Antverpy
Antverpy (nizozemsky Antwerpen) jsou druhým největším belgickým městem. Žije zde přibližně 529 tisíc[1] obyvatel. Zdejší přístav patří k největším v Evropě.
| Antverpy | |
 Cechovní domy na náměstí Grote Markt v Antverpách. | |
 znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 51°13′16″ s. š., 4°23′59″ v. d. |
| Stát |
 Belgie |
| Jazyk. společenství | Vlámské společenství |
| Region | Vlámsko |
| Provincie | Antverpy |
| Arrondissement | Antverpy |
  Antverpy | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 204,51 km² |
| Počet obyvatel | 513 570 (2015) |
| Hustota zalidnění | 2 511,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bart De Wever (od 2013) |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | 03 |
| PSČ | 2000–2660 |
| Počet zastupitelů | 55 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PolohaEditovat
Většina Antverp leží převážně na pravém břehu řeky Šeldy, tedy na západním okraji centrální části historického Brabantu; na levém břehu řeky se rozkládá pouze čtvrť Linkeroever, historicky náležející k Flandrám.
HistorieEditovat
Město si během doby své existence vysloužilo dvě přezdívky: „Rubensovo město“ se mu říká proto, že tu žil vlámský malíř Peter Paul Rubens, pojmenování „Jeruzalém západu“ si město vysloužilo díky židům, kteří zde tvoří od 16. století velkou komunitu.
Antverpy jsou také vojenským městem. I když původní hradby byly zbořeny a nahradily je bulváry a parky, ve městě zůstalo několik menších tvrzí a pevností. Antverpy se za druhé světové války staly cílem německých raket V-2, které město velmi poničily, ale zničit přístav se Němcům nepodařilo.
V roce 1920 město hostilo olympijské hry.
PamátkyEditovat
Dominantou města je gotická katedrála antverpské diecéze na nábřeží Šeldy zasvěcená Panně Marii, která byla dostavěná roku 1523. Její stavba trvala 269 let. Katedrála měří na délku 117 m, na šířku 65 m a náleží k ní 7 lodí a 14 kaplí. Stavba má jen jednu dokončenou věž o výšce 123 m. Hlavní klenba je podepřena 125 nosnými sloupy. Historické centrum města se rozkládá okolo katedrály.
Severozápadně od katedrály se nalézá bývalé hlavní tržiště Grote Markt se 67 m dlouhou renesanční radnicí a cechovní domy ze 16. a 17. století s bohatou sochařskou výzdobou. Jižně od katedrály se nachází Groenplaats (Zelené náměstí), kterému dominuje socha Rubense v nadživotní velikosti.
Mezi historickou zástavbou centra se nachází mimo jiné budova nakladatelství Plantin-Moretus ze 16. století, která byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dalšími památkami chráněnými UNESCEM jsou dům Guiette od architekta Le Corbusiera a zvonice (věže) zdejší katedrály a radnice.
Nachází se zde i novogotická budova nejstarší finanční burzy na světě. Začala fungovat již roku 1531, několikrát ale vyhořela.
Město má jednu z nejstarších zoo na světě. Přímo uprostřed města si lze prohlédnout přes 4000 zvířat.
KulturaEditovat
Ve městě sídlí jeden ze dvou operních divadel Vlámská opera. Druhá budova sídlí v asi 50 km vzdáleném městě Gent.
VzděláníEditovat
V Antverpách sídlí univerzita (založena roku 1852) a několik vysokých škol (Artesis Hogeschool Antwerpen, Královská akademie krásných umění, Plantijn Hogeschool).
EkonomikaEditovat
Antverpy jsou známy především jako jedno z největších světových center zpracování diamantů. Zpracování surových diamantů či obchodem s nimi na zdejší burze se zabývá více než 1600 firem (asi 27 000 osob).
Velice významný díky své výhodné geopolitické poloze v rámci Evropy je také zdejší přístav co do množství a objemu přepraveného zboží největší v Belgii a druhý největší v Evropě (po rotterdamském).
Do roku 2010 stávala poblíž přístavu na 96hektarovém pozemku automobilka General Motors Belgium NV s výrobou osobních vozů Opel, která zaměstnávala na 2500 osob.[2]
Od devadesátých let jsou Antverpy uznávány jako město módy a designu. Hlavně kvůli absolventům Královské akademie výtvarných umění se město stalo úspěšné v mezinárodním měřítku.
SportEditovat
V roce 1920 město hostilo olympijské hry.
Sídlí zde fotbalový klub Royal Antverpy. Dříve tu sídlil i Beerschot VAC, který již zanikl.
FotografieEditovat
Panorama města s dominantou katedrály Panny Marie z levého břehu řeky Šeldy
Renesanční radnice v Antverpách.
Katedrála Panny Marie v Antverpách.
Železniční nádraží Antwerpen-Centraal.
Pohled na Antverpy přes řeku Šeldu.
Partnerská městaEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Bevolking per gemeente op 1 januari 2020. Dostupné online.
- ↑ Opel-Werk in Antwerpen schließt [online]. ARD Tagesschau, 2010-12-29. Dostupné online. (německy)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antverpy na Wikimedia Commons - Galerie Antverpy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Antverpy ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Antverpy, oficiální zastoupení belgických Flander v ČR (česky)
