2011
rok
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince. Rok byl vyhlášen za mezinárodní rok lesů a chemie.[kým?]
2011 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 495 430 |
Narození | 108 673 |
Zemřelí | 106 848 |
Přirozený přírůstek | 1 825 |
Přírůstek stěhováním | 16 889 |
Celkový přírůstek | 18 714 |
Události
editovat- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2011
Česko
editovat- 1. ledna
- Pavel Zeman se stal nejvyšším státním zástupcem.
- Václav Klaus veřejně přečetl svůj novoroční projev, který trval 10 minut, v televizi a rozhlase.
- 24. ledna – skončilo vysílání televize Z1, údajně z důvodu nízké sledovanosti.
- 8. března – začala vysílat nová televizní stanice Prima Love.
- 16. března – byly nalezeny ostatky zmizelé Anny Janatkové.
- 21. března – hlavní podezřelý v kauze Anna Janatkové Otakar Tomek se pokusil o sebevraždu, 23. března zemřel.
- 25. až 26. března proběhlo v Česku celostátní sčítání lidu, domů a bytů, které zajišťoval Český statistický úřad.
- 28. března – Jiřímu Kajínkovi byla opět zamítnuta žádost na obnovení procesu.
- 31. března – přestala platit česká bankovka v hodnotě 50 Kč, v komerčních bankách ji bylo možné vyměnit následující rok, v ČNB následujících 6 let.
- 1. května – Začala vysílat Pražská televize Metropol TV.
- 28. května – byla zahájena demolice Zimního stadiónu na pražské Štvanici.
- 5. června – Lukáš Adamec se stal vítězem 2. Česko Slovenské Superstar.
- 16. června – konala se jednodenní celostátní stávka v dopravě, zastavily se vlaky, některé autobusy a tramvaje, nevyjelo ani pražské metro.
- 6. července – Česká Wikipedie dosáhla hranice 200 000 článků.
- 14.–17. července – v Ostravě se uskutečnilo osmé Mistrovství Evropy v atletice do 23 let.
- 28. července až 7. srpna – v Hradci Králové a Pardubicích se uskutečnilo Mistrovství Evropy v basketbalu mužů do 16 let.
- 27. listopadu – Kyrgyzstánec Atai Omurzakov se stal vítězem druhé řady soutěže Česko Slovensko má talent.
- 28. listopadu – byl otevřen první úsek Vysočanské radiály.
- 30. listopadu – Česká televize ukončila analogové televizní vysílání.
- 10. prosince – proběhlo úplné zatmění Měsíce, částečně viditelné i z území Česka.
- 23. prosince – konal se státní pohřeb Václava Havla.
Svět
editovat- 1. ledna
- Maďarsko se na půl roku ujalo předsednictví EU.
- Estonsko přijalo euro.
- Ostrovy patřící pod Nizozemsko: Bonaire, Svatý Eustach a Saba (Nizozemské Antily) přešly z antilského guldenu na americký dolar.
- Litva se stala předsedou OBSE.
- Dilma Rousseffová se stala prezidentkou Brazílie jako první žena v historii země.
- Následkem výbuchu v koptském kostele v Alexandrii v Egyptě zahynulo 23 lidí a dalších 97 bylo zraněno.
- V Surgutu (Rusko) při vzletu se vzňalo a následně vybuchlo letadlo Tu-154. Zemřeli 3 lidé a dalších 44 bylo zraněno.
- 2. ledna
- V Chile došlo k zemětřesení o Richterovy škále 6,5. Nevyžádalo si však žádné oběti ani škody.
- Konjunkce Jupitera a Uranu.
- 3. ledna – Arnold Schwarzenegger opustil funkci guvernéra Kalifornie (USA).
- 4. ledna – Z větší části Evropy, severní Afriky a západní Asie bylo viditelné částečné zatmění Slunce.
- 7. ledna – 15. mistrovství Asijského fotbalového šampionátu v Kataru.
- 9. ledna
- V jižním Súdánu začalo referendum o nezávislosti na Súdánu.
- Ruská federace zakázala cizincům nákup pozemků v příhraničních oblastech.
- Při zřícení letadla v Íránu zahynulo 77 osob a dalších 26 bylo zraněno.
- 10. ledna – Jižní Osetie zcela zakázala vnik Gruzínské lari na svém území.
- 13. ledna – Začal 9. ročník Mezinárodního festivalu duchovní hudby Stříbrné Zvony (Sudraba zvani, Silver Bells) v Daugavpils, Lotyšsko.
- 14. ledna
- Parlament Kazachstánu se rozhodl uspořádat referendum o rozšíření pravomocí prezidenta Nursultana Nazarbajeva do roku 2020.
- Došlo k převratu v Tunisku. V důsledku nepokojů v Tunisku, tuniský prezident Zín Abidín bin Alí uprchl ze země.
- 15. ledna – 10. výročí založení Wikipedie.
- 19. ledna
- Na jihozápadě Pákistánu došlo k zemětřesení o síle 7,4 Richterovy stupnice.
- První trestní řízení proti uživatelům internetu kvůli porušení autorských práv v Rusku.
- 20. ledna – Došlo k několika výbuchům v Doněcké Oblasti na Ukrajině. Nebyla zjištěna žádná zranění.
- 21. ledna – Alexandr Lukašenko se oficiálně už počtvrté stal prezidentem Běloruska.
- 23. ledna
- V prezidentských volbách v Portugalsku zvítězil stávající prezident Aníbal Cavaco Silva.
- V jižním Pákistánu se srazil autobus s autocisternou na benzin. Zemřelo 32 lidi a 9 jich bylo zraněno.
- 24. ledna – Během teroristického útoku na letišti Letiště Moskva-Domodědovo v Moskvě zahynulo 35 lidí a 180 jich bylo zraněno.
- 6. února – Super Bowl XLV se odehrál na Cowboys Stadium v Texasu, vítězem se stali Green Bay Packers.
- 24. února – Poslední let raketoplánu Discovery k ISS (Mezinárodní vesmírná stanice).
- 10. února – Do oběhu byl uveden nový vzorek stodolarové bankovky.
- 11. února – Egyptský prezident Husní Mubarak odstoupil pod nátlakem miliónových demonstrací.
- 12. února – V Erzurumu v Turecku začala Zimní univerziáda 2011.
- 27. února – Udílení filmové ceny Oscar, nejúspěšnějším filmem se stal film Králova řeč.
- 5. března – Automatická meziplanetární stanice New Horizons křižovala orbit Uranu po pětileté cestě.
- 11. března – Silné podmořské zemětřesení způsobilo vlnu tsunami vysokou až 11 metrů. Jeho epicentrum se nacházelo u tichomořského ostrova Honšú, zasáhlo celý Tichý oceán. Velké následky utrpěla zejména japonská města např. Sendai nebo Tokio. Zemětřesení způsobilo havárie v atomových elektrárnách Fukušima 1 i Fukušima 2. V elektrárně Fukušima I nastal v sobotu 12. března 2011 výbuch chladicího okruhu, další dva výbuchy následovaly v dalších dnech.
