Málaga je přístavním městem na jihu Španělska. Je centrem provincie Málaga. Po Seville je druhým největším městem v Andalusii a je 6. největším městem Španělska.[1] Žije zde přibližně 575 tisíc[2] obyvatel. Celkový počet obyvatel v metropolitní oblasti Málagy činil 897 563 osob (taktéž 6. místo).[3]

Málaga
Pohled na arénu na býčí zápasy
Pohled na arénu na býčí zápasy
Málaga – znak
znak
Málaga – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 8 m n. m.
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
oblast Andalusie
provincie Málaga
Málaga
Málaga
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 398 km²
Počet obyvatel 558 287
Hustota zalidnění 1 402,7 obyv./km²
Správa
Vznik 8. století př. n. l.
Oficiální web www.ayto-malaga.es
PSČ 29.001-29.018
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě se nachází mezinárodní letiště, přístav a univerzita. Díky příjemnému podnebí je Málaga jedním z nejoblíbenějších turistických destinací Iberského poloostrova. V Malaze se narodili malíř Pablo Picasso, známý španělský politik z 19. století Antonio Canovas del Castillo a herec Antonio Banderas.

Málaga je známá také kulinářsky, a to zejména rozinkami, vínem (muškátové víno), zmrzlinou a smaženými rybami (zejména typická smažená sardel.)[zdroj?]

V prosinci 2007 bylo město napojeno na síť vysokorychlostních železnic AVE.[zdroj?]

Město se ucházelo o titul Evropského kulturního města pro rok 2016, získal jej však baskický San Sebastian.[zdroj?]

HistorieEditovat

Féničané z Týru založili kolem roku 770 před Kristem kolonii pojmenovanou Málaka nebo Malake. Město hlídalo ústí řeky Guadalmediny a sloužilo jako důležitý bod na obchodní trase mezi Fénicií a Gibraltarským průlivem. Stejně jako ostatní fénické kolonie město bylo mezi 6. a 5. stoletím pod nadvládou Kartága.

Po Punských válkách Římská republika převzala vládu nad městem, které v tu dobu bylo známo jako Malaca. Změnila jej do konfederovaného města s vlastním zákoníkem Lex Flavia Malacitana. V tu dobu ve městě vzniklo římské divadlo.[4] Po pádu Západořímské říše město bylo nejprve pod vládou Visigótů a následně patřilo do Byzantské říše (550–621). Následně patřilo město opět Visigótům a po dobyti španělska muslimy v roce 711 patřilo do Umajjovského kalifátu.

V osmém století se město stalo důležitým regionálním obchodním střediskem. Po odtržení se od kalifátu převzala vládu nad městem Mālaqah Cordoba. Po pádu španělské větvet Umajjovců se Malaqah stalo hlavním městem království pod vládou Ziridů. Mezi lety 1025 a 1239 se Málaga stala hlavním městem autonomního taifu, v roce 1239 se město stalo součástí Granadského emirátu.

 
Málaga v roce 1572: Hrad Gibralfaro (uprostřed)


Málaga bylo jedním z měst, kde se muslimská nadvláda na Iberském poloostrově udržela nejdéle. Zatímco většina poloostrova už během Reconquisty se od nadvlády muslimů odpoutala, tak tehdejší Malaqah byla stále okupována Maury. Dne 18. srpna 1487 byla Málaga opět vybojována křesťany.[5] Zbylí muslimští obyvatelé odolávali útokům a bombardování artilerií a následně byli vyhladověním přinucení se vzdát. Následně pak byli prodáni do otroctví nebo předáni jako "dar" ostatním křesťanským vládcům pět let před pádem Granady[6].

Dne 24. srpna 1704 v moři jižně od Málagy proběhla bitva o Málagu, jednalo se o největší námořní bitvu ve válce o španělské dědictví.

Po puči v roce 1936 si vláda druhé republiky ponechala vládu nad městem. Přístav byl na začátku Španělské občanské války základnou pro námořnictvo druhé republiky. Při bombardování italskými válečnými loděmi byl těžce poškozen, částečně při bojích o prolomení námořní blokády španělského Maroka a částečně při námořním bombardování Málagy.[7] Po bitvě o Malagu a Frankistickém převzetí moci v únoru 1937 bylo zabito více než sedm tisíc lidí.[8] Město bylo těžce poškozeno i později námořními jednotkami španělské republiky. Známý britský novinář a spisovatel Arthur Koestler byl nacionalisty zajat při příjezdu do města, z této doby vznikla kniha Spanish testament, kde se objevují očitá svědectví pádu Málagy do rukou Francisca Franca.

Města Málaga, Torremolinos a zbytek Costa del Sol se po válce začaly rozvíjet v rámci rozvoje turismu ve Španělsku.

Geografie a podnebíEditovat

Málaga leží na západním pobřeží Středozemního moře na Costa del Sol (Pobřeží slunce), obklopují ji pohoří Sierra de Mijas a Montes de Málaga. Městem protékají řeky Guadalmedina a Guadalhorce, které ústí do Středozemního moře.

V Málaze je středozemní podnebí, počasí je po většinu roku slunečné. Léto je nadprůměrně suché a horké, teploty se pohybují velmi často i přes 30 °C. Zimy jsou mírné.

Městské částiEditovat

Město je rozděleno na 10 větších čtvrtí (= distritos). Centro, Este (s Pedregalejo, El Palo a Cerrado de Calderón), Ciudad Jardín, Bailén/Miraflores, Palma/Palmilla, Cruz de Humilladero, Carretera de Cádiz, Churriana (začleněno do města roku 1905), Campanillas a Puerto de la Torre, které se opět dělí na stovky menších Barrios (obytné nebo industriální části).

Památky a turistikaEditovat

 
El castillo de Gibralfaro (alcázar de Gibralfaro), hrad - jeho vstupní část

AlcazabaEditovat

Alcazaba je maurská pevnost z 11. století, která byla vybudována na troskách fénického paláce. Byla vybudována pro maurského krále z Granady a v 14. století rozšířena. Nacházejí se zde starověké ruiny římského amfiteátru.

KatedrálaEditovat

Katedrála Catedral de la Encarnación, byla vybudována křesťanskými dobyvateli roku 1528 namísto velké mešity. Je nazývána také La Manquita („ta jednoramenná“), protože její druhá věž nebyla kvůli nedostatku peněz nikdy dokončena.

Další turistické cíleEditovat

  • Rodný dům Pabla Picassa na náměstí Plaza de la Merced
  • Botanická zahrada „Jardín Botánico-Histórico La Concepción“, park s 3000 místními rostlinami a palmami
  • Santuario de la Victoria
  • Paseo del Parque nebo také Parque de Málaga – park navržený jako botanická promenáda s celkovou plochou cca 30.000 m²
  • Paseo de la Farola
  • býčí aréna La Malagueta s více než 14.000 místy a s průměrem 50 m (je jednou z největších arén ve Španělsku)

KulturaEditovat

 
La Santa Iglesia Catedral Basílica de la Encarnación, místní katedrála

MuzeaEditovat

DivadlaEditovat

ObchodyEditovat

Hlavní nákupní ulice Calle Larios.

KinaEditovat

Alameda, Albéniz a nové Estación de RENFE (všechny v centru města), Plaza Mayor (multiplex s IMAX), Málaga Nostrum, Rosaleda a Victoria (všechny se nacházejí v nákupních centrech, které jsou na okraji města).

GalerieEditovat

PolitikaEditovat

První demokratické volby se konaly roku 1979.

Seznam starostů MálagyEditovat

Rok Starosta Politická strana
1970–1977 Cayetano Utrera Ravassa Movimiento Nacional
1977–1979 Luis Merino Bayona Movimiento Nacional
1979–1983 Pedro Aparicio Sánchez PSOE
1983–1987 Pedro Aparicio Sánchez PSOE
1987–1995 Pedro Aparicio Sánchez PSOE
1995–1999 Celia Villalobos Talero PP
1999–2003 Celia Villalobos Talero a Francisco de la Torre Prados (2000) PP
2003–2007 Francisco de la Torre PP
2007–2011 Francisco de la Torre PP
2011– Francisco de la Torre PP

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. INE - počet obyvatel v obcích, 2007
  2. National Statistics Institute: Municipal Register of Spain 2019. 27. prosince 2019. Dostupné online.
  3. Proyecto Audes. alarcos.inf-cr.uclm.es [online]. [cit. 2008-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  4. Leucona, Emilio. «Jornadas de estudio por el 150 aniversario del hallazgo de la Lex Flavia Malacitana». Consulted on 7 April 2008.
  5. DE MADARIAGA, Salvador. La vida del muy magnífico señor Don Cristóbal Colón. 5th. vyd. Mexico: Editorial Hermes, 1952. S. 222. (Spanish) 
  6. Blood and Faith: The Purging of Muslim Spain, Matthew Carr, page 7, 2009
  7. Balfour, Sebastian; Preston, Paul (2009). Spain and the great powers in the twentieth century. London, UK; New York, USA: Routledge. p. 172. ISBN 978-0-415-18078-8.
  8. Antony Beevor, The Battle for Spain: The Spanish Civil War 1936–1939. London: Weidenfeld & Nicolson. 2006, ISBN 0-297-84832-1

Externí odkazyEditovat