Mukačevo

město na Ukrajině

Mukačevo (ukrajinsky Мукачево) je město ležící v údolí řeky Latorica v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Mukačevo je administrativním centrem okresu Mukačevo, samotné město však do okresu nepatří a tvoří samostatnou správní jednotku – Mukačevskou městskou radu.. Leží v blízkosti hranic čtyř sousedních zemí: Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. V současnosti zde žije asi 86 000 obyvatel (odhad z roku 2021).[1]

Mukačevo
Мукачево
Замок із висоти пташиного польоту 3.JPG
P1380225 вул. Ярослава Мудрого, 10.jpgБудинок Мукачівського російського драматичного театру.JPG
Мукачево, центр.jpgВул.Ілони Зріні.Мукачево.jpg
Мукачево Греко-католицький Успенський Собор.jpgMunkacs Academia.jpg
Mukačevo – znak
znak
Mukačevo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresMukačevo
Mukačevo na mapě
Mukačevo na mapě Zakarpatské oblasti
Mukačevo
Mukačevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha27,89 km²
Počet obyvatel85 903 (2021)
Hustota zalidnění3 080,1 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci a Rusíni, Maďaři
Náboženské složenířeckokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa
StarostaAndrij Baloha
Vznik896
Oficiální webmukachevo-rada.gov.ua
Telefonní předvolba+380 3131
PSČ89600
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je dnes železniční stanicí a silničním uzlem; ve městě funguje pivní, vinařský, tabákový, potravinářský, textilní, dřevařský a nábytkářský průmysl. Během studené války zde byla Mukačevská letecká základna a radarová stanice.

Mukačevo je tradiční baštou rusínštiny a oficiálně se uvádí, že v Mukačevu žije 77,1 % etnických Ukrajinců, dále zde žijí významné menšiny Rusů (9,0 %), Maďarů (8,5 %), Němců (1,9 %) a Rumunů (1,4 %).[2]

Až do druhé světové války a holocaustu bylo město především židovským městem, polovinu obyvatel tvořili Židé , zbytek obyvatelstva tvořili Rusové, Maďaři, Slováci a další menšiny. Mezi lety 1919 a 1938 bylo součástí Československa, předtím patřilo k Uhrám, po druhé světové válce bylo připojeno k sovětské Ukrajině.

NázevEditovat

Pravděpodobně se jedná o název odvozený od maďarského příjmení "Muncas" - munkás (dělník/pracovník), které se později transformovalo na Munkács,[3] zatímco jiná verze poukazuje na to, že název obsahuje praslovanský kořen "Muka", což znamená (mouka).[3] Dnes existuje mnoho různých způsobů nazírání na jméno Mukačevo.

Dne 23. května 2017 ukrajinský parlament oficiálně přejmenoval Mukačeve (Мукачеве) na Mukačevo (Мукачево), rok poté, co o přejmenování rozhodla městská rada.[4] Dříve se v ukrajinštině obvykle psalo jako Mukačeve, přičemž se někdy používalo i jméno Мукачів (Mukačiv).[5] rusínsky se nazývá Мукачово, česky i slovensky Mukačevo. Ruský název města v ruském jazyce je Мукачево (Mukačevo), což je také ruská transliterace jména. Další názvy jsou maďarsky Munkács; rusínsky Мукачово; rumunsky Munceag; polsky Mukaczewo; německy Munkatsch; v jidiš מונקאטש‎.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 1989 v Mukačevu žilo 85 000 obyvatel, při sčítání roku 2001 byl zjištěn počet 82 346 obyvatel, údaje z roku 2004 počet obyvatel uvádí číslo 77 300. V roce počet obyvatel stanovil 85 892. Z etnického hlediska je město obýváno především Ukrajinci, případně Rusíny (nejsou na Ukrajině uznáváni jako samostatná menšina), dále je zde relativně četná maďarská minorita, ve městě žije též několik stovek Židů, Němců a Romů.

HistorieEditovat

Raná historieEditovat

Archeologické vykopávky naznačují, že rané osídlení zde existovalo již před středověkem. Například mezi vrcholy Halič a Lovačka bylo nalezeno keltské oppidum a středisko kovovýroby, které existovalo ve 3. až 1. století př. n. l. Na kopci Tupča bylo nalezeno thrácké hradiště z doby železné (10. století př. n. l.). Kolem 1. století oblast obsadili Karpové, kteří z oblasti vytlačili místní Kelty.

