Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická
	Českobratrská církev evangelická
	emeritní synodní senior Joel Ruml
Vznik
Datum	17. 12. 1918
Registrace v ČR
Datum	1. 9. 1991
Statutární orgán
Název	Synodní rada Českobratrské církve evangelické
Sídlo	Jungmannova 22/9, Praha 1-Nové Město, 110 00
Člen	Mgr. Daniel Ženatý (synodní senior, od 2015)
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Rejstřík církví a náboženských společností ; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českobratrská církev evangelická (ve zkratce ČCE, výjimečně též CČBE^[1]) je křesťanská církev působící na území České republiky. Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní hlásilo 117 212 obyvatel ČR, při sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásilo 51 936 obyvatel, což z ní činilo největší protestantskou církev v zemi.^[2] Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924)^[3] a také časopis pro mládež Nota nebe, jenž se do konce roku 2013 jmenoval Bratrstvo.^[4]

Českobratrský kostel v Trnávce

Obsah

HistorieEditovat

Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Svým dnešním názvem Českobratrská církev evangelická programově naznačuje svou návaznost na první (domácí) i druhou (světovou) reformaci, tak i to, že za své pravidlo víry a života uznává evangelium Ježíše Krista, dosvědčované v Písmu Starého i Nového zákona.

Českobratrský kostel v Praze-Braníku

Českobratrský kostel v Sázavě u Žďáru

Struktura církveEditovat

Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:

sbor farní,
sbor seniorátní,
sbor povšechný.

Spravována je způsobem presbyterně-synodním.

Farní sborEditovat

Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. On a jeden z presbyterů – kurátor – jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 251 sborů.

Seniorátní sborEditovat

Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění zvané konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů, volení na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem.

Senioráty Českobratrské církve evangelické

Církev tvoří 14 seniorátů:

Pražský seniorát
Poděbradský seniorát
Jihočeský seniorát
Západočeský seniorát
Ústecký seniorát
Liberecký seniorát
Královéhradecký seniorát
Chrudimský seniorát
Poličský seniorát
Horácký seniorát
Brněnský seniorát
Východomoravský seniorát
Moravskoslezský seniorát
Ochranovský seniorát (netvoří územní obvod, ale sdružuje bývalé sbory Jednoty bratrské, které vstoupily do ČCE)

Povšechný sborEditovat

Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je šest volených osob (tři faráři a tři laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.

VěřícíEditovat

Věková struktura osob, které se při sčítání lidu roku 2011 hlásily k ČCE

VzděláníEditovat

Od počátků protestantství se na vzdělání a výuku kladl velký důraz. První evangelické školy vznikaly už od tolerančního patentu a v 19. století jich bylo více než 100. Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:

Evangelická akademie Praha – Vyšší odborná škola sociálně právní a střední sociální škola
Evangelická akademie Brno – Vyšší odborná škola sociálně právní
Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno
Evangelická akademie Náchod Sociální činnost (sociální pečovatelství a sociální vychovatelství)
Evangelická akademie Olomouc Konzervatoř Evangelické akademie (dříve v Kroměříži)

Církev též provozuje jednu základní školu; Bratrská škola v Praze.

DiakonieEditovat

V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje ve více než 130 zařízeních ve všech regionech České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje 7 speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic; Citadela ve Valašském Meziříčí.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Ekumenická spolupráceEditovat

Církev je členem:

Významné osobnosti s členstvím v církviEditovat

Jan Balabán – český spisovatel
Milan Balabán – starozákonní teolog
Milada Horáková – česká právnička a dvojnásobná oběť totalitních režimů
Erazim Kohák – český filozof
Tomáš Garrigue Masaryk – první československý prezident
Zdeněk Matějček – dětský psycholog
Jan Palach – student filosofie, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci ČSSR
Přemysl Pitter – pedagog, který věnoval svůj život ochraně utlačovaných
Petr Pokorný – novozákonní teolog
Martin C. Putna – český literární historik^[5]
Pavel Říčan – psycholog
Mikuláš Ferjenčík – poslanec Poslanecké sněmovny PČR

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ KLÍPA, Jan. 130 – léto 2002. Getsemany [online]. 2002 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. ISSN 485X 1210 485X.
↑ Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online. www.czso.cz [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04.
↑ Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické [cit. 2014-02-28]. Dostupné online.
↑ Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12 [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné online.
↑ Poznámky pozdního příchozího | PROTESTANT nezávislý evangelický měsíčník. protestant.evangnet.cz [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. (česky)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Českobratrská církev evangelická ve Wikimedia Commons
Oficiální stránky církve
Mgr. Jiří Hoblík Th. D., ČESKÉ EVANGELICTVÍ, Dingir 2/2008
Evangnet – nezávislý evangelický portál – se schematismem ČCE (přehled sborů a kazatelů)
Diakonie ČCE
Sdružení evangelické mládeže ČR
Stránky evangelické mládeže
Evangelická akademie Brno – stránky EA VOŠ Brno a SZŠ EA Brno
Evangelická akademie Praha – stránky EA Praha

[1] KLÍPA, Jan. 130 – léto 2002. Getsemany [online]. 2002 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. ISSN 485X 1210 485X.

[2] Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online. www.czso.cz [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04.

[3] Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické [cit. 2014-02-28]. Dostupné online.

[4] Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12 [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné online.

[5] Poznámky pozdního příchozího | PROTESTANT nezávislý evangelický měsíčník. protestant.evangnet.cz [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. (česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]