- 17. března – Rada bezpečnosti OSN vyhlásila bezletovou zónu nad Libyí (což se dá pokládat za počátek libyjské občanské války).
- Silné nepokoje a protivládní demonstrace propukly v březnu i Sýrii.
- 17.–20. března – Lipský knižní veletrh.
- 18. března – Kosmická sonda MESSENGER byla uvedena na oběžnou dráhu okolo Merkuru.
- 20. března – Parlamentní volby ve Finsku.
- 4. dubna – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kosmická loď Sojuz TMA-21.
- 12. dubna – Den kosmonautů, 50 let po letu do vesmíru Jurije Gagarina.
- 22. dubna – Mezinárodní Den Země.
- 24. dubna – Velikonoce (Boží hod velikonoční).
- 29. dubna
- 1. května – ve Vatikánu byl slavnostně prohlášen za blahoslaveného jeden z největších papežů 20. století Jan Pavel II. Ceremoniálu, který vedl jeho nástupce Benedikt XVI., se zúčastnily stovky tisíc lidí a další miliony ho sledovaly v přímém přenosu.
- 2. května – Usáma bin Ládin zabit americkými vojáky.
- 5. května – Ve Velké Británii proběhlo historicky vůbec první celostátní referendum o změně britského volebního systému, britští voliči navrhovanou změnu neschválili.
- 16. května – Vypuštění raketoplánu Endeavour. Poslední let raketoplánu Endeavour.
- 26. května – Byl zatčen srbský generál a válečný zločinec Ratko Mladić.
- 12. června – proběhly v Turecku parlamentní volby. V nich opět zvítězila vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje tureckého premiéra Recepa Erdoğana, který tak dosáhl historického úspěchu (poprvé v tureckých dějinách se jedné straně podařilo třikrát zvítězit ve volbách, navíc ve všech třech získat nadpoloviční většinu).
- 18. června – 3. července – Polsko hostilo Mistrovství Evropy v basketbalu žen a to ve městech: Bydhošť, Katovice, Lodž. Vyhrály Rusky, druhé skončily Turkyně a třetí Francouzky. Český výběr pod vedení Lubora Blažka obsadil čtvrtou příčku.
- 1. července – Polsko se ujalo předsednictví EU.
- 2. července
- Svatba knížete Alberta II. a Charlene Wittstockové.
- Petra Kvitová vyhrála tenisový turnaj ve Wimbledonu – viz článek finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2011.
- 3. července – Zahájení 43. Jihoamerického mistrovství ve fotbale v Argentině.
- 6. července – Mezinárodní olympijský výbor rozhodl o hostitelském městě zimních olympijských her v roce 2018, volba padla na jihokorejský Pchjongčchang.
- 8. července – Poslední let raketoplánu Atlantis. Po tomto letu NASA ukončí provoz raketoplánů Space Shuttle.
- 9. července – Vznikl nový stát – Jižní Súdán. Takto rozhodlo lednové referendum.
- 20. července – Oznámen objev čtvrtého měsíce Pluta, později nazvaného Kerberos.
- 21. července – Naposledy přistál poslední americký raketoplán Atlantis, skončila další éra dobývání kosmu.
- 22. července – Nor Anders Behring Breivik zavraždil na letním táboře mladých sociálních demokratů na ostrůvku Utøya 69 lidí. Spáchal i bombový útok na vládní budovu v Oslu, kde zabil 8 lidí, viz Útoky v Norsku v červenci 2011.
- 23. července – Ve svém londýnském bytě byla nalezena mrtvá britská zpěvačka Amy Winehouse.
- 24. července
- Skončil 98. ročník cyklistického etapového závodu Tour de France. Vítězem se stal australský závodník Cadel Evans.
- Uruguay porazila ve finále Copa América Paraguay 3:0.
- 24.–30. července – 18. Mezinárodní botanický kongres v Melbourne, Austrálie.
- 1. srpna – Začátek ramadánu.
- 12. srpna
- Anthony Sowell byl odsouzen za vraždu 11 žen k trestu smrti.
- Byla zahájena Letní univerziáda 2011 v čínském Shenzhenu, která potrvá až do 23. srpna.
- 15.–21. srpna – V Madridu proběhly světové dny mládeže.
- 24. srpna
- Libyjští povstalci ovládli hlavní město Libye Tripolis.
- Při pokusu o start havarovala raketa Sojuz-U s kosmickou lodí Progress M-12M vezoucí zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.
- Bylo zahájeno Mistrovství světa v atletice 2011, které trvalo až do 4. září v Tegu (Daegu) v Jižní Koreji.
- 29. srpna – Byl zahájen 4. grandslamový tenisový turnaj sezóny US Open 2011, který trval až do 11. září.
- 31. srpna – Kanada ukončila analogové televizní vysílání.
- 1. září – Zakázán prodej 50wattových žárovek v EU.
- 7. září – Při letecké havárii u ruského města Jaroslavl tragicky zahynuli členové ruského hokejového týmu Lokomotiv Jaroslavl. Byli mezi nimi i Češi Josef Vašíček, Karel Rachůnek a Jan Marek a Slovák Pavol Demitra.
- 9. září – Bylo zahájeno sedmé mistrovství světa v ragby union v Aucklandu na Novém Zélandu.
- 30. září – 1. října – Začal židovský Nový rok.
- 3. října – laureáty Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství se stali imunologové Bruce A. Beutler a Jules A. Hoffmann za objevy týkající se aktivace vrozené imunity a Ralph M. Steinman za objev dendritických buněk a jejich roli v získané imunitě.
- 9. října – Sebastian Vettel podruhé získal titul Mistra světa ve Formuli 1.
- 14.–30. října – Šestnácté Panamerické hry v Guadalajaře, Mexiko.
- 16. října – Při automobilovém závodu IndyCar v Las Vegas zahynul při hromadné havárii 15 vozů britský pilot Dan Wheldon.
- 20. října – Skončila další fáze libyjské občanské války, v Syrtě byl dopaden a zabit libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.
- 23. října
- Parlamentní volby v rámci Arabského jara do ústavodárného shromáždění proběhly v Tunisku, volby vyhrála islámská Strana obnovy.
- Smrtelná nehoda italského motocyklového jezdce Marca Simoncelliho poznamenala Velkou cenu Malajsie v královské třídě MotoGP.
- 30. října – Prezidentské volby v Kyrgyzstánu.
- 31. října
- NATO ukončilo svoji misi při pomoci řešení libyjské občanské války.
- Na Zemi by mělo žít 7 miliard lidí.
- 6. listopadu – V Bratislavě byla zahájena série koncertů německé hudební skupiny Rammstein s názvem Made in Germany 1995–2011.
- 18. listopadu – V Las Vegas byla na Mineconu vydána oficiální verze hry Minecraft 1.0.0.
- 25. listopadu – Částečné zatmění Slunce, viditelné v Antarktidě.
- 26. listopadu – Odstartovala nová kosmická sonda programu Mars Science Laboratory.
- 29. listopadu – Americká policie identifikovala jednu z osmi dosud neidentifikovaných obětí sériového vraha Johna Wayna Gacyho. Mladík nesl jméno William Bundy.
- 4. prosince – Volby do Státní dumy Ruské federace (VI svoláni).
- 5. prosince – Oznámen objev extrasolární planety Kepler-22b, první známé planety v obyvatelné zóně hvězdy spektrální třídy G (tj. hvězdy stejné třídy, jako Slunce).
- 10. prosince – Úplné zatmění Měsíce, je částečně viditelné z území Česka
- 18. prosince – Po téměř devíti letech opustili američtí vojáci Irák.
- 29. prosince – Samoa a Tokelau vynechaly 30. prosinec a posunuly se o 24 hodin dopředu, tedy rovnou do 31. prosince, kvůli zjednodušení obchodování mezi Austrálií a Novým Zélandem.
Uskutečněné události
editovatÚmrtí
editovatČesko
editovat- 7. ledna – Miloš Raban, katolický kněz, filosof a teolog (* 20. června 1948)
- 8. ledna – Jiří Dienstbier, politik a novinář (* 20. dubna 1937)
- 12. ledna – Karel Stádník, sochař a restaurátor (* 24. srpna 1924)
- 19. ledna – Antonín Kubálek, klavírista (* 5. listopadu 1935)
- 21. ledna – Jiří Batušek, kněz, teolog a politický vězeň (* 10. dubna 1919)
- 23. ledna
- Miroslav Řepiský, organizátor hasičského hnutí (* 10. června 1924)
- Luboš Holý, folklórní zpěvák a vysokoškolský pedagog (* 21. října 1930)
- 25. ledna – Jiří Franěk, novinář (* 20. dubna 1944)
- 26. ledna – Mojmír Horyna, historik umění (* 23. března 1945)
- 29. ledna – Zorka Prachtelová, horolezkyně, vytrvalostní běžkyně a jeskyňářka (* 16. ledna 1943)
- 1. února – Jiří Kárnet, česko-americký dramatik, divadelní kritik, režisér, básník a překladatel (* 24. ledna 1920)
- 5. února
- Stanislav Lachman, designér (* 16. října 1921)
- Pavel Vondruška, herec, dirigent, cimrmanolog (* 15. listopadu 1925)
- 7. února – Pavel Vašák, literární teoretik (* 10. února 1941)
- 9. února – Prokop Voskovec mladší, divadelník, básník, esejista a překladatel (* 21. ledna 1942)
- 15. února – Miroslav Sabev, malíř a grafik (* 8. října 1952)
- 22. února – Antonín Švorc, operní pěvec-barytonista (* 12. února 1934)
- 26. února – Arnošt Lustig, spisovatel (* 21. prosince 1926)
- 27. února
- 2. března
- Jiří Hejna, akademický malíř, ilustrátor a grafik (* 29. července 1921)
- Čestmír Gregor, hudební skladatel, teoretik a publicista (* 14. května 1926)
- 4. března – Milan Růžička, televizní a filmový režisér a scenárista (* 25. května 1937)
- 5. března – Svatopluk Mrázek, trenér a funkcionář basketbalu (* 15. ledna 1923)
- 6. března – Rostislav Čtvrtlík, herec (* 9. listopadu 1963)
- 7. března – Miloslav Stibor, fotograf (* 11. července 1927)
- 10. března
- Jaroslav Čermák, příslušník francouzského protinacistického odboje, oběť komunismu (* 30. července 1929)
- Přemysl Hauser, jazykovědec (* 16. dubna 1921)
- 14. března – Josef Kinský, šlechtic (* 19. listopadu 1913)
- 21. března
- Bohumil Fišer, lékař a politik (* 22. října 1943)
- Ladislav Novák, fotbalista (* 5. prosince 1931)
- Gustav Krum, malíř a ilustrátor (* 23. května 1924)
- 24. března – Boris Masník, filmový animátor (* srpen 1923)
- 26. března – František Havránek, fotbalový trenér (* 11. července 1923)
- 27. března – Jitka Válová, výtvarnice a malířka (* 13. prosince 1922)
- 28. března – Vojtěch Adamec, sochař (* 4. července 1933)
- 31. března – Zuzana Šavrdová, herečka (* 6. června 1945)
- 7. dubna – Blažena Holišová, herečka (* 11. července 1930)
- 9. dubna – Zdeněk Šmíd, spisovatel (17. května 1937)
- 11. dubna – Ladislav Lakomý, herec a divadelní pedagog (* 14. listopadu 1931)
- 12. dubna
- Karel Janský, herec (* 28. dubna 1944)
- Miroslav Tichý, malíř a fotograf (* 20. listopadu 1926)
- 13. dubna – Zdeněk Vašíček, filozof, esejista, historik, archivář, archeolog (* 20. května 1933)
- 19. dubna – Oldřich Švarný, sinolog a fonetik (* 1. května 1920)
- 24. dubna – Ctibor Dostálek, neurofyziolog (* 3. listopadu 1928)
- 6. května – Jan Burian, filolog a historik (* 19. března 1929)
- 9. května
- Karel Hieke, dendrolog a zahradník (* 29. července 1930)
- Ivo Pešák, zpěvák a klarinetista (* 7. září 1944)
- 10. května – Erik Pardus, herec (* 2. února 1957)
- 17. května – Olga Stankovičová, disidentka, politická aktivistka, signatářka Charty 77 (* 1945)
- 19. května – Ladislav Simon, hudební skladatel, dramaturg, dirigent a klavírista (* 3. dubna 1929)
- 20. května
- Jiří Pešek, fotbalový reprezentant (* 4. června 1927)
- Eduard Janota, ekonom a bývalý ministr financí (* 13. března 1952)
- Jaroslav Hovadík, grafik, malíř a sochař (* 8. května 1935)
- 23. května – Karel Otčenášek, katolický duchovní a biskup (* 13. dubna 1920)
- 2. června – Max Wittmann, jazzový hudební publicista, skladatel, editor, producent, dirigent (* 3. prosince 1941)
- 13. června – Mojmír Stránský, konstruktér a vynálezce (* 29. června 1924)
- 16. června – Oldřich Kopal, horolezec (* 4. února 1931)
- 17. června – Dušan Pálka, grafik, fotograf, karikaturista, humorista a kreslíř (* 3. listopadu 1942)
- 19. června – Alexej Fried, hudební skladatel a dirigent (* 13. října 1922)
- 21. června
- Alena Reichová, sportovní gymnastka a olympijská medailistka (* 27. července 1933)
- Stanislav Zámečník, historik (* 12. listopadu 1922)
- 22. června – Zbyněk Zeman, česko-britský historik (* 18. října 1928)
- 25. června – Václav Kural, historik (* 25. června 1928)
- 29. června – Lubomír Tesáček, sportovec, atlet (* 9. února 1957)
- 1. července – František Vízner, sklářský výtvarník a designér (* 9. března 1936)
- 6. července
- Josef Suk mladší, houslista (* 8. srpna 1929)
- Eva Palyzová, dostihová žokejka, trenérka a manažerka (* 17. září 1935)
- 7. července – Milena Vostřáková, televizní hlasatelka a moderátorka (* 2. března 1934)
- 8. července – Mojmír Trávníček, literární kritik a editor (* 17. prosince 1931)
- 10. července – Stanislav Bártl, novinář, publicista, spisovatel a polárník (* 13. prosince 1927)
- 11. července
- Jaroslav Jiřík – hokejista (* 10. prosince 1939)
- Hynek Hlasivec, stavbař, mostař (* 29. ledna 1926)
- Vendelín Macho, vědec, chemik, vynálezce a politik (* 20. října 1931)
- 12. července – Zdeněk Sýkora, malíř (* 3. února 1920)
- 14. července – František Kyncl, malíř a sochař (* 21. listopadu 1934)
- 19. července – Josef Klempera, prozaik a autor odborné a naučné literatury (* 30. srpna 1926)
- 20. července – Jiří Ješ, novinář a publicista (* 19. června 1926)
- 22. července – Ladislav Vik, kněz a politický vězeň komunistického režimu (* 25. března 1923)
- 27. července – Zdeněk Švarc, hudební skladatel (* 1. srpna 1957)
- 28. července – Steva Maršálek, herec (* 11. září 1923)
- 1. srpna – Milada Šubrtová, operní pěvkyně-sopranistka (* 24. května 1924)
- 3. srpna
- Vítězslav Houška, spisovatel a karikaturista (* 30. dubna 1925)
- Robert Bakalář – sportovní novinář a komentátor (* 6. června 1940)
- Simona Monyová – spisovatelka (* 17. března 1967)
- 7. srpna – Jiří Traxler, klavírista, skladatel, textař a hudební aranžér (* 12. března 1912)
- 8. srpna – Jiřina Švorcová, herečka a komunistická politička (* 25. května 1928)
- 10. srpna – Oldřich Machač, hokejista (* 18. dubna 1946)
- 12. srpna – Miroslav Richter, archeolog (* 29. května 1932)
- 13. srpna – Ctirad Mašín, člen protikomunistické skupiny bratří Mašínů (* 11. srpna 1930)
- 19. srpna – Jaroslav Smolka, hudební režisér, muzikolog a skladatel (* 8. dubna 1933)
- 23. srpna
- Blanka Vikusová, herečka (* 28. května 1925)
- Markéta Fialková, disidentka a diplomatka (* 27. března 1956)
- 25. srpna – Jan Haluza, atlet, trenér a politický vězeň (* 12. července 1914)
- 30. srpna – Pavel Růžek, spisovatel (* 30. listopadu 1951)
- 1. září – Magdalena Hrabánková, ekonomka, rektorka Jihočeské univerzity (* 1941)
- 5. září – Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (* 30. května 1927)
- 7. září
- Pavel Vrba, básník a textař (* 16. dubna 1938)
- Karel Rachůnek, hokejista (* 27. srpna 1979)
- Josef Vašíček, hokejista (* 12. září 1980)
- Jan Marek, hokejista (* 31. prosince 1979)
- 15. září
- Josef Vajce, akademický sochař (* 19. září 1937)
- Otakar Vávra, filmový režisér, scenárista a pedagog (* 28. února 1911)
- 16. září – Zuzana Dřízhalová, herečka (* 27. ledna 1975)
- 19. září
- Vladimír Bejval, dětský herec (* 31. prosince 1942)
- Ctirad Kohoutek, hudební skladatel, vědec a pedagog (* 18. března 1929)
- 25. září
- Milan Elleder, lékař a profesor patologie (* 4. prosince 1938)
- Jiří Stárek, dirigent a hudební pedagog (* 25. března 1928)
- 26. září – Jan Fišer, divadelní režisér (* 19. července 1921)
- 27. září
- Miloslav Blahynka, muzikolog, teatrolog a vysokoškolský pedagog (* 5. června 1951)
- Jiří Hubač, dramatik a scenárista (* 27. srpna 1929)
- 28. září – Stanislav Staněk, akademický malíř (* 12. srpna 1927)
- 30. září
- Zdeněk Kárník, historik a vysokoškolský pedagog (* 25. června 1931)
- Jaroslav Dufek, herec (* 26. dubna 1934)
- 5. října – Jiří Hermach, filozof Československého jara (* 6. června 1912)
- 6. října – Jan Jílek, spisovatel, dramatik, scenárista a herec (* 24. listopadu 1933)
- 10. října – Ewald Osers, básník a překladatel (* 13. května 1917)
- 11. října – František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik (* 5. února 1939)
- 14. října – Bedřich Zelenka, komik, humorista a scenárista (* 3. prosince 1921)
- 24. října – Oleg Reif, herec (* 20. září 1928)
- 26. října – Roman Kukleta, fotbalista (* 22. prosince 1964)
- 28. října – Jiří Gruša, spisovatel a politik (* 10. listopadu 1938)
- 29. října – Mojmír Fučík, lékař, profesor UK (* 18. července 1913)
- 30. října
- Miloš Pick, ekonom a publicista (* 16. srpna 1926)
- Jiří Winter Neprakta, kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista (* 12. července 1924)
- Marie Těšitelová, lingvistka (* 3. dubna 1921)
- 31. října – Bořivoj Navrátil, herec (* 26. září 1933)
- 4. listopadu – Luďa Marešová, herečka (* 29. května 1930)
- 7. listopadu – Marie Ljalková, válečnice (* 3. prosince 1920)
- 9. listopadu – Ivan Martin Jirous, básník, publicista a výtvarný kritik (* 23. září 1944)
- 10. listopadu – Karel Musela, malíř (* 10. června 1955)
- 11. listopadu – Jiří Kaftan, herec, mim, tanečník a divadelní pedagog (* 22. května 1935)
- 14. listopadu
- Čestmír Vejdělek, spisovatel a publicista (* 8. října 1925)
- Karel Mareš, hudební skladatel, hudební aranžér, scenárista, režisér, klavírista, korepetitor, písňový textař (* 2. srpna 1927)
- 18. listopadu – Zdeněk Zouhar, pedagog, muzikolog a skladatel (* 8. února 1927)
- 23. listopadu
- Václav Durych, novinář a spisovatel (* 1930)
- Karel Hubáček, architekt a pedagog (* 24. února 1924)
- 25. listopadu – Jiří Mostecký, chemik, rektor VŠCHT Praha (* 21. května 1923)
- 26. listopadu – Jiří Bažant, hudební skladatel, klavírista a aranžér (* 27. září 1924)
- 28. listopadu – Milan Togner, historik umění (* 29. září 1938)
- 30. listopadu – Zdeněk Miler, ilustrátor (* 21. února 1921)
- 7. prosince – Jiří Klikorka, chemik (* 6. ledna 1922)
- 18. prosince
