Nyíregyháza

sídlo v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg v Maďarsku

Nyíregyháza [ňíreďháza] je město v severovýchodním Maďarsku. Leží v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, jejímž je správním centrem. Je také sídlem spojené římskokatolické diecéze Debrecín–Nyíregyháza. Žije zde přibližně 117 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde univerzita.

Nyíregyháza
Centrum města s katedrálou
Centrum města s katedrálou
Nyíregyháza – znak
znak
Nyíregyháza – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Velká nížina
ŽupaSzabolcs-Szatmár-Bereg
OkresNyíregyháza
Administrativní dělení24 městských částí
Nyíregyháza
Nyíregyháza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha274,46 km²
Počet obyvatel116 554 (2021)[1]
Hustota zalidnění424,7 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaFerenc Kovács (od 2010)
Oficiální webwww.nyiregyhaza.hu
Telefonní předvolba(+36) 42
PSČ4400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název pochází od maďarského slova Nyír, který označuje břízu. Ten dal název i celému regionu (Nyírség). Rumunský název pro město zní Mestecăneşti.

HistorieEditovat

 
Letecký pohled na město.

Nejstarší archeologické doklady osídlení této lokality pocházejí z mladšího pravěku: pohřebiště se stovkou hrobů se datuje do doby bronzové. Během 5.–4. století před naším letopočtem zde pobývali kočovní Sarmati, po nichž se dochovala mohyla s žárovými hroby.[2] Archeologické nálezy jsou vystavny ve zdejším regionálním muzeu Andráše Jósy.

První zmínka o obci pochází z roku 1209. Z roku 1326 je doložen název Nyíregyháza, podle něj se předpokládá existence zdejšího kostela, protože egyháza v maďarštině znamená kostel. V 15. století zde již žilo okolo 400 obyvatel.

Během turecké nadvlády bylo sídlo zničeno, znovuosídleno bylo potom až v 30. letech 17. století. Roku 1605 jej obsadil István Bocskai, po jeho smrti bylo až do roku 1620 součástí Sedmihradska. Kolem roku 1750 měla jen 500 obyvatel.

V dobách protirakouské vzpoury se město rozvíjelo, stěhovali se sem hlavně Slováci z okolí města Békéscsaba (tzv. Tirpaci). Ti si zřídili hospodářství v okolí města a kolonizovali a zúrodnili místní krajinu. Na konci 18. století zde žilo již 7 500 lidí, bylo to největší město v celém okolí. Postupně se vymanilo z feudálního vlivu; v tereziánské a josefinské době byly postaveny dvě školy.

Během 19. století nemocnice a nová radnice. V roce 1837 byl Nyíregyháze udělen status města. V revolučním roce 18481849 řada místních bojovala proti Habsburkům. Mnoho z nich bylo nakonec uvězněno, včetně tehdejšího starosty, Mártona Hatzela. Železnice sem byla zavedena roku 1858, díky ní vznikly také pošta a telegrafní úřad. V roce 1876 bylo ustanoveno jako centrum župy. Na základě toho byly postaveny nové úřady i kulturní instituce, např. divadlo. Na začátku minulého století, v roce 1911, byly zavedeny tramvaje.

Během 1. světové války 10 měsíců okupovali Nyíregyházu po skončení rudého teroru Rumuni. V meziválečném období se počet obyvatel mírně zvyšoval a překročil metu padesáti tisíc lidí. Vznikem nových státních hranic dle trianonské mírové dohody přestaly Nyíregyháze konkurovat města, která se stala součástí Československa nebo Rumunska. Díky tomu tak mohla vznikat nová a lepší infrastruktura, neboť zde vzniklo automaticky centrum regionu.

Ve druhé světové válce zahynulo kolem 10 000 zdejších obyvatel. 6000 místních Židů bylo deportováno do koncentračních táborů. Ve městě tradičně žila početná slovenská i rumunská národnostní menšina. Žil zde János Esterházy (1901–1957), československý a slovenský politik maďarské národnostní menšiny. V souvislosti s výměnou obyvatelstva mezi ČSR a Maďarskem byli odsud přesídleni někteří Slováci výměnou za obyvatelstvo maďarské národnosti.[zdroj?] I přesto zde část Slováků zůstala a do současné doby je v Nyíregyháze vyučována slovenština na některých základních školách.

