Otevřít hlavní menu

Prague Pride

festival a průvod LGBT hrdosti
Průvod směřující z Národní třídy směrem na most Legií, první ročník festivalu v roce 2011

Prague Pride je festival LGBTQ hrdosti, pořádaný v Praze od roku 2011, a to každoročně vždy v polovině srpna, po dobu asi jednoho týdne. Kromě tradičního sobotního průvodu Prahou, který je vrcholem celého festivalu, pravidelně představuje množství veřejných diskusí a debat, workshopů, sportovních a kulturních akcí i duchovních setkání.[1]

Program a organizaceEditovat

V rámci festivalu se konají desítky kulturních, sportovních a společenských akcí, a to jak v symbolické Pride Village na Střeleckém ostrově, tak na mnoha jiných místech všude po Praze.[2]

Vyvrcholením celého festivalu pak je „průvod hrdosti“, jejichž tradice se datuje až do roku 1970, kdy první takový průvod prošel ulicemi New Yorku jako přímá reakce na homofobnítransfobní šikanu ze strany policie, snahu o všeobecnou liberalizaci a vznik hnutí za práva sexuálních menšin.[3][4] Průvodu se tradičně účastní desítky tisíc lidí, často nesoucí duhové vlajky a transparenty oslavující queer kulturu, a kolem desítky alegorických vozů vypravovaných nejrůznějšími LGBTQ organizacemi, korporacemi, politickými stranami nebo gay kluby.[5] Od roku 2018 též v čele průvodu stojí takzvaní „maršalové“, tedy osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o rozvoj LGBTQ práv v Česku i ve světě.[6] Cílovou destinací průvodu je každoročně Letenská pláň, na níž po skončení průvodu následuje rozsáhlý kulturní program.

Festival organizuje stejnojmenná nezisková organizace Prague Pride. Ředitelem organizačního týmu prvních tří ročníků byl Czeslaw Walek, který se následně stal ředitelem neziskové organizace Prague Pride a výkonnou ředitelkou festivalu se od roku 2018 stala Hana Kulhánková.

Společenské přijetí a kritikaEditovat

Média obvykle sledují, kteří politici, diplomati, umělci, náboženští představitelé a jiné osobnosti veřejného života festival a obzvlášť průvod podpořili či nad ním dokonce převzali záštitu, a kdo se k němu naopak vyjadřuje negativně nebo proti němu protestuje.

Nad prvními třemi ročníky převzali záštitu primátoři hlavního města Prahy z pravicových stran, nad prvním ročníkem i starosta Prahy 1, nad třetím pak starostka Prahy 2. Podporu veřejně vyjádřili jednotliví politici z levicových stran. Festivalu každoročně vyjadřuje podporu i řada velvyslanectví zemí západní Evropy, USA či Kanady.

Proti festivalu a průvodu tradičně protestují křesťanští konzervativci, zastoupení zejména Akcí D.O.S.T. a Mladými křesťanskými demokraty. Ti ve stejný den jako protiakci pořádají Pochod pro rodinu, a to s podporou některých církevních představitelů, politiků KDU-ČSL ad. Proti prvnímu ročníku svolala protestní akci též krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti. Např. protestní demonstrace proti pochodu Prague Pride v srpnu 2016 byla pražskou radnicí zakázána.[7]

První ročník Prague Pride významně zpopularizoval vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek, který akci označil za „nátlakovou akci homosexuálů“ a homosexuály za „devianty“. V mediálním prostoru se jeho postoje zastal i prezident Václav Klaus, který varoval před ideologií homosexualismu. Jeho prezidentský nástupce Miloš Zeman se v roce 2012 ještě jako kandidát zúčastnil politické debaty pořádané Prague Pride a o rok později zachoval k průvodu neutrální postoj.

Příznivci akci prezentují jako karnevalový festival tolerance a radosti. Nesouhlasné reakce z velké části vycházejí z obecné neakceptace homosexuálů a homosexuality či její veřejné prezentace, typické v některých sociálních skupinách. Nad tento rámec bývá zpochybňován – a to i ze strany některých homosexuálů či jejich sympatizantů (typicky tzv. homoconů) – zejména karnevalový aspekt průvodu. Ten se kritikům jeví být v rozporu se snahou o společenské přijetí normativity homosexuálů. Martin C. Putna takové uvažování v roce 2011 shrnul citátem Bruce Bawera: „Jediný den v roce, kdy se stydím za to, že jsem homosexuál, je den gay hrdosti.“ Spolu s ním ovšem konstatoval, že karnevalové elementy tvoří jen malou část průvodů a že se někteří účastníci nestrojí do kostýmů proto, že by tak toužili chodit v každodenním životě, ale proto, že „ke karnevalu již od středověku patří převlékání, provokování a porušování všech hranic“.[8]

