Otevřít hlavní menu

Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB) je nadační fond, který přispívá k porozumění mezi Čechy a Němci. Již od roku 1998 finančně podporuje společné aktivity v oblasti vzdělávání, vědy a kultury.

Za dobu své činnosti podpořil více než 10 300 projektů celkovou částkou více než 57 milionů EUR.

Obsah

O Fondu budoucnostiEditovat

Impulsem ke vzniku Česko-německého fondu budoucnosti bylo podepsání Česko-německé deklarace mezi vládami České republiky a Spolkové republiky Německo, k němuž došlo 21. ledna 1997. Instituce samotná byla založena podle českého práva dne 29. prosince 1997 jako nadační fond se sídlem v Praze. Jeho počáteční nadační jmění činilo téměř 85 milionů eur.

V prvních deseti letech existence sehrál Česko-německý fond budoucnosti klíčovou roli při odškodňování českých obětí nacismu. Od roku 1998 bylo po dobu deseti let obětem nacistické zvůle vyplaceno celkem 45 milionů eur z nadačního majetku. Toto vyplácení je již uzavřené.

Od roku 2000 do roku 2006 administroval Česko-německý fond budoucnosti také vyplácení odškodnění českým obětem nuceného nasazení a dalšího nacistického bezpráví, a to ve spolupráci s německou spolkovou nadací Připomínka, odpovědnost a budoucnost (Erinnerung, Verantwortung, Zukunft, EVZ) a rakouskou nadací Smíření, mír a spolupráce (Fonds für Versöhnung, Frieden und Zusammenarbeit).

V současné době se Fond budoucnosti věnuje podpoře společných česko-německých projektů, které svádějí dohromady lidi z obou zemí, prohlubují jejich vzájemné kontakty, spolupráci a vzájemné poznání.

Podpora česko-německých projektůEditovat

Podporované oblastiEditovat

·       Mládež a školy

·       Kultura      

·       Dialogy a vědecké projekty

·       Publikace

·       Renovace památek

·       Sociální projekty a podpora menšin

·       Partnerství obcí a zájmových sdružení

·       Stipendia

Podmínky podporyEditovat

Finanční podporu z prostředků Česko-německého fondu budoucnosti mohou žadatelé obdržet pro projekt, který realizují společně s německým (resp. českým) partnerem. Žadatelem či partnerem může případně být i jednotlivá osoba.

Projekt by neměl trvat déle než jeden rok. Výjimkou jsou projekty renovací památek, kde může realizace projektu být až dva roky. Fond nepodporuje projekty s komerčním zaměřením a nefinancuje výlučně provozní náklady institucí.

Příspěvek požadovaný z Fondu budoucnosti smí představovat maximálně 50 % celkových nákladů na projekt. Maximální výše podpory je vyhrazena projektům, které se vyznačují zvláštními partnerskými kvalitami a/nebo inovačním charakterem. Zbývající náklady je třeba hradit z vlastních a/nebo jiných zdrojů.

Výjimku činí projekty podávané v rámci aktuálního „Tématu roku“ nebo jiných speciálních programů, kdy může příspěvek fondu dosahovat až 70 % celkových nákladů. Další specifikaci najdou zájemci na internetových stránkách fondu.

LhůtyEditovat

Žádost je nutno podat nejpozději tři měsíce před zahájením projektu. Uzávěrky přijímání žádostí jsou na konci každého čtvrtletí. Některé oblasti podpory mají zvláštní lhůty.

Význačné dlouhodobé projekty Fondu budoucnostiEditovat

Téma roku – ústřední oblast podporyEditovat

Tzv. Téma roku vyhlašuje Česko-německý fond budoucnosti od roku 2011. Jeho záměrem je stanovit těžiště podpory pro konkrétní rok a umožnit reakci na společenský vývoj v obou zemích. U projektů vztahujících se k tématu roku je možno žádat o příspěvek až ve výši 70 % celkových nákladů.

Témata roku:

2018 – Jakou budoucnosti chceme?

2017 – podpora.medialni.kompetence

2016 – Aktivní občanství tváří tvář výzvám 21. století

2015 - Hranice spojuje – inovativní projekty na podporu užších vazeb mezi Čechy a Němci v pohraničí

2014 – Společné angažmá české a německé občanské společnosti v oblasti drogové prevence

2013 - Výchova k demokracii a prevence xenofobie, antisemitismu a rasismu

2012 - Podpora jazyka

Česko-německé diskusní fórumEditovat

Česko-německé diskusní fórum je největším a dlouhodobě orientovaným projektem Česko-německého fondu budoucnosti. Založení diskusního fóra bylo zakotvené již do Česko-německé deklarace z roku 1997.[1] Úkolem fóra je podpora dialogu mezi Čechy a Němci a také zapojení všech společenských skupin, které se zasazují o těsné a dobře fungující partnerství obou zemí.

Příležitostí k setkání a výměně názorů na aktuální otázky je každoroční výroční konference, jíž se účastní aktivní občané, politici, vědci, novináři a zástupci průmyslu z obou zemí.

Česko-německá novinářská cenaEditovat

Česko-německou novinářskou cenu vypisuje Česko-německý fond budoucnosti ve spolupráci se Syndikátem novinářů ČR a Německým svazem novinářů (DJV). Smyslem ocenění je vyzdvihnout práci novinářek a novinářů, kteří informují diferencovaně a bez stereotypů o sousední zemi a přispívají tak k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci.

Cena je vypisována jednou ročně ve třech kategoriích – text, audio a multimédia (včetně TV). Udělena je nejlepšímu českému a nejlepšímu německému příspěvku v dané kategorii.

Zvláštní cenou Mileny Jesenské je nadto oceněn jeden německý anebo český příspěvek, zabývající se zvláště přínosným způsobem a se vztahem k aktuálnímu dění tématy, jako je občanská odvaha a multikulturní porozumění či tolerance.

Zvláštním oceněním za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost můžou být od roku 2018 oceněni i novinářky a novináři či novinářské formáty, kteří se v delším časovém období a mimořádným způsobem zasloužili o diferencované zpravodajství o sousední zemi a/nebo o společném soužití Čechů a Němců v Evropě.

Odškodňování českých obětí nacismuEditovat

K odškodňování českých obětí nacismu docházelo prostřednictvím Česko-německého fondu budoucnosti. Projekt humanitární pomoci obětem nacionálně-socialistického násilí (tzv. sociální projekt) byl schválen již na úvodním zasedání správní rady Fondu budoucnosti a stal se prvním a nejdůležitějším úkolem této instituce v prvním desetiletí jejího fungování.

Projekt odškodnění vypracovali a předložili přímo představitelé přeživších obětí, sdružených v Českém svazu bojovníků za svobodu a Federaci židovských obcí. Tím bylo zaručeno, že způsob odškodnění bude odpovídat jejich skutečným potřebám. Smyslem humanitární pomoci bylo poskytnout přímou finanční podporu žijícím obětem nejtvrdších represí – vězňům nacistických koncentračních táborů, káznic a jiných vězeňských zařízení, stejně jako těm, kdo se před pronásledováním ukrývali v nelidských podmínkách. Platbu mohli obdržet občané ČR či bývalí občané Československa jakékoli národnosti s bydlištěm i mimo ČR, pokud nebyli do té doby odškodněni na základě německého zákonodárství.

V souladu s Česko-německou deklarací bylo k tomuto účelu vyčleněno 90 milionů německých marek (tedy většina nadačních prostředků Fondu budoucnosti, které fond obdržel od obou vlád).

Projekt odškodňování byl rozvržen na deset let. Po tuto dobu byla oprávněným osobám každoročně vyplácena částka, kterou mohly vynaložit podle svých potřeb a vlastního uvážení na zlepšení své sociální a zdravotní situace.

