Portál:Válka

e Válka je řešení mezinárodních, mezistátních, etnických, religiosních a mezistranních (v případě občanské války) sporů násilným a krvavým způsobem, vedeným zpravidla ozbrojenou silou. Válka se proplétá lidskou historií jako rudá Ariadnina nit a sloužila především jako konečná fáze diplomacie, prostředek politické, osobní nebo národnostní rozpínavosti či rozhodný, popřípadě zatvrzelý, vzdor proti agresorovi, systému, zřízení nebo panovníkovi. Dějiny daly válce mnoho typických jmen, avšak bez ohledu na její charakter byla a je pro aktivní i pasivní účastníky zhoubným živlem. Tak ji často vidí i vizionáři a svaté knihy, jež jí přisuzují vládu nad budoucností a prorokují jí ústřední úlohu při zániku světa. Klasickým symbolem této role je archaická personifikace Janova zjevení, které Válku jmenuje mezi čtyřmi biblickými jezdci apokalypsy. Nicméně i přes vlastní sebedestruktivní podstatu zde paradoxně zůstává její pro-civilizační protiklad. Válka je otcem všech věcí, zaznamenal na přelomu 6. a 5. století př. n. l. Herakleitos z Efesu a tato nesporná skutečnost je bezesporu platná až do dnešních dnů. V jakém stádiu vývoje by se nacházela lidská společnost, kdyby nebylo přirozené agresivity člověka, jeho touhy být lépe vyzbrojen než nepřítel a bezprostřední inteligence ve vyvíjení nových a ničivějších způsobů vedení války?
e Článek měsíce 26. srpna 1071 se střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem v bitvě u Mantzikertu. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes upadl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku. Záhy po kapitulaci Mantzikertu narazil byzantský průzkum na první vážnější odpor tureckých lučištníků. Roman nevěděl nic o osudu Tarchaneiotova sboru a mylně předpokládal, že se před ním nalézá pouze menší část sultánova vojska, nikoli celá jeho armáda. Vyčlenil proto západní tagmata pod velením Nikefora Bryennia k jejímu odražení. Bryennios se ale vzápětí ocitl v lítém boji a požádal o posily. Císař na to zareagoval vysláním podpůrného oddílu v čele s arménským generálem Nikeforem Basilakiem, který padl do nastražené léčky. Basilakios byl vzat do zajetí a většina jeho mužů přišla o život. I přes hrozící obklíčení dokázal Bryennios odolat náporu Seldžuků a v pořádku ustoupil zpět k Mantzikertu. Nečekaný vývoj přiměl Romana k seřazení vojska do bitevního šiku v očekávání brzkého střetnutí. Turci však setrvávali ukryti v blízkých kopcích, takže se Byzantinci k večeru odebrali zpět do ležení. Po západu slunce se Seldžukové pod příkrovem bezměsíčné noci přihnali k byzantskému táboru, jejž zasypávali salvami šípů, a na všech stranách tak vyvolávali neklid. Tímto svým agresivním počínáním nedopřáli Byzantincům ani na chvíli oddech. Více naleznete v článku bitva u Mantzikertu. e Obrázek měsíce První světová válka: fotografie ze září 1914 zachycující německé vojáky v první bitvě na Marně. e Osobnost měsíce Bohemund z Tarentu (v latinských kronikách psán Boamundus; 1052–1058 až 1111) byl italo-normanský válečník a dobrodruh, kníže z Tarentu a jeden z předních účastníků první křížové výpravy. Bohemund byl nejstarším synem Roberta Guiscarda, normanského dobyvatele posledních byzantských provincií v Itálii, Kalábrii a Apulii. Již v mládí se Bohemund vydal se svým otcem Robertem na válečné tažení proti Byzantské říši, ale navzdory několika vítězným bitvám s byzantskými vojsky se Normané na Balkáně nikdy trvale neudrželi. Po smrti Roberta Guiscarda se Bohemund dostal do války o dědictví s vlastními příbuznými, kteří ho připravili o velkou část majetku. Roku 1096 uviděl velkou příležitost v podobě vyhlášení první křížové výpravy. Připojil se k ní spolu se svým synovcem Tankredem a kontingentem normanských rytířů a stal se jedním z jejích předních vůdců. Výrazně se podílel na vítězství křižáků nad tureckými vojsky v bitvě u Dorylaea (1097) a při obléhání Antiochie (1098). Poté, co křižáci Antiochii dobyli, prohlásil ji Bohemund svým vlastnictvím a založil tak druhý křižácký stát ve Svaté zemi – Antiochijské knížectví. Více naleznete v článku Bohemund z Tarentu. e Výročí měsíce říjen 732 – Karel Martel se utkal s vojskem arabského emíra Abd ar-Rahmána v jednom z nejvýznamnějších střetnutí 8. století nazvaném bitva u Tours (též bitva u Poitiers). 