Nyíregyháza
Nyíregyháza [ňíreďháza] je město v severovýchodním Maďarsku. Leží v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, jejímž je správním centrem. Je také sídlem spojené římskokatolické diecéze Debrecín–Nyíregyháza. Žije zde přibližně 117 tisíc[1] obyvatel.
| Nyíregyháza | |
 Centrum města s katedrálou | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 47°57′18″ s. š., 21°42′57″ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |
 Maďarsko |
| Region | Severní Velká nížina |
| Župa | Szabolcs-Szatmár-Bereg |
| Okres | Nyíregyháza |
| Administrativní dělení | 24 městských částí |
  Nyíregyháza | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 274,46 km² |
| Počet obyvatel | 116 799 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 425,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Ferenc Kovács (od 2010) |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+36) 42 |
| PSČ | 4400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PrehistorieEditovat
Nejstarší archeologické doklady osídlení této lokality pocházejí z mladšího pravěku: pohřebiště se stovkou hrobů se datuje do doby bronzové. Během 5.–4. století před naším letopočtem zde pobývali kočovní Sarmati, po nichž se dochovala mohyla s žárovými hroby.[2] Archeologické nálezy jsou vystavny ve zdejším regionálním muzeu Andráše Jósy.
HistorieEditovat
První zmínka o obci Nyír (maďarsky Bříza) pochází z roku 1209. Z roku 1326 je doložen název Nyíregyháza, podle něj se předpokládá existence zdejšího kostela, protože egyháza v maďarštině znamená kostel. V 15. století zde již žilo okolo 400 obyvatel. Během turecké nadvlády bylo sídlo zničeno, znovuosídleno až v 30. letech 17. století. V dobách protirakouské vzpoury se město rozvíjelo, stěhovali se sem hlavně Slováci. Na konci 18. století zde žilo již 7 500 lidí, bylo to největší město v celém okolí. Postupně se vymanilo z feudálního vlivu; v tereziánské a josefinské době byly postaveny dvě školy, během 19. století nemocnice a nová radnice. Železnice sem byla zavedena roku 1858, díky ní vznikly také pošta a telegrafní úřad. Na začátku minulého století, v roce 1911 byly zavedeny tramvaje. Během 1. světové války 10 měsíců okupovali Nyíregyházu Rumuni, ve druhé světové válce zahynulo kolem 10 000 zdejších obyvatel. Ve městě tradičně žila početná slovenská i rumunská národnostní menšina. Žil zde János Esterházy (1901–1957), československý a slovenský politik maďarské národnostní menšiny.
SoučasnostEditovat
Významný ekonomický přínos pro město má díky termálním pramenům lázeňství a turistika. Město pořádá masopustní oslavy s průvodem masek a filmový festival.
Památky a turistikaEditovat
- Luteránský kostel – trojlodní barokní bazilika s emporami ze 17. století, upravovaná ve 2. polovině 18. století, nejstarší dochovaná stavba ve městě[3]
- Kostel sv. Antonína Paduánského s klášterem františkánů, přestavěným pro konvent v roce 1938, nyní slouží jako centrum pro sociálně vyloučené; původní portál chrámu z let 1750-1780 patří k nejstarším dochovaným památkám ve městě
- Římskokatolická katedrála Panny Marie – novorománská trojlodní a dvouvěžová bazilika, sídlo římskokatolické diecéze Debrecín-Nyíregyháza
- Řecký ortodoxní kostel – novobyzantská stavba z roku 1909
- Bývalá synagóga
- Radnice – novoslohová stavba z roku 1992 – na Kossuthově náměstí, centru města
- Divadlo Zsigmonda Móricze – klasicistní budova
- Secesní budova banky Szabolcs Takarék
- Jósa András Múzeum – regionální muzeum Andráše Jósy
- Muzeum v přírodě – v přilehlé vsi Sósos: lidová architektura regionu
- Rozhlasový vysílač – nejstarší v Maďarsku, 119 m vysoký, postaven roku 1925
- Pomník politika Lájoše Košúta (1848)
- Bronzová socha husara z roku 2017; památník uherského regimentu husarů, který město proslavil v letech 1869–1940
- Zoologická zahrada – založena roku 1998
RodáciEditovat
- Gyula Krúdy (1878–1933), maďarský prozaik, představitel literatury symbolismu
- Elisabeth Maria Hajós (1900–1982), maďarsko-americká historička umění židovského původu; pracovala ve Vídni, r. 1938 emigrovala do USA
- Oláh Ibolya (* 1978) – maďarská rocková zpěvačka
- Márton Fucsovics – maďarský profesionální tenista
GalerieEditovat
Františkánský klášter (2007)
Radnice
Řeckokatolický chrám
Římskokatolická katedrála
Kalvínský kostel (1872)
Muzeum Andráše Jósy
Banka Szabolcs Takarék
.JPG)
Partnerská městaEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
- ↑ archeologický archiv caboodle
- ↑ fotodokumentace na webu města
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nyíregyháza na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (maďarsky)
- Sóstó - termální lázně (maďarsky)
- Sóstó Zoo
- místní portál (maďarsky)
