Portál:První světová válka
První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody a Ústředních mocností. Později se do války zapojily i další státy. Většina bitev první světové války měla charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé úspěchy Ústředních mocností, nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik autoritářských režimů či několik let trvající hospodářskou krizi.
Článek měsíce
|
Dnešní výročí
|
  Arménská genocida je označení pro vyvraždění přibližně 1,5 milionu Arménů Osmanskými Turky, ke kterému došlo během let 1915 až 1918. Aktivní účast Arménů žijících na ruském území v boji proti Osmanům a obavy z hrozícího povstání Arménů v Anatolii vedly osmanské představitele k zavedení drastických opatření vůči arménské menšině žijící na území Osmanské říše. Arméni z osmanské armády byli demobilizování a byli buď usmrceni nebo zařazeni do pracovních oddílů. Deportováni byli obyvatelé z příhraničního pásma, ale vystěhovány byly i arménské komunity z celého území Osmanské říše. Kromě přímých vražd byli Arméni nuceně deportováni do sběrných táborů v Mezopotámii a Syrské poušti. Mnoho lidí bylo zabito při pogromech nebo zemřelo během pochodů smrti. Začátek genocidy je každoročně připomínán 24. dubna, kdy bylo v Konstantinopoli zadrženo a deportováno okolo 250 arménských intelektuálů. V Arménii je tento den státním svátkem a v Jerevanu si lidé události připomínají navštěvou památníku genocidy na vrchu Tsitsernakaberd. Představitelé Turecka a řady dalších států odmítají genocidu uznat a masakry civilistů vnímají jako důsledek zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů.
|
 27. duben za první světové války
|
Obrázek měsíce
|
Osobnost měsíce
|
  Belgický protiletecký kanón "Pom Pom".
|
  Ferdinand Foch byl francouzský důstojník a maršál, který se proslavil především v bojích první světové války. Do armády vstoupil ve svých 20 letech v roce 1871, kdy se účastnil prusko-francouzské války. Poté vystudoval univerzitu École de Guerre, kde později vyučoval a působil zde i jako ředitel. Když vypukla první světová válka, byl jmenován velitelem 9. armády se kterou podnikl úspěšný protiútok během první bitvy na Marně. Na západní frontě působil až do bitvy na Sommě v roce 1916. Byl kritizován pro vysoké ztráty, načež byl odvelen na italskou frontu. Po jmenování Philippa Pétaina vrchním francouzským velitelem byl Foch povolán zpět do Francie a získal post náčelníka generálního štábu. V březnu 1918 byl jmenován vrchním velitelem sil Dohody. Odrazil poslední německou ofenzívu ve druhé bitvě na Marně, načež Dohoda přešla do rozhodujícího protiútoku během Stodenní ofenzívy. Ferdinand Foch, který byl povýšen do hodnosti maršála, přijal v Compiègne 11. listopadu 1918 od německých zástupců nabízené příměří. Hrál důležitou roli během mírových jednání na Pařížské mírové konferenci, kde prosazoval důsledné oslabení poraženého Německa. Po smrti v roce 1929 byl Foch pohřben v pařížské Invalidovně vedle císaře Napoleona a dalších slavných francouzských vojevůdců.
|
Kategorie
|
Citát měsíce
|
Redakce
| |||||
|
Dobré články české Wikipedie související s první světovou válkou:
Požadované články: | ||||||
Informace
|
Šablony
|
 Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka Související projekty: Historie |
 {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}.
V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony |
