Otevřít hlavní menu
Tento článek je o německém městě. O pracovním táboře pojednává článek Heidelberg (pracovní tábor).

Heidelberg je svými 152 000 obyvateli pátým největším městem německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Leží na jejím severozápadě, na půli cesty mezi Stuttgartem a Frankfurtem nad Mohanem, a patří k turisty nejvyhledávanějších místům země. Je světově proslulé svojí zříceninou zámku, historickým centrem, ale zejména Univerzitou Ruprechta-Karla (Ruprecht-Karls-Universität) z roku 1368, nejstarší na území dnešního Německa.

Heidelberg
Centrum města
Centrum města
Heidelberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 114 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
vládní obvod Karlsruhe
Administrativní dělení 15 městských částí
Heidelberg
Heidelberg
Heidelberg, Německo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108,83 km²
Počet obyvatel 152 113[1] (2013)
Hustota zalidnění 1 398 obyv./km²
Správa
Starosta Eckart Würzner
Oficiální web www.heidelberg.de
Telefonní předvolba 06221, 06202
PSČ 69115–69126
Označení vozidel HD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heidelberg tvoří společně s Mannheimem a Ludwigshafenem metropolní region, nazývaný též Trojúhelnik Rýn-Neckar.

Obsah

HistorieEditovat

Asi před milionem let žil v okolí Homo heidelbergensis, jehož čelist byla objevena v roce 1907. V 5. století př. n. l. existovalo na Hoře svatých, Heiligenbergu keltské oppidum. V roce 40 př. n. l. zde Římané založili stálý tábor.

Moderní historie Heidelbergu začíná v 5. století, první písemná zmínka o vesnici zvané Bergheim se datuje z roku 769. V roce 863 byl na Heiligenbergu založen klášter sv. Michala. Roku 1155 přešel zdejší hrad i s podhradím do majetku rodu Štaufů, z roku je 1196 je první zmínka přímo o osadě "Heidelberch", z roku 1255 pak pochází první zmínka o hradu, stojícím nad městem[2].

V roce 1356 ustanovil Karel IV. Zlatou bulou falckého hraběte jedním z kurfiřtů, ve 14. století se pak pod hradem objevilo trvalé sídliště, které bylo po dlouhou dobu zcela nezávislé na samotném městě[2]. V roce 1386 zde kurfiřt Ruprecht III. založil univerzitu. V letech 1556- 59 princ Otto Jindřich do země přináší reformaci, Heidelberský katechismus se následně stal hlavní modlitební kniohou reformace. Stejný kníže vybudoval renesanční část hradu.

 
Výhled na Heidelberg z promenády filosofů

Pro české země je významný falcký kurfiřt Fridrich V. (v Čechách známý jako Zimní král). V Heidelbergu vybudoval rozsáhlé zámecké zahrady, tzv. Anglický dům v samotném zámku a Alžbětinu bránu. Poté, co jeho české dobrodužství dopadlo neslavně, byl však kurfiřtské hodnosti zbaven. Mezi lety 1688-89 obléhala město vojska Ludvíka XIV, který na Falc vznesl na základě příbuzenského vztahu s Liselottou Falckou nárok, jeho vojska pobořila hrad (značná část zůstala v troskách dodnes) i město[2].

V roce 1720 bylo hlavní město kurfiřství přesunuto do Mannheimu, kde vznikl nový zámek, přesto ale kurfiřt Karl Theodor postavil Starý most přes Neckar a opravil částečně hrad. V roce 1764 vypukl ve městě velký požár způsobený bleskem, který zapálil zámek. Roku 1815 zde rakouský císař, ruský car a pruský král založili Svatou alianci proti Napoleonovi Bonapartemu.

Před cca 150 lety zde vznikla stejnojmenná značka tiskáren a zařízení pro polygrafickou výrobu.

Z období vlády národních socialistů pochází rozlehlý amfiteátr na kopci Heiligenberg, který sloužil od svého slavnostního otevření v roce 1935 jako tzv. Thingstätte k propagandistickým akcím NSDAP; dnes se tam pořádají různé kulturní akce. Koncem roku 1945 v Heidelbergu zemřel na následky autonehody americký generál George S. Patton.

PamátkyEditovat

Město patří k nejnavštěvovanějším historickým městům Německa, čemuž přispívá jednak jeho poloha, jednak právě značné množství dochovaných památek a malebnost města.

 
Pohled na hrad a město z terasy zahrady

Heidelberský hrad (Heidelberger Schloss)Editovat

Nejstarší částí je tzv. Ruprechtův dům, který postavil kurfiřt Ruprecht III. Dům byl gotický. Dům Jindřicha Otty je sice v troskách, jeho fasáda však patří k nejkrásnějším památkám hradu, vedle ní stojící věž byla postavena ve stejné době, dnes je nicméně také v troskách. Palác Fridricha IV. s barokní fasádou je dochovaný a jeho interiéry jsou součástí prohlídkového okruhu. V tomto paláci lze spatřit královskou halu, sloupovou síň a další interiéry. V hradu je dnes též umístěno muzeum lékárnictví.

Zajímavé jsou věže a obrané zdi hradu, z nichž některé zůstaly pobořené od dob obléhání vojsky Ludvíka XIV. Terasovité zahrady kolem hradu poskytují překrásné výhledy na město a hrad, nachází se v nich socha otce Rýna.

UniverzitaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Univerzita Heidelberg.

Stará budova univerzity pochází v současné podobě z roku 1728 a stojí na univerzitním náměstí. Zajímavý je pro turisty dostupný objekt studentské věznice, kde byli studenti mezi lety 1712-1914 vězněni za opilost, špatné chování, rušení nočního klidu a další přestupky, interiér místnosti je vyzdoben četnými studentskými graffiti. Součástí budovy Nové univerzity je i původně obranná Věž čarodějnic z roku 1380. Za pozornost stojí též budova univerzitní knihovny.

Jižní městoEditovat

Nachází se v něm četné paláce, mezi nimi: Haus Graimberg s dochovanými německými a francouzskými nápisy na oknech, Velkovévodský palác z roku 1717 s barokní fasádou či palác Boissereé. Na Kukuřičném trhu lze nalézt barokní sochu Panny Marie. Zajímavá je neoklascistní Karlova brána.

Tržní náměstí (Der Marktplatz)Editovat

Hlavní náměstí (Marktplatz). Nalezneme na něm budovu radnice a kašnu se sochou Herkula. Zajímavý je dům lékárny. Za nejkrásnější renesanční fasádu Německa bývá označována fasáda domu U rytířů (Haus zum Ritter)[2], která přežila všechny škody, dobývání města francouzskými vojsky i druhou světovou válku.

 
Starý most

Starý most (Alte Brücke)Editovat

Most vede přes řeku Neckar, dokončen byl v roce 1788, ze strany města se na něj vstupuje Mosteckou bránou, která byla součástí středověkého fortifikačního systému města. Na mostě se nachází sochy Pallas Athény a sv. Jana Nepomuckého.

Promenáda filosofůEditovat

Nachází se na severní straně města a skýtá nejkrásnější výhledy na staré město, nalezneme na ní pomník Elisabeth Charlotte, ženy, jež si vzala za manžela bratra Ludvíka XIV., Filipa Orleánského, a pro niž vypukla válka o Falc. Promenáda má dvě části (vyšší a nižší cestu). Její název odkazuje především k Hölderlinovi, který o Heidelbergu napsal báseň.

Osobnosti městaEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. {title}. www.statistik.baden-wuerttemberg.de [online]. [cit. 05-03-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-05-2011. 
  2. a b c d STOLPMANN, Max. Heidelberg. Lübeck: Schöninch GmbH, 2015. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat