11. srpen

<<	srpen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31
2023

11. srpen je 223. den roku podle gregoriánského kalendáře (224. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 142 dní.

UdálostiEditovat

ČeskoEditovat

1804 – Z habsburských dědičných zemí, ze zemí Koruny české a z Uherského království bylo vytvořeno Rakouské císařství a František II. se prohlásil rakouským císařem
1805 – V Rakouském císařství byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let.
1882 – První telefonní ústředna otevřena v Praze. První den měla telefonní síť 11 účastníků, v prosinci již 30 účastníků. Personál dostal pokyn, aby se ohlašoval zvoláním „Ha-hej!“ („Haló" se ujalo až později).
1896 – Albert Schiller z Vídně uspořádal v Brně první filmové představení v maurském sále Grand Hotelu. Za večer promítl za 30 minut 6 filmů a vstupné bylo 50 krejcarů. Brno tak vidělo filmy jako první v republice, Praha poznala film až o 2 měsíce později.
1906 – Na svém evropském turné vystoupil v Brně Buffalo Bill se svou Wild West Show
1921 – První příjezd prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka na zámek Lány přímo z italského ostrova Capri.
1939 – Premiéra českého filmu režiséra Otakara Vávry Humoreska s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
1945 – Prezident republiky Edvard Beneš vydává dekret o zestátnění československého filmu. První poválečný film, snímek Řeka čaruje, natočil režisér Václav Krška.
1966 – Čtvrtou ženou Miloše Kopeckého byla baletka Jana Křečková z Koníčkova televizního baletu. Svatba byla v Jižních Čechách ve vesnici Křemže na úpatí jihočeské Kleti.
1999 – V Česku bylo pozorovatelné zatmění Slunce.

SvětEditovat

3114 př. n. l. – Začátek Mesoamerického dlouhého kalendáře, který používala předkolumbovská mesoamerická civilizace, hlavně Mayové
2492 př. n. l. – Tradiční datum porážky Bela bojovníkem Hajkem, zakladatelem arménského národa
0480 př. n. l. – Řecko-perské války: Peršané vedení králem Xerxem I. porazili v bitvě u Thermopyl do posledního muže bojující Helény v čele se spartským králem Leonidem.
0070 – První židovská válka: římští vojáci vypálili Druhý jeruzalémský chrám.
0117 – Po smrti císaře Trajána byl novým římským císařem prohlášen Hadrián, který upustil od výbojných válek, ustoupil z nově získaných provincií Arménie, Mezopotámie a Asýrie a soustředil se na zajištění hranic říše.
1297 – Papež Bonifác VIII. svatořečil francouzského krále Ludvíka IX.
1492 – Rodrigo Borgia byl zvolen papežem Alexandrem VI.
1885 – Američané vybrali $100,000 na podstavec Sochy Svobody, kterou dostanou od Francouzů
1863 – Kambodža se stává francouzským protektorátem
1866 – V Newportu na Rhode Island otevřeli první kluziště na kolečkové brusle
1877 – Americký astronom Asaph Hall objevil Marsův měsíc Deimos. Existenci měsíců Marsu předpověděl již Johannes Kepler v roce 1610.
1906 – První patent pro zvukový film udělen Eugen Lauste ve Francii
1908 – Anglický král Edward VII. se setkal s německým císařem Wilhelm z Friedrichshofu. Hlavním bodem jednání byl znepokojující nárůst německého námořnictva
1914 – Francie vypověděla válku Rakousko-Uhersku.
1934
- Na ostrov Alcatraz v San Franciské zátoce dorazili první federální trestanci. Stará španělská pevnost byla přestavěna na vězení se nejvyšší ostrahou k věznění nejtěžších zločinců s nulovou možností útěku.
- Zachránění polárníka Richarda Byrda. Po 136 dnech absolutní samoty, si pro něho přijeli kolegové. 28. března 1934 zůstal na meteorologické stanici, aby tam sám strávil polární zimu
1936 – Čankajškovo vojsko dobylo čínský Kanton
1938
- Sovětsko-japonské pohraniční konflikty: sovětské jednotky definitivně odrazily japonské divize v bitvě u jezera Chasan (střetnutí trvalo od 29. července).
- Vznikla Slovinská akademie věd a umění.
1940 – Anglická protiletecká obrana sestřelila nad Londýnem 38 německých bombardérů
1943
- Němci začínají šestidenní evakuaci italského poloostrova Sicílie po těžkých ztrátách v bojích proti Spojencům, kteří se vylodili na Sicílii v červenci
- V Salcburku se konala premiéra posledního díla Richarda Strausse – 2. koncert pro lesní roh Es Dur
1944 – Klaus Barbie, nejvyšší představitel Gestapa v Lyonu, je převelen do koncentračního tábora Auschwitz
1952 – Husajn I., ještě teenager, nastoupil na jordánský královský trůn, potom, co jeho vládnoucí otec byl prohlášen za mentálně nesvéprávného. Oficiální korunovace proběhla 14. listopadu 1953 na jeho 18. narozeniny.
1954 – Mezi Francií a komunistickým Vietnamem, kteří v Indočíně válčili 7 let
1956 – Čtyřmotorová Cessna 620 provádí svůj první zkušební let
1960 – Čad vyhlásil nezávislost.
1999 – Nastalo úplné zatmění Slunce pozorovatelné v Evropě a Asii.
2003 – Nad vojenskými jednotkami v Afghánistánu převzalo kontrolu NATO.

NarozeníEditovat

ČeskoEditovat

Josef Laufer (* 1939)

1799 – Jan Kazimír Wiedersperger z Wiederspergu, teolog († 10. července 1871)
1807 – Karel Würbs, český kreslíř, malíř, litograf a pedagog († 6. července 1876)
1820 – František Fiala, český politik, starosta Ústí nad Orlicí († 10. července 1892)
1830 – Heinrich Mattoni, karlovarský podnikatel († 14. května 1910)
1854 – Jindřich Metelka, kartograf a politik († 9. září 1921)
1870 – Jan Šrámek, kněz, politik, předseda Londýnské exilové vlády († 22. dubna 1956)
1878 – Zdeněk Wirth, historik umění († 26. února 1961)
1893 – Jarmila Kronbauerová, herečka († 6. listopadu 1968)
1899 – Jindřich Štyrský, malíř († 21. března 1942)
1900 – František Uhlíř, československý politik († 1980)
1912 – Věra Vovsová, malířka († 31. srpna 1998)
1917 – Josef Hercz, lékař, válečný veterán († 9. prosince 2010)
1919 – Alois Vyhňák, voják a příslušník výsadku Platinum – Pewter († 24. července 1994)
1921 – Robert Piesen, malíř († 20. ledna 1977)
1926 – Miloš Noll, malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista († 24. července 1998)
1927
- Vojtěch Engelhart, převor-administrátor Emauzského kláštera v Praze († 13. února 2006)
- Václav Babka, český herec († 1. července 2010)
1928 – Sláva Volný, redaktor Svobodné Evropy († 29. ledna 1987)
1930
- Ctirad Mašín, člen protikomunistické skupiny bratří Mašínů († 13. srpna 2011)
- Jarmila Turnovská, scenáristka a dramaturgyně († 1. března 2010)
- Miroslav Štolfa, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog († 26. února 2018)
1937 – Rudolf Tomášek, atlet, který se specializoval na skok o tyči
1939 – Josef Laufer, zpěvák, režisér, moderátor, herec
1946
- Jiří Haas, český astronom a politik
- Miroslava Pešíková, česká tanečnice
1948 – Jan Palach, student, který se na protest proti narůstající apatii ve společnosti po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy upálil na Václavském náměstí v Praze († 19. leden 1969)
1950 – Ivana Čornejová, česká historička
1956 – Jitka Komendová, česká spisovatelka
1958 – Josef Bečvář, náčelník Generálního štábu Armády České republiky
asi 1967 – Ostravak Ostravski, ostravský blogger
1977 – René Slováčková, česká herečka
1979 – Michal Tabara, tenista

SvětEditovat

Steve Wozniak (* 1950)

Ľubomír Višňovský (* 1976)

1381 – Jolanda Aragonská, vévodkyně z Anjou († 14. listopadu 1442)
1661 – Takarai Kikaku, japonský básník († 1. dubna 1707)
1673 – Richard Mead, anglický lékař a epidemiolog († 16. února 1754)
1694 – Giorgio Baffo, benátský básník a senátor († 31. července 1768)
1706 – Marie Augusta Thurn-Taxis, vévodkyně württemberská († 1. února 1756)
1720 – Martin Gerbert, německý teolog, historik a muzikolog († 3. května 1793)
1778 – Friedrich Ludwig Jahn, pruský pedagog a vlastenec († 15. října 1852)
1799 – Joachim Barrande, francouzský paleontolog činný v Čechách († 1883)
1810 – Karl Mayet, německý šachový mistr († 18. května 1868)
1813 – Kamehameha III., havajský král († 15. prosince 1854)
1814 – Ivan Mažuranić, chorvatský básník († 4. srpna 1890)
1821 – Siegmund Conrad von Eybesfeld, předlitavský státní úředník a politik († 9. července 1898)
1827 – Nikolaj Šiškin, ruský ministr zahraničí († 11. listopadu 1902)
1836 – Cato Guldberg, norský matematik a chemik († 14. ledna 1902)
1837 – Marie François Sadi Carnot, francouzský politik, prezident († 1894)
1858 – Christiaan Eijkman, nizozemský lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu († 5. listopadu 1930)
1861 – Albert Boehringer, německý chemik a podnikatel († 11. března 1939)
1863 – Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský, německý šlechtic († 22. února 1921)
1882
- Kimon Georgiev, bulharský předseda vlády († 28. září 1969)
- Rodolfo Graziani, italský generál a ministr války Republiky Salò († 11. ledna 1955)
1887 – Friedrich Zander, německý raketový konstruktér († 28. března 1933)
1892
- Władysław Anders, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945 († 12. května 1970)
- Eidži Jošikawa, japonský spisovatel historických románů († 7. září 1962)
1897 – Schöne Náci, známá bratislavská postavička 20. století († 23. října 1967)
1898
- Peter Mohr Dam, faerský premiér († 8. listopadu 1968)
- Karolina Lanckorońska, polská historička umění, odbojářka († 25. srpna 2002)
1900 – Charlie Paddock, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz († 21. července 1943)
1902 – Žarko Zrenjanin, jugoslávský partyzán a politik († 4. listopadu 1942)
1905 – Kurt Gerstein, německý příslušník SS, autor tzv. Gersteinovy zprávy († 25. července 1945)
1910 – George Caspar Homans, americký sociolog († 29. května 1989)
1914 – Rafa'el Reisz, člen výsadkové skupiny Amsterdam († 20. listopadu 1944)
1917
- André Chouraqui, francouzský právník, spisovatel a politik († 9. července 2007)
- Vasil Biľak, slovenský komunistický politik († 6. února 2014)
1921 – Alex Haley, americký spisovatel († 10. února 1992)
1923 – Vladimír Kašpar, slovenský odbojář, voják, novinář a politik († 24. února 2006)
1926 – Aaron Klug, britský fyzik a chemik litevského původu, laureát Nobelovy ceny za chemii
1928 – Wilhelm Alzinger, rakouský archeolog († 2. ledna 1998)
1929 – Alun Hoddinott, velšský hudební skladatel († 11. března 2008)
1931 – Martin Hollý, slovenský filmový a televizní režisér, scenárista († 2004)
1932
- Fernando Arrabal, španělský dramatik, výtvarník a filmař
- Peter Eisenman, americký architekt
1933 – Jerzy Grotowski, polský divadelní režisér a teoretik († 14. ledna 1999)
1937 – Shel Talmy, americký hudební producent a skladatel
1941 – John Simon, americký hudební producent, hudebník a hudební skladatel
1942
- Laurel Goodwinová, americká herečka
- Mike Hugg, britský hudebník (Manfred Mann)
1943
- Jurij Galin, český režisér ruského původu
- Jim Kale, kanadský baskytarista
- Parvíz Mušaraf, prezident a předseda vlády Pákistánu († 5. února 2023)
- Dieter Schubert, německý veslař, olympijský vítěz
- Geoff Muldaur, americký zpěvák a kytarista
1944
- Davey Payne, anglický saxofonista
- Ian McDiarmid, skotský divadelní herec a režisér
1946
- Marilyn vos Savantová, americká sloupkařka, spisovatelka, dramatička
- Michael Fonfara, kanadský hudebník
1949 – Olivier de Funès, francouzský herec a letec
1950
- Steve Wozniak, americký počítačový inženýr, filantrop, publicista, zakladatel Apple Computer
- Erik Brann, americký rockový kytarista a zpěvák, člen Iron Butterfly († 25. července 2003)
1951 – Volodymyr Dibrova, ukrajinský spisovatel, dramatik, překladatel, literární teoretik
1952 – Reid Blackburn, americký fotograf († 18. května 1980)
1953
- Anton Marec, slovenský prozaik a dramatik († 21. září 2021)
- Hulk Hogan, americký herec a bývalý profesionální wrestler
- Joachim Friedrich, německý ekonom a spisovatel
- Dominik Wieczorkowski-Rettinger, polský dramatik, filmový režisér a scenárista
1954 – Bryan Bassett, americký kytarista
1956 – Pierre-Louis Lions, francouzský matematik
1957 – Richie Ramone, americký hudebník skupiny (Ramones)
1958 – Jah Wobble, britský baskytarista
1962 – Christian Aaron Boulogne, francouzský fotograf
1969
- Jevgenij Krivošejcev, ruský horolezec
- Vanderlei de Lima, bývalý brazilský atlet
1971 – Javier Sierra – španělský romanopisec, publicista a novinář
1976
- Ľubomír Višňovský, slovenský hokejový obránce a reprezentant
- Ben Gibbard, americký hudebník
1991 – Cristian Tello, španělský fotbalista