Otevřít hlavní menu

Absolutní monarchie

Slepá mapa světa monarchií podle typu:
      – absolutní monarchie,       – polokonstituční monarchie,       – konstituční monarchie,       – Commonwealth realm (konstituční monarchie v personální unii),       – subnárodní monarchie (tradiční)

Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.[1] Šlechta ztrácí své postavení ve feudálním systému výměnou za privilegia ve státním a vojenském aparátu. Monarcha je „legibus absolutus“ (latinsky „zákonu nadřazen“), což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá.

Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je „Král SlunceLudvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ (česky „Stát jsem já“) se dá chápat přímo jako prototyp tohoto uspořádání. Absolutní mocenský nárok však nebylo možné trvale uplatňovat proti aristokracii (šlechtě) a měšťanstvu, usilujícím o vlastní rozvoj.

Mezi absolutní monarchie lze zařadit tyto země (2006): Brunej, Saúdská Arábie, Svazijsko a případně i další arabské monarchie v Perském zálivu.

ReferenceEditovat

  1. Nathanial Harris. Systems of Government Monarchy. [s.l.]: Evans Brothers, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-237-53932-0. S. 10. 

Související článkyEditovat