Wikipedie

Košice

město na Slovensku
Tento článek je o slovenském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Košice (rozcestník).

Košice (německy Kaschau, maďarsky Kassa, latinsky Cassovia) jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu. Jsou sídlem Ústavního soudu SR a Košického samosprávného kraje. Ve městě žije přibližně 229 tisíc[1][2] obyvatel, v košické aglomeraci v roce 2011 žilo 355 000 obyvatel. Město je také centrem košicko-prešovské aglomerace s 555 800 obyvateli, která patří mezi největší městská seskupení na Slovensku.[3]

Košice
Nahoře: Dóm sv. Alžběty a kaple sv. Michala Střed: panorama z letadla Dole (zleva doprava): Státní divadlo; Centrum Hlavní ulice; Plastika znaku města
Nahoře: Dóm sv. Alžběty a kaple sv. Michala
Střed: panorama z letadla
Dole (zleva doprava): Státní divadlo; Centrum Hlavní ulice; Plastika znaku města
Košice – znak
znak
Košice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°43′ s. š., 21°15′ v. d.
Nadmořská výška214 m n. m.
Časové pásmoSEČ (UTC+1)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresKošice I, II, III, IV
Tradiční regionAbov
Administrativní dělení22 místních částí
Košice
Košice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha242,3 km²
Počet obyvatel229 040 (2021)[1][2]
Hustota zalidnění945,2 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
PrimátorIng. Jaroslav Polaček (za KDH, SaS, SMK-MKP a MOST-HÍD)
Vznik1230
Oficiální webwww.kosice.sk
E-mailkontakt@kosice.sk
Telefonní předvolba055
PSČ040 00
Označení vozidel (do r. 2022)KE
NUTS599981
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní ulice od divadla k severu

Košice jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Ústavního soudu SR, košické řeckokatolické eparchie, košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolity. V Košicích sídlí Univerzita P. J. Šafárika a Technická univerzita a Univerzitní nemocnice Louise Pasteura, jejíž budova na třídě SNP o výšce 83 metrů, postavená v roce 1979, je nejvyšší budovou ve městě.

Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi něž patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Největší menšinu na území města tvoří Maďaři s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro její potřeby byl zřízen maďarský konzulát.

Město hraje důležitou roli v dopravním propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálně rozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východoslovenského regionu. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl. Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.

Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní a klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 000 turistů, nejvíc jich bylo z Česka.[4]

Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým se stalo pro rok 2013.[5]

Název

editovat
 
Pamětní deska udělení znaku Košicích králem Ludovítem Velkým dne 7. 5. 1369

Název Košice (latinsky Cassovia, maďarsky Kassa, rusínsky Кошіцї, ukrajinsky Кошиці, francouzsky Cassovie, německy Kaschau, chorvatsky Kašava, polsky Koszyce, hebrejsky קושיצה‎, romsky Kasha) pochází ze slovanského vlastního jména Koša a znamenal osadu rodu Košových. V 11. století jej převzala maďarština a z ní patrně latina. Nejstarší písemně doložená forma je latinské Villa Cassa z roku 1230. Patronymická přípona -ice je patrně pozdější.

Historie

editovat
 
Cassovia – Hlavní město Horních Uher (1617)
 
Katedrála před rekonstrukcí (1857)
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Košic.

Dějiny města sahají mnohem hlouběji než první písemná zmínka z roku 1230, která připomíná kostel v královské osadě – Villa Cassa – předchůdkyni pozdějšího města. Městem se Košice staly po roce 1241, kdy král Béla IV. podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu přizvanými kolonisty ze Saska. Středověká zástavba, soustředěná kolem charakteristicky prodlouženého čočkovitého náměstí, byla v letech 1270–1290 obehnána městskými hradbami. Opevněné město zůstalo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.

V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Roberta z Anjou porazilo v Bitvě u Rozhanovců oligarchy Omodeje Abu a Matúše Čáka Trenčianského, za což si vysloužilo lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským znakem v Evropě. Staly se druhým nejdůležitějším městem v Uherském království, se stejnými právy jako mělo hlavní město Budín. Byly kulturním, řemeslnickým a obchodním centrem celé hornouherské oblastí a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán. Za vlády Zikmunda Lucemburského v první polovině 15. století došlo k okázalé gotické výstavbě, jejíž nejvýznamnější ukázkou je Katedrála svaté Alžběty. V polovině 15. století se o město významně zasloužil tehdejší královský kapitán Horních Uher Jan Jiskra z Brandýsa. Za humanistického panování Matyáše Korvína dosáhl rozkvět Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy.

Po bitvě u Moháče roku 1526 připadly Košice Habsburkům, kteří však o ně museli bojovat se sedmihradským knížetem Janem Zápolským. Po roce 1541 obsadili velkou část Uherska Turci a Košice byly významnou pevností proti nim. Ve městě se prosadila reformace a od 17. století byly Košice základnou protihabsburských stavovských povstání uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější z let 1703–1711 vedl kníže František II. Rákóczi, pohřbený v Košicích. Město bylo hlavní hornouherskou protitureckou vojenskou pevností a centrem katolické vzdělanosti s Košickou univerzitou, založenou jezuity v roce 1657. V 19. století se staly výstavním posádkovým městem s pronikajícím průmyslem, četnými secesními budovami státních úřadů a institucí a vlastní koňskou, později elektrickou tramvajovou dopravou (1891). Po roce 1918 byly začleněny do rámce nově vzniklého Československa. V letech 1938 až 1945 byly Košice, obývané tradičně převážně Maďary a Němci, připojeny, na základě první vídeňské arbitráže, k horthyovskému Maďarsku.

V roce 1945 zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem východního Slovenska. V šedesátých letech byl na jihozápadním předměstí vybudován hutní kombinát Východoslovenské železiarne, což bylo příčinou masového přistěhovalectví a výstavby četných panelových sídlišť. Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly tradiční příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněno statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku (stanovená v 1983 s rozlohou 85,375 ha). Od roku 1990 jsou spravovány magistrátem s 22 samosprávnými městskými částmi a od roku 1993 jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky.

Přírodní poměry

editovat

Město leží ve východní části Slovenska v Košickém kraji, v blízkosti hranic s Maďarskem (20 km), Ukrajinou (80 km) a Polskem (90 km) na křižovatce historických obchodních cest. Od hlavního města Bratislavy jsou vzdáleny asi 400 km. Centrum města leží v nadmořské výšce 208 metrů, nejvyšším bodem města je vrch Hradová – 466,1 m n. m., který patří do masivu Černé hory.

Město se rozprostírá na obou březích řeky Hornád v geografickém styku severního výběžku Východopanonské pánve – Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří, které město ohraničuje na severozápadě masivem Černé hory a Volovských vrchů. Z východu ho obklopuje hradba Slanských vrchů sopečného původu.

Vodstvo

editovat

Město patří do povodí řek Hornád, Slaná a Tisa. Řeka Hornád protéká východní částí města. Pravými přítoky Hornádu jsou Myslavský potok a potok Čermeľ. Městskou částí Šaca v západní části města teče ze severu na jih řeka Ida. Jižně od Košic se do Hornádu vlévají levostranné přítoky Torysa a Olšava. Před povodněmi město chrání přehrady na Hornádu Ružín I a Ružín II.

Vodní poměry města nebyly příznivé pro vytvoření přírodních vodních ploch. V intravilánu města a jeho okolí se nachází umělé vodní nádrže na řekách Hornád a Ida. Podél Hornádu v jižní části města jsou zachována slepá ramena.

  • vodná plocha Jezero
  • Seligovo jezero
  • Čanianská jazerá
  • vodní nádrž Bukovec – zásobárna pitné vody
  • vodní nádrž Poľov – zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
  • vodní nádrž Pod Bukovcom – zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice

Podnebí

editovat

Podnebí Košic je kontinentálně mírné s průměrnými teplotami -3 °C v lednu a 19 °C v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,4–8,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 600–650 mm.[6]

Letiště Košice[7] 2001 2002 2003
Měsíc Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek
Leden −0,2 °C 54,9 mm −2,2 °C 5,2 mm −3,8 °C 5,1 mm
Únor 1,1 °C 7,4 mm 2,8 °C 11,1 mm −3,2 °C 13,4 mm
Březen 5,5 °C 89,7 mm 5,8 °C 11,4 mm 3,3 °C 6,2 mm
Duben 10,0 °C 46,6 mm 10,5 °C 25,0 mm 9,4 °C 39,5 mm
Květen 16,4 °C 31,9 mm 17,9 °C 39,3 mm 18,3 °C 37,8 mm
Červen 17,1 °C 61,7 mm 19,4 °C 88,6 mm 20,6 °C 43,4 mm
Červenec 20,5 °C 115,8 mm 22,2 °C 115,4 mm 21,3 °C 60,9 mm
Srpen 20,8 °C 25,4 mm 20,4 °C 112,6 mm 21,6 °C 81,3 mm
Září 13,3 °C 58,4 mm 14,2 °C 53,9 mm 14,7 °C 66,4 mm
Říjen 11,6 °C 18,1 mm 7,8 °C 92,7 mm 6,8 °C 81,6 mm
Listopad 2,0 °C 46,2 mm 5,3 °C 23,1 mm 5,8 °C 21,3 mm
Prosinec −4,9 °C 10,3 mm −3,3 °C 31,8 mm −0,8 °C 21,1 mm
Košice – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0 2 8 13 18 21 23 23 19 13 5 0 12
Průměrná teplota [°C] −2 0 4 9 14 17 18 18 15 9 2 −1 8
Průměrné denní minimum [°C] −5 −3 0 5 9 12 13 13 10 5 0 −3 5
Průměrné srážky [mm] 2 3 3 3 6 8 8 7 5 3 4 3 61
Zdroj: Weatherbase 9. květen 2009[8]

Obecní správa

editovat

Členění města

editovat

Město Košice je děleno na 22 samosprávných městských částí, které jsou spravovány vlastními místními zastupitelstvy v čele se starosty.

