Galština
Galština je termín označující keltský jazyk, kterým mluvili obyvatelé Galie. Julius Caesar se ve svém díle Zápisky o válce galské zmiňuje o galštině jako o jednom ze tří jazyků užívaných galskou populací. Kromě galštiny se v Galii hovořilo ještě akvitánštinou, jež byla příbuzná s dnešní baskičtinou, a germánskými jazyky. Galština patřila společně s keltiberštinou, lepontštinou a galatštinou mezi tzv. pevninské keltské jazyky. Lepontština je často považována za dialekt galštiny. Během římské nadvlády byla galština postupně nahrazena vulgární latinou, pročež následně zcela vymizela.
| Galština | |
| Rozšíření | Galie |
|---|---|
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka, Alfabeta |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Galie |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 |
cel (B) cel (T) |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NálezyEditovat
Je známo, že se galština psala dvěma abecedami, a to řeckou alfabetou (od 3. století př. n. l. do začátku 1. století n. l.) a latinskou abecedou (od konce 1. století př. n. l. do konce 4. století n. l.). Lepontština se psala navíc lepontskou abecedou, která se vyvinula z etruské abecedy.
Olověná deska nalezená u Lezoux obsahuje asi 50 slov, deska nalezená u Chamalières obsahuje více než 50 slov a deska od Larzacu více než 160 slov. Nejvíce nápisů je krátkých a obsahuje kromě jmen také některé řečnické obraty.
Slovní zásobaEditovat
Příklad textuEditovat
Galsky: Segomaros Ouilloneos tooutious Namausatis eiōrou Bēlēsami sosin nemēton.
Česky: Segomaros, syn Villua, měšťan z Nîmes, daroval Belisamě tuto svatyni.
Současná kulturaEditovat
- Švýcarská hudební skupina Eluveitie zpívá některé své písně v galštině.[2]
- J. R. R. Tolkien prý uměl mezi jinými mrtvými jazyky i galštinu.
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gallišćina na hornolužickosrbské Wikipedii.