Granada
Granada je španělské město, středisko stejnojmenné provincie v Andalusii a historické hlavní město středověkého Granadského království. S přibližně 234 tisíci[1] obyvateli je 18. největším městem Španělska; s půlmilionovou metropolitní oblastí je na 15. místě v zemi. Město se rozkládá v nadmořské výšce 738 m na úpatí Sierry Nevady na soutoku řek Genil, Darro, Beiro a Monachil na hranici úrodné plošiny Vega de Granada.
| Granada | |
 Pohled na Alhambru je jedním z nejslavnějších panoramat vůbec | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 37°10′33″ s. š., 3°35′51″ z. d. |
| Nadmořská výška | 738 m n. m. |
| Stát |
 Španělsko |
| autonomní společenství | Andalusie |
| provincie | Granada |
| Administrativní dělení | 8 okruhů |
  Granada | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 88,0 km² |
| Počet obyvatel | 233 648 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 654,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Španělé (93 %), Maročané, Jihoameričané, Rumuni a další |
| Náboženské složení | převažuje římskokatolické křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | José Torres Hurtado (PP) |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+34) 958 |
| PSČ | 18001-18015 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejznámějšími pamětihodnostmi Granady jsou komplex Alhambra, Generalife, čtvrť Albaicín, katedrála či kartouza (na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1984). V roce 1492 byla Granada dobyta Španělskem, a tím padla poslední islámská pevnost na poloostrově.
HistorieEditovat
V roce 1954 došlo na jih od města k mohutnému zemětřesení o magnitudě až 7,8.[2]
Symboly a etymologieEditovat
Symbolem Granady je granátové jablko, které se od doby Katolických králů objevuje společně s nimi na znaku i vlajce města. Etymologie spojující název města s tímto ovocem (granado, z latinského granatum) však není jediná; název může pocházet také z arabského Gar-anat (vrch poutníků). Od roku 1843 přibyla na znaku věž Alcazaba.
Geografická polohaEditovat
Poloha města je vsazena do úpatí hor Sierra Nevada, s horou Mulhacén, který je s 3482 m nejvyšší horou Iberského poloostrova, nachází se se zde Národní park Parque Nacional de Sierra Nevada ( založen 1999 ) a přírodní rezervace Parque Natural de Huétor. Svažuje se do náhorní plošiny Vega de Granada ohraničené výše zmíněnými horami na severovýchodě a východě, na jihu hraničí s Parque Natural Sierras de Tejeda, Almijara y Alhama, tyto hory postupně přechází v pobřeží Středozemního moře. Na západě je tato oblast ohraničena vrchovinou táhnoucí se až k Národnímu parku Parque Natural Sierras Subbéticas na severozápadě a přechází v Genilskou nížinu. Na tomto okraji se nachází největší zdejší vodní plocha přehrada Íznajar.
Granada leží na soutoku vodních toků řek Genil, Darro, Beiro a Monachil. Tyto řeky pramení na svazích hor Sierra Nevada a dávají spolu s dalšími prameny na dnešním území města životodárnou vláhu místní, již zmíněné plošině. Řeka Genil odvádí vodu západně a vlévá se do řeky Guadalquivir, která ústí do Atlantského Oceánu.
Součástí aglomerace Granady jsou města Santa Fé, Huétor Vega, Maracena, La Zubia, Armilla a Atarfe.
V rámci Andalusie sousedí s provinciemi Málaga (na západě), Córdoba (na severozápadě), Jaén (na severu), s manchskou provincií Albacete a Murcií na severu a s provincií Almería na východě.
DopravaEditovat
Díky své poloze a charakteru krajiny ve výších okolo 700 m n. m. má Granada přístupové cesty k okolním oblastem členitější.
Železnice z konce 19. století dnes spojuje město dieselovou trakcí s městy Almeria, Málaga a Cordoba a místní dráhy jsou spíše regionálního významu, hlavní podíl dálkové veřejné dopravy tvoří doprava autobusová. Od roku 2019 je město spojeno vysokorychlostí železnicí (vlaky AVE) s Artequerou.
Na sever je dálnicí spojena s městem Jaén a dále na Madrid, na jih k pobřeží a městu Motril, na západ s Córdobou, Sevillou a Málagou, východním směrem s letoviskem Almeria a městem Murcia. Dálniční síť zde tvoří uzel.
U města Santa Fé se nachází místní letiště pro středně velká dopravní letadla, malé letiště se nachází na jižním okraji města.
Městská silniční síť je kvalitní a kapacitní, výjimkou je nejstarší část města Albayzín kde je doprava omezená díky nepřístupnosti větším silničním vozidlům v úzkých strmých uličkách.
Městská hromadná doprava je zajišťována autobusy na 21 linkách v pravidelných intervalech + 1 pravidelná linka na letiště u Santa Fé.
V roce 2017 bylo do provozu uvedeno lehké metro „Metropolitano de Granada“ (délka přibližně 16 km). Je koncipováno z části jako rychlodráha, z části jako pouliční dráha a na čtyřech stanicích jako podzemní dráha. Propojuje severní periferie Albolote a Maracena přes severní sídelní komplex, autobusovou stanici, vlakové nádraží, a centrum ke komerční čtvrti a zakončena má být v periferním městě Armilla na jihu.
Osobnosti městaEditovat
- Samuel ibn Tibbon (1120–1190), lékař, básník a překladatel
- Lisán ad-Dín Ibn al-Chatíb (1313–1374), polyhistor, politik, lékař, autor veršů na zdech Alhambry
- Abú al-Hasan Alí Ibn al-Džajjáb (1274–1349), kancléř, básník, vezír, autor veršů ve věžích Alhambry a na zdech Generalife
- Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Zamrak (1333–1395), vezír, básník; autor veršů na zdech Alhambry
- Abú Bakr Muhammad Ibn Ásim (????–1426), soudce, teolog, politik
- Muhammad V. ibn Júsuf I. (1338–1391); nejslavnější panovník nasrovské dynastie,
- Luis de Granada (1504–1588), dominikánský teolog, spisovatel a mystik
- Francisco Suárez (1548–1617), teolog a filosof
- Alonso Cano (1601–1667), malíř, sochař a architekt
- Eugénie de Montijo (1826–1920), francouzská císařovna
- Ángel Ganivet (1865–1898), spisovatel a diplomat
- Federico García Lorca (1898–1936), spisovatel, oběť frankismu
- Francisco Ayala (1906–2009), spisovatel a esejista
Partnerská městaEditovat
Aix-en-Provence, Francie
Belo Horizonte, Brazílie
Coral Gables, Spojené státy americké
Freiburg im Breisgau, Německo
Marrákeš, Maroko
Šardža, Spojené arabské emiráty- Tetuán, Maroko
Tlemcen, Alžírsko
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Národní statistický institut: Padrón municipal de España de 2020. 31. prosince 2020. Dostupné online.
- ↑ M 7.8 - Strait of Gibraltar. earthquake.usgs.gov [online]. [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- ŽENKA, Josef. Pád Granady a zánik al-Andalusu. Praha: Argo, 2011. 184 s. ISBN 978-80-257-0466-0.
- ŽENKA, Josef. Granadské elity v 15. století. Praha: Karolinum, 2011. 180 s. ISBN 978-80-246-1904-0.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Granada na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Granada ve Wikislovníku- (španělsky) Oficiální stránky
- La Alhambra de Granada
