Emanuel Krescenc Liška
Emanuel Krescenc Liška (19. dubna 1852 Mikulovice (okres Znojmo)[1] – 18. ledna 1903 Praha-Bubeneč[2]) byl český malíř a ilustrátor.
| Emanuel Krescenc Liška | |
 E. K. Liška (J. Mukařovský 1884) | |
| Narození |
19. dubna 1852 Mikulovice  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí |
18. ledna 1903 (ve věku 50 let) Praha-Bubeneč  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | Češi |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
.jpg)
Liškovo mládí bylo krušné. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Milevska, kde otec pracoval jako správce statku. Ten ale brzy zemřel a Emanuel se s matkou přestěhoval do Prahy. I ta ovšem zemřela, když bylo Emanuelovi devět let, a po rodičích nezbylo téměř žádné dědictví. Nastoupil na malířskou akademii, ale kvůli nedostatku prostředků musel místo studia vydělávat na živobytí drobnými kresbami, ilustracemi (např. k Havlíčkovu Křtu svatého Vladimíra), doučováním a jako asistent kreslení na gymnáziu. Prvními většími úspěchy byla druhá cena za skici pro chodbu Národního divadla a zakázka od pražského magistrátu na zhotovení kopie Mánesovy kalendářní desky na staroměstském orloji. V roce 1879 společně s Jakubem Schikanedrem vyhrál soutěž na výzdobu královské lóže Národního divadla; jejich historické vlysy Tři doby země české později shořely při požáru. Za ušetřené peníze z cen odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova; po návratu vytvořil velké obrazy Manfred a Astarka (za nějž dostal státní stipendium) a Hagar s Ismaelem. Později namaloval nástěnný obraz Ukřižování Páně pro Rafaelskou kapli v Klárově ústavu a získal Římské stipendium Klárovské, které financovalo jeho dvouletý studijní pobyt v Itálii. V souladu s podmínkami pak vytvořil několik církevních obrazů, například Michelangelův sen nebo Kristus a Madonna, které byly vystaveny na jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Roku 1888 byl jmenován profesorem uměleckoprumyslové školy v Praze. Výrazným tématem jeho prací je noc s měsícem. Vedle církevních obrazů se zaměřoval na historické výjevy a ilustrace světové poezie.
Liška zemřel na záchvat mrtvice. Během života prodal ke svému zklamání jen málo obrazů, ale zanechal rozsáhlou uměleckou pozůstalost. [4][5]
Na jeho smrt reagoval Bohdan Kaminský básní In memoriam. [6]
GalerieEditovat
Emanuel Krescenc Liška - Hagar a Izmael na poušti
Emanuel Krescenc Liška - Kristus na hoře Olivetské (1886)
Emanuel Krescenc Liška - Cain (1885)
Emanuel Krescenc Liška - Italská vila
Emanuel Krescenc Liška - vesnické námluvy (1896)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
ReferenceEditovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulovice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči
- ↑ Doprovodná informační cedule umístěná u hrobu Emanuela Krescence Lišky na Olšasnkém hřbitově v Praze. (Olšanský hřbitov VI, odd. 11b, hrob 5)
- ↑ WEITENWEBER, Vilém. Emanuel Krescenc Liška. Zlatá Praha. 12. 1884, roč. 1, čís. 51, s. 614 - 615. Dostupné online.
- ↑ ČAPEK, Karel Matěj. E. K. Liška. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154 - 155. Dostupné online.
- ↑ KAMINSKÝ, Bohdan. In memoriam. Za E. K. Liškou. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154. Dostupné online.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
LiteraturaEditovat
- Harlas F.X., Souborná výstava obrazů Em. Krescence Lišky na paměť 20. výročí jeho smrti, Praha 1922
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Krescenc Liška ve Wikimedia Commons 
Autor Emanuel Krescenc Liška ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Krescenc Liška
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Liška Emanuel (1852)
- E. K. Liška na webu Městské knihovny Znojmo
- Informační systém abART – osoba:Liška Emanuel Krescenc
