Středozemní moře

	Středozemní moře
	Družicový snímek Středozemního moře
Maximální hloubka	5267 m
Šířka	600 – 1800 km
Délka	3700 km
Rozloha	2 600 000 km²
Zeměpisné souřadnice	37°30′0″ s. š., 15°30′0″ v. d.
Nadřazený celek	Atlantský oceán
Sousední celky	Marmarské moře
Podřazené celky	Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře
Světadíl	Evropa, Afrika, Asie
Státy	Gibraltar; Španělsko; Francie; Monako; Itálie; Malta; Slovinsko; Chorvatsko; Bosna a Hercegovina; Černá Hora; Albánie; Řecko; Turecko; Kypr; Sýrie; Libanon; Izrael; Pásmo Gazy; Egypt; Libye; Tunisko; Alžírsko; Maroko
Přítoky	Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drin, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Axios, Strýmonas, Néstos, Marica, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Mulúja

Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón), maltsky Baħar Mediterran) je vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování.

Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo.

Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma.

Obsah

Geografické charakteristikyEditovat

rozloha 2,6 mil. km²
maximální hloubka 5267 m
objem 3,7 mil. km³
teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C
salinita vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile)
příliv nízký, většinou do 0,5 m

Okrajová moře a zálivyEditovat

Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:^[1]

Ostrovy a souostrovíEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam ostrovů Středozemního moře.

Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví: Baleárské, Sicílie, Sardinie, Mallorca, Korsika, Malta, Kréta, Kypr, řecká souostroví Kyklady, Sporady a další, která rozdělují okrajová moře, např. Ligurské, Tyrhénské, Jaderské, Jónské, Egejské a Krétské. Z velkých řek do Středozemního moře ústí Ebro, Rhôna, Pád a Nil.

Významné přístavyEditovat

Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemního moře patří Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandrie, Tripolis, Tunis, Alžír a Oran.

ReferenceEditovat

↑ Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Středozemní moře ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Středozemní moře ve Wikislovníku
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Středozemní moře
článek „Šok: Na dně Středozemního moře byla poušť!“
článek „Středozemní moře vzniklo díky ohromné potopě“
„Články o Chorvatsku“

[1] Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.

[1]