Maďarská nadvládaEditovat

 
Hrad Palanok v Mukačevu

V 9. století byla oblast vazalským územím Velké Moravy (kníže Laborec). V roce 895 vstoupily maďarské kmeny do Panonské pánve přes Verecký průsmyk, asi 60 km severně od dnešního Mukačeva. V 10.11. stol. se město nacházelo zřejmě v hraničních oblastech Kyjevské Rusi. V roce 1397 daroval město a jeho okolí král Zikmund Lucemburský svému vzdálenému bratranci, Theodoru Koriatoviči, vyhnanému knížeti Litevského velkoknížectví, který spravoval rusínské Podolí v rámci Litevského velkoknížectví, dokud ho litevský velkokníže Vytautas Veliký v roce 1392 nevyhostil pro neposlušnost. Theodor se proto stal vazalem Uher a usadil na jejich území mnoho Rusínů. Jiné prameny však uvádějí, že Theodor koupil město a okolí v roce 1396. V průběhu 15. století město vzkvétalo a stalo se významným řemeslnickým a obchodním centrem regionu. V roce 1445 se město stalo uherským svobodným královským městem. Byla mu také udělena magdeburská práva.

V 16. století se Munkács stal součástí Sedmihradského knížectví. V 17. století (od roku 1604 do roku 1711) probíhal neustálý boj proti expanzivním záměrům Habsburské říše. V roce 1687 začalo v Munkácsi protihabsburské povstání Imricha Thökölyho. Region hrál také důležitou roli v Rákócziho povstání.

 
Klášter svatého Mikuláše (1772-1806)

Rakouská kontrola a povstáníEditovat

Po porážce Františka II. Rákocziho se město v polovině 18. století dostalo pod rakouskou kontrolu jako součást Uherského království a stalo se klíčovou pevností Habsburské monarchie. V roce 1726 byl hrad Palanok a město, které před rokem 1711 vlastnil rod Rákócziů, předán Habsburky Schönbornům, kteří se zasloužili o rozšíření města. Za jejich vlády se zde usadilo mnoho Němců, čímž způsobili hospodářský rozmach regionu. V letech 1796-1897 se z městského zámku, do té doby mocné pevnosti, stalo vězení. V letech 1821-1823 byl na hradě Palanok vězněn řecký národní hrdina Alexandros Ypsilanti.

Mukačevo během válek a po nichEditovat

 
Kino Scala v centru Mukačeva, 1942. Archiv Fortepan

Poté, co se v roce 1919 američtí-Rusíni dohodli s Tomášem Garriguem Masarykem na připojení Podkarpatské Rusi k Československu, byla celá Podkarpatská Rus obsazena československými vojsky. Dne 4. června 1920 se Mukačevo na základě Trianonské smlouvy oficiálně stalo součástí Československa. V listopadu 1938 byla část území bývalého Maďarského království v rámci První vídeňské arbitráže znovu připojena k Maďarsku. Nové úřady bez prodlení vydaly nařízení o vyhoštění všech Židů bez maďarského občanství. V důsledku toho byli polští a ruští Židé, dlouhodobě žijící v nyní Maďarskem kontrolovaném Zakarpatském regionu, a také z Mukačeva, stejně jako domácí Židé, kteří nemohli prokázat své občanství, deportováni za ukrajinské hranice, kde byli předáni Německu. Ve dnech 27. a 28. srpna 1941 byli všichni zavražděni Němci v Kamenec-Podolský masakru.[6]. Přesto v Mukačevu stále žila významná část židovského obyvatelstva, dokud nebyli v roce 1944 všichni Židé německým nacistickým komandem Adolfa Eichmanna deportováni do Osvětimi. Byli poslední židovskou komunitou v Evropě, která podlehla holocaustu.

V letech 19441945 město bylo nakrátko pod správou československé vlády, v letech 19451991 bylo součást Svazu sovětských socialistických republik jakožto Zakarpatská oblast, od roku 1946 součástí Ukrajinské SSR. Od r. 1991 do současnosti patří do Ukrajiny, Zakarpatské oblasti.

Kultura a památkyEditovat

Mezi nejvýznamnější památky patří hrad Palanok (též Palanka, 9.–16. století), který sehrál důležitou roli v protihabsburských povstáních (17.–18. století) v přilehlém regionu. Dále je zde možné navštívit klášter ze 14. století a dřevěný kostel v ukrajinském stylu z 18. století. Mukačevo bylo též známé poměrně velkou židovskou komunitou, dnes zde ovšem žije méně než 300 Židů.

Ekonomická situaceEditovat

Dnešní Mukačevo je silničním uzlem Zakarpatské oblasti a významnou stanicí na železniční trati Lvov – Stryj – Čop spojující Lvov se Slovenskem a Maďarskem. Uvažuje se o výstavbě oblastního mezinárodního letiště na místě bývalého vojenského, jelikož letiště v Užhorodu nemá dobrou polohu (v blízkosti hranic se Slovenskem) a nemůže se rozvíjet. Po rozdělení Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny řada podniků a továren, zejména obranného průmyslu, zkrachovala a dnes tyto závody chátrají nebo již zanikly. V důsledku růstu nezaměstnanosti ve městě a jeho okolí část práceschopného obyvatelstva odjíždí za prací jinam na Ukrajině nebo do zahraničí, např. do Česka.

V současnosti je průmyslová výroba zastoupena především potravinářstvím (pivovar, produkce tabáku a vína), textilnictvím, zpracováním dřeva a nábytkářstvím. Výroba lyží a hokejek (továrna firmy Fischer Sports s rakouskými investicemi).[7][8] Podnik Točprylad vyrábí komponenty pro letecký a jiný průmysl – kontrolní systémy, motory, přístroje, generátory, transformátory.

Především díky blízkému hradu Palanok, ženskému klášteru a tradičnímu festivalu domácích vín, který se koná pravidelně v lednu, se začala rozvíjet turistika. Díky dobré geografické poloze na silničním a železničním rozcestí se ve městě také daří velkoobchodu a maloobchodu, a to především kvůli holdingu Barva a stálému trhu Gid, které jsou pod kontrolou ukrajinského podnikatele a politika Viktora Balohy.

Incident s Pravým sektoremEditovat

Podle údajů ukrajinských bezpečnostních složek se začátkem července 2015 v Mukačevě sešli příslušníci ultranacionalistického hnutí Pravý sektor se zločinci, se kterými chtěli vyjednávat o „rozdělení sfér vlivu“ a vymáhání „ochranných poplatků“ ve spojení s pašováním cigaret do zemí Evropské unie. Za onou zločinnou organizací údajně stojí poslanec ukrajinského parlamentu Michajlo Lanjo.

Poté, co ministr vnitra Arsen Avakov poslal do Mukačeva zvláštní policejní jednotky, proběhla ve městě 11. července přestřelka mezi policií a příslušníky Pravého sektoru. Při ní byly použity také protitankové zbraně (pancéřové pěsti) a granáty a zabiti nejméně tři lidé. Část civilního obyvatelstva byla z města evakuována. Asi 14 příslušníků Pravého sektoru se uchýlilo do okolních lesů a chtěli složit své zbraně až poté, když by je k tomu výslovně vyzval vůdce Pravého sektoru Dmytro Jaroš. Ten odjel s doprovodem do Mukačeva, aby mohl vyjednávat s místním velitelem organizace Alexandrem Skičem.[9] Podle zprávy rádia BBC však měl sám Jaroš zahynout 12. července, když při vjezdu do města kolona jeho pěti vozů najela na dálkově odpálenou výbušnou nástrahu. Pro rozhlas to sdělil místní občan.[10] Jiné zdroje tuto zprávu dosud nepřinesly resp. nepotvrdily.

FotogalerieEditovat

RodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mukachevo na anglické Wikipedii.

  1. Чисельність наявного населення України на 1 січня 2021 [online]. Державна служба статистики України, 2021-05-20 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  2. Ukraine Census Archivováno 30. 4. 2009 na Wayback Machine
  3. a b {Halai, O.,Ivanovchyk, I., Lengyel, I., Mohylevets, K., Turianytsia, T. Mukačevo (Мукачево) [online]. Encyclopedia of Modern Ukraine, 2020 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Council renamed Mukacheve into Mukachevo, BBC Ukrainian. (23. května 2017; anglicky)
  5. Mukačiv v Encyklopedii Ukrajiny
  6. Kamenec-Podolský v Yad Vashem
  7. Hokejkami z Mukačeva strieľajú góly aj v NHL, Pravda.sk, citováno 15. 9. 2013 (slovensky)
  8. Společnost Fischer - struktura Archivováno 9. 9. 2013 na Wayback Machine, citováno 15. září 2013
  9. „Schüsse im Westen der Ukraine“ (Střelba na západě Ukrajiny), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14. července 2015, str. 6 (německy).
  10. http://oppps.ru/bbc-dmitrij-yarosh-likvidirovan-v-mukachevo-vmeste-s-soprovozhdayushhimi.html Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine BBC: «ДМИТРИЙ ЯРОШ ЛИКВИДИРОВАН ВМЕСТЕ С СОПРОВОЖДАЮЩИМИ»

Externí odkazyEditovat