Středozemní moře

vnitřní moře Atlantského oceánu

Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S oceánem je propojeno Gibraltarským průlivem, širokým pouze 13 km. Přes průlivy Dardanely a Bospor (a Marmarské moře) na něj navazuje Černé moře. Uměle bylo propojeno také s Rudým mořem (a potažmo Indickým oceánem) prostřednictvím Suezského průplavu.

Středozemní moře
Družicový snímek Středozemního moře
Družicový snímek Středozemního moře
Maximální hloubka 5267 m
Šířka 600 – 1800 km
Délka 3700 km
Rozloha 2 600 000 km²
Zeměpisné souřadnice 37°30′0″ s. š., 15°30′0″ v. d.
Nadřazený celek Atlantský oceán
Sousední celky Marmarské moře
Podřazené celky Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře
Světadíl Evropa, Afrika, Asie
Stát GibraltarGibraltar Gibraltar
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
FrancieFrancie Francie
MonakoMonako Monako
ItálieItálie Itálie
MaltaMalta Malta
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
AlbánieAlbánie Albánie
ŘeckoŘecko Řecko
TureckoTurecko Turecko
KyprKypr Kypr
SýrieSýrie Sýrie
LibanonLibanon Libanon
IzraelIzrael Izrael
Palestina Pásmo Gazy
EgyptEgypt Egypt
LibyeLibye Libye
TuniskoTunisko Tunisko
AlžírskoAlžírsko Alžírsko
MarokoMaroko Maroko
Přítoky Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drin, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Axios, Strýmonas, Néstos, Marica, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Mulúja

Ačkoliv z definice je Středozemní moře součástí Atlantiku, často je bráno jako samostatná část světového oceánu, neboť hydrologicky i geologicky je na Atlantském oceánu prakticky nezávislé a nadto má samo řadu vlastních okrajových moří.

Severní (evropské) pobřeží je členité s množstvím ostrovů a velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo. Oblast okolo Středozemního moře se označuje jako Středozemí nebo Středomoří. Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma. V moderní době se jedná především o jednu ze světově nejvyhledávanějších turistických destinací.

Pojem středozemní moře má v oceánografii také obecný význam značící část světového oceánu, která je převážně obklopena pevninou a má jen zanedbatelnou nebo malou výměnu vody s okolním oceánem. Konkrétní Středozemní moře se v tomto kontextu specifikuje jako „evropské“, „africké“ nebo „euroafrické středozemní moře“.

NázvyEditovat

Středozemní moře má řadu označení v jazycích národů obývajících jeho pobřeží, převážně ale téhož významu. Označení pro moře je latinsky Mare Internum („Vnitřní moře“) nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, černohorsky a srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط‎‎ (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון‎‎ (ha-yam ha-tíqón) a maltsky Baħar Mediterran.

V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování. Římané ho nazývali Mare nostrum, tedy „Naše moře“.

Geografické charakteristikyEditovat

  • rozloha 2,6 mil. km²
  • maximální hloubka 5267 m
  • objem 3,7 mil. km³
  • teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C
  • salinita vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile)
  • příliv nízký, většinou do 0,5 m

Okrajová moře a zálivyEditovat

Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:[1]

Ostrovy a souostrovíEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam ostrovů Středozemního moře.

Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví. Cestou od západu na východ jsou to zejména Baleáry, Korsika, Sardínie, Sicílie, Malta, Džerba, Kréta a Kypr. V okrajových mořích se dále nacházejí Toskánské ostrovy, Liparské ostrovy, Kvarnerské ostrovy, Dalmatské ostrovy, Jónské ostrovy či Egejské ostrovy. Nejvíce středomořských ostrovů patří Řecku, na celkovou rozlohu ostrovů vede Itálie. Ostrovy nebo jejich skupiny vymezují některá středomořská okrajová moře (Ligurské, Tyrhénské, Egejské, Krétské, Thrácké).

Největší řekou ústící do Středozemního moře je africký Nil. Další velké přítoky jsou z Evropy: Ebro, Rhôna, Pád, Vardar, Marica.

Státy na pobřežíEditovat

Díky své rozloze a členitosti omývá Středozemní moře břehy mnoha států (přes 20); pro většinu z nich tvoří jediný přístup k moři. To jsou: Albánie, Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Libanon, Libye, Monako, Řecko, Slovinsko, Sýrie, Tunisko, Turecko.

Dva ostrovní státy leží celé přímo v tomto moři: Kypr, Malta.

Pět států na pobřeží má přístup do oceánu i jinou cestou: Egypt, Francie, Izrael, Maroko a Španělsko.

Středozemní moře je také jedinou námořní cestou do světového oceánu pro tyto státy u Černého moře: Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Ukrajina.

Významné přístavyEditovat

Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemního moře patří Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandrie, Tripolis, Tunis, Alžír a Oran.

ReferenceEditovat

  1. ↑ Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: ge134513 | GND: 4074895-9 | LCCN: sh85083236 | VIAF: 239897976 | WorldcatID: lccn-sh85083236
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Středozemní_moře&oldid=19273259“