- Bohuslav Švarc, lesnický odborník (* 6. prosince 1921)
- Václav Havel, prezident, spisovatel a disident (* 5. října 1936)
- 20. prosince
- Václav Zítek, pěvec (* 24. března 1932)
- Hana Andronikova, spisovatelka (* 9. září 1967)
- 21. prosince – Karel Macek, chemik, pedagog a operní pěvec (* 31. října 1928)
- 22. prosince – Emanuel Bosák, ministr mládeže a tělovýchovy (* 2. září 1922)
- 23. prosince – Ladislav Nižňanský, důstojník československé armády, kolaborant (* 1917)
- 26. prosince – Hana Mejdrová, historička a levicová intelektuálka (* 7. července 1918)
- 27. prosince
- Koloman Gajan, historik (* 7. listopadu 1918)
- Pavel Linhart, režisér, producent, scenárista, kameraman a pedagog (10. srpna 1960)
- ? – Vilém Václav, hokejový reprezentant (* 16. prosince 1925)
- ? – Jaroslav Marek, historik (* 27. listopadu 1926)
Svět
editovat- 2. ledna
- Anne Francisová, americká herečka (* 16. září 1930)
- Pete Postlethwaite, britský herec (* 7. února 1946)
- Richard Winters, americký voják (* 21. ledna 1918)
- 4. ledna
- Gerry Rafferty, skotský hudebník (* 16. dubna 1947)
- Alí Rezá Pahlaví, člen císařské dynastie Pahlaví (* 28. dubna 1966)
- 8. ledna – Šimon Ondruš, slovenský jazykovědec (* 27. října 1924)
- 9. ledna – Peter Yates, britský režisér a producent (* 24. července 1929)
- 16. ledna – Stefka Jordanovová, bulharská sportovkyně, atletka-běžkyně (* 9. ledna 1947)
- 17. ledna
- Don Kirshner, americký hudební vydavatel, producent a skladatel (* 17. dubna 1934)
- Jean Dutourd, francouzský novinář, kritik a prozaik (* 14. ledna 1920)
- 18. ledna – Sargent Shriver, americký politik a aktivista (* 9. listopadu 1915)
- 20. ledna
- Vladimír Kompánek, slovenský sochař a malíř (* 28. října 1927)
- Ladislav Ťažký, slovenský spisovatel-prozaik, publicista, dramatik, scenárista (* 19. září 1924)
- 25. ledna – Daniel Bell, americký publicista a sociolog (* 10. května 1919)
- 26. ledna – Tore Sjöstrand, švédský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek (* 31. července 1921)
- 30. ledna – John Barry, britský hudební skladatel a dirigent (* 3. listopadu 1933)
- 1. února – Jiří Kárnet, americký dramatik, režisér, novinář, spisovatel a překladatel českého původu (* 24. ledna 1920)
- 3. února
- Maria Schneiderová, francouzská herečka (* 27. března 1952)
- Tony Levin, britský jazzový bubeník (* 30. ledna 1940)
- 5. února
- Fanizani Akuda, zimbabwský sochař (* 11. listopadu 1932)
- Konštantín Horecký, slovenský spisovatel a novinář (* 19. května 1925)
- 6. února – Gary Moore, irský blues rockový kytarista a zpěvák (* 4. dubna 1952)
- 7. února – Franz Bydlinski, rakouský právník (* 20. listopadu 1931)
- 11. února – Bo Carpelan, finskošvédský spisovatel (* 25. října 1926)
- 12. února – Peter Alexander, rakouský zpěvák, herec a konferenciér (* 30. června 1926)
- 13. února
- Inese Jaunzeme, sovětská atletka, olympijská vítězka v hodu oštěpem (* 21. května 1932)
- Ondrej Richard Halaga, slovenský historik (* 4. března 1918)
- 14. února – George Shearing, britsko-americký jazzový klavírista (* 13. srpna 1919)
- 15. února – François Nourissier, francouzský spisovatel a publicista (* 18. května 1927)
- 18. února – Catherine Jourdan, francouzská herečka a modelka (* 12. října 1948)
- 19. února – Anson Rainey, americký lingvista (* 11. ledna 1930)
- 26. února – Mark Tulin, americký baskytarista (* 21. listopadu 1948)
- 28. února
- Annie Girardotová, francouzská herečka (* 25. října 1931)
- Jane Russellová, americká herečka (* 21. června 1921)
- 3. března – Friedhelm Kemp, německý spisovatel a překladatel (* 11. prosince 1914)
- 4. března
- Michail Petrovič Simonov, ruský letecký konstruktér (* 19. října 1929)
- Simon van der Meer, nizozemský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 24. listopadu 1925)
- 6. března – Ján Popluhár, československý fotbalista a slovenský fotbalový trenér (* 12. září 1935)
- 12. března – Joe Morello, americký jazzový bubeník (* 17. července 1928)
- 15. března
- Yvon Mauffret, francouzský novinář a spisovatel (* 24. prosince 1927)
- Nate Dogg, americký zpěvák (* 19. srpna 1969)
- 17. března
- Ferlin Husky, americký zpěvák country hudby (* 3. prosince 1925)
- Michael Gough, britský herec (* 23. listopadu 1917)
- 18. března
- Warren Christopher, ministr zahraničních věcí Spojených států amerických (* 27. října 1925)
- Antoinette, baronka z Massy, sestra monackého knížete Rainiera III. (* 28. prosince 1920)
- Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows (* 6. července 1939)
- 21. března – Pinetop Perkins, americký bluesový pianista (* 7. července 1913)
- 22. března – Zoogz Rift, americký wrestler, hudebník a skladatel (* 10. července 1953)
- 23. března – Elizabeth Taylorová, americká herečka (* 27. února 1932)
- 25. března – Marija Isakovová, sovětská rychlobruslařka (* 5. července 1918)
- 29. března – José Alencar, brazilský podnikatel a politik (* 17. října 1931)
- 30. března – Jorge Camacho, kubánský malíř (* 5. ledna 1934)
- 31. března – Claudia Heillová, rakouská judistka (* 24. ledna 1982)
- 1. dubna – Varkey Vithayathil, arcibiskup katolické církve syrsko-malabarského ritu, kardinál (* 29. května 1927)
- 3. dubna
- Calvin Russell, americký roots rockový zpěvák-skladatel a kytarista (* 1. listopadu 1948)
- Ondrej Malachovský, slovenský operní zpěvák (* 5. dubna 1929)
- 4. dubna – Scott Columbus, americký bubeník (* 10. listopadu 1956)
- 5. dubna
- Gil Robbins, americký herec a folkový hudebník (* 3. dubna 1931)
- Baruch Samuel Blumberg, americký lékař, nositel Nobelovy ceny (* 28. července 1925)
- Ange-Félix Patassé, prezident Středoafrické republiky (* 25. ledna 1937)
- 8. dubna – John McCracken, americký minimalistický sochař a malíř (* 9. prosince 1934)
- 9. dubna – Sidney Lumet, americký herec a režisér (* 25. června 1924)
- 14. dubna – William Lipscomb, americký chemik, nositel Nobelovy ceny (* 9. prosince 1919)
- 18. dubna – Giovanni Saldarini, italský kněz, arcibiskup Turína, kardinál (* 11. prosince 1924)
- 19. dubna – Grete Waitzová, norská atletka v maratonském běhu, mistryně světa (* 1. října 1953)
- 21. dubna
- Harold Garfinkel, americký sociolog (* 29. října 1917)
- Annalisa Ericsonová, švédská herečka (* 14. září 1913)
- 24. dubna – Marie-France Pisier, francouzská herečka, scenáristka a režisérka (* 10. května 1944)
- 25. dubna
- Poly Styrene, anglická punk rocková zpěvačka a skladatelka (* 3. července 1957)
- Ira Cohen, americký filmový režisér, herec, básník a fotograf (* 3. února 1935)
- 27. dubna
- David Wilkerson, americký křesťanský kazatel a spisovatel (* 19. května 1931)
- Igor Kon, ruský sociolog a sexuolog (* 21. května 1928)
- 30. dubna
- Daniel Quillen, americký matematik (* 22. června 1940)
- Ernesto Sábato, argentinský spisovatel (* 24. června 1911)
- 1. května
- Agustín García-Gasco y Vicente, španělský kardinál (* 12. února 1931)
- Moše Landau, předseda Nejvyššího soudu Izraele (* 29. dubna 1912)
- Jacque Fresco, americký multidisciplinární vědec (* 12. března 1916)
- 2. května
- Usáma bin Ládin, zakladatel teroristické organizace al-Káida (* 10. března 1957)
- Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik (* 5. května 1930)
- 3. května – Jackie Cooper, americký herec (* 15. září 1922)
- 4. května – Frans Sammut, maltský spisovatel a esejista (* 19. listopadu 1945)
- 7. května
- Willard Sterling Boyle, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 19. srpna 1924)
- Seve Ballesteros, španělský golfista (* 7. dubna 1957)
- Milan Mišík, slovenský geolog (* 3. listopadu 1928)
- 8. května – Cornell Dupree, americký jazzový a R&B kytarista (* 19. prosince 1942)
- 11. května – Snooky Young, americký jazzový trumpetista (* 3. února 1919)
- 16. května – Douglas Blubaugh, americký zápasník, olympijský vítěz (* 31. prosince 1934)
- 19. května – Garret FitzGerald, irský premiér (* 9. února 1926)
- 27. května
- Gil Scott-Heron, americký hudebník (* 1. dubna 1949)
- Janet Brown, britská herečka (* 14. prosince 1923)
- Jeff Conaway, americký herec (* 5. října 1950)
- 28. května – Romuald Klim, sovětský olympijský vítěz a mistr Evropy v hodu kladivem (* 25. května 1933)
- 29. května
- Sergej Bagapš, prezident separatistické Republiky Abcházie (* 4. března 1949)
- Ferenc Mádl, maďarský prezident (* 29. ledna 1931)
- 30. května – Rosalyn Yalowová, americká lékařská fyzička, nositelka Nobelovy ceny (* 19. července 1921)
- 31. května – Pauline Betzová, americká tenistka (* 6. srpna 1919)
- 1. června –
- Max Wittmann, jazzový hudební publicista, skladatel a dirigent (* 3. prosince 1941)
- Munir Ahmed Dar, pákistánský pozemní hokejista (* 28. března 1935)
- 2. června – Ray Bryant, americký jazzový klavírista a skladatel (* 24. prosince 1931)
- 3. června – Jack Kevorkian, americký lékař, propagátor eutanazie (* 26. května 1928)
- 4. června – Lawrence Eagleburger, ministr zahraničních věcí Spojených států amerických (* 1. srpna 1930)
- 7. června
- Jorge Semprún, španělský exilový spisovatel, scenárista a politik (* 10. prosince 1923)
- Ricardo Alegría, portorický archeolog, antropolog a spisovatel (* 14. dubna 1921)
- 8. června – Anatole Abragam, francouzský fyzik (* 5. prosince 1914)
- 10. června – Al Schwimmer, izraelský průmyslník, zakladatel Izraelského vojenského letectva (* 10. června 1917)
- 16. června – Wild Man Fischer, americký hudebník a skladatel (* 6. listopadu 1944)
- 18. června
- Bob Pease, americký vynálezce (* 22. srpna 1940)
- Jelena Bonnerová, sovětská disidentka a aktivistka (* 15. února 1923)
- Clarence Clemons, americký saxofonista, zpěvák, hudební skladatel a herec (* 11. ledna 1942)
- Frederick Chiluba, prezident Zambie (* 30. dubna 1943)
- 23. června
- Christiane Desroches Noblecourt, francouzská egyptoložka (* 17. listopadu 1913)
- Peter Falk, americký herec (* 16. září 1927)
- 25. června – Aalaeddin Melmasi, íránský fotograf, překladatel a básník (* 9. ledna 1952)
- 26. června – Jan van Beveren, nizozemský fotbalista, brankář (* 5. března 1948)
- 30. června – Georg Sterzinsky, německý kardinál (* 9. února 1936)
- 1. července – Anne LaBastille, americká spisovatelka (* 20. listopadu 1935)
- 2. července – Itamar Franco, prezident Brazílie (* 28. června 1930)
- 4. července – Otto von Habsburg, rakousko-německý politik, následník rakouského trůnu (* 20. listopadu 1912)
- 5. července
- Cy Twombly, americký malíř (* 25. dubna 1928)
- Hanna Segalová, britská psychoanalytička (* 20. srpna 1918)
- 7. července
- Manuel Galbán, kubánský kytarista a zpěvák (* 14. ledna 1931)
- Marek Zvelebil, česko-britský archeolog (* 9. ledna 1952)
- 8. července – Betty Fordová, manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda (* 8. dubna 1918)
- 9. července – Michael Burston, anglický heavy metalový kytarista a zpěvák (* 23. října 1949)
- 11. července – Rob Grill, americký zpěvák, baskytarista a skladatel (* 30. listopadu 1943)
- 17. července – Georges Condominas, francouzský etnograf a etnologie|etnolog (* 29. června 1921)
- 20. července – Lucian Freud, britský malíř (* 8. prosince 1922)
- 21. července – Kazimierz Świątek, polský arcibiskup a kardinál (* 21. října 1914)
- 23. července
- Fran Landesman, americká textařka a básnířka (* 21. října 1927)
- Amy Winehouse, britská zpěvačka (* 14. září 1983)
- 24. července
- Virgilio Noè, italský kardinál (* 30. března 1922)
- Vladimír Hajko, slovenský fyzik a politik (* 3. října 1920)
- 25. července
- Michalis Kakojannis, řecký filmový režisér (* 11. června 1922)
- Jeret Peterson, americký akrobatický lyžař (* 12. prosince 1981)
- 26. července – Frank Foster, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 23. září 1928)
- 27. července
- Agota Kristofová, švýcarská spisovatelka maďarského původu (* 30. října 1935)
- John Stott, britský kazatel vůdce britského a světového evangelikálního hnutí (* 27. dubna 1921)
- 28. července
- J. Milton Yinger, americký sociolog (* 6. července 1916)
- Eric Stein, česko-americký právník a vysokoškolský učitel (* 8. července 1913)
- 2. srpna
- Karol Benický, slovenský fotograf, nakladatel (* 13. dubna 1940)
- Baruj Benacerraf, americký imunolog, nositel Nobelovy ceny (* 29. října 1920)
- 3. srpna
- Rudolf Brazda, poslední přeživší gay vězeň koncentračních táborů (* 26. června 1913)
- Bubba Smith, americký herec a hráč amerického fotbalu (* 28. února 1945)
- Annette Charlesová, americká herečka (* 5. března 1948)
- 5. srpna – Andrzej Lepper, polský politik a odborář (* 13. června 1954)
- 7. srpna – Jiří Traxler, český pianista, hudební skladatel, textař a hudební aranžér (* 12. března 1912)
- 11. srpna – Jani Lane, americký hudebník, zpěvák, textař a frontman americké skupiny Warrant (* 1. února 1964)
- 13. srpna
- Topi Sorsakoski, finský zpěvák (* 27. října 1952)
- Ctirad Mašín, český protifašistický a protikomunistický odbojář (* 11. srpna 1930)
- 16. srpna
- Huw Ceredig, velšský herec (* 22. června 1942)
- Andrej Bajuk, slovinský ekonom a politik (* 18. října 1943)
- 19. srpna – Raúl Ruiz, chilský režisér (* 25. července 1941)
- 22. srpna – Vicco von Bülow, německý karikaturista, režisér a filmový herec (* 12. listopadu 1923)
- 25. srpna – Eugene Nida, americký lingvista (* 11. listopadu 1914)
- 26. srpna – Alojzij Ambrožič, kanadský kardinál slovinského původu (* 27. ledna 1930)
- 27. srpna – Norman Frederick Simpson, anglický dramatik (* 29. ledna 1919)
- 30. srpna – Alla Bajanovová, ruská a rumunská zpěvačka (* 18. května 1914)
- 31. srpna
- André-Marcel Adamek, belgický spisovatel píšící francouzsky (* 3. května 1946)
- Valerij Rožděstvenskij, sovětský kosmonaut ruské národnosti (* 13. února 1939)
- 3. září
- Andrzej Maria Deskur, polský kardinál (* 29. února 1924)
- Finn Helgesen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 25. dubna 1919)
- 6. září
- George Kuchar, americký filmový režisér a herec (* 31. srpna 1942)
- Felix Rakouský, rakouský arcivévoda (* 31. května 1916)
- 7. září
- Pavol Demitra, slovenský hokejista (* 29. listopadu 1974)
- Ruslan Salej, běloruský hokejista (* 2. listopadu 1974)
- Stefan Liv, švédský hokejista (* 21. prosince 1980)
- Eddie Marshall, americký jazzový bubeník (* 13. dubna 1938)
- 9. září – Horst Fuhrmann, německý historik (* 22. června 1926)
- 10. září – Cliff Robertson, americký herec (* 9. září 1923)
- 11. září – Andy Whitfield, americký herec (* 17. července 1972)
- 12. září – Wade Mainer, americký bluegrassový banjista (* 21. dubna 1907)
- 13. září
- Walter Bonatti, italský horolezec, novinář a spisovatel (* 22. června 1930)
- Richard Hamilton, britský malíř (* 24. února 1922)
- 14. září – Rudolf Ludwig Mössbauer, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 31. ledna 1929)
- 16. září – Willie Smith, americký bluesový zpěvák, bubeník a hráč na foukací harmoniku (* 19. ledna 1936)
- 20. září – Burhánuddín Rabbání, prezident Afghánistánu (* 20. září 1940)
- 21. září
- John Du Cann, britský kytarista a zpěvák (* 5. června 1946)
- Paulette Dubost, francouzská filmová herečka a zpěvačka (* 8. října 1910)
- 22. září – Aristides Pereira, prezident Kapverd (* 17. listopadu 1923)
- 25. září – Wangari Maathaiová, keňská aktivistka, nositelka Nobelovy ceny (* 1. dubna 1940)
- 26. září – Harry Muskee, nizozemský zpěvák (* 10. června 1941)
- 27. září
- Johnny Mathis, americký countryový zpěvák a skladatel (* 28. září 1933)
- Ida Finková, izraelská spisovatelka polského původu (* 1921)
- Imre Makovecz, maďarský architekt (* 20. listopadu 1935)
- Jesús María Pereda, španělský fotbalista (* 15. června 1938)
- 29. září – Hella S. Haasse, nizozemská spisovatelka (* 2. února 1918)
- 30. září
- Ralph M. Steinman, kanadský imunolog a cytolog, nositel Nobelovy ceny (* 14. ledna 1943)
- Marv Tarplin, americký soulový kytarista a skladatel (* 13. června 1941)
- 1. října
- Sven Tumba Johansson, švédský hokejista (* 27. srpna 1931)
- David Bedford, britský hudebník a skladatel (* 4. srpna 1937)
- Butch Ballard, americký jazzový bubeník (* 26. prosince 1918)
- 5. října
- Pietro Lombardi, italský zápasník, zlato na OH 1948 (* 6. června 1922)
- Steve Jobs, zakladatel a ředitel firmy Apple (* 24. února 1955)
- Charles Napier, americký herec (* 12. dubna 1936)
- Bert Jansch, skotský kytarista a zpěvák (* 3. listopadu 1943)
- 7. října – Ramiz Alia, albánský prezident (* 18. října 1925)
- 12. října
- Joel DiGregorio, americký countryový klávesista (* 8. ledna 1944)
- Dennis Ritchie, americký programátor (* 9. září 1941)
- 16. října
- Pete Rugolo, americký jazzový aranžér a skladatel (* 25. prosince 1915)
- Dan Wheldon, britský automobilový závodník (* 22. června 1978)
- 18. října – Bob Brunning, britský baskytarista (* 29. června 1943)
- 20. října – Muammar Kaddáfí, libyjský voják a diktátor (* 7. června 1942).
- 22. října – Sultán ibn Abdal Azíz Saúd, saúdskoarabský korunní princ a politik (* 5. ledna 1928)
- 23. října
- Herbert A. Hauptman, americký matematik (* 14. února 1917)
- Marco Simoncelli, italský motocyklový závodník (* 20. ledna 1987)
- John McCarthy, americký informatik (* 4. září 1927)
- Bronislovas Lubys, litevský velkopodnikatel, průmyslník a politik (* 8. října 1938)
- 24. října – Morio Kita, japonský lékař a spisovatel (* 1. května 1927)
- 27. října – Radomir Konstantinović, srbský spisovatel (* 27. března 1928)
- 29. října
- Robert Lamoureux, francouzský filmař a divadelník (* 4. ledna 1920)
- Jimmy Savile, britský moderátor a filantrop (* 31. října 1926)
- Walter Norris, americký jazzový klavírista a skladatel (* 27. prosince 1931)
- 31. října – Flórián Albert, maďarský fotbalista (* 15. září 1941)
- 1. listopadu – Heinz Ludwig Arnold, německý publicista (* 29. března 1940)
- 4. listopadu – Norman Foster Ramsey, americký fyzik a pedagog, nositel Nobelovy ceny (* 27. srpna 1915)
- 7. listopadu – Joe Frazier, americký boxer (* 12. ledna 1944)
- 11. listopadu – Michael Garrick, britský jazzový klavírista a hudební skladatel (* 10. května 1933)
- 13. listopadu – František Miko, slovenský literární vědec a teoretik, jazykovědec (* 13. dubna 1920)
- 15. listopadu – Moogy Klingman, americký hudebník (* 7. září 1950)
- 21. listopadu
- Josef Nave, izraelský archeolog (* 1928)
- Anne McCaffrey, americká spisovatelka (* 1. dubna 1926)
- 22. listopadu
- Georg Kreisler, všestranný slovesný, hudební a divadelní umělec (* 18. července 1922)
- Světlana Allilujevová, dcera sovětského diktátora Stalina (* 28. února 1926)
- Paul Motian, americký jazzový bubeník a skladatel (* 25. března 1931)
- Lynn Margulisová, americká bioložka (* 5. března 1938)
- 24. listopadu
- Krystyna Broll-Jarecka, polská básnířka (* 15. července 1927)
- Ludwig Hirsch, rakouský šansoniér, poeta a herec (* 28. února 1946)
- 25. listopadu – Vasilij Alexejev, ruský vzpěrač, olympijský vítěz (* 7. ledna 1942)
- 26. listopadu
- Keef Hartley, britský bubeník a kapelník (* 8. dubna 1944)
- Chukwuemeka Odumegwu Ojukwu, nejvyšší představitel Biafry (* 4. listopadu 1933)
- 27. listopadu – Ken Russell, anglický filmový režisér (* 3. července 1927)
- 28. listopadu – Ante Marković, předseda federální vlády Jugoslávie (* 25. listopadu 1924)
- 30. listopadu – Leka I. Zogu Albánský, syn krále Zogu (* 5. dubna 1939)
- 1. prosince – Christa Wolfová, německá spisovatelka (* 18. března 1929)
- 2. prosince
- Howard Tate, americký zpěvák a skladatel (* 13. srpna 1939)
- Bill Tapia, americký hudebník (* 1. ledna 1908)
- 4. prosince
- Hubert Sumlin, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 16. listopadu 1931)
- Sócrates, brazilský fotbalový reprezentant (* 19. února 1954)
- 5. prosince – Violetta Villas, polská zpěvačka (* 10. června 1938)
- 7. prosince – Harry Morgan, americký herec (* 10. dubna 1915)
- 8. prosince – Gilbert Adair, skotský spisovatel, básník, filmový kritik, novinář a překladatel (* 29. prosince 1944)
- 11. prosince – John Patrick Foley, americký kardinál (* 11. listopadu 1935)
- 14. prosince – Joe Simon, americký komiksový spisovatel (* 11. října 1913)
- 15. prosince
- Christopher Hitchens, anglicko-americký spisovatel a novinář (* 13. dubna 1949)
- Bob Brookmeyer, americký jazzový pozounista, pianista a skladatel (* 19. prosince 1929)
- 17. prosince
- Cesária Évora, kapverdská zpěvačka (* 27. srpna 1941)
- Kim Čong-il, korejský levicový politik, vůdce KLDR (* 16. února 1941 nebo 1942)
- 19. prosince – Tony Duran, britský kytarista a zpěvák (* 14. října 1945)
- 20. prosince – Sean Bonniwell, americký kytarista, zpěvák a skladatel (* 16. srpna 1940)
- 21. prosince
- Jevhen Rudakov, ukrajinský fotbalista (* 2. ledna 1942)
- Werner Otto, německý podnikatel (* 13. srpna 1909)
- 24. prosince – Johannes Heesters, nizozemský herec a zpěvák (* 5. prosince 1903)
- 25. prosince – Jim Sherwood, americký saxofonista, zpěvák (* 8. května 1942)
- 26. prosince
- James Rizzi, americký pop artový malíř (* 5. října 1950)
- Sam Rivers, americký jazzový hudebník a skladatel (* 25. září 1923)
- 27. prosince
- Michael Dummett, britský filozof (* 27. června 1925)
- Helen Frankenthaler, americká malířka (* 12. prosince 1928)
- 30. prosince – Eva Zeisel, americká průmyslová designérka narozená v Budapešti (* 13. listopadu 1906)
Hlavy států
editovat Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2011.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států.
- Belgie – král Albert II. (1993–2013)
- Brazílie – prezidentka Dilma Rousseffová (2011–2016)
- Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao (2003–2013)
- Česko – prezident Václav Klaus (2003–2013)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
- Egypt
- prezident Husní Mubárak (1981–2011)
- polní maršál Muhammad Husajn Tantáví (2011–2012)
- Francie – prezident Nicolas Sarkozy (2007–2012)
- Indie – prezidentka Pratibha Pátilová (2007–2012)
- Itálie – prezident Giorgio Napolitano (2006–2015)
- Izrael – prezident Šimon Peres (2007–2014)
- Japonsko – císař Akihito (1989–2019)
- Jihoafrická republika – prezident Jacob Zuma (2009–2018)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (2010–2017)
- Maďarsko – prezident Pál Schmitt (2010–2012)
- Mexiko – prezident Felipe Calderón (2006–2012)
- Německo – prezident Christian Wulff (2010–2012)
- Nizozemsko – královna Beatrix (1980–2013)
- Polsko – prezident Bronisław Komorowski (2010–2015)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (2004–2016)
- Rusko – prezident Dmitrij Medveděv (2008–2012)
- Slovensko – prezident Ivan Gašparovič (2004–2014)
- Spojené království – královna Alžběta II. (1952–2022)
- Spojené státy americké – prezident Barack Obama (2009–2017)
- Španělsko – král Juan Carlos I. (1975–2014)
- Turecko – prezident Abdullah Gül (2007–2014)
- Ukrajina – prezident Viktor Janukovyč (2010–2014)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI. (2005–2013)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2011 na Wikimedia Commons