Jaroslav Šimsa

český filozof, publicista a spisovatel

Jaroslav Šimsa (12. října 1900 Praha8. února 1945 Koncentrační tábor Dachau[7]) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA. Byl studentem Emanuela Rádla[8] a Josefa Lukla Hromádky a stoupencem názorů Tomáše Garrigua Masaryka. Ideologicky byl angažovaným křesťanem a socialistou.[9]

Jaroslav Šimsa
Jaroslav Šimsa
Jaroslav Šimsa
Narození 12. října 1900
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. února 1945 (ve věku 44 let)
Koncentrační tábor Dachau
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí skvrnitý tyfus
Povolání spisovatel a publicista
Národnost Češi
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění Československý válečný kříž 1939 caz (1946)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 1. třídy in memoriam (1992)
Děti 1 dcera + 2 synové [1]
Příbuzní Milena Šimsová (snacha)[2]
Jiří Šimsa[3] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Marie Šimsová (roz. Kohoutková) [4]
dcera Jana Pokorná (roz. Šimsová) (* 1934) [1]
syn Jan Šimsa (1929–2016) [5]
snacha Milena Šimsová (roz. Procházková) (* 1932)[6]

ŽivotEditovat

Jaroslav Šimsa vyrůstal v chudé katolické rodině bez otce.[10] Proto si od mládí musel přivydělávat, zprvu jako ministrant a roznášením novin, později už si vydělával psaním, zejména do Národního osvobození. Po maturitě přestoupil do evangelické církve. Krátký čas působil ve Skautech práce, později byl jednou z nejvýraznějších osobností v Lize lesní moudrosti, kterou v letech 1926–1928 vedl jako náčelník. Zde také společně s Miloslavem Vavrdou založil vydavatelství Les, kde vychází woodcrafterská literatura. Pracoval v soukromém[4] archivu T. G. Masaryka[11] a krátce po svatbě s Marií Kohoutkovou (1906–1988) vstoupil do YMCA, kde pracoval v letech 1929 ve vydavatelském oddělení, v letech 19331938 na pozici sekretáře Akademické YMCA a pak jako programový sekretář YMCA.[12] V témže období také pracoval jako redaktor Křesťanské revue.

Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme.[7] Dne 27. února 1940 v sedm hodin ráno[1] byl ovšem zatčen gestapem na základě udání, že je v kontaktu s Edvardem Benešem. Od té doby byl Němci vězněn. Pod dohledem gestapa byla i jeho manželka, která se musela pravidelně hlásit v Petschkově paláci.[1] Nejprve byl vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 došlo ve Stuttgartu k soudu s obviněnými ze Šimsova okruhu. Jemu samotnému nebyla vina prokázána,[1] nicméně zůstal i nadále ve vazbě. Po soudu jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze[1] na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí (skonal dne 8. února 1945 v noci v 03.30 hodin).[1]

I ve vězení psal, jeho vězeňská tvorba byla později několikrát vydána, díky Česko-německému fondu budoucnosti také v němčině.[9]

V roce 1946 mu byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939[7] a v roce 1992 řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.[13]

Pamětní deska v paláci YMCAEditovat

 
Pamětní deska sekretářům YMCA v paláci YMCA

Pamětní deska "Obětem 2. světové války" je umístěná ve vestibulu paláce YMCA (v budově na adrese: Na Poříčí 1041/12; 110 00 Praha 1 – Nové Město). Pamětní deska připomíná tři sekretáře organizace YMCA, kterými byli: Rudolf Mareš (1909–1944), Jaroslav Šimsa (1900–1945) a Jaroslav Valenta (1911–1942), kteří zemřeli v letech nesvobody 19391945 a kteří se účastnili protinacistického odboje.[14]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ŠIMSOVÁ, Milena. V šat bílý odění (Zápasy a oběti Akademické Ymky 1938–1945) [online]. 1. vyd. Benešov: Eman, 2005 [cit. 2015-11-23]. EAN: 9788086211459; Vázaná, 256 stran, 14,5 × 20,5 cm. ISBN 80-86211-45-2. [15]
  • Šimsa, Jaroslav, Šimsa, Jan, ed. a Šimsová, Milena, ed. Úzkost a naděje: Dopisy, sny, události 1940–1945. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1969. 209, [2] s. Kalich.[16]
  • Šimsa, Jaroslav. Úzkost a naděje: dopisy, sny, události, traktáty 1940–1945. 2., dopl. vyd. Benešov: YMCA v ČR v nakl. EMAN, 2003. 255 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-86211-31-2.[17]
  • Šimsová, Milena. Svět Jaroslava Šimsy. 1. vyd. Benešov: Ve spolupráci s YMCA Brno vydalo [nakl.] EMAN, 2013. 620 s. ISBN 978-80-86211-91-6.[18]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g ŠIMSOVÁ POKORNÁ, Jana. Trochu vzpomínek na dětství. Pětka, informační měsíčník pro občany Prahy 5. Prosinec/leden 2015/2016, s. 14, 15. Měsíčník MČ Praha 5 (www.ipetka.cz). Registrační číslo MK ČR E 20262. 
  2. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  3. Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  4. a b MENŠÍKOVÁ, Miroslava, PhDr. Jaroslav Šimsa (* 12.10.1900 – † 8.2.1945 Dachau) [online]. Brno: Encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz), rev. 2015-00-24 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. 
  5. HLAVATÝ, Pavel. Jan Šimsa – „Nepodepíšu nic, s čím nesouhlasím“ [online]. www.rozhlas.cz, 2014-10-02 [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. 
  6. ŽÁRSKÁ, Monika. Laudatio pro Milenu Šimsovou (k 13. říjnu 2006) [online]. PROTESTANT - nezávislý evangelický měsíčník, 2006-09-01 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. 
  7. a b c Slovník českých filosofů – Jaroslav Šimsa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISBN 80-210-1840-2. 
  8. PLECHÁČ, Miroslav. Učedník dobrého mistra. Protein. 2006. Dostupné online. 
  9. a b UHL, Petr. Ne proti Němcům, ale proti nacismu. novinky.cz [online]. 2004-1-24 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online. 
  10. ZAHRADNÍČEK, Jan. Touha po životě. Bratrstvo. 2002, čís. 8. Dostupné online. ISSN 1213-9351. 
  11. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie dějin města Brna – Jaroslav Šimsa [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. 
  12. ŠIMSA, Jan. YMCA – 2. odboj a poválečné období. In: HYNEK, Jaroslav V. YMCA v proměnách času. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online.
  13. Řád T. G. Masaryka [online]. hrad.cz [cit. 2012-02-19]. Dostupné online. 
  14. ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, Na Poříčí 1041/12, (palác YMCA): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2006-04-03 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. 
  15. V šat bílý odění; Národní knihovna České republiky
  16. Úzkost a naděje (1969); Národní knihovna České republiky
  17. Úzkost a naděje (2003); Národní knihovna České republiky
  18. Svět Jaroslava Šimsy; Národní knihovna České republiky

Externí odkazyEditovat