Náboženské kontroverze okolo pochodu Prague PrideEditovat

Zatímco organizátoři pochodu Prague Pride sami sebe řadí do hnutí za práva sexuálních menšin, hlas římskokatolické církve reprezentovaný kardinálem Dominikem Dukou zní jinak. Dominik Duka již před konáním prvního pochodu v Praze v roce 2011 na základě předběžného programu celou akci odsoudil se slovy, že se nejedná o „otázku práva menšiny na toleranci, ale o propagaci uvolněného životního stylu, který není zodpovědný, důstojný a krásný.“[9] Dukovi vadí zejména požadavky směrem k adopci dětí homosexuálními páry, čímž dle jeho slov protagonisté Prague Pride popírají právo dítěte na své biologické rodiče.[9] Pravděpodobně z tohoto důvodu se katolická církev nepodílí na žádném z duchovních programů, jež festival rovněž nabízí. Téma adopce dětí homosexuálními páry rezonuje i v české společnosti, přičemž podle CVVM z května 2019 slabší polovina, 47 % z dotázaných, schvaluje právo na adopci dětí z institucionální péče homosexuálními páry a jejich právo uzavřít sňatek.[10]

Součástí Prague Pride bývá zpravidla i velmi bohatý doprovodný program, který rovněž podporuje řada křesťanských společenství, jako např. ekumenický křesťanský spolek LOGOS, nebo také poradní odbor pražské evangelické mládeže pražských sborů ČCE,[11] avšak s upozorněním, že se nejedná o oficiální postoj ČCE. Na programu se v historii oficiálně podílela např. Českobratrská církev evangelická, nebo Církev československá husitská.[12] Katolická církev, i přes silný arcibiskupův hlas, však není ve svém postoji jednotná. V roce 2015 zprostředkoval dnes již bývalý katolický jáhen Jaroslav Lorman na půdě Římskokatolické akademické farnosti Praha při kostele Nejsvětějšího Salvátora přednášku americké řádové sestry Jeannine Garmickové věnující se hájením práv LGBT osob v prostředí katolické církve. S pořádáním přednášky a s promítáním polského filmu o homosexuálním knězi s názvem „Ve jménu…“ souhlasil rovněž farář této farnosti Tomáš Halík. Dominik Duka tuto podporu akce Prague Pride na katolické půdě nejdříve kritizoval, posléze ji zakázal.[13] Jak lze tedy vidět, uvnitř katolické církve nepanuje jednotný názor na dialog s LGBT menšinou, čehož si všímají i členové spolku LOGOS. Ti v roce 2015 vyjádřili znepokojení nad odmítáním této příležitosti k dialogu v rámci římskokatolické církve a dle jejich slov se tato církev tématům diskriminace a šikany LGBT věřících vyhýbá.[14] Na stejný problém uvnitř katolické církve upozornil i bývalý římskokatolický kněz Jiří Pešek v roce 2018, když v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV řekl, že gayové a lesby jsou v katolické církvi v izolaci, veškeré pokusy o jejich pastoraci selhávají a velmi často se setkávají se strachem o své orientaci hovořit.[15]

Jak rovněž zmiňuje ve svém rozhovoru Jiří Pešek, někteří kněží sice dokáží velmi citlivě doprovázet lidi s homosexuální orientací, avšak cílená pastorace v církvi neexistuje, nevytváří se prostředí, ve kterých by měli tito lidé zastání.[15] Pokusy Peška tuto situaci uvnitř církve řešit znovu narážely na postoj Dominika Duky. Další náboženská kontroverze týkající se pastorace LGBT komunity odehrála na Prague Pride v roce 2017. Římskokatolický kněz Pio David Oláh se podílel na ekumenické bohoslužbě (ne však katolické mši v pravém slova-smyslu).[12] Protože se nejednalo přímo o katolickou mši, nebyl to problém i přesto, že Oláh neměl dle pražského arcibiskupství tou dobou pravomoc již rok sloužit katolickou mši. Avšak Oláh ve svých aktivitách směrem k LGBT komunitě dál pokračoval, vedl bohoslužbu určenou pro sexuální minority v organizaci Život 90 na Starém Městě. Na svém profilu na sociální síti Facebook uvedl, že je „(…) přesvědčen, že se jedná o Bohu milou akci, ku prospěchu LGBT věřících“, a že je nutné, aby duchovní nepřehlíželi věřící s menšinovou sexuální orientací.[12] Oláh tvrdí, že pokud chtějí homosexuální věřící žít podle učení katolické církve, jsou nuceni žít v celoživotním celibátu, což je dle něj v rozporu s výkladem Bible i vlastní tradicí učení církve.[16] Dominik Duka zase reaguje na důvody konání mše pro LGBT takto: „Členové Hnutí Logos a LGBT katolíci se právem považují za plnoprávné občany České republiky i za katolické křesťany, jsou jim tedy otevřeny všechny bohoslužby při zachování základních podmínek, které vyžaduje křesťanská etika a normy kanonického práva. V tomto duchu jsou tedy naše srdce i dveře našich kostelů vždy otevřené.“[16]

V souvislosti s Prague Pride 2019 arcibiskup Duka na svém Twitteru oznámil, že se připojuje k prohlášení na podporu krakovského arcibiskupa Jędraszewského, který je kritizován za své kázání vymezující se vůči LGBT komunitě. Duka se vymezuje vůči „světonázorovému totalitarismu, prezentovaného v poslední době agresivními vyjádřeními stoupenců ideologie LGBT.“[17] Přirovnání LGBT komunity k totalitárním režimům je přinejmenším velmi nevkusné a vzbuzuje určité kontroverze, protože připomíná jiná populistická vyjádření některých českých politiků z poslední doby, čehož si všimli novináři v rámci zpravodajského serveru Českého rozhlasu iRozhlas a pečlivě je analyzovali.[18] I přes relativní vstřícnost české populace k rozšíření práv homosexuálů[10] je otázkou, jakým směrem se bude vůči nim odvíjet česká politika. Jak totiž naznačuje pro týdeník Respekt redaktor Marek Švehla, možná se nejedná pouze o úpadek tradiční rodiny, jak jej podávají někteří křesťanští konzervativci, ale podpora sňatků homosexuálních párů „téměř dokonale kopíruje dělení na bývalý Východ a Západ: pouze Itálie patří v tomto ohledu k východní části Evropy.“[19]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VRÁNOVÁ, Andrea. Festival Prague Pride nabídne přes sto akcí na několika místech Prahy. iDNES.cz [online]. 2018-08-01. Dostupné online. 
  2. O festivalu [online]. Prague Pride. Dostupné online. 
  3. BALLOU, Elizabeth. The Origins Of Pride Month: What You Should Know About Its History. Bustle [online]. 2016-07-22. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Přesně před 50 lety začaly stonewallské nepokoje, radikální předchůdce dnešních Prides. A2larm [online]. 2019-06-28. Dostupné online. 
  5. MAGDOŇOVÁ, Jana. Lidé v maskách, 15 alegorických vozů, 3 maršálci. Centrem Prahy prošel průvod hrdosti Prague Pride. iROZHLAS.cz [online]. 2018-08-11. Dostupné online. 
  6. Maršálové v čele průvodu. Ocenili jsme LGBT aktivistky a aktivisty [online]. Prague Pride. Dostupné online. 
  7. ČTK. Praha zakázala protest proti letošnímu pochodu sexuálních menšin Prague Pride | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. 
  8. PUTNA, Martin C. PUTNA: Hrdost, stud a karneval. lidovky.cz [online]. 10. 8. 2011. Dostupné online. 
  9. a b Reakce arcibiskupa Duky k Prague Pride - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b SPURNÝ, Martin. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – květen 2019 [online]. Praha: CVVM, 2019-06-07 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  11. Křesťan dnes [online]. 2019-08-09 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  12. a b c HORÁK, Jan. Páter na Prague Pride zaskočil věřící. Mše sloužit nesmí, ujistilo arcibiskupství | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-08-09 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  13. GLÜCK, Dalibor. Duka zakázal akce Prague Pride U Salvátora. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  14. MATERNA, Dan. Akce k Prague Pride v kostele Nejsvětějšího Salvátora nebudou. Duka je zakázal | Domov. Lidovky.cz [online]. 2015-07-31 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b DRTINOVÁ, Daniela. Bývalý kněz: Gayové a lesby jsou v církvi v izolaci, pastorace neexistuje, je pro ně lepší mlčet | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2018-06-10 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  16. a b PÍHOVÁ, Dominika. V katolické církvi panuje vůči LGBT hysterie, říká kněz, kterého stál coming out málem život. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  17. FENDRYCH, Martin. Duka po Prague Pride: Hrozí totalita homosexuálů. Uřízl církvi ostudu | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2019-08-12 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  18. ZLATKOVSKÝ, Michal. DATA: Hitler ve sněmovně? Jeho jméno zaznělo v projevech poslanců už 355krát. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  19. ŠVEHLA, Marek. Zapomeňte na práva, jsou tady povinnosti a tradice. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat