Český bratr

český evangelický časopis

Český bratr (familiárně označovaný též Brácha, Bruder) je časopis Českobratrské církve evangelické. Vychází dvanáctkrát do roka. Jednou ročně, obvykle v červenci, vychází jako dvojčíslo s větším počtem stran. Standardně má 44–48 stran. Zabývá se zejména děním v evangelickém prostředí, sleduje ale i významné zprávy z mimocírkevního kontextu. Kromě reportáží, rozhovorů a úvahových textů zveřejňuje také recenze nově vydaných knih s duchovní tematikou.

Evangelický časopis Český bratr
Druh měsíčník
Formát B5, vazba V1
Majitel Synodní rada Českobratrské církve evangelické
Vydavatel Českobratrská církev evangelická
Šéfredaktor Ing. Daniela Ženatá, Mgr. Adéla Rozbořilová
Redaktoři MUDr. Jana Plíšková
Založení 19. ledna 1924
Jazyk čeština
Cena 30,- Kč; roční předplatné 350,- Kč
Sídlo společnosti Český bratr
Jungmannova 9
p. přihr. 466
111 21 Praha 1
Náklad 2 850
ISSN 1211-6793
Oficiální web
Český bratr.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho založení v roce 1924 synodním výborem ČCE bylo odpovědí na opakovaně vyjadřovanou potřebu vlastního církevního časopisu českých evangelíků. Navazoval na stejnojmenný časopis, který 1. ledna 1886 začal v Praze vydávat člen reformované církve helvetského vyznání Jan Hrozný v ceně 1,5 zlatých. Jeho vydávání bylo zastaveno v červenci 1915 a předtím do jeho obsahu zasahovala státní cenzura.

HistorieEditovat

 
Daniela Ženatá, šéfredaktorka časopisu 2010-2020.

K 1. lednu 1886 vyšlo první číslo časopisu s názvem „Český bratr“. Jeho vydavatelem a redaktorem byl člen reformované církve helvetského vyznání, soukromník Jan Hrozný, majitel domu v Ječné ulici č. 22, Praha. Patřil do farnosti u Klimenta, kde byl v té době farářem Benjamin Košut, který napsal jak úvodní článek časopisu, tak byl jeho významným přispěvatelem, autorem výkladů Písma, ale i článků historických i mnoha povzbuzení k posílení evangelictví a k národnímu uvědomění. Pravidelně vycházely i zprávy z církve především na českém území, ale i ze sesterských evangelických církví a rozličná oznámení. Redaktor Hrozný časopis vydával každou první neděli v měsíci. První číslo rozeslal do evangelických sborů v Čechách a na Moravě, s upozorněním na možnost předplácení na jeho pražské adrese: pro Prahu i venkov poštou za 1,50 zlatých, pro Ameriku pak za 2,50 zlatých.

Od roku 1895 přebírá odpovědnost za vydávání spolek „Družstvo českobratrské v Praze“ a odpovědným redaktorem je Josef Šafář. Uvádí se podtitul „Časopis pro lid evangelický“ a časopis se rozšiřuje na čtrnáctideník. Přibývá zpráv, zejména z církevních ordinací a instalací i dalších slavností, uveřejňují se dopisy čtenářů, je zařazena katechetická příloha.

V roce 1896 se pod vedením redaktora Jarolíma Železného změnil podtitul na „Politický časopis pro lid evangelický“, ale po roce se od této orientace upustilo a zůstal podtitul „Časopis pro lid evangelický“ pod vedením odpovědného redaktora Karla Topinky.

Předválečné obdobíEditovat

V době před 1. světovou válkou se stávalo, že cenzura některé části článků nepřipustila vydat – pak vycházel časopis s bílými místy. Od poloviny druhého roku 1. světové války – od července 1915 – přestal ve svém 29. ročníku časopis vycházet. V závěru 1. světové války a v období vrcholícího úsilí o vznik sjednocené církve nebylo na vydávání časopisu sil ani prostředků, také cenzura škrtala v textu stále častěji, a tak se vydávání Českého bratra na několik let odmlčelo.

K záměru vydávat církevní časopis se synodní výbor vrátil až v době dostatečně konsolidované, v roce 1923. Dne 19. ledna 1924 vyšlo první číslo časopisu s názvem „Český bratr“ s podtitulem „Časopis Českobratrské církve evangelické“, který vycházel desetkrát v roce. Vydavatelem byl synodní výbor (předchůdce pozdější synodní rady). Úprava titulní stránky listu byla typická pro časopis v období 1924 – 1945), a hned v prvním čísle si zařádil tiskařský šotek, označení letopočtu se zpozdilo o rok (1923 místo 1924, toto nedopatření se ovšem napravilo ihned v druhém čísle). Úvodní článek byl z pera 1. synodního seniora ČCE, Josefa Součka. V redakční radě zasedali členové synodního výboru (Josef Souček, Ferdinand Hrejsa, Ferdinand Kavka, Antonín Boháč, František Prudký, Josef Král), odpovědným redaktorem byl po dalších dvacet let církevní tajemník, farář Bohumil Valeš. Vznikaly stálé rubriky: Biblické úvahy, Články – náboženské i vzdělavatelné, Rozhledy, Literatura a umění, Naše sbory, Z jiných církví, Zprávy. Texty bývaly doplňovány i obrázky. Pro zajímavost – roční předplatné bylo 12 Kč, do Ameriky 1 dolar. V roce 1933 se ujal funkce vedoucího redaktora tajemník synodní rady, J. B. Souček. Bohumil Valeš zůstal odpovědným redaktorem. Od poloviny roku 1935 se uvádí redakční rada: A. Boháč, K. P. Lanštják, J. B. Souček, J. B. Šimek, B. Valeš, který je stále odpovědným redaktorem. Později byl do redakční rady začleněn L. Balcar.

V období let 2. světové války 1939 – duben 1945 není redakční rada uváděna jmenovitě, časopis řídí J. B. Souček a odpovědným redaktorem zůstává Bohumil Valeš. V období květen 1945 – prosinec 1946 je druhá přestávka ve vydávání časopisu. Všichni mají mnoho jiných starostí. J. B. Souček odchází na opět otevřenou Evangelickou bohosloveckou fakultu, aby se ujal katedry Nového zákona, na synodní radě je co dělat s rekonstrukcí sborů po válce a s přebíráním toho, co ČCE dostala přiděleno po odsunu sudetských Němců z vlastnictví evangelických sborů německého jazyka v Čechách a na Moravě.

V lednu 1947 je vydávání časopisu Český bratr obnoveno, vychází 23. ročník. V redakční radě zasedali členové synodní rady, vydávání řídili po řadu let Vladimír Čapek (v té době farář ve sboru Praha-Žižkov II) a Josef Svatoň, tajemník synodní rady. Od roku 1952 redigoval časopis Josef Svatoň sám, a to až do července 1975. Členové redakční rady nebyli uváděni jmenovitě – převažovali však členové synodní rady a tajemníci ústřední kanceláře.

Období po r. 1948Editovat

Od července 1975 do května 1978 redigoval Českého bratra František Škarvan, synodní kurátor. Do roku 1985 pak byl odpovědným redaktorem Josef Hlaváč, náměstek synodního seniora.

V letech 1986 – 1991 řídil časopis farář z Prahy-Střešovic Jaroslav Vetter. V redakční radě byli Miroslav Brož, Jiří Lejdar, Jaroslav Nečas, Pavel Smetana, Jan Šplíchal, Eva Potměšilová. Na počátku 90. let, řídil časopis Zdeněk Susa (1991-1993), který byl zároveň v letech 1991 – 1997 synodním kurátorem. Za jeho vedení se zvýšil počet čísel v roce na 18 (vycházel přibližně jedenkrát za tři týdny). Jméno se pozměnilo na „Evangelický časopis – Český bratr“. Mezi členy církve se nový název neujal a časopis byl stále jmenován „Český bratr“ (důvěrněji „brácha“ nebo „bráška“).

