Peter Paul Rubens
Peter Paul Rubens (28. červen 1577 Siegen – 30. květen 1640 Antverpy) byl vlámský malíř, jeden z největších světových malířů v historii, mistr barokního stylu a nejdůležitější vlámský malíř 17. století.
Peter Paul Rubens | |
![]() | |
Narození |
28. června 1577 Siegen |
---|---|
Úmrtí |
30. května 1640 (ve věku 62 let) Antverpy |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení |
St. James' Church grave of Peter Paul Rubens |
Alma mater |
Univerzita v Cambridgi Stará univerzita v Lovani |
Povolání | diplomat a malíř |
Rodiče | Jan Rubens a Maria Pypelinckx |
Manžel(ka) |
Isabella Brant (1609–1626) Hélène Fourment (1630–1640) |
Děti | Albert Ruben |
Příbuzní | Christine von Dietz a Philip Rubens (sourozenci) |
Významná díla |
Der Höllensturz der Verdammten La Chasse au tigre Autoportrét s Isabellou Brantovou The Three Graces The Garden of Love … více na Wikidatech |
Ovlivněný |
Paolo Veronese Pieter Bruegel |
Podpis |
![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ŽivotopisEditovat
Narodil se ve Vestfálsku ve městě Siegen, v rodině úspěšného antverpského protestantského advokáta Jana Rubense, který z Antverp uprchl před náboženským útlakem. Rodina advokáta Rubense žila v Siegenu nuceně, jelikož byl pro svou nevěru s Annou Saskou (manželka Viléma I. Oranžského) odsouzen k tomu, že se musel na pět let v Siegenu usadit. Zde se manželům Rubensovým narodil 28. června 1577 syn Peter Paul. V roce 1589, dva roky po otcově smrti, se společně se svou matkou vrátil do Antverp, kde přestoupil ke katolické víře. Náboženské motivy patřily v jeho pozdější práci k nejvýznamnějším. V Antverpách jej jeho matka dala do učení k nejlepším místním malířům.
V roce 1600 odjel do Itálie, kde pracoval jako dvorní malíř pro mantovského vévodu Vincenza Gonzaga. Navštívil Benátky, Řím a Janov, studoval zde antické umění a učil se kopírováním děl italských mistrů. Jeho styl byl v té době silně ovlivněn Tizianem.
Po smrti své matky se v roce 1608 vrátil do Antverp. O rok později se oženil s Isabellou Brantovou. Jeho obrazy Stavění kříže (1610) a Snímání s kříže (1611–1614) pro místní katedrálu panny Marie ho zařadily mezi nejuznávanější vlámské malíře.
Mnoho zakázek obdržel od francouzského královského dvora, mezi nimi i na sérii alegorických obrazů ze života Marie Medicejské (nyní jsou umístěny v Louvru). Pro zpracování velkého množství zakázek, které dostával, vytvořil v Antverpách dílnu, ve které s ním pracovali jeho žáci, z nichž mnozí se později proslavili, jako například Anthonis van Dyck.
V letech 1621 až 1633 se aktivně účastnil mnoha diplomatických jednání. Španělský král Filip IV. ho pověřil úkolem dosáhnout sblížení Španělska s Anglií. Rubensovou zásluhou byla skutečně 15. listopadu 1630 podepsána mírová smlouva mezi Anglií a Španělskem. Anglický král Karel I. ho za toto úsilí pasoval na rytíře a bohatě obdaroval. Později to samé učinil i španělský král Filip IV.
V roce 1630, čtyři roky po smrti své první ženy, se znovu oženil s šestnáctiletou Helenou Fourmentovou. Tři děti měl se svou první ženou Isabellou a pět dětí s Helenou. Nejmladší dítě se narodilo osm měsíců po jeho smrti. Zemřel 30. května 1640 ve věku 63 let a je pochován v kostele sv. Jakuba v Antverpách.
Co se jeho týče majetku, patřil Rubens mezi nejbohatší lidi ve Flandrech.[1]
StylEditovat
Smělé linie, diagonály, odvážné oblouky a spirály ve spojení s hrou opulentních, sytých barev se staly typickými prvky Rubensových obrazů. Jeho malby představují nekonečný proud nápadů a odhalují jeho schopnost vybrat nejpůsobvější okamžik příběhu. Při vykreslení svých postav se inspiroval antickými obrazy a díly renesančních umělců jako Michelangelo a Raffael. Co se týče barev, byl jeho vzorem Tizian. V zobrazení lidské pleti, zejména ženské, zůstal Rubens nepřekonatelný. Bývá proto někdy označován jako "malíř masa".[1]
„ | V průběhu několika let se z něj stal malíř králů a "král malířů". | “ |
— [1] |
Výběr z dílaEditovat
- Shromáždění olympských bohů (kolem 1602) – Obrazárna Pražského hradu
- Jezdecký portrét vévody z Lermy (1603) – Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Klanění se tří králů (1609) – Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Autoportrét s Isabellou Brantovou (1609–10) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Vztyčení kříže (1610–1611) – Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Snímání z kříže (1611–1614) – Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Venuše před zrcadlem (1613–1615) – Sammlungen des Regiereden Fürsten von Leiechtenstein Vaduz, Lichtenštejnsko
- Nanebevzetí Panny Marie (1614) – Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique Brusel, Belgie
- Velký poslední soud (1615–1616) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Únos Leukippových dcer (1615–1616) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Bohyně zdraví Hygieia (1615) – Národní galerie Praha
- Bitva Amazonek (1616–1618) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Mars a Rhea Silvia (1616/1617) – Lichtenštejnské muzeum, Vídeň
- Ztracený syn (1617–1618) – Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antverpy, Belgie
- Vyhnání z ráje (1620) – Národní galerie Praha
- Vylodění Marie Medicejské (1622–1625) – Musée National du Louvre Paříž, Francie
- Klanění se tří králů (1624) – Musées Royaux des Beaux–Arts de Belgique Brusel, Belgie
- Nanebevzetí Panny Marie (1625–1626) – Katedrála Panny Marie Antverpy, Belgie
- Podobizna vojevůdce Ambroggia Spinoly (1628) – Národní galerie Praha
- Zahrada lásky (1632) – Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Klanění Tří králů (The Adoration of the Magi) (1634) – King's College Chapel, Cambridge, Anglie
- Krajina s duhou (1635) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Podzimní krajina se zámkem Steen (1636) – National Gallery Londýn, Anglie
- Vraždění neviňátek v Betlémě (1636–1638) – Alte Pinakothek Mnichov, Německo
- Kožíšek (Helene Fourment) (1636–1639) – Kunsthistorisches Museum Vídeň, Rakousko
- Venuše a Adonis (1637–1638) – The Metropolitan Museum of Art New York City, USA
- Umučení sv. Tomáše (1637–1638) – Národní galerie Praha
- Sv. Augustin (1637–1638) – Národní galerie Praha
- Tři Grácie (1636–1638) – Museo del Prado Madrid, Španělsko
- Madona se světci (1639) – Kostel sv. Jakuba Antverpy, Belgie
- Clara-Serena Rubens (1616) – Vaduz, galerie Liechtenstein
FotogalerieEditovat
Klanění Tří králů (1624)
Mars a Rhea Silvia (1616/1617)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b c HOFFMANN, Thomas R. Jak je poznáme? – umění baroka. Příprava vydání Jiří Barbaš; redakce Alena Jakoubková, David Dvořák; překlad Ivana Vízdalová. 2006. vyd. [s.l.]: Euromedia Group, 2006. 128 s. ISBN 80-242-1585-3. S. 66–69.
LiteraturaEditovat
- ŠEBOROVÁ, Silvie. Mistr, který znal svou cenu. Živá historie. Říjen 2009, s. 72-73.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Paul Rubens na Wikimedia Commons
- Peter Paul Rubens v informačním systému abART
- ČT, 2012, dokument Peter Paul Rubens: Umučení sv. Tomáše, Sv. Augustin