Otevřít hlavní menu

Jan Swerts (25. prosince 1820[1] Antverpy[2]11. srpna 1879 Mariánské Lázně[3]) byl vlámský malíř, aktivní především v Belgii a Anglii v autorské dvojici s Godfriedem Guffensem. V roce 1873 byl jmenován ředitelem Akademie výtvarných umění v Praze.[3]

Jan Swerts
Jan Swerts 1876 Mukarovsky.png
Narození 25. prosince 1820
Antverpy
Nizozemské královstvíNizozemské království Nizozemské království
Úmrtí 11. srpna 1879 (ve věku 58 let)
Mariánské Lázně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

V roce 1838 začal studovat na antverpské akademii. Zkušenosti získával od malíře historických výjevů Nicaise De Keysera (1813–1887). V téže době se seznámil i s Godfriedem Guffensem (1823–1901), který se mu stal nejbližším přítelem a spolupracovníkem po zbytek života. První větší úspěch zaznamenal Swerts s obrazy Svatý Petr ustanoven náčelníkem církve a Les Marguerites, vystavenými roku 1846 v Antverpách. Následujícího roku podnikl spolu s Guffensem studijní cestu do Paříže, kde se setkali například s Hippolytem Delaroche (1797–1856) a Ary Schefferem (1795–1858). Rovněž tu vystavovali své obrazy, především s náměty z nizozemských dějin a vlámské literatury. Roku 1848 oba získali stříbrnou medaili na bruselské výstavě. O dva roky později podnikli společně další velkou cestu přes Německo do Itálie. Inspirovala je setkání se slavnými německými malíři (např. Franzem Ittenbachem), antické památky (Pompeje, Řím aj.), italská příroda i křesťanské umění. Na cestě zpět se zastavili v Praze. Do Německa se pak podívali ještě jednou, výsledkem byla publikace Souveniers d’un voyage artistique en Allemagne.[2]

Po návratu do Belgie v roce 1852 získal Swerts s Guffensem několik velkých zakázek. K nejvýznamnějším patřily nástěnné malby v chrámu Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) ve vlámském městě Sint-Niklaas, výzdoba antverpské burzy (Handelsbeurs; zničena krátce po dokončení velkým požárem v noci z 2. na 3. srpna 1858), kostela sv. Jiří (Sint-Joriskerk) v Antverpách a cechovní síně (Lakenhalle) v Yprách [4] (zničena během 1. světové války)[5]. Několik let také působili v Anglii, kde pokračovali ve výzdobě kostelů po zemřelém francouzském malíři Flandrinovi (1809–1864). Proslavili se i malbami v Ince Blundell Hall, soukromém paláci se sbírkou antických soch u Liverpoolu.[4][6] Poslední větším společným dílem Swertse a Guffense byla výzdoba gotického sálu radnice v Kortrijku v letech 1872 - 74.[4]

Dvojice uspořádala řadu výstav a získala mnoho uměleckých cen. Vedle již zmiňované stříbrné medaile z bruselské výstavy 1848 to byla zlatá medaile v témže městě roku 1854, titul Rytíře řádu Leopoldova v Antverpách 1855, účast na světové výstavě v Mnichově 1858 a Paříži r. 1867. Když v roce 1861 postihly Holandsko velké povodně, zorganizoval Swerts s Guffensem benefiční výstavu, kterou navštívil i král a udělil jim čestný řád. Oba malíři se postupně stali členy německých uměleckých spolků, amsterdamské akademie a Institut de France.[4]

Spolupráce Swertse a Guffense skončila v roce 1874, i když přáteli zůstali i nadále. Tehdy odjel Swerts do Prahy, kde byl jmenován ředitelem Akademie výtvarných umění. Současníci jej uznávali pro pokrok, který přinesl do pražského uměleckého života. V roce 1876 představil dva své nové obrazy – malbu Upomínka na Itálii (oceňovaná pro technickou dokonalost při zachycení světla a stínu) a kresbu Dirk z Assende předčítá Beatrici Flanderské.[7] Provedl i nástěnné malby v kapli sv. Anny Svatovítského chrámu. Poslední velký obraz – Kardinál Schwarzenberg odevzdává znaky papežské moci nově zvolenému Lvu XIII. – již nedokončil. Zemřel na ochrnutí mozku.[3] Jeho nástupcem v čele AVU se stal Antonín Lhota.[8]

Podle některých zdrojů je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze,[9] dobový tisk ale informoval o pohřbu v Mariánských Lázních.[10][11] Na Olšanských hřbitovech je v každém případě pochován jeho syn Walter Swerts (1855-1876), který zemřel v Praze během návštěvy rodičů (viz přiložený obrázek).

ReferenceEditovat

 
Hrob Waltera Swertse (1855–1876) na Olšanských hřbitovech

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Guffens Godfried na stránkách www.hemotech.be
  2. a b J. E. Swerts. Světozor. 6. 1876, roč. 10, čís. 22, s. 323. Dostupné online. 
  3. a b c Úmrtí. Světozor. 8. 1879, roč. 13, čís. 33, s. 395. Dostupné online. 
  4. a b c d J. E. Swerts. Světozor. 5. 1876, roč. 10, čís. 23, s. 338-339. Dostupné online. 
  5. Lakenhallen, Belfort na stránkách města Ieper
  6. History of Ince Blundell Hall Nursing Home. www.ibhnursinghome.com [online]. [cit. 2009-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-24. 
  7. J. E. Swerts. Světozor. 5. 1876, roč. 10, čís. 21, s. 318 - 319. Dostupné online. 
  8. WEITENWEBER, Vilém. Antonín Lhota. Zlatá Praha. 8. 1884, roč. 1, čís. 33, s. 397-398. Dostupné online. 
  9. SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 206. 
  10. Jan Swerts †. Bohemia. 8. 1879, roč. 52, čís. 220, s. 4. Dostupné online. 
  11. Úmrtí. Národní listy. 8. 1879, roč. 19, čís. 191, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat