Otevřít hlavní menu

Filip IV. Španělský

PůvodEditovat

Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn španělského královského páru, Filipa III. a Markéty Habsburské, dcery Karla II. Štýrského. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.

Jeho nejstarší sestrou byla pozdější francouzská královna, provdaná za Ludvíka XIII., Anna Marie. Druhá z jeho sester Marie Anna se provdala za císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Bratr Karel zemřel v mládí na tyfus a nejmladší přeživší bratr Ferdinand se stal kardinálem.

KrálEditovat

Od mládí se učil jazyky a domluvil se v katalánštině, francouzsky, italsky a portugalsky. Jako desetiletý se oženil s francouzskou princeznou Isabelou a vlády se ujal již v šestnácti letech. Byl kulturně a umělecky založený. Také proto u jeho dvora působila řada umělců jako např. Velázquez nebo Calderón. Ovšem země se pomalu dostávala do úpadku, jak politického, tak co se týče obrany a hospodářství. To zapříčinilo stěhování obyvatelstva z Kastílie, pokles příjmů do státní kasy a několik státních bankrotů.

Období válekEditovat

Válka s Holanďany a AngliíEditovat

V letech 16211648 bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení Nizozemí pod španělskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se Španělsko muselo smířit s nezávislostí Nizozemí, ve kterém byl od roku 1646 místodržícím Leopold Vilém Habsburský, ukončil roky trvající boje.
V letech 16251630 válčil s anglickým králem Karlem I. Od roku 1649 byla námořní válka, v té době s Anglickou republikou pod vedením Cromwella, opět obnovena. V roce 1655 se Angličané zmocnili Jamajky a roku 1657 Dunkerque.

Válka s FranciíEditovat

V roce 1628 vypukla válka proti Francii, a to o mantovské vévodství, ve které Filip podporoval císaře Ferdinanda II. Druhá válka vypukla v roce 1635 a roku 1640 následovala třetí, ve které byla Francie v převaze a vyvrcholila povstáním v Katalánsku, které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout a za nového krále si zvolilo Jana IV. z rodu Braganza. Další povstání následovala roku 1642 v Andalusii, roku 1647 v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v Aragonii. Všechny tyto boje byly pro Španělsko velmi vyčerpávající.

Pyrenejským mírem z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem Francie Ludvíkem XIV. Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu Španělska na Portugalsko v letech 16611665 byla Francie opět na opačné straně.

SmrtEditovat

 
Socha v Bazilice Santa Maria Maggiore, Řím

Když Filip IV. v roce 1665 zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka Karla, který byl posledním Habsburkem na španělském trůně. Pohřben byl v El Escorialu v hrobce svých předků.

Manželství a dětiEditovat

1/ ∞ 1615 Izabela Bourbonská (16021644), dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Marie Medicejské:

2/ ∞ 1649 Marie Anna Habsburská (16341696), dcera Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské:

Nemanželský syn s herečkou Marií Anežkou Calderónovou

TitulyEditovat

Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král Španělska, Kastilie, Leónu, Aragonie, Navarry, Granady, Toleda, Valencie, Galicie, Córdoby, Murcie, Jaén, Algeciras, Kanárských ostrovů, toho jména III. král Portugalska a Algarve, Obojí Sicílie, Sardinie a Korsiky, Nového Španělska, Chile, Filipín, král Jeruzaléma, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský, lucemburský, brabantský, aténský, hrabě barcelonský, burgundský, flanderský, z Artois, Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr Řádu zlatého rouna etc.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Filip III.
  Španělský král
Filip IV.
16211665
  Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Filip II.
  Sicilský a neapolský král
Filip III.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip II.
  Portugalský král
Filip III.
16211640
  Nástupce:
Jan IV.
Předchůdce:
Filip VI.
  Burgundský vévoda
Filip VII.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip III.
  Milánský vévoda
Filip VII.
16211665
  Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
  Lucemburský vévoda
Filip IV.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
  Brabantský vévoda
Filip V.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela III.
  Burgundský hrabě
Filip VII.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
  Flanderský hrabě
Filip IV.
16211665
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
  Hrabě z Artois
Filip VIII.
16211659
  Nástupce:
Ludvík IV.