V roce 1998 obdrželo v rámci tzv. sociálního projektu první splátku více než 7000 osob, poslední splátku si v roce 2007 převzalo 3500 tehdy žijících obětí nacismu.[2]

Odškodnění českých nuceně nasazenýchEditovat

V druhé polovině 90. let se v USA připravovaly hromadné žaloby proti německým podnikům, které za druhé světové války využívaly pracovní sílu vězňů koncentračních táborů. Hrozba soudních procesů a rozsáhlá mediální, politická a hospodářská kampaň proti německým firmám v zámoří, spolu se vstřícnějším postojem nové německé vládní koalice, otevřely v roce 1998 možnost odškodnění otrockou prací postižených vězňů i civilních nuceně nasazených.

Mezinárodních jednání se v letech 1999–2000 účastnila i Česká republika. Z celkové částky 10 miliard marek, již německý stát a německé firmy vložily do nově vzniklé spolkové nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“, bylo pro oběti z České republiky vyčleněno 423 milionů marek. Tyto prostředky měly být v první řadě rozděleny mezi oběti otrocké a nucené práce, za určitých podmínek však mohla být platba poskytnuta také jiným skupinám postižených. V České republice se tak odškodnění dočkali například perzekvovaní příbuzní zavražděných obětí rasového a politického teroru, pronásledovaní Romové nebo skrývané osoby.

Partnerskou organizací nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“, která měla v České republice administrovat vyplácení odškodnění, se stal Česko-německý fond budoucnosti. Ten za účelem praktické realizace výplat založil v roce 2000 specializované pracoviště, tzv. Kancelář pro oběti nacismu. V letech 2001–2006 provedl Fond budoucnosti výplaty odškodnění 75 769 žadatelům (z celkových 110 624 žádostí), které byly hrazeny z prostředků nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Z pověření České rady pro oběti nacismu (partnerské organizace rakouského fondu „Smíření, mír a spolupráce“) Fond budoucnosti dále zpracoval 11 798 žádostí osob, jež byly vězněny, nuceně nasazeny nebo utrpěly jinou újmu na území dnešního Rakouska, a poskytl na jejich základě platbu 10 964 žadatelům.

V rakouském i německém odškodňovacím programu bylo prostřednictvím Fondu budoucnosti celkově vyplaceno 8 miliard Kč (na základě 86 925 žádostí).[3]

Organizační strukturaEditovat

Správní radaEditovat

Odpovědným orgánem Česko-německého fondu budoucnosti je správní rada. Zastupuje Fond budoucnosti navenek i vůči vládám obou zemí. Její čtyři čeští a čtyři němečtí členové jsou na dobu dvou let jmenováni ministrem zahraničí příslušné země a jejich funkce je čestná. Jakožto nezávislé grémium rozhoduje SR suverénně. Každé čtvrtletí projednává na svém zasedání všechny žádosti o podporu projektů a rozhoduje o poskytování finančních prostředků.

Dozorčí radaEditovat

Dozorčí rada (DR) kontroluje, zda jsou finanční prostředky Fondu budoucnosti účelně vynakládány a zda jsou v pořádku všechny další finanční záležitosti. To se týká hospodaření Fondu budoucnosti, poskytování finanční podpory projektům i investiční strategie. DR se pravidelně účastní zasedání správní rady. Podobně jako u správní rady jsou dva čeští a dva němečtí členové DR jmenováni ministrem zahraničí příslušné země. Také jejich funkce je čestná.

SekretariátEditovat

Pod vedením jednoho českého a jednoho německého ředitele zde pracuje tým referentů a referentek z obou zemí. Zkoumají, zda si předkládané žádosti zaslouží podporu, dohlížejí na průběh projektů a kontrolují vyúčtování poskytnutých prostředků. Sekretariát připravuje také čtvrtletní zasedání správní rady, na kterém se rozhoduje o schválení žádostí o podporu projektů. Oba ředitelé – jeden v pracovním poměru fondu, druhý v čestné funkci – jsou na návrh příslušného ministra zahraničí jmenováni správní radou na dobu čtyř let. V současnosti jsou řediteli ČNFB Tomáš Jelínek a Petra Ernstberger.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat