Portál:Starověk

e

Pojem starověk označuje historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě a v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak koncem pravěku (4. tisíciletí př. n. l.), jednak počátkem středověku (od 6./7. století). Počátek starověku lze vymezit dobou rozšíření písma na území staroorientálních říší Blízkého východu – v Mezopotámii (Sumer, Akkad, Babylón, Mitanni, Asýrie), v oblasti Íránské vysočiny (Elam, Médie, Persie), v Sýrii (Ugarit), na území Malé Asii (Chetité, Frýgie, Lýdie) a v Egyptě. Konec starověku spadá do doby rozpadu římské resp. sásánovské říše vyvolaném stěhováním národů a arabskou expanzí (zánik západořímské říše (476), smrt císaře Justiniána I. (565), smrt proroka Mohameda v roce 632).

Řecko-římské etapě dějin starověku, antice, se věnuje samostatný portál Antika. Starověkým dějinám Egypta se věnuje portál Starověký Egypt.

e

Článek

Staroegyptské písemnictví je písemnictví starověkého Egypta z období let 2800 př. n. l. až 300 n. l. Pro zápis se používalo nejdříve hieroglyfického písma, z něhož později vzniklo na papyry používané písmo hieratické a démotické.

Jazykem používaným pro zápis byla archaická egyptština (používaná před rokem 2600 př. n. l.), stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.), střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.), nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.), démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.) a koptština (4. století n. l. – 17. století n. l.). Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době byly některé texty psány i v řečtině.

Naše znalosti o této literatuře se zakládají převážně na archeologických nálezech, protože se zánikem starověkého Egypta skončil zájem o tuto literaturu a proto se příliš nedochovala v řeckých a latinských přepisech.

Literatura se převážně zachovala na papyrech, ale texty byly také tesány do kamene, psány na dřevo a malovány na stěny hrobek.

Texty mají náboženský obsah, autobiografický, byla psána naučení pro následníky trůnu, sepsány byly činy některých faraonů. Také byly nalezeny texty obsahující povídky a bajky, matematické a lékařské texty a poezie.

Více...

e

Osobnost

Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Cicerem nazván otcem dějepisu.

Mnoho cestoval (do Itálie na západě, do Babylonie na východě, do donských stepí na severu a k prvním nilským prahům na jihu). Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky (známý je jeho výrok, že „geografie je reálná, lidskou rukou vytvořená historie“).

Ve svých Dějinách (Histories apodeixis, doslova „Výkaz vyzkoumaného bádání“ nebo také „Výklad zjištěných poznatků“) vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa (oikúmené), známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l.

Více...

e

Obrázek

Čistý list papyru

e

Nové články

Kerkouane (arabsky كركوان; občas také Kerkuane) bylo punské město v severovýchodním Tunisku poblíž poloostrova Mys Bon. Toto fénické město bylo pravděpodobně opuštěno během první punské války (kolem 250 př. n. l.) a již nikdy nebylo znovu vybudováno.

Arabská mytologie nebo také Arabské pohanství, se týká souboru preislamických systémů víry.

Nimrod je biblická postava, která je spojována se založením několika měst v Mezopotámii.

Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive. Ve starověkém období se nazývalo Kalchu (Kalach). Arabové ho později nazývali Nimrud podle legendárního lovce Nimroda.

Aššur-nadin-šumi byl král Babylónu v období mezi roky 700–694 př. n. l.

Chaldea bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců.

Silurové byli mocný a válečnický kmen ve starověké Británii, který sídlil přibližně na území hrabství Monmoutshire, Breconshire a Glamorganshire v jižním Walesu.

Dídó (2. pád Dídony, též Elissa) byla sestrou fénického krále Pigmalióna, bájná zakladateka a první královna Kartága. Spáchala sebevraždu poté, co ji opustil Aineiás, do kterého se beznadějně zamilovala.

e

Zajímavosti

Víte, že...

…benben, ve staroegyptské mytologii prvotní pahorek pevné země, který se při zrození světa vynořil z kosmického praoceánu Nun, mohl být pokládán za zkamenělý pozůstatek spermatu boha Atuma?

…ureus, výsostný symbol moci egyptských panovníků, mohl být odvozen od specifické kadeře pravěkých libyjských náčelníků?

…čínští císařové užívali ve svých titulech znaky, kterými byli předtím označováni výhradně bájní vládci z dávných dob?

…egyptský vezír Ptahšepses byl původně královským holičem a manikérem?

e

Chybějící články

e

Kategorie

Podkategorie z kategorie Starověk:

Některé podkategorie týkající se antiky:

e

Informace

  Multimediální obsah o Starověkém Egyptě na Commons

  Multimediální obsah o Sumerech na Commons

  Multimediální obsah o Asýrii na Commons

  Multimediální obsah o Chetitech na Commons

  Multimediální obsah o Starověkém Předním východě na Commons

  Multimediální obsah o Mezopotámii na Commons