8. červenec

<<	červenec					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
					1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
31
2023

8. červenec je 189. den roku podle gregoriánského kalendáře (190. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 176 dní. Svátek má Nora.

UdálostiEditovat

ČeskoEditovat

1337 – Král Jan Lucemburský se (již na jedno oko osleplý) vydal na požádání francouzského krále Filipa VI. pomoci Francii ve válce s Anglií. Království jako kancléř spravoval Pertold z Lipé.
1420 – Čtyři husitské pražské artikuly vyhlášeny
1443 – V Kutné Hoře proběhlo „hádání“, tzn. synoda mezi táborskými a stranou Jana Rokycany o sporných církevních otázkách.
1547 – Pražané po porážce stavovského povstání kapitulovali, na šest set měšťanů bylo odsouzeno ke konfiskaci majetku a ztrátě privilegií.
1619 – Direktorium, orgán českých stavů, svolalo do Prahy generální sněm, aby uzavřelo konfederaci stavů zemí Koruny české a Rakouska
1844 – Před Poříčskou branou v Praze vypukly srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.
1866 – Po bitvě u Hradce Králové vjelo do Prahy pruské vojsko.
1876 – Na zámku v Zákupech u České Lípy se setkali ruský car Alexandr II. Nikolajevič a císař František Josef I. Výsledkem byla dohoda o společném postupu ohledně protitureckého povstání v Bosně a Hercegovině (začalo roku 1875).
1908 – Rudolf Těsnohlídek nastupuje do brněnské redakce Lidových novin, je pověřen vedením rubriky Soudní síň.
1919 – Po včerejším odstoupení vlády Karla Kramáře byla jmenována nová vláda v čele s Vlastimilem Tusarem, tzv. rudozelená koalice, se skládala ze sociálních demokratů, socialistů a agrárníků.
1973 – Státní tajemník USA W. Rogers zahájil návštěvu ČSSR; při ní byla podepsána konzulární úmluva a byla zahájena jednání o majetkoprávních vztazích.
1992 – Zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace.
1997 – NATO pozvala Česko, Maďarsko a Polsko ke vstupu do aliance v roce 1999.
2008 – Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg podepsali v Praze smlouvu o umístění americké radarové základny na území České republiky
2014 – Sebevražedný atentátník zabil nedaleko základny Bagrám v Afghánistánu čtyři české vojáky a jednoho zranil. Ten posléze zraněním podlehl.

SvětEditovat

1497 – Vasco da Gama vyplul na první přímou evropskou výpravu do Indie.
1630 – V Pomořanech se vylodila švédská armáda, čímž začala tzv. švédská válka.
1709 – Bitva u Poltavy: Ruský car Petr I. porazil švédského krále Karla XII.
1777 – Vermont se stal prvním americkým státem, který zrušil otroctví
1865 – Kazatel William Booth zakládá v Londýně církev a charitativní organizaci Armádu spásy
1889 – Vyšlo první číslo novin The Wall Street Journal.
1937 – Turecko, Irák, Írán a Afghánistán podepsali Saadabadský pakt o garanci státních hranic a koordinaci zahraniční politiky.
1958 – LP deska z Brodwayského muzikálu Oklahoma! se stala první deskou, která obdržela tzv.Zlatou desku, to je označení, které uděluje Recording Industry Association of America za milión prodaných nosičů.
1969 – Thor Heyerdahl na svém slámovém voru Ra II přistál v Barbadosu po 57 dnech, co vyplul z Maroka
1976 – Byla založena Evropská lidová strana.
2003
- Wikipedie se rozšířila o hebrejskou a maďarskou verzi.
- Odstartovala sonda Opportunity, kterou NASA vyslala na cestu k Marsu.
2011 – Poslední let raketoplánů (Atlantis) a po přistání ukončení vesmírného programu Space Shuttle.
2016 – Pět amerických policistů bylo zastřeleno během demonstrace hnutí Black Lives Matter v texaské metropoli Dallasu. Střelec byl policií zabit o několik hodin později.

NarozeníEditovat

Viz též Kategorie:Narození 8. července — automatický abecedně řazený seznam.

