Rakouské císařství

mnohonárodnostní stát ve střední Evropě

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Rakouské císařství
Kaisertum Österreich
18041867 Rakousko-Uhersko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Gott erhalte Franz den Kaiser
(„Bůh zachovej nám Františka císaře“)
Motto: Alles Erdreich ist Österreich untertan
geografie
Mapa
Rakouské císařství roku 1815
rozloha:
622 321 km²
nejvyšší bod:
Ortler (3905 m n. m.)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
30 000 000 (v roce 1815)
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Svatá říše římská Svatá říše římská
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Salzburské kurfiřtství Salzburské kurfiřtství
následující:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno. František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy se Napoleon nechal korunovat francouzským císařem. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi.[1] Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

Během své existence bylo Rakouské císařství třetím nejlidnatějším státem Evropy, po Rusku a Británii, a územně druhým největším státem, po Rusku. Spolu s Pruskem bylo nejdůležitějším prvkem Německého spolku.

V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

Území Rakouského císařstvíEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vznik Rakouského císařství. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-08-06 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat