Českobratrská církev evangelická
Českobratrská církev evangelická (ve zkratce ČCE, výjimečně též CČBE[1]) je křesťanská církev působící na území České republiky. Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní hlásilo 117 212 obyvatel ČR, při sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásilo 51 936 obyvatel, což z ní činilo největší protestantskou církev v zemi.[2] Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924).[3] Do roku 2018 vycházel časopis pro mládež Nota nebe,[4] jenž se do konce roku 2013 jmenoval Bratrstvo.[5]
Českobratrská církev evangelická | |
![]() emeritní synodní senior Joel Ruml | |
Vznik | |
---|---|
Datum | 17. 12. 1918 |
Registrace v ČR | |
Datum | 1. 9. 1991 |
Statutární orgán | |
Název | Synodní rada Českobratrské církve evangelické |
Sídlo | Jungmannova 22/9, Praha 1-Nové Město, 110 00 |
Člen | Mgr. Daniel Ženatý (synodní senior, od 2015) |
Odkazy | |
![]() | |
Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Svým dnešním názvem Českobratrská církev evangelická programově naznačuje svou návaznost na první (domácí) i druhou (světovou) reformaci, tak i to, že za své pravidlo víry a života uznává evangelium Ježíše Krista, dosvědčované v Písmu Starého i Nového zákona.
Struktura církveEditovat
Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:
- sbor farní,
- sbor seniorátní,
- sbor povšechný.
Spravována je způsobem presbyterně-synodním.
Farní sborEditovat
Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. On a jeden z presbyterů – kurátor – jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 251 sborů.
Seniorátní sborEditovat
Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění zvané konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů, volení na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem.
Církev tvoří 14 seniorátů:
- Pražský seniorát
- Poděbradský seniorát
- Jihočeský seniorát
- Západočeský seniorát
- Ústecký seniorát
- Liberecký seniorát
- Královéhradecký seniorát
- Chrudimský seniorát
- Poličský seniorát
- Horácký seniorát
- Brněnský seniorát
- Východomoravský seniorát
- Moravskoslezský seniorát
- Ochranovský seniorát (netvoří územní obvod, ale sdružuje bývalé sbory Jednoty bratrské, které vstoupily do ČCE)
Povšechný sborEditovat
Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je šest volených osob (tři faráři a tři laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.
VěřícíEditovat
VzděláníEditovat
Od počátků protestantství se na vzdělání a výuku kladl velký důraz. První evangelické školy vznikaly už od tolerančního patentu a v 19. století jich bylo více než 100. Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:
- Evangelická akademie Praha – Vyšší odborná škola sociálně právní a střední sociální škola
- Evangelická akademie Brno – Vyšší odborná škola sociálně právní
- Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno
- Evangelická akademie Náchod Sociální činnost (sociální pečovatelství a sociální vychovatelství)
- Evangelická akademie Olomouc Konzervatoř Evangelické akademie (dříve v Kroměříži)
Církev též provozuje dvě základní školy; Bratrská škola v Praze a Filipka: Škola příběhem - církevní základní škola v Brně.
DiakonieEditovat
V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje ve více než 130 zařízeních ve všech regionech České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje 7 speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic; Citadela ve Valašském Meziříčí.
Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.
Ekumenická spolupráceEditovat
Církev je členem:
Významné osobnosti s členstvím v církviEditovat
- Milan Balabán – starozákonní teolog
- Milada Horáková – česká právnička a dvojnásobná oběť totalitních režimů
- Erazim Kohák – český filozof
- Tomáš Garrigue Masaryk – první československý prezident
- Zdeněk Matějček – dětský psycholog
- Jan Palach – student filosofie, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci ČSSR
- Přemysl Pitter – pedagog, který věnoval svůj život ochraně utlačovaných
- Petr Pokorný – novozákonní teolog
- Martin C. Putna – český literární historik[6]
- Pavel Říčan – psycholog
- Mikuláš Ferjenčík, Olga Richterová – poslanci Poslanecké sněmovny PČR
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ KLÍPA, Jan. 130 – léto 2002. Getsemany [online]. 2002 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. ISSN 485X 1210 485X.
- ↑ Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online. www.czso.cz [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04.
- ↑ Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické [cit. 2014-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Církevní tisk [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2019-07-31]. Kapitola Nota nebe. Dostupné online.
- ↑ Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12 [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné online.
- ↑ Poznámky pozdního příchozího. Protestant [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Bibliografie dějin Českobratrské církve evangelické
- Diakonie Českobratrské církve evangelické
- Nakladatelství Kalich
- Evangelický zpěvník
- Český bratr
- Kostnické jiskry
- Svítá
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Českobratrská církev evangelická na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky církve
- Mapa sborů ČCE na Wikidatech
- Mgr. Jiří Hoblík Th. D., ČESKÉ EVANGELICTVÍ, Dingir 2/2008
- Evangnet – nezávislý evangelický portál – se schematismem ČCE (přehled sborů a kazatelů)
- Diakonie ČCE
- Sdružení evangelické mládeže ČR
- Stránky evangelické mládeže
- Evangelická akademie Brno – stránky EA VOŠ Brno a SZŠ EA Brno
- Evangelická akademie Praha – stránky EA Praha
- Průvodce