Emanuel Krescenc Liška

český malíř

Emanuel Krescenc Liška (19. dubna 1852 Mikulovice (okres Znojmo)[1]18. ledna 1903 Praha-Bubeneč[2]) byl český malíř a ilustrátor.

Emanuel Krescenc Liška
E. K. Liška (J. Mukařovský 1884)
E. K. Liška (J. Mukařovský 1884)
Narození 19. dubna 1852
Mikulovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. ledna 1903 (ve věku 50 let)
Praha-Bubeneč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost Češi
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

 
Hrob českého malíře a pedagoga Emanuele Krescence Lišky na pražských Olšanských hřbitovech (Olšanský hřbitov VI, odd. 11b, hrob 5)[3]

Narodil se v rodině správce statku (Wirtschafdirektor) v Milevsku Matyáše Lišky a jeho manželky Veroniky.[1] Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Milevska. Otec brzy zemřel a Emanuel se s matkou přestěhoval do Prahy. Matka zemřela v roce 1868, když bylo Emanuelovi šestnáct let,[4] a po rodičích nezbylo téměř žádné dědictví. Nastoupil na malířskou akademii, ale kvůli nedostatku prostředků musel místo studia vydělávat na živobytí drobnými kresbami, ilustracemi (např. k Havlíčkovu Křtu svatého Vladimíra), doučováním a jako asistent kreslení na gymnáziu. Prvními většími úspěchy byla druhá cena za skici pro chodbu Národního divadla a zakázka od pražského magistrátu na zhotovení kopie Mánesovy kalendářní desky na staroměstském orloji. V roce 1879 společně s Jakubem Schikanedrem vyhrál soutěž na výzdobu královské lóže Národního divadla; jejich historické vlysy Tři doby země české později shořely při požáru. Za ušetřené peníze z cen odjel studovat na malířskou akademii do Mnichova; po návratu vytvořil velké obrazy Manfred a Astarka (za nějž dostal státní stipendium) a Hagar s Ismaelem. Později namaloval nástěnný obraz Ukřižování Páně pro Rafaelskou kapli v Klárově ústavu a získal Římské stipendium Klárovské, které financovalo jeho dvouletý studijní pobyt v Itálii. V souladu s podmínkami pak vytvořil několik církevních obrazů, například Michelangelův sen nebo Kristus a Madonna, které byly vystaveny na jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Roku 1888 byl jmenován profesorem uměleckoprumyslové školy v Praze. Výrazným tématem jeho prací je noc s měsícem. Vedle církevních obrazů se zaměřoval na historické výjevy a ilustrace světové poezie.

Liška zemřel na záchvat mrtvice. Během života prodal jen málo obrazů, ale zanechal rozsáhlou uměleckou pozůstalost. [5][6]

Na jeho smrt reagoval Bohdan Kaminský básní In memoriam. [7]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulovice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči
  3. Doprovodná informační cedule umístěná u hrobu Emanuela Krescence Lišky na Olšanských hřbitovech v Praze. (Olšanský hřbitov VI, odd. 11b, hrob 5)
  4. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 354, obraz 164 [online]. Národní archiv. Dostupné online. 
  5. WEITENWEBER, Vilém. Emanuel Krescenc Liška. Zlatá Praha. 12. 1884, roč. 1, čís. 51, s. 614 - 615. Dostupné online. 
  6. ČAPEK, Karel Matěj. E. K. Liška. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154 - 155. Dostupné online. 
  7. KAMINSKÝ, Bohdan. In memoriam. Za E. K. Liškou. Zlatá Praha. 1. 1903, roč. 20, čís. 13, s. 154. Dostupné online. 

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

LiteraturaEditovat

  • Harlas F.X., Souborná výstava obrazů Em. Krescence Lišky na paměť 20. výročí jeho smrti, Praha 1922

Externí odkazyEditovat