1. říjen 331 př. n. l. – vojsko Perské říše vedené Dareiem III. se střetlo s vojskem Alexandra Velikého v bitvě u Gaugamél. 1. říjen 1468 – české vojsko bylo poraženo oddíly Matyáše Korvína (tzv. černou rotou) v bitvě u Zvole. 1. říjen 1578 – zemřel významný španělský vojevůdce Juan de Austria. 1. říjen 1756 – sedmiletá válka: Rakušané vybojovali první velké střetnutí konfliktu s vojskem pruského krále Fridricha II. v bitvě u Lovosic. 1. říjen 1942 – druhá světová válka: skončila bitva o Ržev. 1. – 6. říjen 1992 – gruzínsko-abcházský konflikt: proběhla bitva o Gagru. 1. říjen 1999 – začala druhá rusko-čečenská válka. 1. říjen 2008 – válka v Afghánistánu od roku 2001: patrola českých vojáků se střetla s vojáky talibanu v tzv. bitvě u základny Shank. 2. říjen 1187 – třetí křížová výprava: kapituloval Jeruzalém obléhaný Saladinem. 2. říjen 1847 – narodil se významný německý maršál Paul von Hindenburg. 2. říjen 1941 – druhá světová válka: byla zahájena bitva před Moskvou. 2. říjen 1944 – druhá světová válka: kapitulací zemské armády skončilo varšavské povstání. 3. říjen 1574 – vojskům Viléma I. Oranžského se podařilo ukončit půlroční španělskou blokádu města Leiden. Tento den je dodnes nizozemským státním svátkem. 4. říjen 1917 – narodil se ruský voják a hrdina Sovětského svazu – Jakov Fedotovič Pavlov. 4. říjen 2006 – zemřel známý český pilot František Fajtl. 5. říjen 1914 – uskutečnil se první letecký souboj v historii. Pilot francouzského bombardéru Voisin sestřelil německý letoun Aviatik. 6. říjen 105 př. n. l. – dvě římská vojska se střetla s migrujícími kmeny Kimbrů a Teutonů pod velením Boioriga v bitvě u Arausia. 6. říjen 1014 – byzantsko-bulharské války: Bulhaři utrpěli jednu z významných porážek v bitvě u Belasice. 6. říjen 1769 – narodil se Isaac Brock, britský vojevůdce a kanadský národní hrdina, známý zejména pro brilantní vedení operací britsko-kanadsko-indiánských sil za bojů v oblasti Velkých jezer za britsko-americké války. Zemřel 13. října 1812. 6. říjen 1944 – druhá světová válka: vojáci 1. československého armádního sboru překročili v rámci karpatsko-dukelské operace hranici Československa. 6. říjen 1973 – ve 14:00 vypukla jomkipurská válka, která byla již v řadě pátou arabsko-izraelskou válkou. 7. říjen 1571 – proběhlo poslední velké střetnutí veslových lodí bitva u Lepanta. Střetla se v ní loďstva svaté ligy a osmanské říše. 7. říjen 1973 – jomkipurská válka: Izraelci dosáhli rozhodujícího vítězství nad syrským námořnictvem v bitvě u Latakie. 8. říjen 1912 – Černá Hora vyhlásila válku osmanské říši, čímž začala první balkánská válka. 9. říjen 1708 – severní válka: Rusové pod velením Petra I. porazili švédskou armádu v bitvě u Lesné. 9. říjen 1760 – sedmiletá válka: Rusové obsadili Berlín, který byl poté vypálen. 9. říjen 1917 – v Rusku byl založen Československý armádní sbor; jeho mužstvo zanedlouho dosáhlo počtu 40 000 vojáků. 9. říjen 1967 – zemřel Che Guevara, argentinský revolucionář a vůdce guerrily (* 14. června 1928). 10. říjen 1806 – napoleonské války: Francouzi porazili pruskou armádu v bitvě u Saalfeldu. 11. říjen 1424 – u Přibyslavi zemřel Jan Žižka. 11. říjen 1573 – osmdesátiletá válka: Nizozemci porazili Španěly v bitvě v zálivu Zuiderzee. 11. říjen 1833 – první karlistická válka: karlisté utrpěli drtivou porážku od vládního vojska v bitvě u Los Arcos. 12. říjen 1899 – vypukla první búrská válka. 