ČeskoEditovat

František Křižík (* 1847)

1313 – Markéta Lucemburská, bavorská vévodkyně, nejstarší dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny († 11. července 1341)
1514 – Cyprián Karásek Lvovický, astronom, matematik a astrolog († 1574)
1722 – Jan Kryštof z Blümegenu, moravský zemský hejtman († 5. října 1802)
1786 – Evžen Vratislav z Mitrovic, šlechtic († 17. února 1867)
1808 – Hynek Zátka, podnikatel a politik († 26. března 1886)
1822 – Jan Vlk, právník, buditel a básník († 31. července 1896)
1824 – Karel III. Schwarzenberg, rakouský voják a český politik († 1904)
1834 – Antonín Randa, právník, rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, politik († 6. října 1914)
1840 – Richard Jahn, průmyslník († 30. listopadu 1918)
1847 – František Křižík, vynálezce a podnikatel († 22. ledna 1941)
1851 – František Šulc, papežský komoří († 24. března 1921)
1868 – Karel Viškovský, politik († 20. listopadu 1932)
1874 – Josef Keibl, československý politik německé národnosti († ?)
1878 – Max Hoffmann, československý politik německé národnosti († ??)
1884 – Josef Gruss, sportovec, lékař, sportovní funkcionář a organizátor, vysokoškolský pedagog a publicista († 28. května 1968)
1891 – Josef Hora, spisovatel a překladatel († 21. června 1945)
1893 – Josef Novák, vojenský a zkušební pilot († 3. ledna 1934)
1895 – Antonín Kolek, pedagog, historický beletrista († 19. července 1983)
1904 – František Zelenka, architekt grafik, jevištní a kostýmní výtvarník († 19. října 1944)
1921 – Felix Holzmann, komik († 13. září 2002)
1922 – Jan Panenka, klavírista († 12. července 1999)
1924 – Šárka Štembergová-Kratochvílová, herečka († 22. května 2005)
1925 – Jiří Ruml, politik a novinář († 20. února 2004)
1938 – Karel Sklenář, archeolog a historik
1943 – Joe Kučera, jazzový saxofonista a flétnista
1949 – Jan Knap, malíř
1952 – Josef Tejkl, divadelní režisér, herec, dramatik, scénograf († 4. dubna 2009)
1954
- František Hanáček, malíř
- Renée Nachtigallová, herečka
1957 – Ludvík Němec, spisovatel
1959 – Petr Kotvald, zpěvák
1975 – Tereza Bebarová, herečka
1986 – Lucie Hadašová, Česká Miss 2007

SvětEditovat

Jean de La Fontaine (* 1621)

Ferdinand von Zeppelin (* 1838)

Anjelica Hustonová (* 1951)

Kevin Bacon (* 1958)

Cipi Livniová (* 1958)

Andrew Fletcher (* 1961)

Virgil van Dijk (* 1991)

1545 – Karel Španělský, nejstarší syn španělského krále Filipa II. († 24. července 1568)
1593 – Artemisia Gentileschiová, italská barokní malířka († 1653)
1621 – Jean de La Fontaine, francouzský bajkář († 1695)
1648 – Frances Stewartová, anglická aristokratka, pověstná svou krásou († 15. října 1702)
1724 – Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže († 22. prosince 1748)
1760 – Christian Kramp, francouzský matematik († 13. května 1826)
1766 – Dominique Jean Larrey, francouzský vojenský lékař a chirurg († 25. července 1842)
1767 – Pavel Vasiljevič Čičagov, ruský admirál († 1. září 1849)
1803 – Karl Gützlaff, německý sinolog († 9. srpna 1851)
1808 – George Robert Gray, anglický zoolog († 6. května 1872)
1809 – Ljudevit Gaj, chorvatský politik a spisovatel († 20. dubna 1879)
1817 – Andrej Ľudovít Radlinský, slovenský kněz, fyzik, jazykovědec, pedagog († 26. dubna 1879)
1826 – Friedrich Chrysander, německý hudební vědec († 3. září 1901)
1831 – John Stith Pemberton, lékárník, vynálezce Coca-Coly († 16. srpna 1888)
1836 – Joseph Chamberlain, anglický politik († 1914)
1838 – Hrabě Ferdinand von Zeppelin, německý vynálezce a podnikatel († 1917)
1839 – John D. Rockefeller, americký průmyslník († 23. května 1937)
1840 – Heinrich von Angeli, rakouský malíř († 21. října 1925)
1846 – Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská, saská princezna a rakouská arcivévodkyně († 3. června 1927)
1851 – Arthur Evans, britský archeolog († 1941)
1857 – Alfred Binet, francouzský psycholog († 18. října 1911)
1864 – F. Holland Day, americký malíř († 12. listopadu 1933)
1867 – Käthe Kollwitzová, německá sochařka a malířka († 22. dubna 1945)
1870 – Robert Macalister, irský archeolog († 26. dubna 1950)
1878 – Edgar Dacqué, německý paleontolog († 14. září 1945)
1880 – Henri Donnedieu de Vabres, francouzský právník a soudce († 1952)
1884 – Bernard Parker Haigh, britský inženýr a profesor aplikované mechaniky († 18. ledna 1941)
1885 – Ernst Bloch, německý filozof († 1977)
1892 – Dion O'Banion, irsko-americký gangster († 10. listopadu 1924)
1893 – Fritz Perls, americký psycholog († 14. března 1970)
1894 – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1978), († 8. dubna 1984)
1895 – Igor Jevgeněvič Tamm, sovětský fyzik, Nobelova cena 1958 († 12. dubna 1971)
1901 – Franz Zwilgmeyer, německý právník a sociolog († 25. května 1995)
1906 – Philip Johnson, americký architekt († 25. ledna 2005)
1907 – Oleh Olžyč, ukrajinský básník († 10. června 1944)
1908
- Louis Jordan, americký jazzový hudebník a skladatel († 4. února 1975)
- Nelson Rockefeller, americký státník a politik († 26. ledna 1979)
1914 – Billy Eckstine, americký jazzový zpěvák († 8. března 1993)
1918 – Jakobína Sigurðardóttir, islandská spisovatelka († 29. ledna 1994)
1919 – Walter Scheel, prezident Západního Německa († 24. srpna 2016)
1921
- John Money, americký psycholog a sexuolog († 7. července 2006)
- Edgar Morin, francouzský filosof a sociolog
1923
- Harrison Dillard, americký sprinter, čtyřnásobný olympijský vítěz († 15. listopadu 2019)
- Didier Anzieu, francouzský psychoanalytik († 25. listopadu 1999)
1925 – Marco Cé, italský kněz, benátský patriarcha a kardinál († 12. května 2014)
1933 – Peter Orlovsky, americký básník († 30. května 2010)
1935 – Vitalij Sevasťjanov, sovětský konstruktér a kosmonaut († 2010)
1938
- Vojtech Masný, slovenský fotbalista, reprezentant Československa
- Bob Alcivar, americký hudebník, hudební producent a skladatel
1940 – Roy Babbington, britský kontrabasista a baskytarista
1945 – Micheline Calmyová-Reyová, prezidentka Švýcarska
1947 – Kim Darby, americká herečka a zpěvačka
1951 – Anjelica Huston, americká herečka
1952 – Ulrich Wehling, německý sdruženář, držitel tří zlatých olympijských medailí
1953 – Ferenc Kocsis, maďarský zápasník, olympijský vítěz
1954
- David Aaronovitch, britský novinář, hlasatel a spisovatel
- Ricky Skaggs, legendární americký bluegrassový zpěvák
1958
- Kevin Bacon, americký herec
- Cipi Livni, izraelská politička a bývalá ministryně
1961 – Andrew Fletcher, anglický hudebník, člen Depeche Mode
1962 – Joan Osborne, americká písničkářka
1966 – Hagai Shaham, izraelský houslista
1970 – Beck, americký hudebník a zpěvák
1976 – Grettell Valdéz, mexická herečka
1977 – Wang Zhizhi, čínský basketbalista
1981
- Ashley Blue, americká pornoherečkou
- Anastasija Myskinová, ruská tenistka
1985 – Jamie Cook, britský hudebník, člen skupiny Arctic Monkeys
1989
- Jarden Džerbiová, izraelská judistka
- Mélissa Le Nevé, francouzská sportovní lezkyně
1990
- Kevin Trapp, německý fotbalový brankář
- Quedjau Nhabali, ukrajinský judista
1991
- Matúš Mikuš, slovenský fotbalový útočník
- Patrik Šimko, slovenský fotbalový obránce
- Virgil van Dijk, nizozemský fotbalový obránce
1992
- Sandi Morrisová, americká atletka, tyčkařka
- Sky Ferreira, americká zpěvačka, modelka, skladatelka a herečka
- Son Hung-min, jihokorejský fotbalový útočník
1993 – Ergys Kaçe, albánský fotbalový záložník