Prešov

město na Slovensku

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, rusínsky a ukrajinsky Пряшів (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis,[1] přezdívaný také jako Atény nad Torysou[2]) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými přibližně 84 tisíci obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Je sídlem archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve a patří do Košicko-prešovské aglomerace.

Prešov
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
Prešov – znak
znak
Prešov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška250 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
Tradiční regionŠariš
Administrativní dělení6 místních částí
Prešov
Prešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha70,4 km²
Počet obyvatel83 897 (2021)
Hustota zalidnění1 191,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaAndrea Turčanová
Vznik1247
Oficiální webwww.presov.sk
E-mailprimator.radnica@presov.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad
Hlavná 73
080 66 Prešov
Telefonní předvolba051
PSČ080 01
Označení vozidelPO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.

HistorieEditovat

 
Prešov v 17. století

Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247[3], od roku 1347 je Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.

Na zasedání hornouhorských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.

Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.[3]

Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

 
Ortodoxní synagoga

Prešovští ŽidéEditovat

Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.

 
Zimní noční výhled na Prešov

Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.[4]

 
Římskokatolická katedrála, historický stav na pohlednici z roku 1912
 
Pravoslavná katedrála Alexandra Něvského
 
Bosákova banka

PamětihodnostiEditovat

Skulptury na veřejných prostranstvích:

VzděláváníEditovat

Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika.

ObyvatelstvoEditovat

Z obyvatel je[kdy?] 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních. V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.

OsobnostiEditovat

RodáciEditovat

Ostatní osobnostiEditovat

Studovali zdeEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelické kolegium (Prešov).

Partnerská městaEditovat


Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠEBKOVÁ, Hana; ŽLNAYOVÁ, Edita. Romaňi čhib – učebnice slovenské romštiny. 1.. vyd. Praha: Fortuna, 2001. 272 s. ISBN 80-7168-684-0. S. 195. 
  2. https://pis.sk/clanok/8/historia_presova-ateny_nad_torysou_1848_-_1918.html
  3. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 364. (angličtina) 
  4. KÖRTVÉLYESSY, Katarína. Židovská ortodoxná synagóga. Prešov: Fotopress, 2003. ISBN 80-968972-1-7. S. 1-11. 
  5. Obnovený Petöfiho pamätník v Prešove oživil spomienky na slávneho básnika. www.presov.sk [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (slovensky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat