Wikipedie

Středozemní moře

vnitřní moře Atlantského oceánu

Středozemní moře je vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. V minulosti bylo nazýváno též Bílé moře, což je význam jeho tureckého pojmenování.

Středozemní moře
Družicový snímek Středozemního moře
Družicový snímek Středozemního moře
Maximální hloubka 5267 m
Šířka 600 – 1800 km
Délka 3700 km
Rozloha 2 600 000 km²
Zeměpisné souřadnice 37°30′0″ s. š., 15°30′0″ v. d.
Nadřazený celek Atlantský oceán
Sousední celky Marmarské moře
Podřazené celky Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Jónské moře, Krétské moře, Egejské moře
Světadíl Evropa, Afrika, Asie
Státy Gibraltar Gibraltar
Španělsko Španělsko
Francie Francie
Monako Monako
Itálie Itálie
Malta Malta
Slovinsko Slovinsko
Chorvatsko Chorvatsko
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Černá Hora Černá Hora
Albánie Albánie
Řecko Řecko
Turecko Turecko
Kypr Kypr
Sýrie Sýrie
Libanon Libanon
Izrael Izrael
Palestina Pásmo Gazy
Egypt Egypt
Libye Libye
Tunisko Tunisko
Alžírsko Alžírsko
Maroko Maroko
Přítoky Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drin, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Axios, Strýmonas, Néstos, Marica, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Mulúja

Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobřeží je členité poměrně málo.

Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur, např. Egypta, Řecka nebo Říma.

NázvyEditovat

Středozemní moře má označení v mnohých jazycích národů obývajících jeho pobřeží. Označení pro moře je latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط‎‎ (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון‎‎ (ha-yam ha-tíqón) a maltsky Baħar Mediterran.

Geografické charakteristikyEditovat

  • rozloha 2,6 mil. km²
  • maximální hloubka 5267 m
  • objem 3,7 mil. km³
  • teplota vody v zimě 11 °C na západě až 16 °C na východě, v létě 20 až 28 °C
  • salinita vody od západu k východu stoupá a pohybuje se mezi 3,60 až 3,95 % (36 – 39,5 promile)
  • příliv nízký, většinou do 0,5 m

Okrajová moře a zálivyEditovat

Středozemní moře má na severní straně svá vlastní okrajová moře (s Atlantským oceánem jsou spojena pouze jeho prostřednictvím), která mohou a nemusejí být považována za jeho součást. Rozdíl mezi mořem a zálivem tkví v některých případech jen v názvu. Černé moře se obvykle za součást Středozemního moře neprohlašuje. Seznam okrajových moří a zálivů následuje:[1]

Ostrovy a souostrovíEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam ostrovů Středozemního moře.

Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví: Baleárské, Sicílie, Sardinie, Mallorca, Korsika, Malta, Kréta, Kypr, řecká souostroví Kyklady, Sporady a další, která rozdělují okrajová moře, např. Ligurské, Tyrhénské, Jaderské, Jónské, Egejské a Krétské. Z velkých řek do Středozemního moře ústí Ebro, Rhôna, Pád a Nil.

Významné přístavyEditovat

Mezi nejvýznamnější přístavy Středozemního moře patří Barcelona, Marseille, Janov, Cagliari, Neapol, Palermo, Valletta, Benátky, Terst, Pula, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník, Pireus, Iraklion, Soluň, Istanbul, Smyrna, Rhodos, Limassol, Bejrút, Haifa, Alexandrie, Tripolis, Tunis, Alžír a Oran.

ReferenceEditovat

  1. ↑ Velký atlas světa. Praha : Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., 1988.

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: ge134513 | GND: 4074895-9 | LCCN: sh85083236 | VIAF: 239897976 | WorldcatID: lccn-sh85083236
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Středozemní_moře&oldid=17891804“