13. říjen 1812 – britsko-americká válka: Britové drtivě porazili Američany v bitvě u Queenston Heights. 13. říjen 1815 – byl v Castello di Pizzo v Kalábrii popraven známý francouzský maršál Joachim Murat. 14. říjen 1066 – ovládnutí Anglie Normany: odehrála se bitva u Hastingsu, jež skončila rozhodným vítězstvím normanského vojska. 14. říjen 1805 – napoleonské války: Francouzi porazili rakouskou armádu v bitvě u Elchingenu. 14. říjen 1806 – napoleonské války: Francouzi pod velením maršála Davouta porazili dvojnásobně silnější pruskou armádu v bitvě u Auerstedtu. 14. říjen 1962 – karibská krize: americké špionážní letadlo U2 objevilo na Kubě sovětské rakety. 15. říjen 1817 – zemřel polský a americký generál, pevnostní inženýr, účastník americké války za nezávislost, vůdce a podněcovatel protiruského povstání Poláků v roce 1794 Tadeusz Kościuszko. 16. říjen 1663 – v Paříži se narodil rakouský vojevůdce a politik francouzského původu, generalissimus vojsk rakouských Habsburků a jeden z největších vojevůdců konce 17. a počátku 18. století princ Evžen Savojský. 17. říjen 1777 – americká válka za nezávislost: americké kontinentální vojsko porazilo Brity v bitvě u Saratogy, jež se stala zásadním obratem konfliktu. 17. říjen 1777 – povstání ve Vendée: republikáni porazili royalisty v bitvě u Cholet. 18. říjen 1081 – jihoitalští Normany porazili armádu Byzantské říše v bitvě u Dyrrhachia. 18. říjen 1812 – napoleonské války: ruská armáda porazila Francouze v bitvě u Tarutina. 18. říjen 1918 – první světová válka: začala bitva u Terronu, v níž byla nasazena čs. brigáda legionářů, která s úspěchem bojovala proti německým jednotkám a obsadila jejich pozice. 19. říjen 202 př. n. l. – druhá punská válka: římský vojevůdce Scipio Africanus porazil Hannibala Barku v bitvě u Zamy, posledním střetu konfliktu. 19. říjen 1781 – americká válka za nezávislost: skončilo obléhání Yorktownu, jež bylo jedním z posledních velkých střetnutí války. 19. říjen 1813 – napoleonské války: Napoleon s vojskem čítajícím 191 000 mužů byl poražen v bitvě národů u Lipska 330 tisícovou armádou VI. koalice evropských panovníků. 21. říjen 1600 – vojska Iejasua Tokugawy se utkala s vojsky vedenými Micunarim Išidou v bitvě u Sekigahary. Toto střetnutí Iejasu Tokugawovi vydláždilo cestu k titulu šóguna a bylo považováno za neoficiální začátek posledního šógunátu, jenž vládl Japonsku. 21. říjen 1805 – anglické válečné loďstvo vedené Horatiem Nelsonem porazilo spojenou španělsko-francouzskou válečnou flotilu v bitvě u Trafalgaru. 21. říjen 1941 – Československý pěší prapor 11 – Východní pod velením podplukovníka Karla Klapálka posílil obranu obléhaného Tobrúku. 22. říjen 1847 – zemřel Koos de la Rey, búrský generál († 15. září 1914). 22. říjen 1989 – libanonská občanská válka: byl z popudu Ligy arabských států v Saúdské Arábii uzavřen mír, jenž ukončil trvání konfliktu. 23. říjen 1642 – anglická občanská válka: parlamentaristé a royalisté vybojovali nerozhodnou bitvu u Edgehill. 23. říjen 1702 – proběhlo námořní střetnutí mezi spojenými loďstvy Velké Británie a Holandska na jedné straně a Francie a Španělska na straně druhé – bitva v zátoce Vigo. 23. říjen 1942 – druhá světová válka: začala druhá bitva u El Alameinu. 23. říjen 1944 – druhá světová válka: začala námořní bitva u Leyte (střetnutí skončilo 26. října). 24. říjen 1648 – podpisem vestfálského míru skončila třicetiletá válka. 24. říjen 1812 – napoleonské války: vojsko Napoleona I. bylo zastaveno ruskými silami v bitvě u Malojaroslavce. Po tomto střetnutí se francouzský císař definitivně rozhodl pro ukončení ruské kampaně a ústup z okupované země. 24. říjen 1917 – první světová válka: Německo-rakousko-uherské síly zahájily bitvu u Caporetta, v níž rozdrtily italská vojska a posunuly frontu až k řece Piavě. 25. říjen 1415 – stoletá válka: Francouzi a Angličané se střetli v bitvě u Azincourtu, která byla jednou z nejrozhodnějších bitev konfliktu a předznamenala soumrak středověkého rytířstva. 25. říjen 1854 – krymská válka: proběhlo klíčové střetnutí konfliktu bitva u Balaklavy. 25. říjen 1942 – druhá světová válka: začala námořní bitva u ostrovů Santa Cruz (střetnutí skončilo 27. října). 25. říjen 1950 – prozatím neoficiální vstup Číny do korejské války. 26. říjen 1642 – bitvou u Edgelillu začala anglická občanská válka. 27. říjen 1793 – povstání ve Vendée: royalisté porazili republikány v bitvě u Entrammes. 28. říjen 312 – římský císař Konstantin Veliký porazil v bitvě u Milvijského mostu svého soupeře Maxentia. Podle legendy připisoval Konstantin své vítězství křesťanskému Bohu. 28. říjen 1914 – první světová válka: proběhla námořní bitva u Penangu. 28. říjen 1944 – slovenské národní povstání: německá armáda dobyla Banskou Bystricu. Po jejím pádu přešla většina slovenských jednotek na partyzánský způsob boje. 30. říjen 1941 – druhá světová válka: začala bitva o Sevastopol. 30. říjen 1961 – SSSR odpálil nejsilnější termonukleární bombu v historii nazvanou Car-bomba. 31. říjen 1940 – skončilo největší letecké střetnutí v historii bitva o Británii. 31. říjen 1956 – suezská krize: po předchozím izraelském útoku na Sinaj, zahájily Velká Británie a Francie vojenskou operaci proti Násirovu Egyptu s cílem zmocnit se Suezského průplavu.	e Kategorie a seznamy Kategorie Válka Války Válečné zločiny podle války Bitvy podle války Pomníky a památníky válek Války podle století Války podle typu Války podle zemí Bitvy Bitvy podle bojiště Bitvy podle období Bitvy podle typu Bitvy podle války Bitvy podle zemí Vojenství Armáda Vojáci Městská a polní opevnění Ozbrojené síly Pevnostní systémy Válečné právo Zbraně Seznamy Seznam válek Seznam bitev Seznam vojevůdců e Kategorie a seznamy ČR Kategorie Války Česka Války Československa Válka v Afghánistánu (2001–2021) Česko-uherské války Husitské války Válka v Kosovu Moravské markraběcí války Povstání v Česku Válka proti terorismu Třicetiletá válka Válka v Iráku Války mezi Českem a Maďarskem Vojenské mise Armády České republiky Bitvy Česka Bitvy česko-uherských válek Bitvy husitských válek Bitvy moravských markraběcích válek Účastníci bitvy pod Vyšehradem Účastníci bitvy u Chlumce (1126) Účastníci bitvy u Lipan Účastníci bitvy u Moháče Bitvy svedené v Česku České vojenství Čeští válečníci Československé vojenství Československé opevnění Fortifikace – Středověké pevnosti Seznamy Seznam bitev českých dějin Seznam bitev českých dějin za druhé světové války Seznam husitských bitev Války českých dějin Seznam českých vojevůdců Seznam českých vojáků, kteří zemřeli v zahraničních misích e Kvalitní články Nejlepší články: Křížové výpravy • Bitva u Hattínu • Druhá křížová výprava • Křižácká tažení do Egypta • Lidová křížová výprava • Niizuki • Povstání rudých turbanů • Bohemund z Tarentu • Robert II. Flanderský • Raimond IV. z Toulouse Dobré články: První židovská válka • Římsko-perské války • Bitva u Badru • První křížová výprava • Třetí křížová výprava • Sedmiletá válka • Bitva u Slavkova • Bitva u Waterloo • Československo-polský spor o Těšínsko • Druhá světová válka • Totila • Tankred Galilejský • Sébastien Le Prestre de Vauban • Nankingský masakr • 127mm kanón typu 88 a 89 • Goliath (lehký nosič nálože) • North American XB-70 Valkyrie • SPAD S.VII • McDonnell F-4 Phantom II • Pontiacovo povstání • Rastattský mír • Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství • Werner Mölders • Ron Arad (pilot) e Příbuzné portály    Křížové výpravy    Husitství    První světová válka    Druhá světová válka    Československé opevnění    NATO
e V článcích týkajících se obsahu portálu můžete na tuto stránku odkázat šablonou {{Portály|Válka}} více návod ». Seznam všech portálů české Wikipedie