Portál:Novověk

Novovek2.jpg

Behaims Erdapfel.jpg

Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evropským mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu. Více...

ČLÁNEK MĚSÍCE

Replika d´Ibervillovy vlajkové lodi Pélican

Bitva v Hudsonově zálivu se odehrála 5. září 1697 v Hudsonově zálivu v Kanadě,nedaleko od anglické pevnosti York. Anglické lodě zde zaskočily osamocenou loď francouzského kapitána Pierra Le Moyne d'Ibervilla, jemuž se podařilo anglickou eskadru porazit a později se zmocnit i pevnosti York.

Během dlouhého konfliktu známého jako devítiletá válka, nebo válka Augšpurské ligy se odehrával souboj Francie a Anglie o nadvládu nad obchodem s kožešinami v Severní Americe. Francie se opakovaně pokoušela převzít kontrolu nad pobřežím v Hudsonově zálivu, kde vznikla řada anglických opevněných obchodních stanic, které zde při ústí řek obchodovaly s domorodým obyvatelstvem, převážně pak vykupovaly drahé kožešiny. Z Francie byla vypravena expedice, která se měla pokusit obsadit nejdůležitější pevnosti v Hudsonově zálivu včetně klíčové pevnosti York. Nedaleko od cíle se však v mlze oddělila d´Ibervillova vlajková loď od flotily. D´Iberville plul dál na jih k pobřeží, kde nedaleko od pevnosti York vysadil část posádky, která měla pročesat okolí a provést průzkum pevnosti. V té době se také na obzoru objevila trojice lodí. Když si d´Iberville uvědomil, že to není zbytek jeho expedice, ale anglická eskadra, která jej odřízla, rozhodl se svést nerovnou bitvu. Bitva trvala dvě a půl hodiny.

Více...

ArchivPřipravované

OSOBNOST MĚSÍCE

Portrét papeže Urbana VIII. od Lorenza Berniniho

Gian Lorenzo Bernini (Giovanni Lorenzo Bernini, [džovanny lorenco bernýny]) (7. prosince 1598 Neapol28. listopadu 1680 Řím) byl italský barokní architekt, sochař a malíř. Dotvořil Svatopetrské náměstí před bazilikou sv. Petra ve Vatikánu. Jeho sochy se staly vzorem pro evropské barokní sochaře, často ovšem vzorem nedostižným. Bernini byl pro baroko podobně jako Michelangelo pro renesanci revolučním mistrem, jenž ukázal svému okolí cestu.

Otec Berniniho, Pietro Bernini, byl sochařem původem z Florencie, který pracoval u neapolského dvora. Oženil se s Angelicou Galanteovou, s kterou se seznámil během tamějšího pobytu. Roku 1605 nebo 1606 se rodina přestěhovala do Říma, kde byl Pietro Bernini pověřen papežem Pavlem V. výzdobou kaple Paolina v bazilice Panny Marie Sněžné. Gian Lorenzo zde tvořil svá díla již od útlého věku, částečně také na zakázky papežské rodiny. Jeho prvním patronem byl kardinál Scipione Borghese. Papež Urban VIII. jej považoval za svého přítele a roku 1629 jej jmenoval architektem Sv. Petra a superintedantem veřejných prací v Římě (pouhé čtyři dny po smrti dosavadního architekta baziliky – Carla Maderny). 15. května roku 1639 se Bernini oženil s nemajetnou Caterinou Teziovou (jí bylo 22 let a Berninimu 40), dcerou právníka; narodilo se jim 11 dětí – devět z nich přežilo své rodiče (3. srpna 1657 se narodil Domenico Bernini, který později sepsal otcův životopis). Rodina bydlela na Via della Mercede. Dle dochovaných pramenů se jednalo o spokojené manželství. Caterina zemřela roku 1673, sedm let před Giano Lorenzem.


Více...

KATEGORIE

NOVÉ ČLÁNKY

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že...
  • První žena v řadách španělské armády Agustina de Aragón (1786 - 1857) dosáhla na konci své vojenské služby v roce 1814 hodnosti kapitána?
  • Saský král Fridrich August III. byl jedním z nejsportovněji založených panovníků? Spolu se svou rodinou podnikal náročné pěší túry a chodil bruslit na veřejné brusliště Carola u Velké zahrady v Drážďanech.
  • Jedna z nejlepších a nejodvážnějších jezdkyň 19. století, rakouská císařovna Alžběta, přestala v roce 1882 ze dne na den jezdit na koni, kvůli zdravotním a psychickým potížím?
ArchivPřipravované

VYBRANÝ OBRÁZEK

Krameriovy noviny.gif
První české vlastenecké noviny - Krameriovy císařsko-královské poštovní noviny (založeny roku 1789)


ArchivPřipravované

POJMY A DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI NOVOVĚKU

Státy a říše:

INFORMACE

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Novověk na Wikimedia Commons
  • Portál byl založen společnou prací členů WikiProjektu Historie.
  • Pokud založíte nový článek týkající se novověku, připište ho prosím do sekce NOVÉ ČLÁNKY.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Novověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.