Portál:První světová válka

Portál První světová válka

První světová válka představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejničivějších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a vyžádala si životy přibližně devět a půl milionu vojáků. Další miliony civilistů navíc zemřely v důsledku vojenských operací, při masakrech, pogromech, při genocidě Arménů, kvůli hladu a vyčerpání, rozšířeným nemocem a při pandemii španělské chřipky. Roznětkou celosvětového konfliktu byl úspěšný atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do války vstoupily i další země. Zpočátku proti sobě stály státy Trojdohody (Velká Británie, Francie a Rusko) proti Ústředním mocnostem (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše a Bulharské carství). Později do války vstoupily i další státy, například Itálie, Spojené státy americké nebo Rumunsko. Bitvy první světové války (z těch nejvýznamnějších například u Verdunu či na Sommě) měly charakter zákopových válek, kdy došlo k postupu vojsk často jen za cenu obrovských ztrát. Přes některé značné úspěchy Ústředních mocností (počáteční německý postup na západní frontě, vítězství na východní frontě v souvislosti s revolucí v Rusku, obsazení Srbska či porážka Rumunska) nakonec došlo k hospodářskému vyčerpání Německa a jeho spojenců. Po revoluci a pádu císařství podepsala nová německá vláda příměří. Konec války s sebou přinesl nejen nové rozdělení sil v Evropě, ale například i vznik extrémních režimů (Sovětské Rusko, Maďarská republika rad, Fašistická Itálie a jiné) či několik let trvající hospodářskou krizi.

Článek měsíce
Dnešní výročí
Postscript-viewer-blue.svg
Výbuch HMS Queen Mary během bitvy u Jutska

Seznam válečných lodí ztracených během první světové války zahrnuje bitevní lodě, bitevní křižníky, predreadnoughty, pobřežní obrněné lodě a křižníky (pancéřové a obrněné, chráněné a lehké), které byly z jakékoliv příčiny ztraceny v první světové válce. Nezahrnuje torpédoborce, torpédovky, ponorky a další plavidla nižších kategorií. Během první světové války bylo, ať už v důsledku válečné činnosti či různých havárií, potopeno přibližně 10 000 válečných a civilních lodí včetně sedmi dreadnoughtů, čtyř bitevních křižníků, 22 predreadnoughtů, jedné pobřežní bitevní lodi, 27 pancéřových křižníků, 36 chráněných a lehkých křižníků, 168 torpédoborců, 73 torpédovek a 291 ponorek. Největší ztráty zaznamenaly Německé císařství a Spojené království, nejmenší naopak Rakousko-Uhersko, které jako jediné potopilo více lodí, než samo ztratilo. Japonsko a USA se námořních operací Velké války zúčastnily jen v malé míře. Přesný počet padlých námořníků není dodnes znám. Celkový počet padlých na válečných lodích za první světové války se pravděpodobně blížil 100 000 a dalších 50 000 námořníků zemřelo na plavidlech obchodního loďstva.


Crystal Clear app kworldclock.png

10. prosinec za první světové války


Obrázek měsíce
Osobnost měsíce
Nuvola camera.svg
Christmas Truce 2.jpg
Němečtí vojáci během Vánočního příměří.


Nuvola apps kuser.svg
Portrétní fotografie Józefa Piłsudského

Józef Piłsudski byl polský socialistický aktivista, politik a bojovník za nezávislost Polska. Pocházel z Litvy a již během studií se stal odpůrcem carského režimu, kvůli čemuž byl vězněn a musel uprchnout do exilu. Po ruské revoluci v roce 1905 se zapojil do organizování polovojenských jednotek a příprav vojenského povstání. S vypuknutím první světové války stanul v čele polské paramilitariální organizace Strzelcy. V srpnu 1914 odsouhlasilo rakousko-uherské velitelství výstavbu tzv. Polské legie, která bojovala na východní frontě proti carskému Rusku. Poláci zformovali pod velení Ústředních mocností tři brigády, které se zapojily do bojů během Brusilovovy ofenzívy v létě 1916. Aby vyjádřil odpor vůči opovrhování polskými legiemi a jejich neuznání za polské vojsko bojující za nezávislost rezignoval Piłsudski na post velitele. Jeho demise způsobila masové rezignace Poláků z vojenské služby a přinutila zástupce Německa a Rakousko-Uherska uznat 5. listopadu vznik polského království. Józef Piłsudski nadále nespokojený s neúplnou samostatností Polska závislého na Ústředních mocnostech však odmítl složit přísahu věrnosti německému císaři Vilémovi, načež byl v létě 1917 uvězněň v pevnosti Magdeburg. Když v Německu vypukla listopadová revoluce, byl propuštěn a den před oficiálním koncem války se vrátil do Varšavy, kde se stal vrchním velitelem polské armády. Jako Náčelník státu vedl Polsko ve válce s Ukrajinou, sověty a Litvou. V letech 19261928 a 1930 stál v čele Polska jako premiér.


Kategorie
Citát měsíce
Chronologie
Folder-open.svg
Nuvola apps edu languages.svg
Když se budou psát dějiny této války, nejslavnější kapitola těch dějin bude mít nápis Srbsko. Srbská armáda vykonala divy udatenství a srbský národ vytrpěl neuvěřitelná strádání. A tato obětavost a vytrvalost nemohou zůstat nepovšimnuty – je nutné je odměnit.
— Robert Lansing 1918


Stock alarm.svg
Chronologie první světové války
GermanTroopsRelaxingArrasFrontApril1917.jpg


1914 1915 1916 1917 1918
Ostatní
Informace
Šablony
Nuvola apps bookcase.svg
Odkazy: První světová válka na Commons

Související portály: Historie ~ Válka ~ Druhá světová válka

Související projekty: Historie

Nuvola apps kcmsystem.svg
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|První světová válka}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}.

V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.