Córdoba (Španělsko)
Córdoba je město v jižním Španělsku v Andalusii na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. V roce 2011 zde žilo přes 328 000 obyvatel.
Córdoba | |
![]() Katedrála - Mezquita, vnitřek | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 37°53′ s. š., 4°46′ z. d. |
Nadmořská výška | 120 m n. m. |
Stát |
![]() |
autonomní společenství | Andalusie |
provincie | Córdoba |
![]() ![]() Córdoba | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 252 km² |
Počet obyvatel | 328 326 (2011) |
Hustota zalidnění | 262,2 obyv./km² |
Etnické složení | Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další |
Náboženské složení | převažuje římskokatolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | José Antonio Nieto Ballesteros (PP) |
Oficiální web |
www |
PSČ | 14001-14014 |
Označení vozidel | CO |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
DějinyEditovat
Córdoba stojí na místě starého iberského sídla, v roce 169 př. n. l. bylo město pod názvem Corduba připojeno k Římské říši. Kolem roku 300 zde vzniklo biskupství. Během stěhování národů zde dočasně vládli Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544-571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu).
V období arabské vlády byla Qurtuba jedním z nejbohatších měst, byla i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.
Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem. Od roku 1984 je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Znak města a provincie CórdobaEditovat
Znak města představuje leónského lva se zlatou zbrojí a korunou, ale výhradně červeného, nikdy purpurového. Lem je kouskovaný, střídavě poli se znakem Kastílie a Leónu. Jen v detailech se liší od znaku provincie (historicky byly znaky totožné, resp. v 19. století užívala provincie Córdoba obdobně jako většina španělských provincií znak svého centra).
Popis znaku: En campo de plata, un león rampante de gules coronado de oro. Bordura componada de Castilla y de León. / Ve stříbře červený lev se zlatou korunou, kouskovaný lem kastilsko-leónský. Městský znak má více políček na lemu a lvy korunované.
Znak a vlajku provincie schválila 17. 12. 2008 provinční rada a předala 27. ledna 2009 Generálnímu ředitelství místní správy. Symboly byly potvrzeny dekretem z 4. února 2009 a zveřejněny 16. února 2009 v BOA (Bolletín oficial de Andalusía, č. 31, str. 62-63). Vlajka je obdélná (2:1), purpurová, ve středu s provinčním znakem s příslušnou korunou (výška znaku rovna ½ šířky listu). Ve znaku je ve stříbře červený lev. Lem je kouskovaný, složený z královských erbů Kastilie a León. Lvi jsou zbaveni korun. Štít je převýšen uzavřenou královskou korunou. Tvar štítu je moderní španělský.
PamětihodnostiEditovat
- Mezquitu, dnešní katedrálu, začal stavět roku 785 emir Abd ar-Rahman I. Stojí na ploše 23 tisíc m², asi 860 sloupů v pravidelných řadách je spojeno dvojitými oblouky nad sebou. V roce 1236 byla proměněna na křesťanskou katedrálu a od roku 1523 byla v jejím středu vystavěna vysoká renesanční loď s kupolí.
- Starověký římský most (Puente Viejo) se 16 oblouky postavili Římané po roce 45 př. n. l. a byl pak několikrát opravován. Středověká Torre de la Callahorra stojí na vnějším konci mostu
- Alcazar de los Reyes Cristianos ze 14. století je zámek na půdorysu staršího arabského a uvnitř jsou i římské mozaiky. Palác obklopují terasovité zahrady a v sousedství jsou kalifovy lázně.
- Zříceniny paláce Medina Azahara z 10. století stojí asi 8 km západně od města.
- Juderia je staré židovské a arabské město s malebnými uličkami.
- Plaza de la Corredera ze 17. století sloužila původně býčím zápasům a představením.
- Zbytky římského chrámu z 1. století blízko radnice.
- Archeologické muzeum.
- Velký počet kostelů, převážně ze 14.–17. století.
- Kostel svatého Michaela
GalerieEditovat
DopravaEditovat
Córdoba má dobré dopravní spojení. Leží na rychlostní trati Madrid – Sevilla a na dálnici A-4 Madrid – Córdoba – Sevilla – Jerez de la Frontera. Má malé letiště, ale pravidelné letecké spojení je na nedalekých letištích Málaga a Sevilla.
OsobnostiEditovat
- Seneca starší (cca 50 př. n. l. – 40), římský řečník a spisovatel
- Seneca mladší (cca 5 př. n. l. – 65), římský filosof a spisovatel
- Marcus Annaeus Lucanus (39 – 65), římský básník, bratranec Seneky mladšího
- Hosius z Córdoby (257 – mezi 357 – 359), biskup
- Abd ar-Rahmán III. (889/891 – 961), córdobsky emír
- Ibn Rušd (Averroes) (1126 – 1198), maurský (arabský) filosof, lékař a mystik
- Rabi Moše ben Maimún (1135 – 1204), židovský filosof a theolog
- Luis de Góngora (1561 – 1627), španělský barokní básník
- Ángel de Saavedra (1791 – 1865), španělský romantický spisovatel a básník
- Manolete (1917 – 1947), toreador
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- Ottův slovník naučný – svazek 5, str. 624 – heslo Cordova
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Córdoba na Wikimedia Commons
- Téma Córdoba ve Wikicitátech
- (španělsky) Oficiální stránky města
- (anglicky) Arts in Cordoba
- (anglicky) Turistický průvodce