Otevřít hlavní menu
Zničený hotel Slavija ve městě Budva

K zemětřesení došlo v Černé Hoře dne 15. dubna 1979 mezi 7:19[1] a 7:30 hodin ráno. Mělo sílu 7 stupňů Richterovy stupnice a jeho epicentrum se nacházelo 15 km[1] jihozápadně od měst Bar a Ulcinj. Zdrojem zemětřesení byl podmořský zlom, který se táhne od ústí Boky Kotorské až po ústí řeky Bojany do Jaderského moře.

Zemětřesení provázelo několik otřesů, z nichž nejsilnější trval 10 sekund. Nejsilnější otřesy byly zaznamenány na černohorském (tehdy jugoslávském a albánském pobřeží Jaderského moře.

Otřesy si vyžádaly 101 mrtvých na území tehdejší Jugoslávie[1] a 35 mrtvých na severu Albánie.

Do konce roku 1979 bylo zaznamenáno ještě 90 následných otřesů.[2]

Obsah

NásledkyEditovat

Zemětřesení poničilo staré památky na černohorském pobřeží.[3] Těžce bylo poničeno historické město Budva, kde z celkem čtyř set historických domů zůstalo otřesy nenarušených pouze 8. Těžce byl také poškozen Klášter Praskavica, který se nachází mezi obcemi Miločer a Sveti Stefan. Poničeny byly fresky v klášteře a kostel se zcela rozpadl. Ve městě Herceg Novi u Boky kotorské se uvolnila část historických hradeb a zřítila se do moře. Téměř celé staré město v Ulcinji bylo srovnáno se zemí, včetně historické věže Balšić kula. Z okolo 450 vesnic a vesniček v okolí jižní části pobřeží nezůstalo vůbec nic. Poškozeno bylo na 52 tisíc domů a 2500 chat.[3]

Menší škody způsobily otřesy v Cetinji, Danilovgradu, Nikšići a Podgorici (Titogradu). Podle zprávy UNESCO, která byla vydána pět let po zemětřesení, bylo poničeno celkem 1486 staveb (především obytných budov). Poničeno bylo přes tisíc kulturních památek, uměleckých sbírek a děl. Poškozen byl např. klášter Gradište u Petrovce, kde se propadla střecha.[3]

Po zemětřesení zůstalo přes sto tisíc lidí bez střechy nad hlavou. V 80. letech musela socialistická Jugoslávie, která procházela období rozsáhlého hospodářského útlumu, věnovat nemalé sumy peněz na obnovu černomořského pobřeží. Celkové škody byly vyčísleny nejprve na 10,5 miliardy dinárů, později byly odhady navyšovány až na 57 miliard dinárů. Takovou sumu země sama nedokázala vydat, a proto požádala o pomoc zahraničí; prostředky pro obnovu řady kulturních památek poskytlo především UNESCO. Svazová vláda následně zavedla speciální fond, kam každý občan SFRJ odváděl 1 % ze svého příjmu. Vybrané peníze byly vydávány na obnovu poničených černohorských památek. Tento fond fungoval až do roku 1989.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Článek na portálu primorskenovine.me (srbsky)
  2. Článek o zemětřesení na stránkách černohorského seismologického ústavu (srbsky)
  3. a b c DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 327. (srbochorvatština) 

Související článkyEditovat