Filozofie náboženství

filozofická disciplína
(přesměrováno z Filosofie náboženství)

Filozofie náboženství je filozofické zkoumání ústředních témat a pojmů náboženských tradic.[1] Zabývá se otázkou významu a povahy náboženství, analyzuje náboženské koncepty, přesvědčení, termíny, argumenty a samotné praktikování náboženství věřícími.[2] Filozofické diskuse na tato témata se vedou již od starověku a objevují se v nejstarších známých filozofických textech. Tento obor souvisí s mnoha dalšími odvětvími filozofie včetně metafyziky, epistemologie a etiky.[1]

Filozofie náboženství se liší od náboženské filozofie tím, že diskutuje o otázkách týkajících se povahy náboženství jako celku a nezkoumá problémy, které přináší konkrétní systém víry. Filozofií náboženství se mohou nezaujatě zabývat věřící i nevěřící.[3]

PojemEditovat

Doc. Jakub Sirovátka definuje filozofii náboženství jako „všeobecnou, rozumovou reflexi fenoménu náboženství“.[4] Tato disciplína se zabývá různými typy víry v Boha či bohy, rozmanitostí náboženské zkušenosti, vztahem vědy a náboženství a jejich vzájemným ovlivňováním, povahou a rozsahem dobra a zla, náboženským pojetím zrození, dějin a smrti.[1] Věnuje se etickým důsledkům náboženských závazků, vztahu mezi vírou, rozumem, zkušeností a tradicí, pojetím zázraku, posvátného zjevení, mystiky, moci a spásy.[5]

Filozofie náboženství není ani teologie, ani religionistika, přesto s oběma úzce souvisí. Teologie předpokládá víru v Boha a religionistika zkoumá náboženství jako antropologický, lidský fenomén. Filozofie náboženství pak stejně jako religionistika víru nepředpokládá, zamýšlí se však nad podstatou a opodstatněním náboženství.[4]

Samotný termín se v západním světě začal běžně užívat až v 19. století[6], ve starších textech bylo většinou o náboženských tématech a nenáboženských filozofických otázkách pojednáváno dohromady. V Asii byly příkladem hinduistické upanišady, díla taoismu a konfucianismu a buddhistické texty.[7] Součástí řeckého pythagoreismu a stoicismu byly náboženské prvky a teorie o božstvech a středověká filozofie byla silně ovlivněna třemi velkými monoteistickými abrahámovskými náboženstvími. V západním světě se raně novověcí filozofové jako Thomas Hobbes, John Locke a George Berkeley zabývali vedle světských otázek také náboženskými tématy.[1]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philosophy of religion na anglické Wikipedii.

  1. a b c d TALIAFERRO, Charles. Philosophy of Religion. Příprava vydání Edward N. Zalta. Winter 2021. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  2. Philosophy of Religion | Internet Encyclopedia of Philosophy [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. EVANS, C. Stephen. Philosophy of religion : thinking about faith. Downers Grove, Ill., U.S.A.: InterVarsity Press 191, [1] pages s. Dostupné online. ISBN 0-87784-343-0, ISBN 978-0-87784-343-6. OCLC 11444413 "Philosophy of religion is not so much religious thinking as it is thinking about religion, a thinking which can be carried on by both religious and nonreligious persons.". 
  4. a b TEOLOGICKÁ FAKULTA JU. Filosofie náboženství [online]. Youtube.com, 20. 5. 2021 [cit. 1997-11-27]. Dostupné online. 
  5. The Blackwell Companion to Philosophy. Příprava vydání NICHOLAS BUNNIN, E. P. TSUI-JAMES. Oxford, UK: Blackwell Publishing Ltd Dostupné online. S. 453–489. 
  6. J., Wainwright, William. The Oxford handbook of philosophy of religion. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533135-6, ISBN 0-19-533135-4. OCLC 488760145 
  7. Encyclopedia of Philosophy: History of the philosophy of religion.. [s.l.]: [s.n.] 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat