Karel XII.

švédský král (1697–1718)

Karel XII. (17. června 1682 Stockholm30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (16971718) z dynastie Wittelsbachů. Karel XII. je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 18. století. Jeho nástup na trůn v časném věku patnácti let byl jedním z hlavních faktorů, které vyprovokovaly vznik protišvédské koalice a následně severní válku. Mladý král si vedl sice podstatně lépe, než se očekávalo, ale nakonec byla jeho země udolána a on sám padl v boji.

Karel XII.
král švédský
Portrét
Karel XII.
Doba vlády5. duben 169730. listopad 1718
Korunovace14. prosinec 1697
Narození17. červen 1682
Stockholmský palác Stockholm
Úmrtí30. listopad 1718 (36 let)
Frederikshald, Norsko
Pohřbenkostel Riddarholmen, Stockholm
PředchůdceKarel XI.
NástupceUlrika Eleonora Švédská
Manželkanikdy se neoženil
Potomcižádné
RodWittelsbach
MottoMed Guds Hjälp
(S pomocí Boží)
OtecKarel XI.
MatkaUlrika Eleonora Dánská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ editovat

Narodil se jako nejstarší syn ze sedmi dětí švédského krále Karla XI. a jeho manželky Ulriky Eleonory; z jeho sourozenců se dospělosti dožily jen dvě sestry. Starší Hedvika Žofie (1681–1708) se 12. května 1698 provdala za hesenského vévodu Fridricha IV., mladší Ulrika Eleonora se po něm stala švédskou královnou.

Vláda editovat

V roce 1700 zahájila trojitá aliance Dánsko-Norsko, Sasko-Polsko-Litva a Rusko útok na švédský protektorát Holstein-Gottorp a na provincie Livonsko a Ingrie. Chtěli totiž využít situace, kdy Švédsku vládl mladý nezkušený král. Karel XII. však do roku 1706 přemohl všechny strany až na Rusko.

Jeho následný pochod na Ukrajinu skončil neslavně a Karel skončil v několikaletém tureckém exilu, odkud inkognito ujel mj. přes Slovensko do Stralsundu ve Švédských Pomořanech, který pomohl hájit. Poté vedl útok na Norsko, aby mohl dánského krále vyřadit z války a mohl tak všechny vojenské síly soustředit na Rusko. Dvě neúspěšné vojenské kampaně skončily jeho smrtí při obléhání norského Frederikshaldu v roce 1718. Král zahynul přímo v boji po zásahu kartáčovou střelou. Oddaní a zarmoucení Švédští vojáci bezprostředně po králově smrti od Frederikshaldu ustoupili a královo tělo nesli stovky kilometrů do vlasti až do hlavního města, kde byl pochován.

V té době byla většina švédských území okupována cizím vojskem, ačkoliv Švédsko samotné bylo stále svobodné. V letech 1719–1720 však ruské námořní desanty plenily švédské pobřeží. Nakonec byl 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karélie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce změnilo politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.

Karel XII. byl obzvláště schopný vojenský velitel a taktik i obratný politik. Povahově byl skromný, v jídle a pití střídmý, k sobě i okolí náročný luterán, cenil si loajality, nepromíjel zradu. Zavedl rovněž důležité daňové a právní reformy. Jelikož více než polovinu jeho života a téměř celou jeho vládu probíhala válka, nikdy se neoženil a nezplodil tak dědice. Jeho starší sestra byla v době jeho smrti už deset let mrtvá, a tak se dědičkou švédského trůnu stala Karlova mladší sestra Ulrika Eleonora Švédská, která se však brzy vzdala trůnu ve prospěch svého manžela Frederika, hesensko-kasselského lankraběte. Mezi zajímavosti patří, že Karel XII si v tureckém exilu oblíbil místní pokrm dolamas, tj. zelný nebo vinný list plněný mletým masem. Po jeho návratu z exilu tento pokrm ve Švédsku, v pozměněné podobě, zdomácněl a dodnes, jakožto masové kuličky, patří mezi nejznámější švédská jídla.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Jan I. Falcko-Zweibruckenský
 
 
Kazimír Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Klevská
 
 
Karel X. Gustav
 
 
 
 
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
Kateřina Švédská
 
 
 
 
 
 
Marie Kristýna Falcká
 
 
Karel XI.
 
 
 
 
 
 
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Augusta Dánská
 
 
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
Karel XII.
 
 
 
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
Ulrika Eleonora Dánská
 
 
 
 
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Dánská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Braniborská
 

Literatura editovat

  • ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York: I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky) 
  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 
  • VOLTAIRE. Karel XII., král švédský. Olomouc: Nírodní knihtiskárna Kramáře a Procházky, 1874. 239 s. Dostupné online. (český) 

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Karel I.
  Falcko-Zweibrückenský vévoda
Karel II.
16971718
  Nástupce:
Gustav
Předchůdce:
Karel XI.
  Švédský král
Karel XII.
16971718
  Nástupce:
Ulrika Eleonora
Předchůdce:
Karel XI.
  Finský velkovévoda
Kaarle XII.
16971718
  Nástupce:
Ulrika Eleonora