  Okresy a městské části
Košice I Košice II Košice III Košice IV
Džungľa Lorinčík Dargovských hrdinov Barca
Kavečany Luník IX Košická Nová Ves Juh
Sever Myslava Krásna
Sídlisko Ťahanovce Pereš Nad jazerom
Staré Město Poľov Šebastovce
Ťahanovce Sídlisko KVP Vyšné Opátske
Šaca
Západ

Samospráva

editovat

Zákon Národní rady Slovenské republiky ze dne 1. října 1990 o městě Košice č.401/1990 Sb. určil Košicím statut města spravovaného magistrátem, městským zastupitelstvem a primátorem města. Novelizace zákona z roku 2006 č. 222/2006 Sb. rozšířila mj. pravomoci místních zastupitelstev městských částí.

Městské zastupitelstvo je orgánem samosprávy města a rozhoduje o nejdůležitějších otázkách celoměstského charakteru. Má 41 poslanců, volených přímo podle proporcionálního principu, tj. podle velikosti jednotlivých městských částí, na období čtyř let.

Primátor je výkonným a reprezentativním orgánem města. Je volen přímo na čtyřleté období, a to v jednokolové volbě systémem relativní většiny. Vede jednání městského zastupitelstva a městské rady a podepisuje jejich usnesení. Má dva náměstky.

Městská rada je výkonným a poradním orgánem primátora, skládá se z 15 členů volených městským zastupitelstvem ze svých řad, dále všech starostů jednotlivých městských částí a primátora města.

Magistrát je odbornou a administrativní složkou, dělí se na oddělení a referáty, v jeho čele stojí ředitel.

Decentralizací veřejné správy od roku 2002 přešla většina kompetencí krajů a okresů na samosprávný kraj. Košice jsou sídlem Košického samosprávného kraje. Na úrovni státní správy je území města spravované Obvodním úřadem Košice s působností pro celý Košický kraj.[19]

Sport

editovat

Ve městě sídlí řada sportovních klubů, např.:

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kostelů v Košicích.

Většina historicky cenných staveb je soustředěna na Hlavní ulici, severojižní páteři historického města, dlouhé 1 200 m. Přibližně v polovině se v její ose nachází ostrůvek s kaplí sv. Michala, katedrálou sv. Alžběty, Urbanovou věží, Státním divadlem a Mariánským sloupem (od jihu k severu). Šířka hlavní ulice vyplývá z faktu, že původně ní protékal také potok Čermeľ.

Galerie

editovat
  •  
    Katedrála od jihu
  •  
    Kaple sv. Michala
  •  
    Urbanova věž
  •  
    Hlavní ulice, v pozadí katedrála
  •  
    Kostel sv. Antonína Paduánského
  •  
    Miklušova věznice
  •  
    Státní divadlo

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat

Ostatní osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Bývalá partnerská města

editovat

Poznámka

Poslanci města Košice dne 17. března 2022 odhlasovali poslanecký návrh na zrušení partnerství s Petrohradem a Vitebskem v reakci na válečnou situaci na Ukrajině.[9]

Panorama Košic

editovat
 
Panorama centra Košic od jihovýchodu: Steel Aréna, sídliště KVP, sídliště Terasa, komín komplexu Cassovar, Business centre I., OD Dargov, Vojenská nemocnice, „Osemposchoďák“, Nová nemocnice, DoubleTree by Hilton, Dominikánský kostel, katedrála svaté Alžběty, Urbanova věž, radnice Starého Města

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Košice na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. ↑ a b Počet obyvateľov Košíc za desať rokov klesol o päť percent. 21. ledna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-11-19].
  3. ↑ Trvalo udržateľný priestorový rozvoj povodia rieky Tisy. www.sazp.sk [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 
  4. ↑ Dorota Kráková. Najviac turistov je z Česka. sme.sk. 28.05.2009. Dostupné online [cit. 2010-08-31]. ISSN 1335-4418. 
  5. ↑ Košice Interface 2013 [online]. Košice: 2009 [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Veľký, J. a kolektív. Encyklopédia Slovenska III. zväzok K–M.. Bratislava: Veda, 1979. 
  7. ↑ Program na zlepšenie kvality ovzdušia v oblasti riadenia kvality ovzdušia – územie mesta Košice a územie obcí Bočiar, Haniska, Sokoľany, Veľká Ida [online]. ke.kuzp.sk [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (Slovensky) 
  8. ↑ Weatherbase: Počasie pre Košice [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tlačová agentúra Slovenskej republiky - TASR.sk. www.tasr.sk [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Košice&oldid=24346922“