Administrativní dělení Španělska

administrativní členění Španělska

Padesát provincií (provincias) Španělského království je seskupeno do 17 autonomních regionů zvaných autonomní společenství (comunidades autónomas). Další 2 provincie na pobřeží severní Afriky – města Ceuta a Melilla mají postavení autonomních měst (ciudades autónomas).

Vznik autonomních oblastí a jejich pravomoci editovat

Při přeměně Španělska v demokratický stát po pádu diktatury generála Francisca Franca, hrály důležité role centralismus, nacionalismus a separatismus. Z obavy, že by separatismus vedl k nestabilitě a k další diktatuře, vznikl kompromis napříč umírněnými politickými stranami, které se účastnily vzniku španělské ústavy v roce 1978. Cílem bylo uspokojit separatistická hnutí a tak odzbrojit extremisty. Španělsko bylo přeměněno ve vysoce decentralizovaný stát, což ostře kontrastuje s předchozím frankistickým režimem, stejně jako ve většině centralizovanou strukturou západoevropských států. Jednotlivé autonomní oblasti byly vymezeny většinou na základě historických nebo národnostních hledisek.

Autonomní oblasti mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými kompetencemi, vlastní parlament a vládu, což odpovídá poměrům ve federaci.

Rozsah pravomocí se u každého autonomního společenství poněkud liší a je stanoven v „autonomním statutu“ (estatuto de autonomia) příslušného společenství, což je v podstatě jakási regionální ústava. Ve skutečnosti je tu určitý rozdíl mezi „historickými“ autonomními společenstvími, jakými jsou Baskicko, Katalánsko, Galicie, Andalusie, a zbytkem. „Historická“ získala více pravomocí, včetně možnosti regionálních předsedů vlád určovat termíny regionálních voleb. Baskicko a Katalánsko mají také vlastní policejní jednotky: Ertzaintza v Baskicku a Mossos d'Esquadra v Katalánsku. Ostatní společenství mají v těchto ohledech mnohem omezenější kompetence.

Ústava v hrubých rysech uznává historická práva společenství. Tato práva měly kdysi některé španělské regiony na základě jednání s ústřední španělskou vládou. Je samozřejmé, že je bylo nutno poněkud aktualizovat v moderním autonomním statutu příslušného novodobého autonomního společenství. To vysvětluje, proč Baskicko a Navarra vybírají daně a vyjednávají se španělskou vládou o tom, kolik peněz musejí dodat státu, zatímco ostatní společenství to mají pevně stanoveno.

Počátečním záměrem nebyla autonomie všech částí Španělska, ale jen těch „historických“. Zatímco se teprve rodila moderní španělská ústava, vypukly v Andalusii lidové protesty za právo na autonomii, při nichž 4. prosince 1977 demonstrovalo v andaluských ulicích více než 1 a půl milionu lidí. Důsledkem bylo začlenění dvou článků týkajících se autonomie do dokončené ústavy z roku 1978: článku 143, který umožňuje všem regionům získat autonomii, s určitým omezením přenesení pravomocí (což bylo kritiky decentralizace nazýváno Café para todos „káva pro každého“); a článku 151, který umožnil vznik autonomních společenství vybavených značným stupněm autonomie.

Článek 151 dal automaticky autonomii těm regionům, které se jí těšily během Druhé španělské republiky na základě ústavy z roku 1931. Těmito regiony byly Baskicko, Galicie a Katalánsko, ovšem po vypuknutí španělské občanské války byla jejich autonomie nakonec zlikvidována. Tento článek však také nabídl možnost získat stejnou míru autonomie i ostatním regionům či národnostem, pokud by byla schválena v referendu.

Samostatný autonomní statut pro Andalusii navrhl a předložil ke schválení Blas Infante, v červnu 1936 ho pak schválil parlament a v září 1936 v referendu také obyvatelé Andalusie. Bohužel však mezitím v červenci vypukla občanská válka, poté byl v srpnu 1936 frankistickými rebely zavražděn Blas Infante, což tento autonomistický projekt zhatilo.

Regionální symboly editovat

Každé autonomní společenství a obě autonomní města používají také vlastní symboly, jakými jsou znak a vlajka, v některých případech také regionální hymnu. 10 společenství a Ceuta používá hned 2 nebo i 3 (Asturie) vlajky současně.

Seznam autonomních společenství Španělska a jejich provincií editovat

Název
Místní názvy
Hlavní město
Místní názvy
Provincie
Místní názvy
Hlavní město
Místní názvy
Andalusie
Comunidad Autónoma de Andalucía
Sevilla Almería Almería
Cádiz Cádiz
Córdoba Córdoba
Granada Granada
Huelva Huelva
Jaén Jaén
Málaga Málaga
Sevilla Sevilla
Aragonie
Comunidad Autónoma de Aragón
Zaragoza Huesca Huesca
Teruel Teruel
Zaragoza Zaragoza
Asturské knížectví
Šp. Comunidad Autónoma del Principado de Asturias
As. Comunidá Autónoma del Principáu d' Asturies
Šp. Oviedo
As. Uviéu
Asturie
Šp. Asturias
As. Asturies
Šp. Oviedo
As. Uviéu
Baleáry
Kat. Comunitat Autònoma de les Illes Balears
Šp. ofic. Comunidad Autónoma de las Illes Balears
Šp. Islas Baleares
Palma de Mallorca Baleáry
Kat. Illes Balears
Šp. Islas Baleares
Palma de Mallorca
Baskicko
Ba. ofic. Euskal Autonomia Erkidegoa
Ba. Euskadi
Šp. Comunidad Autónoma del País Vasco
Šp. Vitoria
Ba. Gasteiz
Ba. Araba
Šp. Álava
Ba. Gasteiz
Šp. Vitoria
Ba. Gipuzkoa
Šp. Guipúzcoa
Ba. Donostia
Šp. San Sebastián
Ba. Bizkaia
Šp. Vizcaya
Ba. Bilbo
Šp. Bilbao
Extremadura
Comunidad Autónoma de Extremadura
Mérida Badajoz Badajoz
Cáceres Cáceres
Galicie
Ga. Comunidade Autónoma de Galiza
Šp. Comunidad Autónoma de Galicia
Santiago de Compostela Ga. A Coruña
Šp. La Coruña
Ga. A Coruña
Šp. La Coruña
Lugo Lugo
Ga. Ourense
Šp. Orense
Ga. Ourense
Šp. Orense
Pontevedra Pontevedra
Kanárské ostrovy
Comunidad Autónoma de Islas Canarias
Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife Santa Cruz de Tenerife
Las Palmas Las Palmas de Gran Canaria
Kantábrie
Comunidad Autónoma de Cantabria
Santander Kantábrie Santander
Kastilie – La Mancha
Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha
Toledo Albacete Albacete
Ciudad Real Ciudad Real
Cuenca Cuenca
Guadalajara Guadalajara
Toledo Toledo
Kastilie a León
Comunidad Autónoma de Castilla y León
Valladolid Ávila Ávila
Burgos Burgos
León León
Palencia Palencia
Salamanca Salamanca
Segovia Segovia
Soria Soria
Valladolid Valladolid
Zamora Zamora
Katalánsko
Kat. Comunitat Autònoma de Catalunya
Šp. Comunidad Autónoma de Cataluña
Okc. Comunautat Autonòma de Catalonha
Barcelona Barcelona Barcelona
Ka. Girona
Šp. Gerona
Ka. Girona
Sp. Gerona
Ka. Lleida
Šp. Lérida
Okc. Lhèida
Ka. Lleida
Šp. Lérida
Okc. Lhèida
Tarragona Tarragona
La Rioja
Comunidad Autónoma de La Rioja
Logroño La Rioja Logroño
Madrid
Comunidad de Madrid
Madrid Madrid Madrid
Murcie
Comunidad Autónoma de la Región de Murcia
Murcia Murcie
Murcia
Murcia
Navarra
Šp. Comunidad Foral de Navarra
Ba. Nafarroa Foru Komunitatea
Pamplona
Ba. Iruña
Navarra
Ba. Nafarroa
Šp. Navarra
Pamplona
Ba. Iruña
Valencie
Ka. Comunitat Valenciana
Šp. Comunidad Valenciana
Valencie Šp. Alicante
Ka. Alacant
Šp. Alicante
Ka. Alacant
Šp. Castellón
Ka. Castelló
Šp. Castellón de la Plana
Ka. Castelló de la Plana
Šp. Valencia
Ka. València
Šp. Valencia
Ka. València

