Žofie Amálie Brunšvická
Žofie Amálie Brunšvická (dánsky Sophie Amalie) (24. března 1628, Herzberg – 20. února 1685, Kodaň) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a jako manželka dánského krále Frederika III. dánská a norská královna v letech 1648–1670.
| Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská | |
|---|---|
| královna dánská a norská | |
 Královna Žofie Amálie kolem r. 1670 autor Abraham Wuchters | |
| Doba vlády | 1648 – 1670 |
| Tituly | šlesvicko-holštýnská vévodkyně a hraběnka oldenburská |
| Narození | 24. března 1628 Herzberg |
| Úmrtí | 20. února 1685 (ve věku 56 let) Kodaň |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Manžel | Frederik III. Dánský |
| Potomci | Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Vilemína Ernestina Frederik Jiří Ulrika Eleonora Dorotea Juliana |
| Dynastie | Welfové |
| Otec | Jiří Brunšvicko-Lüneburský |
| Matka | Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská |
| Příbuzní | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský, Jan Bedřich Brunšvicko-Lüneburský a Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský (sourozenci) Žofie Hannoverská (švagrová) Vilém, vévoda z Gloucesteru[1], first stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], Mary Anne of Great Britain[2], Anne Sophia Oldenburg[2], first miscarried child of Anne of Great Britain[2], first stillborn son of Anne of Great Britain[2], second miscarried child of Anne of Great Britain[2], Mary Oldenburg[2], George Oldenburg[2], second stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], third stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], third miscarried child of Anne of Great Britain[2], second stillborn son and fourth miscarried child of Anne, Queen of Great Britain[2], third miscarried child of Anne of Great Britain[2], fifth and sixth miscarried children of Anne of Great Britain[2], third stillborn son of Anne of Great Britain[2] a fourth stillborn son of Anne of Great Britain[2] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatŽofie Amálie se narodila jako čtvrté dítě a jediná dcera brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659).
_and_Sofia_Amalia_of_Braunschweig-Lyneburg_(1628_%E2%80%93_85)_-_Google_Art_Project.jpg)
Manželství a potomci
editovatVe věku 12 let byla zasnoubena s následníkem dánského trůnu, princem Frederikem (pozdějším dánským králem Frederikem III.) a o tři roky později, 1. října roku 1643 se za něj v Glücksburgu provdala. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.
Z manželství Žofie Amálie a Frederika III. vzešlo osm dětí, z nichž dvě mladší zemřely v útlém věku:
- 1. Kristián V. (15. 4. 1646 Flensburg – 25. 8. 1699 Kodaň), král dánský a norský od roku 1670 až do své smrti, manž. 1667 Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská (27. 4. 1650 Kassel – 27. 3. 1714 Kodaň)[3]
- 2. Anna Žofie (1. 9. 1647 Flensburg – 1. 7. 1717 Prettin), manž. 1666 Jan Jiří III. Saský (20. 6. 1647 Drážďany – 12. 9. 1691 Tübingen), saský kurfiřt[4]
- 3. Frederika Amálie (11. 4. 1649 Kodaň– 30. 10. 1704 Kiel), manž. 1667 Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (13. 2. 1641 Schleswig – 6. 1. 1695 tamtéž), holštýnsko-gottorpský vévoda, biskup v Lübecku[5]
- 4. Vilemína Ernestina (20. 6. 1650 Kodaň – 23. 4. 1706 Prettin), manž. 1671 Karel II. Falcký (31. 3. 1651 Heidelberg – 16. 5. 1685 tamtéž), falcký kurfiřt[6][7]
- 5. Frederik (11. 10. 1651 Kodaň – 14. 3. 1652 tamtéž)[8]
- 6. Jiří (21. 4. 1653 Kodaň – 8. 11. 1708 Londýn), princ-manžel Velké Británie, manž. 1683 Anna Stuartovna (6. 2. 1665 Londýn – 1. 8. 1714 tamtéž), královna Anglie, Skotska a Irska a později Království Velké Británie a Irska od roku 1702 až do své smrti[9]
- 7. Ulrika Eleonora (11. 9. 1656 Kodaň – 26. 7. 1693 Solna), manž. 1680 Karel XI. (24. 11. 1655 Stockholm – 5. 4. 1697 tamtéž), švédský král od roku 1660 až do své smrti[10]
- 8. Dorotea Juliana (16. 11. 1657 Kodaň – 15. 5. 1658 tamtéž)[11]
Královna
editovatŽofie Amálie společně s manželem nastoupila na dánský a norský trůn 28. února roku 1648 po smrti svého tchána Kristiána IV. Pár byl korunován v katedrále Panny Marie v Kodani; byla to poslední dánská korunovace v tomto svatostánku.
