Jindřich V. Meklenburský

Jindřich V. Meklenburský
	meklenburský vévoda
Narození	3. května 1479
Úmrtí	6. února 1552 (72 let); Schwerin
Manželky	Uršula Braniborská; Helena Falcká; Uršula Sasko-Lauenburská
Potomci	Žofie Meklenburská; Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský; Uršula Meklenburská; Filip Meklenburský; Markéta Meklenburská; Kateřina Meklenburská
Dynastie	Dynastie Meklenburských
Otec	Magnus II. Meklenburský
Matka	Žofie Pomořanská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich V. Meklenburský (zvaný Mírumilovný; 3. května 1479 – 6. února 1552, Schwerin) byl od roku 1503 meklenburským vévodou.

Život editovat

Jindřich se narodil jako prvorozený syn vévody Magnuse II. Meklenburského a jeho manželky Žofie Pomořanské.

Od roku 1503 vládl společně se svými mladšími bratry Erikem II. a Albrechtem VII. a strýcem Baltazarem. Baltazar zemřel 16. března 1507 a Erik 22. prosince 1508, oba bez dědiců, a Jindřich s Albrechtem se tak stali jedinými vládci nad Meklenburskem. Nejdříve vládli společně. Albrecht opakovaně prosazoval rozdělení území Meklenburska, což bylo nakonec dohodnuto ve sněmovní smlouvě z Neubrandenburgu, zpečetěné 7. května 1520. Smlouva stanovila Jindřichovu vládu ve Schwerinu a Albrechtovu v Güstrow, bez faktického rozdělení země.

Právě za vlády bratrů Jindřicha a Albrechta zahájil Martin Luther reformaci, která si v Meklenbursku rychle našla příznivce. Luteránská doktrína tam byla hlásána víceméně otevřeně již v roce 1523 a možná ještě dříve. Vévoda Jindřich od počátku luteránskou doktrínu podporoval, zpočátku velmi opatrně, ale po Augsburském říšském sněmu v roce 1530 již otevřeněji. S Lutherem si začal dopisovat v roce 1524, a Luther mu poslal učitele a kazatele.

Jindřich se 12. června 1526 připojil k luteránské knížecí lize z Torgau a v roce 1532 veřejně vystoupil jako příznivec Luthera. Jeho postavení ho vedlo k tomu, aby dal nové nauce pevnou vnější i vnitřní organizaci, a tak požádal superintendenta Johanna Rieblinga, kterého mu Luther doporučil v roce 1537, aby vypracoval církevní řád, katechismus a agendu. Po zbytek své vlády se zabýval organizací luteránské církve.

Po Lutherově smrti v Německu došlo k náboženské válce. Jindřich se však neúčastnil; přestože byl protestantským knížetem, nebyl členem Šmalkaldského spolku. Jindřich schválil rozhodnutí meklenburských stavů z července 1549, které formálně uznaly luterskou doktrínu. Zemřel 6. února 1552 ve věku 72 let s pověstí zbožného a mírumilovného prince.

Manželství a potomci editovat

Jindřich byl ženatý třikrát. Poprvé se oženil 12. prosince 1505 v šestadvaceti letech s o devět let mladší Uršulou, nejmladší dcerou braniborského kurfiřta Jana Cicera. Manželé spolu měli tři dětiː

Žofie Meklenburská (1508–1541), ⚭ 1528 Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský (27. června 1497 – 11. ledna 1546)
Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský (4. července 1509 – 28. ledna 1550), administrátor biskupství ve Zvěříně, ⚭ 1543 Alžběta Dánská (14. října 1524 – 15. října 1586)
Uršula Meklenburská (30. srpna 1510 – 22. dubna 1586), abatyše v Ribnitzu

Uršula Braniborská zemřela 18. září 1510, několik týdnů po narození dcery Uršuly. Jindřich se znovu oženil o tři roky později, 12. června 1513. Druhou manželkou čtyřiatřicetiletého vévody se stala dvacetiletá Helena Falcká, dcera falckého kurfiřta Filipa. Se druhou manželkou měl Jindřich další tři dětiː

Filip Meklenburský (12. září 1514 – 4. ledna 1557), vévoda meklenbursko-zvěřínský, svobodný a bezdětný
Markéta Meklenburská (8. dubna 1515 – 30. srpna 1559), ⚭ 1537 Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 – 2. srpna 1548), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže
Kateřina Meklenburská (14. dubna 1518 – 17. listopadu 1581), ⚭ 1538 Fridrich III. Lehnický (22. února 1520 – 15. prosince 1570), lehnický, břežský a volovský kníže

Třetí manželství uzavřel 27 let po smrti Heleny, 14. května 1551, s Uršulou, dcerou Magnuse I. Sasko-Lauenburského a jeho manželky Kateřiny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Toto manželství zůstalo bezdětné.