Údaje o jednotlivých společenstvích editovat

Autonomní společenství
nebo autonomní město
Rozloha km² % rozlohy
Španělska
Počet obyvatel
(2021)[1]
% populace
Španělska
Hustota zalidnění
(obyv./km²)
HDP na hlavu
(2020)[2]
% průměrného HDP
na hlavu celého Španělska
  Andalusie &0000000000087598.00000087 598 km² 17,2% &0000000008472407.0000008 472 407 17,88% &0000000000000096.71000096,71 obyv./km² &0000000000017747.00000017 747 eur &0000000000000074.90000074,9 %
  Aragonie &0000000000047720.00000047 720 km² 9,4% &0000000001326261.0000001 326 261 2,80% &0000000000000027.79000027,79 obyv./km² &0000000000026512.00000026 512 eur &0000000000000111.900000111,9 %
  Asturie &0000000000010604.00000010 604 km² 2,1% &0000000001011792.0000001 011 792 2,14% &0000000000000095.42000095,42 obyv./km² &0000000000021149.00000021 149 eur &0000000000000089.30000089,3 %
  Baleáry &0000000000004992.0000004 992 km² 1,0% &0000000001173008.0000001 173 008 2,48% &0000000000000234.980000234,98 obyv./km² &0000000000022048.00000022 048 eur &0000000000000093.10000093,1 %
  Baskicko &0000000000007235.0000007 235 km² 1,4% &0000000002213993.0000002 213 993 4,67% &0000000000000306.010000306,01 obyv./km² &0000000000030401.00000030 401 eur &0000000000000128.300000128,3 %
  Extremadura &0000000000041582.00000041 582 km² 8,2% &0000000001059501.0000001 059 501 2,24% &0000000000000025.48000025,48 obyv./km² &0000000000018301.00000018 301 eur &0000000000000077.20000077,2 %
  Galicie &0000000000029574.00000029 574 km² 5,8% &0000000002695645.0000002 695 645 5,69% &0000000000000091.15000091,15 obyv./km² &0000000000021903.00000021 903 eur &0000000000000092.40000092,4 %
  Kantábrie &0000000000005321.0000005 321 km² 1,0% &0000000000584507.000000584 507 1,23% &0000000000000109.850000109,85 obyv./km² &0000000000022096.00000022 096 eur &0000000000000093.30000093,3 %
  Kanárské ostrovy &0000000000007447.0000007 447 km² 1,5% &0000000002172944.0000002 172 944 4,59% &0000000000000291.700000291,7 obyv./km² &0000000000017448.00000017 448 eur &0000000000000073.60000073,6 %
  Kastilie a León &0000000000094226.00000094 226 km² 18,6% &0000000002383139.0000002 383 139 5,03% &0000000000000025.29000025,29 obyv./km² &0000000000000023.67000023,67 eur &0000000000000097.80000097,8 %
  Kastilie – La Mancha &0000000000079462.00000079 462 km² 15,7% &0000000002049562.0000002 049 562 4,33% &0000000000000025.79000025,79 obyv./km² &0000000000019369.00000019 369 eur &0000000000000081.70000081,7 %
  Katalánsko &0000000000032091.00000032 091 km² 6,3% &0000000007763362.0000007 763 362 16,38% &0000000000000241.920000241,92 obyv./km² &0000000000027812.00000027 812 eur &0000000000000117.400000117,4 %
  La Rioja &0000000000005045.0000005 045 km² 1,0% &0000000000319796.000000319 796 0,67% &0000000000000063.39000063,39 obyv./km² &0000000000025714.00000025 714 eur &0000000000000108.500000108,5 %
  Madrid &0000000000008028.0000008 028 km² 1,6% &0000000006751251.0000006 751 251 14,25% &0000000000000840.960000840,96 obyv./km² &0000000000032048.00000032 048 eur &0000000000000135.300000135,3 %
  Murcie &0000000000011313.00000011 313 km² 2,2% &0000000001518486.0000001 518 486 3,20% &0000000000000134.220000134,22 obyv./km² &0000000000019838.00000019 838 eur &0000000000000083.70000083,7 %
  Navarra &0000000000010390.00000010 390 km² 2,1% &0000000000661537.000000661 537 1,40% &0000000000000063.67000063,67 obyv./km² &0000000000029314.00000029 314 eur &0000000000000123.700000123,7 %
  Valencie &0000000000023255.00000023 255 km² 4,6% &0000000005058138.0000005 058 138 10,67% &0000000000000217.510000217,51 obyv./km² &0000000000020792.00000020 792 eur &0000000000000087.80000087,8 %
  Ceuta &0000000000000019.00000019 km² 0,004% &0000000000083517.00000083 517 0,18% &0000000000004395.6900004 395,69 obyv./km² &0000000000019559.00000019 559 eur &0000000000000082.60000082,6 %
  Melilla &0000000000000013.00000013 km² 0,003% &0000000000086261.00000086 261 0,18% &0000000000006617.0000006 617 obyv./km² &0000000000017900.00000017 900 eur &0000000000000075.50000075,5 %
  Španělsko &0000000000505988.000000505 988 km² &0000000046557008.00000046 557 008 &0000000000000087.17000087,17 obyv./km² &0000000000023693.00000023 693 eur &0000000000000100.000000100 %

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. Cifras oficiales de población resultantes de la revisión del Padrón municipal a 1 de enero [online]. Instituto Nacional de Estadística [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Contabilidad Regional de España. CRE. Serie 2000-2020 [online]. Instituto Nacional de Estadística [cit. 2021-12-26]. Dostupné online. (španělsky)