František Linhart

český filozof, profesor, překladatel, teolog a vysokoškolský pedagog

František Linhart (7. října 1882 Kracovice18. dubna 1959 Praha) byl moravský pedagog, spisovatel, teolog, filozof, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké.

PhDr. František Linhart
František Linhart.jpg
Narození7. října 1882
Kracovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. dubna 1959 (ve věku 76 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, spisovatel
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
Funkceděkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1932–1933)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1948–1949)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako první dítě v rodině rolníka Josefa Linharta (1858/1859) a Marie Papulové (1858/1859).[1] 1. srpna 1912 se v Praze oženil s Ludmilou Sedláčkovou (1888).[2]

V roce 1901 absolvoval gymnázium v Třebíči. Pak studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako učitel na středních školách: 19061907 v Brně, 19071921 na reálce v Novém Městě na Moravě.

Narodil se jako katolík. Pod vlivem Tomáše Garrigue Masaryka přestoupil k Českobratrské církvi evangelické. V roce 1920 získal titul doktora filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (rigoróza z filozofie a slovanské filologie), v roce 1921 habilitoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké. V roce 1927 byl jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem dějin a filozofie náboženství. V letech 19321933 a 19481949 byl děkanem fakulty, v roce 1953 byl penzionován.

Byl zastáncem liberálního křídla protestantismu s velkým důrazem na sociální aspekty. Byl velmi ovlivněn dílem švýcarského náboženského socialisty Leonharda Ragaze. Překládal jeho díla a podle jeho vzoru vydával v letech 19361939 časopis Nová cesta a založil Sdružení náboženských socialistů.

Po druhé světové válce se pokoušel o sblížení křesťanství a marxismu, což vyjádřil ve své přednášce Dialektický materialismus a křesťanství při nástupu do druhého děkanského období. Tato cesta byla ale oboustranně nepřijatelná.

DíloEditovat

SpisyEditovat

  • Česká reformace, Nové Město: František Srba, 1912
  • Úkoly a methoda dnešní filosofie náboženstvídizertace, rukopis. Praha: Univerzita Karlova, 1920
  • Náboženství a kultura, Praha: Kalich, 1925
  • Úvod do filosofie náboženství, Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1930
  • Masaryk a náboženství, Praha: Kostnické Jiskry, 1930
  • Leonhard Ragaz, prorok naší doby, Praha: Svaz národního osvobození, 1935
  • Ježíšův význam v dějinách, Praha: Václav Petr, 1940
  • Masaryk a budoucnost náboženství, Praha: Tiskové a nakladatelské družstvo Blahoslav, 1946
  • Dialektický materialismus a křesťanství: přednáška, Praha: Akademický klub Tábor, 1947
  • Náboženství a světový názor, Praha: Orbis, 1949

PřekladyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka
19321933
František Linhart
Nástupce:
František Bednář
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Josef Lukl Hromádka
19481949
František Linhart
Nástupce:
František Kovář