Královna měla spíše mužské záliby: ráda jezdila na koni a milovala lov. Byla přesvědčena o své výjimečné společenské nadřazenosti a podle toho i žila na vysoké noze, ve výjimečném přepychu, inspirujíc se francouzským králem Ludvíkem XIV., což se negativně podepisovalo na stavu královské pokladny. Pohoršení vyvolalo pózování královny v rouše Evině na portrétu, který ji představoval jako bohyni Héru. Žofie Amálie zahájila stavbu královské residence, který byl nazván jejím jménem – palác Amalienborg (oficiální rezidence dánských králů v Kodani). Měla velký vliv na politické dění (m.j. na vznik absolutní monarchie v Dánsku), podporovala svazky Dánska se Švédskem a Francií, čehož výsledkem bylo i manželství její dcery Ulriky Eleonory se švédským králem Karlem IX. Po smrti manžela většinu času trávila v paláci Amalienborg, aby neztratila kontrolu nad vládou svého syna Kristiána V.
Dánové ji pamatují především pro její chorobnou nesnášenlivost a nenávist k nevlastní sestře jejího manžela, syna krále Kristiána IV. z druhého morganatického manželství, Eleonoře Kristýně: manžel Eleonory Kristýny Corfitz Ulfeldt získal sňatkem významné úřady, vládu a především značný vliv na krále Kristiána IV. a po jeho smrti se snažil zabránit korunnímu princi Frederikovi v nástupu na trůn. Frederik ho přesto ponechal v jeho úřadech, Ulfeldt však byl velmi trnem v oku královně; v roce 1651 byl obviněn z plánování královraždy a prchl do Holandska, poté do Švédska, odkud se vrátil po uzavření míru v Roskilde, po zavedení absolutní monarchie však opět odešel a v roce 1664 se utopil v Rýnu u Basileje. Eleonora Kristýna byla v roce 1663 uvězněna (poté co ji anglický král Karel II. nechal poslat do Dánska) a do královniny smrti držena pod zámkem.
Smrt
editovatŽofie Amálie zemřela v 20. února 1685 ve své rezidenci Amalienborgu a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Vývod z předků
editovat| Jindřich I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Markéta Saská | ||||||||||||
| Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Jindřich V. Meklenburský | ||||||||||||
| Žofie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| Uršula Braniborská | ||||||||||||
| Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Frederik I. Dánský | ||||||||||||
| Kristián III. Dánský | ||||||||||||
| Anna Braniborská | ||||||||||||
| Dorotea Dánská | ||||||||||||
| Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
| Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| 'Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská' | ||||||||||||
| Filip I. Hesenský | ||||||||||||
| Jiří I. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Kristýna Saská | ||||||||||||
| Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Bernard VIII. z Lippe | ||||||||||||
| Magdalena z Lippe | ||||||||||||
| Kateřina Waldecko-Eisenberská | ||||||||||||
| Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Jáchym II. Hektor Braniborský | ||||||||||||
| Jan Jiří Braniborský | ||||||||||||
| Magdaléna Saská | ||||||||||||
| Magdalena Braniborská | ||||||||||||
| Jáchym Arnošt Anhaltský | ||||||||||||
| Alžběta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
| Anežka z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kindred Britain.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Christian V (1646-1699) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anna Sophie von Dänemark (1647-1717) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Friederike Amalie of Denmark (1649-1704) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRICKA, Carl Frederik. 593 (Dansk biografisk Lexikon / XVIII. Bind. Ubbe - Wimpffen). runeberg.org [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Princess Wilhelmina Ernestine of Denmark. geni_family_tree [online]. 1650-06-20 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Frederik af Danmark og Norge. geni_family_tree [online]. 1651-10-11 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
- ↑ George of Denmark (1653-1708) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ulrica Eleanor (1656-1693) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dothea Juliane von Oldenburg, Prinsesse af Danmark og Norge. geni_family_tree [online]. 1657-11-16 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Henning Dehn-Nielsen: Kings and Queens of Denmark, Kopenhaga 2007, ISBN 978-87-89542-71-3
- Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
- Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Amálie Brunšvická na Wikimedia Commons - Královské pohřby v katedrále v Roskilde s fotografiemi hrobů
- rosenborgslot.dk
- Žofie Amálie na stránkách Rosenborg Castle (anglicky)
- thepeerage.com
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Norská královna_non_crown.png) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Alžběta Saská |
1648–1670 s Marií Alžbětou Saskou, do r. 1659 s dcerou Frederikou Amálií, od r. 1667 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Frederika Amálie Dánská Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Oldenburská hraběnka,_comte_d%27Oldenbourg_et_de_Delmenhorst.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Kateřina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská |
1667–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