Období po r. 1993Editovat

Mezi lety 1994 a 2002 byla vedoucí redaktorkou Lydie Roskovcová, synodní kurátorka v letech 1997 – 2003. Jejím následovníkem, působícím v letech 2003 – 2009 byl - jakožto vedoucí redaktor - pověřen farář Jan Mamula a v redakční radě spolupracovali Gabriela Fraňková Malinová, Ivana Benešová, Miroslav Brož, Jiří Hoblík, Jan Kirschner, Ivo Mareš, Miloš Rejchrt, Petr Špirko, Petr Veber. Název časopisu se vrátil k původnímu „Český bratr“, obsah se rozrostl o další stránky. V roce 2009 časopis snížil počet výtisků na 12 ročně – stal se opět měsíčníkem. Vedoucí redaktor Jan Mamula rezignoval na svou funkci a od června 2009 se na omezenou dobu stal šéfredaktorem Tomáš Pavelka, farář v Lounech.

 
Číslo 6/2020 před distribucí.

Ve výběrovém řízení na místo vedoucího redaktora se nejlépe umístila Daniela Ženatá a v únoru 2010 se ujala vedení časopisu. Vytvořila redakční radu, jejímiž členy byli: Gabriela Fraňková Malinová, Šárka Grauová, Pavel Hanych, Jiří Hoblík, Jan Kirschner, Jan Mamula, Tomáš Pavelka, Jana Plíšková, Romana Špačková, Lenka Ridzoňová.

Od ledna 2012 byly spuštěny webové stránky Českého bratra. Zde je možné číst on-line příspěvky po rubrikách, nebo si prohlížet jednotlivá čísla v pdf formátu. Výhodou oproti tištěnému časopisu je možnost publikovat nezkrácené verze příspěvků a barevné obrázky. Český bratr má i svou stránku na facebooku.

V roce 2017 vstupuje Český bratr časopis v rámci 500. výročí evropské reformace připomíná Lutherovými důrazy a jejich souvislostmi s dnešní dobou.

Rok 2018 je jubilejním rokem – Českobratrská církev evangelická slaví sto let od svého vzniku. Církev má nové logo a časopis má nové grafické zpracování, a to jak v tištěné verzi, tak i na webu. Mění se též design titulní strany. Barevná obálka a černobíle tištěný vnitřek časopisu zůstává.[1]

SoučasnostEditovat

Rok 2019 je 95. ročníkem časopisu. Po všech výročích a jejich oslavách volí společenské téma celoročního cyklu – „Společnost a víra“. Úbytek členů církve se projevuje snížením nákladu na 2800 kusů. Zároveň po více než deseti letech časopis zdražuje.

V současnosti tvoří redakční radu 11 členů. V červnu 2020 oznámila šéfredaktorka Daniela Ženatá, že z redakce odchází. Na její místo nastoupila Adéla Rozbořilová.

AutořiEditovat

Časopis má kromě šéfredaktora a samostatného redaktora také stálou redakční radu, která má přibližně 10 členů. Jmenuje ji synodní rada na návrh šéfredaktora, funkční období není omezené. Do autorského millieu patří dále mnoho externích přispěvatelů, mezi nimiž jsou významní teologové (např. Tomáš Halík, Jan Štefan, Petr Sláma, Miloš Rejchrt, ad.) odborníci (např. literární historik Martin C. Putna, historik a teolog Martin Vaňáč, psycholožka Bohumila Baštecká, sémiotik Josef Šlerka) i laici. Přispívají také členové jiných církví či lidé mimo církevní okruh.

Sbírka kázáníEditovat

Redakce vydává Sbírku kázání pro čtené služby boží (ISSN 0231-7419), vycházející dvakrát do roka, kterou je třeba objednat zvlášť. Obsahuje homiletické texty sloužící jako pomůcka pro tzv. čtené bohoslužby (vedené pověřeným laikem).

Související odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historie. www.ceskybratr.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazyEditovat