Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S oceánem je propojeno Gibraltarským průlivem, širokým pouze 13 km. Přes průlivy Dardanely a Bospor (a Marmarské moře) na něj navazuje Černé moře. Uměle bylo propojeno také s Rudým mořem (a potažmo Indickým oceánem) prostřednictvím Suezského průplavu.
Středozemní moře | |
![]() Družicový snímek Středozemního moře | |
Maximální hloubka | 5267 m |
---|---|
Šířka | 600 – 1800 km |
Délka | 3700 km |
Rozloha | 2 600 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 37°30′0″ s. š., 15°30′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Atlantský oceán |
Sousední celky | Marmarské moře |
Podřazené celky | Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře |
Světadíl | Evropa, Afrika, Asie |
Stát |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Přítoky | Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drin, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Axios, Strýmonas, Néstos, Marica, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Mulúja |
Ačkoliv z definice je Středozemní moře součástí Atlantiku, často je bráno jako samostatná část světového oceánu, neboť hydrologicky i geologicky je na Atlantském oceánu prakticky nezávislé a nadto má samo řadu vlastních okrajových moří.
Severní (evropské) pobřeží je členité s množstvím ostrovů a velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo. Oblast okolo Středozemního moře se označuje jako Středozemí nebo Středomoří. Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma. V moderní době se jedná především o jednu ze světově nejvyhledávanějších turistických destinací.
Pojem středozemní moře má v oceánografii také obecný význam značící část světového oceánu, která je převážně obklopena pevninou a má jen zanedbatelnou nebo malou výměnu vody s okolním oceánem. Konkrétní Středozemní moře se v tomto kontextu specifikuje jako „evropské“, „africké“ nebo „euroafrické středozemní moře“.
NázvyEditovat
Středozemní moře má řadu označení v jazycích národů obývajících jeho pobřeží, převážně ale téhož významu. Označení pro moře je latinsky Mare Internum („Vnitřní moře“) nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, černohorsky a srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón) a maltsky Baħar Mediterran.
V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování. Římané ho nazývali Mare nostrum, tedy „Naše moře“.
Geografické charakteristikyEditovat
Okrajová moře a zálivyEditovat
Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:[1]
- Alboránské moře
- Bahía de Alicante
- Baleárské moře
- Golfo de Valencia
- Golfe du Lion
- Ligurské moře
- Golfo di Cagliari
- Tyrhénské moře
- Jaderské moře
- Jónské moře
- Krétské moře
- Egejské moře
- Kólpos Petalió
- Pagasitikós Kólpos
- Thermaïkós Kólpos/Thermský záliv
- Kólpos Thessalonikís
- Kólpos Kassándras
- Kólpos Agíou Órous
- Kólpos Ieríssou
- Kólpos Orfánou
- Kólpos Kaválas
- Saros Körfezi
- Thrácké moře
- Marmarské moře
- Edremit Körfezi
- Çandarlı Körfezi
- İzmir Körfezi
- Kuşadası Körfezi
- Güllük Körfezi
- Gökova Körfezi
- Fethiye Körfezi
- Finike Körfezi
- Antalya Körfezi
- Ovacık Körfezi
- Taşucu Körfezi
- Mersin Körfezi
- İskenderun Körfezi
- Kólpos Mórfou
- Kólpos Chrysochoús
- Kólpos Episkopís
- Kólpos Akrotíri
- Kólpos Lárnakos
- Kólpos Ammóchostou
- Lybijské moře
- Khalīj Surt/Velká Syrta
- Khalîdj Gabès/Malá Syrta
- Bardawil
- Buḥayrat Manzilah
- Buḥayrat al-Burullus
- Khalīj Abū Qīr
- Khalîdj Tūnis
Ostrovy a souostrovíEditovat
Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví. Cestou od západu na východ jsou to zejména Baleáry, Korsika, Sardínie, Sicílie, Malta, Džerba, Kréta a Kypr. V okrajových mořích se dále nacházejí Toskánské ostrovy, Liparské ostrovy, Kvarnerské ostrovy, Dalmatské ostrovy, Jónské ostrovy či Egejské ostrovy. Nejvíce středomořských ostrovů patří Řecku, na celkovou rozlohu ostrovů vede Itálie. Ostrovy nebo jejich skupiny vymezují některá středomořská okrajová moře (Ligurské, Tyrhénské, Egejské, Krétské, Thrácké).
Největší řekou ústící do Středozemního moře je africký Nil. Další velké přítoky jsou z Evropy: Ebro, Rhôna, Pád, Vardar, Marica.
Státy na pobřežíEditovat
Díky své rozloze a členitosti omývá Středozemní moře břehy mnoha států (přes 20); pro většinu z nich tvoří jediný přístup k moři. To jsou: Albánie, Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Libanon, Libye, Monako, Řecko, Slovinsko, Sýrie, Tunisko, Turecko.
Dva ostrovní státy leží celé přímo v tomto moři: Kypr, Malta.
Pět států na pobřeží má přístup do oceánu i jinou cestou: Egypt, Francie, Izrael, Maroko a Španělsko.
Středozemní moře je také jedinou námořní cestou do světového oceánu pro tyto státy u Černého moře: Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Ukrajina.
Významné přístavyEditovat
Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemního moře patří Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandrie, Tripolis, Tunis, Alžír a Oran.
ReferenceEditovat
- ↑ Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Středozemní moře na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Středozemní moře ve Wikislovníku
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Středozemní moře
- článek „Šok: Na dně Středozemního moře byla poušť!“
- článek „Středozemní moře vzniklo díky ohromné potopě“
- „Články o Chorvatsku“