Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Brno)
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky, která se věnuje archeologii, především na území Moravy a českého Slezska.
| Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno | |
|---|---|
| Zkratka | ARÚB AV ČR |
| Vznik | 1970 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Čechyňská 363/19 602 00 Brno |
| Ředitel | PhDr. Lumír Poláček, CSc. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | arub |
| Datová schránka | xnjf5zy |
| IČO | 68081758 (VR) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlavní činností je základní terénní výzkum ve třech střediscích: pro paleolit a paleoetnologii v Dolních Věstonicích, pro dobu římskou a období stěhování národů v Dolních Dunajovicích a Mušově a pro slovanskou a raně středověkou archeologii v Mikulčicích (hradiště Mikulčice-Valy). K tomu v Opavě působí detašované pracoviště, které spolupracuje s tamním Slezským zemským muzeem. Kromě toho ústav vydává vědecké publikace, organizuje vědecké konference a semináře, poskytuje konzultace a podílí se na doktorském studiu a výchově vědeckých pracovníků.[1]
HistorieEditovat
Před dnešním archeologickým ústavem působila v Brně pobočka Státního archeologického ústavu. Vznikla v roce 1942 a jejím ředitelem byl tehdy německý archeolog Karl Hucke, reálně ji ale řídil Josef Poulík, který ji vedl i dlouhá léta poté. V roce 1953 se stala součástí Československé akademie věd, a to jako expozitura Archeologického ústavu v Praze. Jako samostatný vědecký ústav ČSAV (později AV ČR) se konstituoval v roce 1970. Josef Poulík jej vedl až do roku 1990, poté Jaroslav Tejral, kterého v roce 1998 vystřídal Pavel Kouřil. Během své historie např. učinil významné objevy na sídlištích lovců mamutů pod Pavlovskými vrchy nebo na hradištích z doby Velké Moravy.[1]
ReferenceEditovat
- ↑ a b Činnost a historie [online]. Archeologický ústav AV ČR, Brno [cit. 2018-10-02]. Dostupné online.