V roce 1974 překročil počet obyvatel města metu sta tisíc. Hned po Debrecínu je druhým přirozeným centrem severovýchodního cípu země.

V roce 2004 zde byl vybudován památník, připomínající holocaust.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 2008 měla Nyíregyháza 116 874 obyvatel, v roce 2017 to bylo 117 689 lidí. Obyvatelstvo je dominantním dílem maďarské národnosti. Z náboženského hlediska se zhruba čtvrtina obyvatel hlásí k Římskokatolické církvi a zastoupeny jsou i další denominace, např. luteráni. Zhruba 30 % obyvatel se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské organizaci.

EkonomikaEditovat

Významný ekonomický přínos pro město má díky termálním pramenům lázeňství a turistika. Nachází se zde celkem pět lázní, z toho jedny lázně jsou solné. Město pořádá masopustní oslavy s průvodem masek a filmový festival.

V Nyíregyháze sídlí významné společnosti, včetně francouzských výrobců pneumatik Michelin a německých Continental AG na místě bývalého závodu společnosti Taurus v dřívějších dobách. Okolo města se nachází různé průmyslové zóny. Svůj závod zde má i hračkářská společnost LEGO.

Město nicméně patří k ekonomicky méně výkonným v rámci Maďarska a je zde vysoká míra nezaměstnanosti.

Město je centrem zemědělsky významného regionu. V okolních sadech se pěstují jablka Jonathan.

ŠkolstvíEditovat

V Nyíregyháze sídlí univerzita (maďarsky Nyíregyházi Egyetem) a je zde rovněž dislokována zdravotnická fakulta Univerzity v Debrecenu.

DopravaEditovat

Jižně od města prochází dálnice M3, která vede západo-východním směrem, a která napojuje město na metropoli Budapešť a dále na východ potom k silničním tahům na Satu Mare (v Rumunsku) a Mukačevo (na Ukrajině).

Památky a turistikaEditovat

 
Portál františkánského kostela sv. Antonína Paduánského (2017)
  • Luteránský kostel – trojlodní barokní bazilika s emporami ze 17. století, upravovaná ve 2. polovině 18. století, nejstarší dochovaná stavba ve městě[3]
  • Kostel sv. Antonína Paduánského s klášterem františkánů, přestavěným pro konvent v roce 1938, nyní slouží jako centrum pro sociálně vyloučené; původní portál chrámu z let 1750-1780 patří k nejstarším dochovaným památkám ve městě
  • Římskokatolická katedrála Panny Marie – novorománská trojlodní a dvouvěžová bazilika, sídlo římskokatolické diecéze Debrecín-Nyíregyháza
  • Řecký ortodoxní kostel – novobyzantská stavba z roku 1909
  • Bývalá synagóga
  • Radnice na Kossuthově náměstí, v centru města podle architekta Károlyho Benkó.
  • Divadlo Zsigmonda Móricze – klasicistní budova
  • Secesní budova banky Szabolcs Takarék
  • Hotel Korona (koruna).
  • Jósa András Múzeum – regionální muzeum Andráše Jósy
  • Muzeum v přírodě – v přilehlé vsi Sósos: lidová architektura regionu
  • Rozhlasový vysílač – nejstarší v Maďarsku, 119 m vysoký, postaven roku 1925
  • Pomník politika Lájoše Košúta (1848)
  • Bronzová socha husara z roku 2017; památník uherského regimentu husarů, který město proslavil v letech 1869–1940
  • Zoologická zahrada – založena roku 1998
  • Skanzen, jehož součástí je i venkovská tirpacká usedlost (usedlost místních Slováků).

RodáciEditovat

  • Gyula Krúdy (1878–1933), maďarský prozaik, představitel literatury symbolismu
  • Elisabeth Maria Hajós (1900–1982), maďarsko-americká historička umění židovského původu; pracovala ve Vídni, r. 1938 emigrovala do USA
  • Oláh Ibolya (* 1978) – maďarská rocková zpěvačka
  • Márton Fucsovics – maďarský profesionální tenista
  • Miklós Kállay (1887-1967), politik a předseda vlády (1942-1944)
  • Tibor Szamuely (1890–1919), novinář a revolucionář

GalerieEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]
  2. archeologický archiv caboodle. www.caboodle.hu [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-11. 
  3. fotodokumentace na webu města

Externí odkazyEditovat