ludikovský

český archeolog
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Karel Ludikovský (27. října 1923 Brno3. června 1979 Lažánky)[1] byl český archeolog.

Karel Ludikovský, CSc.
Narození27. října 1923
Brno
Úmrtí3. června 1979 (ve věku 55 let)
Lažánky
Příčina úmrtíutonutí
Alma materMasarykova univerzita
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníarcheolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Karel Ludikovský se vyučil fotografem. V letech 1949–1953 studoval pravěkou a klasickou archeologii na Filosofické fakultě university Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita). V roce 1954 prom. hist. (Diplomová práce „Keltové na Moravě do počátku n.l.“ u profesora Emanuela Šimka)

V letech 1954–1979 pracoval v Archeologickém ústavu Československé akademie věd Brno. V roce 1965 získal titul CSc., v témže roce začal pracovat jako vedoucí speciální laboratoře Archeologického ústavu. V Archeologickém ústavu ČSAV setrval až do tragického konce života (utonul při koupání).

Dílo editovat

Specializoval se na laténské období Moravy, provedl řadu jak systematických, tak záchranných terénních výzkumů (sídliště v Komořanech, Velkých Hostěrádkách, Bořitově, Mistříně, pohřebiště v Blučině a Lovčičkách, oppidum na Hostýně a množství dalších drobných záchranných akcí na lokalitách z téměř všech období pravěku). Vedle standardní archeologické problematiky se věnoval otázkám rentgenové fotografie v archeologii, technologii hrnčířské produkce, šperkařství, pravěkému stavitelství, v posledních letech života pak zejména archeologii černé metalurgie (římské železářské pece v Sudicích, experimentální tavby železné rudy), geofyzikálním metodám v archeologické prospekci a experimentální archeologii.

Byl výrazně technologicky profilovanou osobností, orientovanou směrem k vyvíjení nových a aplikaci již ověřených moderních technických metod archeologického výzkumu. K odkazu Karla Ludikovského se moravští badatelé stále vracejí, památky jím shromážděné se staly pevnou součástí základního pramenného fondu moravské prehistorie.

Výběr z publikací editovat

  • Dílny na moravských keltských sídlištích, Archeologické studijní materiály 1, 1964, 126–134
  • Akeramický horizont bohatých hrobů žen na Moravě, Památky archeologické 55, 1964, 321–349
  • Bohatý hrob z keltského pohřebiště v Blučině, o. Brno-venkov, Památky archeologické 61, 1970, 519–535
  • Blížkovice – Bojanovice – Střelice, Fontes archeologiae moravicae 18, Brno 1983
  • Hostýn – katalog nálezů z moravských muzeí, Fontes archeologiae moravicae 17, Brno 1984

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 34–35
  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 349–350

Externí odkazy editovat