Otevřít hlavní menu

Seznam meklenburských panovníků

seznam na projektech Wikimedia
Malý znak Meklenburska

Seznam meklenburských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí knížata, vévody a velkovévody. Meklenbursko vzniklo jako knížectví v okolo roku 1167, kdy z něj bylo učiněno knížectví pod vládou dynastie Niklotovců. Roku 1348 bylo Karlem IV. povýšeno na vévodství. V roce 1701 bylo Meklenbursko po rodinných rozporech rozděleno do dvou částí: Mecklenburska-Zvěřínska a Meklenburska-Střelicka. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 byly obě části povýšeny na velkovévodství. V letech 18151866 byly obě části členem Německého spolku, poté v letech 18661871 Německého spolku a od roku 1871 se staly součástí Německého císařství jako spolkové země. Po roce 1918 se meklenburské země přeměnily na republiky: Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko a Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko. V současnosti je Meklenbursko součástí německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Obsah

Knížata (1167–1348)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Meklenburské knížectví.

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Na území dnešního Meklenburska vládla přibližně v letech 1131–1167 obodritská knížata zrodu Niklotovců (slovanský rod). Podmanění slovanského Obodritského knížectví dovršil saský vévoda Jindřich Lev. Avšak již roku 1167 obdržel syn obodritského kníže Niklota, kníže Pribislav (poslední obodritský kníže) území zpět jako saské vévodské léno tj. knížectví Meklenburské. Tato obodritská dynastie Niklotovců, jež se záhy poněmčila, zde vládla až do roku 1918, kdy byla zrušena monarchie v Německu. V roce 1348 povýšil císař Karel IV. Meklenbursko na vévodství.

Vévodové (1348–1815)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku vévodství Meklenburské.

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Povýšením Meklenburska na říšské vévodství císařem Karlem IV. byla definitivně odstraněna lenní závislost na Sasku. V roce 1358 zakoupil vévoda Albrecht II. Meklenburský hrabství Schwerin (Zvěřín). Roku 1471 byly spojeny dříve rozdělené meklenburské země pod vládou jednoho rodu v jednotné vévodství.

Po vnitřních rodinných rozporech mezi syny vévody Adolfa Fridricha I. (+ 1658) bylo v roce 1701 vévodství opět rozděleno, při zachování jednoty stavů, do dvou částí: Mecklenburska-Zvěřínska (německy Mecklenburg-Schwerin) a Meklenburska-Střelicka (něm. Mecklenburg-Strelitz). Zároveň byla v obou částech zavedena primogenitura.

Vévodové Meklenburska-StřelickaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Meklenbursko-Střelicko.

Meklenbursko-Střelicko bylo utvořeno z území knížectví Ratzeburg a panství Stargard (dnes součástí Šlesvicka-Holštýnska) na části území bývalého vévodství Meklenbursko-Güstrow. Hlavním městem se stal Neustrelitz. Vládla starší (původní) linie rodu. 28. července 1815 bylo povýšeno na velkovévodství.

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Vévodové Meklenburska-ZvěřínskaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Meklenbursko-Zvěřínsko.

Vévodství Meklenbursko-Zvěřínsko bylo utvořeno na velké části původního Meklenburského vévodství včetně Baltského pobřeží, přibližně na území bývalého knížectví Meklenburského, Rostockého, biskupství Zvěřín (Schwerin) a knížectví Werle-Güstrow a Werle-Waren. Hlavním městem se stal Schwerin (Zvěřín). Vládla mladší linie rodu, ale na podstatně větším území než linie starší resp. střelická. 14. července 1815 bylo povýšeno na velkovévodství.

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Meklenburští velkovévodové (1815–1918)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Meklenbursko-Zvěřínsko a Meklenbursko-Střelicko.

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Roku 1808 přistoupila obě vévodství k Rýnskému spolku a roku 1813 se připojila na stranu Pruska proti Napoleonovi. Roku 1815 pak byla obě vévodství (Meklenbursko-Zvěřínsko 14. července a Meklenbursko-Střelicko 28. července) povýšena na velkovévodství a stala se členy Německého spolku. Roku 1866 se v prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko postavila obě velkovévodství opětovně na stranu Pruska a pak následujícího roku (1. července 1867) vstoupila do Severoněmeckého spolku a 18. ledna 1871 se stala spolkovými zeměmi Německého císařství.[1]

14. listopadu 1918 odstoupili oba velkovévodové (resp. velkovévoda Meklenburska-Zvěřínska Fridrich František IV. a jako regent Meklenburska-Střelicka) a oba meklenburské státy byly prohlášeny Svobodnými státy resp. Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko (Freistaat Mecklenburg-Schwerin) a Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko (Freistaat Mecklenburg-Strelitz), které byly až do roku 1933 spolkovými zeměmi tzv. Výmarské republiky.

Velkovévodové Meklenbursko-StřelickaEditovat

Dynastie MeklenburskýchEditovat

Velkovévodové Meklenbursko-ZvěřínskaEditovat

Dynastie MeklenburskýchEditovat

OdkazyEditovat